Moje články

'Žij jako šelma,' říkával jeho prastrýc Jova a on jeho radám vždy pozorně naslouchal. Ty roky, které strávil na Carrionu, jej udělaly tím kým je. Stejně jako generace jeho předků se důvěrně seznámil s nebezpečnými šelmami, jedovatou havětí, hladem, zimou, vlhkem a dalšími nástrahami.
Jak si ale uvědomil až později, schopnost přežít v divočině nebyla tím nejcennějším, co na Carrionu získal. Byla to životní filosofie, recept na úspěch, který držel jeho rodinu již staletí na výsluní.
Na vrcholu potravního řetězce se udrží jen ti nejsilnější. Soucit znamená slabost. Jen ten, kdo pochopí tento přirozený řád, je hoden nosit jméno Tarkin.

Vážený císaři,
obracím se na Vás s žádostí o uznání mého zákonného nároku na pravidelnou penzi, která náleží všem státním zaměstnancům, kteří strávili ve službě minimálně 15 let, což je i můj případ.
Rovněž si dovoluji upozornit, že po jednostranném a nezaviněném vypovězení mé pracovní smlouvy ze strany Galaktického impéria mám nárok na odstupné ve výši trojnásobku měsíčního platu.
Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.
S úctou Obi-Wan Kenobi
Císař odložil přečtený dopis.
"Carol, zavolejte mi Vadera," řekl své sekretářce. Pak se znovu podíval na dopis. "Já mu dám, takhle si představuje redukci mzdových nákladů?" zamumlal si pro sebe.

"Výsosti? Doufám, že jste nezapomněl, že dnes odpoledne máte řeč v dolní komoře parlamentu."
"Eh... no ovšem. Na to bych se měl náležitě obléknout. Nejlepší bude ten brokátový kabátec s perleťovými knoflíky a vyšívané kalhoty s hedvábnými punčochami, nemyslíš, Zmijáku?"
"Dovoluji si připomenout, že se máte zodpovídat z nezodpovědného rozhazování státních financí."
"Aha, jistě. Bude lepší si vzít zlatem vyšívanou uniformu se zlatými knoflíky a epoletami a klobouk s pštrosími pery."
"No to je báječný nápad, pane. Myslím, že nic neudělá větší dojem na chátru, která se právě doslechla, jak radikálně dokáže vynález jistého Josepha Ignace Guillotina snížit státní výdaje."

Plížil se kolem pracovních stolů a snažil se neudělat hluk. Ne snad, že by mu něco hrozilo, kdyby ho královský cukrář nachytal, ale nechtěl, aby se o něm povídalo, že snad má rád sladké.
Zaslechl kroky. Naposledy se rozhlédl mezi tácy s dezerty, ale citrónový zákusek nikde nenašel. Banánový dort bude muset stačit. Popadl kousek, zabalil ho do plátěného ubrousku a vylezl oknem ven.
"Jdu tě vystřídat," řekl Merynu Trantovi, a ten se bez námitek klidil. Rozhlédl se, vyndal zabalený zákusek z kapsy, položil ho před dveře, zaklepal a odběhl za roh. Vrátil se, až když za Ptáčkem zaklaply dveře.

"Co to tu děláš, Rimmere? Nehráblo ti už dočista?"
"Připravuji se na astronavigační zkoušky, ty kosmický primitive."
"Přesouváním nábytku z jednoho konce lodi na druhej? Pokud vím, na zkoušky se lidi připravujou učením."
"Pro tvou informaci, ty pologramotný orangutane, kromě znalostí je při zkoušce potřeba duševní rovnováha. Mám v plánu adaptovat se na prostředí zkouškové místnosti a zabránit tak nervozitě."
"Jo, takže se tentokrát možná stihneš i podepsat před tím, než sebou praštíš."
"Jestli už jsi skončil s vrtáním do věcí, o kterých víš míň než fotbalista o poezii, Listere, běž si mrhat svým bezcenným časem a nech mě pracovat."

"Dle mého názoru je vaše nová záliba rozhodně změnou k lepšímu, admirále," řekl velkoadmirál Thrawn, když odložil ubrousek. "Váš kuchařský talent mnohonásobně převyšuje vaše malířské nadání," pochválil svého hostitele.
"Je od vás velice laskavé, že to říkáte," odpověděl admirál Konstantine, ačkoliv byl trochu rozmrzelý z velkoadmirálovy narážky na své předchozí nezdary na poli umění.
"Kachna se vám sice trochu víc chytla, ale zákusek byl naprosto vynikající. Lepší mazanec jsem už dlouho nejedl," pokračoval Thrawn v povzbudivých slovech.
"Ehm... to mě těší," zamumlal Konstantine s náznakem rozpaků v hlase. Neuznal už ale za vhodné přiznat, že původně mělo jít o vánočku.

Padal zdánlivě bezednou šachtou stále ještě obklopen modrými blesky šlehajícími z jeho kostnatých prstů. Pak se vyvalil hustý dým, když bylo jeho tělo v mžiku zmraženo a obaleno vrstvou karbonitu.
Po explozi druhé Hvězdy smrti zaplavil bezprostřední i vzdálenější okolí lesního měsíce Endor ohromný roj trosek. Nikoho by však ani v nejdivočejším snu nenapadlo, že mezi všemi těmi kovovými úlomky i zmrzlými cáry lidských těl poletuje vesmírem i jedno tělo dokonale konzervované v kvádrovém karbonitovém bloku. Tělo osoby, jejíž smrt právě oslavovala většina galaxie.
Kdyby byl císař Palpatine při vědomí, neubránil by se smíchu. Nestalo se nic, co by nepředvídal.

"Máme na radarech neznámou loď," ohlásil Kryton "Je tu nebezpečí, že by to mohli být replikanti."
"Už zase? Nahodím záložní zdroj motorů," odpověděl Lister.
"Obávám se, že to bude zbytečné, pane. Technicky nás dalece převyšují."
"Nás technicky převyšujou i popeláři," poznamenal Kocour.
"Máme tu kontakt," řekl Kryton a stiskl tlačítko pro příjem, zatímco ostatní ustoupili ze záběru kamery. Na obrazovce se objevil děsivě vypadající replikant.
"Ohlaste svou totožnost," požadoval.
"Loď Kosmik patřící Jupiterské důlní společnosti."
"Nějaká lidská posádka?"
"Ne, pane," odpověděl Kryton, ale replikant nevypadal moc přesvědčeně.
Na to se potichu ozval Rimmer: "Možná přestane pochybovat, když mu ukážeme Listera."

Byla na vrcholu blaha. Sestry a sestřenice se jí vždycky posmívaly, že zůstane na ocet, ale kdo se směje teď? Našla ženicha dřív než většina z nich. A jakého! Ne jen obyčejného rytíře, ale lorda. Co na tom, že byl dvakrát starší než ona a většině lidí naháněl husí kůži. Přezdívalo se mu "lord Pijavice", ale co na tom? Vybral si ji! Ze všech dívek v rodině právě ji! Bude se vdávat a vytře zrak všem dívkám, které se jí smály.
Co však tlustá Walda nevěděla, bylo, že její dědeček slíbil lordu Boltonovi věnem tolik stříbra, kolik jeho nevěsta váží.

Když kapitán Hastings vstoupil do bytu ve Whiteheaven Mansions, na první pohled ho nepoznal. Jindy tak pečlivě uklizený a organizovaný byt nyní vypadal, jako by se jím prohnalo stádo slonů. Uprostřed stál sám jeho majitel a kapesníkem si utíral zpocené čelo.
"Proboha, co se stalo, Poirote?"
"Katastrofa, mon ami. Mé šedé buňky se vzbouřily."
"Vaše šedé buňky? Musíte žertovat."
"Kéž by, Hastingsi. Za žádnou cenu si nemohu vzpomenout, kam jsem dal svůj deštník. Přísahal bych, že-"
V tu chvíli se Hastings z hloubi duše zastyděl. "Víte Poirote, můj deštník se ráno polámal. Spěchal jsem, a tak jsem si půjčil váš."

Byla to jednotvárná práce. Odebrat vzorek, přidat chemikálie, analyzovat, projet databází. A pořád dokola. Proto není divu, že se pracovníci forenzní laboratoře imperiální flotily snažili všemožně si rutinu zpestřit.
Kariu Tolomovi tahle hra lezla krkem. Ne proto, že by ho bodování identifikovaných ostatků podle hodnosti morálně pohoršovalo, ale proto, že prohrával. Zatímco jeho kolegové mezi zmrzlými cáry ožehnutého masa každou chvíli našli pozůstatek nějakého důstojníka, on identifikoval pořád jen řadové stormtroopery a pomocný personál.
Naťukal do databáze výsledek další analýzy. To, co vyplivla, mu ale vyrazilo dech: Grand Moff Wilhuff Tarkin!
"Ha!" vykřikl triumfálně směrem ke svým kolegům. "Jackpot, žabaři!"

Dobrý den, pane Cartere. Nejprve bych vám rád poděkoval, že jste svolil k rozhovoru pro Malostranský večerník.
Je mi potěšením.
Naši čtenáři by se rádi dozvěděli více o tom, jak jste vypátral vraha baronky von Altenburg.
Vraha prozradilo bláto na botách. Analýza půdy je novinkou na poli moderní kriminalistiky.
Tím ale vaše práce neskončila, že? Městem kolují zvěsti o zběsilé honičce fiakry.
V tom máte pravdu. Díky komisaři Ledvinovi a jeho znalosti města se však vraha podařilo dostihnout. Teď již Kozel čeká na soud.
Kozel? Myslel jsem, že vrahem byl Zahradník.
Byl to zahradník, ale jmenoval se Kozel. Josef Kozel.

"Telegram pro vás, pane," oznámil Saturnin a podal mi obálku
Otevřel jsem ji a přečetl si vzkaz. Saturnin si bezpochyby všiml zblednutí mé tváře, protože mi věnoval tázavý pohled.
"Teta Kateřina nás zve na čtrnáctidenní dovolenou se svým novým manželem," vysvětlil jsem mu. "Účast je povinná. Omlouvá jedině smrt."
Saturnina však zdrcující novina podle všeho nevyvedla z míry. "Možná nastala vhodná chvíle pro návrat k plánování naší dočasně odložené polární expedice."
Náhle jsem skutečně pocítil touhu po dobrodružství. Tváří v tvář dvěma týdnům s tetou Kateřinou a jejím manželem se smrt umrznutím či sežrání ledním medvědem jevily mnohem méně děsivé.

Vůbec netušil, co se děje. Přišli si pro něj ozbrojenci v brnění a odvedli ho. Prý za vraždu nějakých lidí, jejichž jména nikdy neslyšel.
Postavili ho do řady se čtyřmi chlapíky v podobně ošuntělém oblečení, jako měl on sám. Pak přivedli dalšího člověka.
"Dobře si je prohlédněte, pane Tully. Kdybyste mezi nimi poznal vraha vaší sestry a synovce..." řekl jeden z ozbrojenců.
"To je on! Walder Frey!" ukázal na něj ten chlap.
Konečně to pochopil. Walder... S Walderem měl vždycky jen potíže... "To je hrozný omyl! Walder Frey je mé dvojče. Já jsem Argus Filch a jsem školník v Bradavicích."

Plukovník von Strohm zrovna v Reného kavárně popíjel šnaps s poručíkem Gruberem, když do podniku vešel kapitán Bertorelli. Jakmile oba Němce uviděl, rozpřáhl ruce a radostně zvolal: "Colonelo! Já tak rád vás zase vidět!"
Přispěchal k plukovníkovi a vlepil mu mlaskavý polibek nejdříve na obě tváře a nakonec na pleš. Pak si bez ohledu na plukovníkův kyselý výraz přisedl.
"Omluvte mě, pánové, zajdu nám objednat další rundu," řekl plukovník von Strohm a vstal od stolu.
U baru se naklonil k majiteli podniku. "René," oslovil ho šeptem. "Za kolik si myslíte, že by nás vaši přátelé od odboje toho Taliána zbavili?"

Možná to byla chyba, pomyslel si císař Palpatne, když z balkonu své pracovny sledoval odlet Carrion Spiku, na jehož palubě společně opouštěli Coruscant jeho učedník Darth Vader a Moff Tarkin. Misi, která je na zapadlé planetě jménem Murkhana čekala, by bezpochyby každý z nich zvládl sám, ale Palpatina napadlo, že by jeho dvěma oblíbeným následovníkům neuškodila trocha teambuildingu.
Teď však pochyboval. Možná se neměl snažit je stmelit. A docela určitě jim neměl říkat, že na velení se mají dohodnout mezi sebou...
Ale co, řekl si nakonec. Buď se vrátí jako dokonale sehraný tým nebo budu mít o jednoho podřízeného méně.

Z obžalovacího spisu v procesu s posádkou Kosmiku:
Bod 12:
Obžalovaní David Lister, Kristine Kochanská, Kryton 2X4B 523P a stvoření známé jako Kocour se dále dopustili porušení § 8 nařízení 4547/279463 Sb. o bezpečnosti letového provozu, když s odcizenou lodí během neoprávněného letu ventilačním systémem Červeného trpaslíka najeli do zadní části trávícího traktu hlodavce. Po této kolizi obžalovaní nezastavili vozidlo a aniž by opustili výše zmíněný trakt, pokračovali v nebezpečné jízdě, čímž se dopustili ohrožení dalších účastníků provozu ve ventilačním systému. Přitěžující okolností je skutečnost, že před kolizí s hlodavcem i po ní obžalovaní více než dvojnásobně překračovali nejvyšší povolenou rychlost.

"Máte strach z ohně? Pak pozorně poslouchejte, máme něco přesně pro vás. Právě nyní máte jedinečnou příležitost přihlásit se na terapii, která vás pyrofobie zbaví.
Terapeutická sezení jsou vedena doktorkou Melissandrou, vynikající odbornicí na léčbu fóbií. Během tří týdnů vás zbaví všech úzkostí, které ve vás plameny vyvolávají.
Ale dost již slibů, nechme raději promluvit spokojeného klienta: Pane Clegane, povězte nám, jak vám program doktorky Melissandry změnil život."
"Dříve jsem měl z ohně panickou hrůzu, strach mě úplně paralyzoval. Díky terapii ale už mě žádný přizdisráč s hořícím mečem nezaskočí."
"Slyšeli jste sami, přátelé. Neváhejte a dejte pyrofobii navždy sbohem!"

"Valorum zuřil," oznámil eriadský guvernér Tarkin senátoru Palpatinovi, jakmile usedli k soukromé večeři v guvernérském paláci. "Udělal jsem si mocného nepřítele, aniž bych o vašem plánu věděl něco bližšího."
"Není důvod k obavám, příteli," uklidňoval ho senátor z Naboo. "Valorum vám žádné problémy dělat nebude."
"Mám o tom své pochybnosti. Doufám, že víte, co děláte, senátore. Tohle může dostat vaši planetu do velkých potíží."
"Naboo tu krizi ustojí," prohlásil Palpatine neochvějně.
Tarkinovýma očima problesklo pochopení a jeho úzké rty se roztáhly do úsměvu. "Narozdíl od nejvyššího kancléře," dokončil za Palpatina větu.
Senátor se jen uculil a pozvedl sklenku k přípitku.

Guvernér Tarkin udělal jen pár kroků po momentálně prázdné chodbě guvernérského paláce na Eriadu, když ho dohnal nejvyšší kancléř Valorum. Hrubým chycením za rameno ho zastavil a přinutil se otočit.
"O co vám ksakru jde, chlape?!" zasyčel Valorum vztekle. "Snažíme se tu zabránit konfliktu a vy podkopáváte všechny moje snahy!"
"Nechápu, o čem to mluvíte."
"Víte to moc dobře, celou dobu sabotujete vyjednávání! Pro koho pracujete?!"
"To je bezprecedentní obvinění," ohradil se Tarkin. "Jen chci dosáhnout trvalé dohody a ne hrát o čas jako vy."
"To nalhávejte někomu jinému. Tenhle podraz vám nezapomenu," vyplivl kancléř a otočil se k odchodu.

Doktor Fu Manchu se pohodlně usadil na vyšívaném polštáři a Si Čchen mu s úklonou podal nacpanou dýmku. Pak ji zkušeně zapálil a před odchodem přidal další úklonu.
Fu Manchu vtáhl kouř ze sušených slz makovic, jež ani nestačily dospět, a slastně přivřel oči. Jeho tělo se s každým dalším tahem z dýmky zklidňovalo, ale jeho mysl - ta mysl, která přiváděla v úžas každého, kdo ho poznal - zůstávala neochromena.
Zde, ve skryté zadní místnosti Si Čchenova podniku, který by Angličan nazval opiovým doupětem, měl doktor dostatek klidu na upředení plánu, který nezhatí ani zdánlivě nevyčerpatelné štěstí jeho nepřítele, Nayladnda Smithe.

Ponda Baba zaskučel bolestí, když mu Evazan odtrhl zbytek seškvařeného rukávu od zuhelnatělého pahýlu paže. Bohužel nebyl čas shánět anestetikum. Měl-li Evazan svému parťákovi končetinu zachránit, musel postupovat rychle, a tak nezbylo, než se spokojit s alkoholem, řemeny a roubíkem.
Dal se do práce. Z pahýlu i uťaté paže odstranil spálenou tkáň a pak začal šít. S nástroji, které měl k dispozici, to ale šlo těžko.
Když Evazan skončil, jeho kumpán byl v bezvědomí. Lépe pro něj. Když se Evazan díval na výsledek svého snažení, nedával tomu velkou šanci. "Prej zbraň z civilizovanějších časů," zamumlal. "Blaster by takovou spoušť neudělal...."

"Čekám na vás Obi-Wane. Konečně jsme se setkali. Kruh se uzavřel. Když jsem-" vtom ale proslov sithského lorda přerušilo pípání komlinku. Stiskl blikající tlačítko na svém hrudním panelu.
"Neruším, Vadere?" ozval se hlas admirála Mottiho a starý Jedi jen stěží skrýval pobavení. Než mohl Sith odpovědět, admirál pokračoval s pohrdavým tónem v hlase. "Jak bych vlastně mohl? Zatímco jsi ztrácel čas šarlatánskými nesmysly, naši lidé lokalizovali vetřelce v sektoru-" Mottiho hlas se změnil v nesrozumitelné chrčení.
"Abych pravdu řekl, rušíš. Ale ne nadlouho," dostal se konečně ke slovu Vader a pohybem svých prstů předznamenal stahování neviditelné smyčky ve vzdálené kajutě.

"Chcete si sebe pochovat, pane?" Lister přikývl a Kryton mu podal dítě v zavinovačce.
"Počkat... Takže TOHLE jsi TY?" Kocourův ukazováček se přesunul z novorozence na Listera.
"Přesně tak," odpověděl za něj Kryton. "Díky časové smyčce je pan Lister svůj vlastní otec i syn, ale také dědeček, vnuk a vlastně celá nekonečná linie mužských předků a potomků."
Během jeho proslovu se novopečený otec, dědeček, pradědeček... ve vlastním rodokmenu ztratil. "To znamená, že Kris je moje dcera?"
Kdepak, pane. Slečna Kochanská je vaše matka, babička a celá ženská linie předků, nikoli však potomků."
"Vaše rodinný sešlosti musejí být peklo," poznamenal Kocour.

Krajem se rozléhal psí štěkot a zanedlouho se z hladiny jezera vzneslo hejno kachen. Tom Branson je chvíli zamyšleně pozoroval. Pořád nemohl plně pochopit, jak se on, šofér a navrch přesvědčený socialista, dostal mezi společenskou smetánku. A navzdory tomu, co si většina lidí myslela, nebyl ze svého nečekaného vzestupu ani trochu nadšený. Zajídala se mu všechna ta nesmyslná pravidla řídící životy šlechticů včetně myšlení.
"Pro zatím na shledanou, dámy, teď se musím jít převléknout do fraku," zapitvořil se směrem ke kejhajícímu hejnu, ale jen potichu, aby ho nikdo z panstva neslyšel. "Uvidíme se u večeře," rozloučil se a pozdvihl brokovnici.

'Král je unavený.' Hlas jeho děda zněl Joffreymu v hlavě, když ho prastrýc Kevan odváděl do jeho komnaty.
Zuřil. Zlobil se na Tywina, který si k němu tohle dovolil, na matku, na Kevana, na svého strýce Skřeta, ale ze všeho nejvíc na sebe. Nechal se jen tak odvést, jako by nebyl ničím víc než hloupým dítětem. Tváří v tvář Tywinu Lannisterovi nenašel dost síly, aby se postavil na odpor a prosadil svou vůli. Jsem přece král!
Když uléhal, sliboval sám sobě, že už nikdy se sebou nenechá takhle zamést. Bude silný a mocný. A hned zítra si nechá předvolat Sansu...

Shromáždění mužů mávajících transparenty blokovalo celou ulici. Na střeše zaparkovaného automobilu stál řečník s megafonem, do kterého vyvolával hesla sklízející v davu bouřlivý potlesk.
"Jsme stejně chytří a schopní jako ženy a proto nesmíme být omezováni na role pouhých kuchařů, uklízečů a pečovatelů! Pryč s ženským útlakem!" Na závěr svého proslovu vytáhl z kapsy suspenzor a zažehl pod ním zapalovač. Ulicí se rozlehl mužský jásot, když symbol útlaku vzplanul.
Pošahaní maskulinisté, pomyslela si kolemjdoucí žena v kalhotovém kostýmu s koženou aktovkou v ruce a pokračovala v cestě z práce domů, kde na ni čeká její milující manžel s teplou večeří.

Když s blížící se porážkou ve válce německá posádka konečně opustila Nouvion, Renému Artoisovi se ulevilo. Neustále lavírovat mezi Němci a odbojem, to bylo o nervy. Zvlášť když mu Michelle od partizánů vecpala do kavárny ty dva britské letce, o nichž tvrdila, že se co nevidět vrátí domů. Kdyby tehdy tušil, že skoro celou válku stráví snahou vrátit ty dva pitomce do Anglie, která kdyby byla na jiné planetě, na účinnosti všech těch šílených plánů by to nic nezměnilo. Když nad tím tak uvažoval, jediným, koho se za tu dobu podařilo do Anglie skutečně dostat, byl německý kapitán Hans Geering.

Kdysi dávno, v dobách, kdy ještě Západozemím neprocházela vysokorychlostní železnice propojující Černý hrad se Slunečním oštěpem a kdy nebylo možné dostat se do Svobodných měst přímým leteckým spojem z Králova přístaviště, zkrátka a dobře v dobách temného středověku, zažilo Západozemí takzvanou Invazi Vlídných.
Vlídní postupovali směrem na jih, napravovali zločince, urovnávali spory a ukončovali krvavé války zuřící mezi západozemskými šlechtickými rody odnepaměti. Všude, kudy Vlídní prošli, lidé se stávali laskavými, až do Králova přístaviště. Tam vládl král tak krutý a zkažený, že jed jeho duše Vlídné zahubil. Bez dobroty Vlídných se pak Západozemí brzy propadlo zpět do své původní prohnilosti.

"Temná strana síly je cestou k mnoha výjimečným schopnostem, které někteří považují za nepřirozené," řekl Darth Sidious svému sousedovi v lóži Galaktické Opery. Předpokládané reakce se mu však nedostalo.
Usoudil, že mladý Skywalker se zřejmě rozhodl předstírat, že narážku nepochopil, a jít se svým zjištěním nejdřív za Radou. Takovou rozvážnost bych od něj nečekal.
Po zbytek dne a celý následující den se Darth Sidious připravoval na nadcházející souboj s Jedii. K jeho překvapení ale nikdo nepřicházel.
Po třech dnech marného čekání došel k závěru, že jeho budoucí učedník není zrovna nejbystřejší. Bude třeba mu skutečný stav věcí naznačit trochu zřetelněji...

"Jestli biskupovi z Bath a Wells do zítřka nezaplatím 1000 liber, udělá si z mé lebky kropenku a mé mužství přibije na vrata banky Černých mnichů svatého Heroda. Kde mám, u všech syfilitických jeptišek, sehnat 1000 babek?" zoufal si Černá Zmije.
"Co kdybyste mu místo těch peněz nabídl mě, pane?" navrhl Baldrick.
"Jaký to ušlechtilý akt sebeobětování, Baldricku!" zvolal obdivně Percy. "Máš srdce na pravém místě!"
"Zato mozek se přestěhoval a nenechal svou novou adresu," poznamenal Černá Zmije. "Kdybys měl větší cenu než vědro pomyjí, ty hnojem páchnoucí prostoduchý výplode londýnské stoky, už dávno bys tomu perverznímu vepři leštil palečnice."

Slunce již zapadlo, ale vysoké vše stravující plameny dál ozařovaly krajinu. Oranžové světlo vykreslovalo pod okolními stromy stíny, které jako by tančily v rytmu, jímž vítr pohupoval visícími těly. Vzduch byl prosycen dusivým černým kouřem, který stoupal do výše, kde se mísil s těžkými temnými mračny, jež zahalila oblohu na sklonku tak chmurného dne. Zahřmělo a z nebe začaly padat obrovské kapky syčící a praskající v ohnivém pekle, které na ně na zemi čekalo. Tywin Lannister sledoval, jak se pyšné sídlo před jeho očima mění v hromadu zčernalých kamenů a na jeho tváři se rozlil jeden z tolik vzácných úsměvů.

Podepsal listinu a připojil k ní královskou pečeť. Hotovo. Nový zákon je na světě. Zákon, který zajistí, že už žádné dítě v Západozemí nebude muset trpět tak jako kdysi on. Otřásl se při vzpomínce na tu odpornou chuť, které býval s železnou pravidelností nucen čelit.
"...tímto prohlašuji řípu za zapovězenou a přikazuji aby každý, kdo by tuto opovrženíhodnou rostlinu pěstoval, s ní obchodoval, pod svou střechou ji přechovával, jedl či dokonce k jejímu pozření jinou osobu nutil, bude ztrestán na hrdle.
Podepsán Tommen z rodu Baratheonů, první svého jména, Král Andalů a prvních lidí, lord Sedmi královstí a protektor říše."

"...nakonec přilez do ubikace ve tři hodiny ráno a víš co měl v kapse? Pytlík Sansannskýho koření!"
"U všech Sithů! Cos udělal?"
"No řek jsem mu: 'Ty tauntauní hlavo, svůj mozek si gumuj čim chceš, ale já nehodlám nechat vymáchat v rancořích sračkách s tebou.' Tak jsem mu to svinstvo spláchnul do haj- áááÁÁÁ!!!"
Poté, co nevědomky udělal krok vzad, ztratil rovnováhu a málem se zřítil do zdánlivě bezedné propasti.
"No ty bantho, Impérium postaví bitevní stanici za bilion kreditů a nemůže si na ní pořídit i zábradlí..."
"Hej kámo, služba nám končí za půl hodinky, nezabalíme to radši dřív?"

HLEDÁ SE:
THOR GUNDERSEN alias ŠVÉD alias PAN ANDERSEN alias BISKUP DUTSON
pro PĚTINÁSOBNOU VRAŽDU, SABOTÁŽ a SPIKNUTÍ S NÁSLEDKEM VYPÁLENÍ MĚSTA
Za ŽIVÉHO ČI MRTVÉHO
ODMĚNA 15.000 $
Popis hledaného: 6,3 stopy vysoký, hubený, modré oči, prošedivělé vlasy, výrazný norský přízvuk. Často mění vzhled.
Doporučení: Ve vlastním zájmu se zdržte všech vtipných průpovídek či vychutnávání a neprodleně hledaného zastřelte, jakmile ho uvidíte. Doporučuje se vystřílet do něj minimálně 7 kulek a následně se důkladně přesvědčit, že je skutečně mrtvý.
PS: Odměnu vydáváme pouze po předložení MRTVÉHO těla (nehodláme riskovat, že vyplázneme prachy a Gundersen se z toho zase vykroutí).

Stormtrooper je příslušník armády Galaktického impéria s nižší než důstojnickou hodností, který nese označení tvořené kombinací písmen a čísel. Hlavním cílem všech stormtrooperů je zemřít za Impérium. Z tohoto důvodu stormtroopeři ve všech typech terénu oblékají zářivě bílé brnění, které není odolné vůči laserům ani vrženým předmětům. Dalším způsobem, kterým stormtroopeři dosahují svého cíle, je jejich zvýšený výskyt na místech jako jsou bitevní stanice s nechráněnými větracími šachtami reaktoru či lesy plné Ewoků. V neposlední řadě si stormtroopeři ke kýženému padnutí v boji dopomáhají také střelbou. Jejich schopnost se stoprocentní přesností minout nepřítele jim přinesla proslulost po celém území galaxie.

"Pane Hynku, zrovna když jste byl kontrolovat stráže, přišel rozkaz," oznámil Smil Flek z Nohavic.
"Tak nám to, Smile, přečti," vybídl ho přednosta svatováclavské kanceláře.
"V Blaníku, dne 29. září 1938: Vážnost situace mě nutí jednat-"
"Zatím to zní nadějně, ale nemůžu se zbavit dojmu, že mě zase čeká zklamání," ozval se rytíř Veverka z Bitýšky.
"-neustálé tahanice o nedostatkové slamníky narušují morálku vojska. Vydávám proto nařízení, aby velitelé oddílů vytvořili pořadníky, které zajistí, aby se vojáci v držení výše uvedených předmětů spravedlivě prostřídali."
"Moudré rozhodnutí," řekl uznale přednosta. "Co o tom soudíš ty, Veverko?"
"Že jdu zpátky do šatlavy."

"Netrap se kvůli mně, miláčku. Jednoho dne najdeš ženu, která tě učiní šťastným," prohlásila srdceryvně krásná blondýnka.
"I kdybych měl žít milion let, lásko, nikdy bych na tebe nedokázal zapomenout," opáčil neméně patetickým tónem pohledný hrdina se sladkobolnou melodií podtrhující jeho slova.
Zatímco se v nemocničním pokoji Rimmer pokoušel udusit polštářem, Lister nespouštěl oči z televize a co chvíli popotáhl. Jeho kapesník zdobený nesčetnými skvrnami rozličného původu ale zůstával suchý. Ne však proto, že by ho podívaná na obrazovce nedojímala. Po dávce Baxterovy pálenky, která zapříčinila jeho a Rimmerovu hospitalizaci, se jeho slzy vypařovaly téměř okamžitě po styku s tkaninou.

Admirál Piett zastavil přede dveřmi a sáhl do kapsy pro disk s podklady ke svému hlášení pro Lorda Vadera. Jenže... Disk tam nebyl! Musel ho nechat ve své kajutě. Rozběhl se tedy na druhý konec hvězdného destruktoru.
Převrátil svou kajutu vzhůru nohama, dokonce riskoval prsty prohlídkou květináče s masožravou rostlinou, ale po disku jako by se slehla galaxie. Usilovně přemýšlel, kde všude dnes byl...
Své pátrání napříč hvězdným destruktorem ukončil v jídelně. Ani tam nic nenašel. Za tohle z něj Lord Vader udělá sekanou... Vyčerpaně klesl na židli, když v tom pod sebou ucítil... Disk měl v zadní kapse kalhot!