Moje články

Letos jsem dokončil seriál o žoldácích a medúzách (Stormchilde),
a rozjel hned čtyři nové.
O první elfské objevitelské výpravě jsou Transoceanisté.
Pak tu máme Andragoliskou princeznu - Hirsha - Early Years.
Válku s nemrtváky sleduje Válka s Trineronem.
A o postavě Maela Tongaki je Mael.
To vše a ještě více, včetně pokračování těchto příběhů najdete na:
http://www.odria.eu/wiki/index.php/Kategorie:P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh

Staří známí, stále dobří
Aries a její Liškomág Evžen - letos dokonce dva příběhy.
Eillen s Tajemná města - Město moře a železa a ještě navíc Aldorma - Ve stínu klášterních zdí - obojí jsem rád četl.
Terda její Skřivánek - také nezklamala.
Bídák naléval v Hostinec u Bídáka.
Tora má Hotel U devíti koček - kdo má kočky ví.
Letos zaujal
Palčík s Fragmenty totality - chvílemi se to až nechtělo číst, zvláště když si člověk uvědomí, že to není žádná fikce. Vše podtrhuje strohý úřední styl.
Thorsky se Světlíkovem
Finde s nepojmenovaným světem.
Určitě je třeba zmínit
Gleti - Oddělení pro nápravu magických nehod zasahuje - to mě fakt rozesmálo.
Blueberry Lady - 1812
tif.eret - Kdyby
myday - Marná lásky snaha
saasa - Rodina
trundajorika - Dlužníkem v sobě

K sedmým narozeninám chtěl Mael Tongaki od mámy bubínek.
Celé dva měsíce o tom mluvil.
Teď vstoupili do obchodu s hudebninami.
Těšil se.
Pak ON prohlásil: "Tohle musíš mít!"
Zaprosil: "Ale já bych rád bubínek..."
"NE! Žádnej pitomej buben - TOHLE. Za každou cenu!"
"Maminko? Já bych chtěl radši tamtu kytaru."
"To si ze mě děláš srandu, celou dobu meleš o bubnu a teď bys rád kytaru? Navíc je na tebe velká."
"Nešlo by přecijen..."
"NE! Za každou cenu!"
Chlapeček prosil, sliboval, žadonil, brečel.
"No co mám s tebou dělat, hlavně už mlč!"
Odcházel z obchodu s úsměvem. Brečel jenom uvnitř.

Velení Elwingilských vojů převzal princ regent, a později samozvaný král, Teklan II.
Pod jeho velením se armády tří zemy spojily při obležení Selakteru, který nakonec srovnali se zemí a zlikvidovali necrokrále Trinerona a většinu jeho služebníků.
Válka si vybrala strašlivou daň na životech i na ekonomice tří království.
Nejhůře z nich dopadla Neriga.
Drakher zůstal zpustošenou zemí.
Podle smlouvy si na jeho území nesměl nikdo činit nárok.
Smlouva byla dodržena i díky tomu, že nebylo síly ji porušit, a vlastně ani nebylo o co stát.
Na různých místech Drakheru zůstali nyní volní nemrtví, kterým zbyla tato zem na tisíce let.

Když byl nemrtvý Kambion zničen, jeho meč zůstal, kde padl. Velmistr Phillishachter jej zabalil do svého pláště a vzal s sebou.
Žezlo nemrtvého krále bylo připevněno na sedle oře a v okamžiku zániku pána se stvůra rozběhla pryč a nebyla více spatřena.
Prsten u sebe nikdy neměl.
Koruna byla při výbuchu těla roztříštěna a jeden její úlomek zasáhl nedůležitého Elwingilského vojáka.
Náraz způsobil vojákovi modřinu, která se časem změnila na černou skvrnu.
Když se vojáka někdo na skvrnu ptal, odvětil, že se nechal s kamarády ze staré jednotky tetovat.
Tento voják válku přežil a se ctí byl propuštěn z armády.

Trineron seděl na (ne)živém trůnu z kostí, a četl zprávy z bojiště.
"Khargatr zradil - chtěl se domluvit s Kharáncema."
"Spropadenec! Budiž proklet!" zahartusil Wadelain.
"Není třeba, popravili ho."
Trůnním sálem zaduněly ozvěny výbuchů.
"Elwingilští letci - ti zatracení orli létají mimo dostřel."
"Dharminston zablokoval příchozí zprávy, není mu jak doručit rozkazy, prostě se zakopal v Kezakinantru."
"Možná bych zvládl doručit ty rozkazy osobně ..."
"Volnek se asi propadl do země, asi bych po něm měl nechat pátrat přízraky ..."
"Veličenstvo, vidíte, situace je beznadějná, během dvou dnů nás obklíčí, musíme prchnout než bude pozdě."
"NE, JÁ NIKAM ZDRHAT NEBUDU! A ani ty ne!"

Odhalení se velmistra Phillishachtera způsobilo ve vojsku pozdvižení.
O tomto muži kolovali v Elwingilu divoké zkazky.
Situaci uklidnil až velmistr Dalmma Querran, velitel Universitního pluku.
"Byl jsem u toho, když tenkrát předstoupil před krále a nabídl pomoc v boji. Spojenec, jakého by málokdo čekal, ale dávalo to smysl - i sám velký šéf temných prohlásil Trinerona za renegáta. Mysleli jsme, je to jen propaganda, ale co když ne. Král jeho nabídku přijal, vymínil si ale slib, že veškeré akce budou prováděny v skrytu."
Večer po vyhrané bitvě se táborem vítězů nesla zpráva, že Elwingilští pentagramisté a awagrothisté stojí na jejich straně.

Praegirus padl mrtev.
Nemrtvý král, ač oslaben, stále vládl hrozivou silou. Co více, popadl mrtvolu krále coby trofej.
Elwingilští byli otřeseni, ale zvítězil v nich spravedlivý hněv. S vervou se pustili do boje.
Několik mistrů z Universitního pluku vrhlo ničivá kouzla na onu stvůru, však bez úspěchu.
Byl to nakonec velmistr Phillishachter, který jej dostihl a po salvě kouzel udeřil palcátem, načež se Nemrtvý král rozprskl po okolí.
Nějaký rytíř chystal se zvednout meč Nemrtvého krále.
V tu chvíli se na něj Phillishachter otočil: "Nešahej na něj!!!"
"Proč, copak kouše?"
"Něco mnohem horšího!" v jeho černočerných očích zaplály rudé pentagramy.

Navigátor Ronoel dokončil měření hvězd před východem slunce: "Ten tajfun nás odnesl tisíce mil daleko na sever."
Kapitán pokrčil rameny: "Stejně dobré místo jako jiné, poplujeme dál na sever, zdá se, že tímto směrem jdou mořské proudy.
Aldo, jak si stojí loď?"
"Jsme v jednom kuse, ale loď je vyčerpaná, naše záď sedí těžce ve vodě, měly bysme přesunout náklad na příď."
"Kapitáne!!! Vidím zemi! Na obzoru je země! Úhel šest set deset až šest set třináct!" vykřikl z hnízda na čtvrtém stěžni mladý lodník Naeglim.
"Otočte kormidlo tím směrem a začněte měřit hloubku dna!"
"Náš první objev," odtušila Alda.

Místní vodu pijeme jen po kontrole alchymistou.
Každá skupinka či jednotlivec, který se vzdálil, musí být prohlédnut mágem.
Padlé pálíme. Připsáno: nutno přidat magický prášek pro zvýšení teploty spalování, aby nezbyly kosti Připřipsáno: ani to nestačí - nutno ošetřit popel s pomocí specialisty.
Hlídky nejméně ve čtveřicích.
Alespoň dva mágové musí být kdykoli vzhůru.
Nikdo nechodí nikam sám.
Nic většího než myš nesmí proniknout do ležení - DOSLOVA !!!
Zabitá divoká zvířata nejíme - bez výjimky.
Kdo slyší hlasy v hlavě - ihned hlásit Připsáno: taktéž divné živé sny.
Nebereme suvenýry z padlých nepřátel.
Kdo cítí neutuchající beznaděj či přemýšlí o sebevraždě - hlásit, nafasuje ganju.

Král Preagirus II počastoval Nemrtvého krále: "Zrůdo nemrtvá, ohavná, zbabělá! Postav se mi v rovném boji, neb i malým dětem budeš pro vždy na posměch!"
Ku podivu všech toto zabralo a netvor zvedl hozenou rukavici.
Vprostřed bitevního pole střetli se.
Nemrtvý v černozelené, pentagramy zdobené róbě tasil Černomor.
Král Elwingilský v překrásné zbroji pozvedl Meč předků, světle modře zářící.
Třesk těch mocných zbraní rozléhal se vůkol.
Praegirus byl lepším šermířem, Nemrtvý však vládl nelidskou silou a hbitostí.
Souboj se protahoval a zdálo se, že bude trvati ještě dlouho, když se znenadání bojující navzájem probodli.
Jen jedno srdce však přestalo bít.

Hlavní voj postupoval několik dní do hloubi Drakheru.
Po nepřátelích jakoby se zem slehla.
Sporadické zprávy z Nerigské i Khara-Thorwalisské fronty hlásily tuhé boje.
Zdálo se, že nepřítel nemá dost sil.
Pak přišlo volání o pomoc od generála Weridona. Jeho šik padl do léčky, obklíčili je a jsou drceni ohromnou přesilou. Navíc se tam objevil Nemrtvý král Kambion.
Díky předchozímu rychlému postupu není šance dostat se k nim dříve jak za pět dní.
To i posily z hraničních postavení se k nim dostanou dříve.
Generál Weridon padl během prvního dne.
Baron Rogoněv se statečně bránil další tři dny.
Nepřežil nikdo.

Mágové zapojili invenci, znalosti i energii.
Kolem lodi vskutku vznikla bublina klidnějšího vzduchu a po rozbitých vlnách Elaysiaani plula se vší majestátností.
Mistr Haelkarnas se však musel neustále soustředit na udržení magie v chodu.
"Co se stane, až jej to úsilí vyčerpá?"
"Bublina praskne," prohlásil lakonicky Boleon a prohrábl si vous.
Vydržel to více jak osm hodin, pak se zhroutil.
Mezitím se kolem anomálie vytvořilo jakési druhé oko tajfunu, které silné větry obkružovaly.
"Rozviňte plachty na čtvrtém a šestém stěžni!
Držte kurz abysme zůstali uvnitř oka!"
Za den intenzita nečasu poklesla na běžnou bouři, za další vypluli z pod mraků.

Ze tmy přicházejí postavy.
Voják na stráži: "Stůj, kdo tam? Řekni heslo!"
Postavy jdou dál: "Heslo? Jelenovi pivo nelej. Ne, už to mám, shoď skopce z kopce!"
"To není správné heslo!"
V tu chvíli se již dva tucty bývalých loupežníků řítí do tábora.
Hirsha mezi nimi, kouzlem paralyzuje druhou hlídku, dříve než stihl zmáčknout spoušť kuše.
Spící se rychle chápou zbraní, ale zmůžou se jen na chabý odpor, brzy jsou přemoženi.
"Bereme koně, a vše s čím dokážeme odjet, zbytek na hromadu a zapálit!"
"A co se zajatcema?"
"Já bych je podříznul."
"Ne, svážeme je, však je doma pochvala nečeká."

Poznal jsem ho, když jsme byli teenageři na pokročilý.
Jeho život nebyl zrovna jednoduchej tenkrát, ani pak, i když se mu dostalo prachů a slávy.
Teď všude říkaj, že skočil, že to byla sebevražda, ale podle mě jsou to kecy.
On by to neudělal.
Dělal různý ... divný věci, to jo, riskoval, a hodně. Žil na hraně a to je snadný uklouznout. Uklouznutí, to je ale něco jinýho než záměr.
Mael je pryč, už si spolu nedáme jointa.
Stejně tady s náma zůstane navždy, v tónech každý kytary, která zahraje jeho muziku.
Všichni od něj něco očekávali.
Málokdo věděl jaký byl.