Moje články

"Tak tady to je, vnímám magii vizuálně a odsud je na to dobrý výhled, nicméně tím, že část toho je pod zemí ... chápete?" otázala se Alaemma.
"Ano, předpokládala jste, že my tři magii spíše slyšíme, takže o tom zjistíme něco, co vám mohlo uniknout.
Tak se všichni zaposloucháme, a uvidíme.
Já se přiznám, že jsem slyšení po příchodu výrazně potlačil - ten šum v pozadí tady je hrozně nepříjemný.
Je skvělé, že na rozdíl od normálního sluchu jde slyšení magie omezit - třeba poblíž magintegrátoru je neuvěřitelný kravál ..." Leydenforz si všiml výrazů ostatních, " ale to jsem se nějak rozkecal."
"Ja umět obóji."

"Zdá se, že tu jsou nějaké podzemní prostory. Vstup mohl zavalit výbuch, " uvažoval Leydenforz.
"To je zajímavé, ale co uděláme s tou hrozbou DALŠÍHO výbuchu?" namítl Wertrankell.
"Nebojte, nenecháme se vypařit," odvětil blahosklonně.
"Můžu redukovat element ohně. Většinou tedy dělám spíš opak. Tím získáme nejvýše hodinu a budu úplně odvařená, takže bych raději přišla s něčím lepším. Ohledně podzemí," zadeklamovala a udeřila holí do země.
Šest kalcivirů vyskočilo na povel.
"Hledejte, kde jsou v zemi dutuiny!" přikázala Alaemma.
Půl tuctu elementálů zalezlo.
"Teď možno zkontrolóvat to magicke póle, " dopnul si Hydraščuk opasek.
"Konečně! Vypadalo to, že to snad nikoho nezajímá!"

Plop!
Leydenforz a Wertrankell se objevují na scéně.
Mokrý Hydraščuk jakoby nic jde k hromádce oblečení, zato Alaemmě z očí téměř fyzicky srší blesky.
"Co se tu děje?" znejistí Wertrankell.
"Víte, nechtěl jsem před nima, ale hrozí, že to tu bouchne znova."
"Do prdele! A - on?" kývne k naháčovi.
"Tak to by mě taky zajímalo."
"Mohli bychom se PROSÍM, zase věnovat problému? Je tu magické pole, které je třeba zkontrolovat!"
"Dobře, kde je ten zakopanej pes?" snaží se vzpamatovat Wertrankell.
"My něhledáme psa, to nás nězajímá. V jezírku dole ja našel skrytou, magicky stiněnou šachtu, co véde kamsi do podzem."

"A co se tu tedy stalo?"
"Došlo tu ze zatím neznámých příčin k výbuchu, který zamořil oblast gamma elementem, pane?"
"Jorag Kashan, jsem mistr Rolintského chrámu Benefixu. Co kdybysme se k vám tedy připojili?"
"Lepší by bylo, kdybyste se vrátili a zařídili vyhlášení karantény nad celou touhle oblastí. A pokud umíte léčit, tak se připravte na zvýšený zájem o vaše služby."
"Vyhlásit karanténu může guvernér."
"Tak za ním někdo dojděte a zatím alespoň uzavřete Rolint."
Voják už se nadechoval, ale Kashan jej gestem zarazil: "Dobrá, nicméně byl bych rád aby s vámi šel někdo od nás. Co třeba mistr Wertrankell?"

Šedovlasý benefixák zareagoval na Leydenforzovu výzvu: "My jsme zástupci města Rolintu, chceme zjistit, co se tu děje, a vy tu děláte co?"
Sotva domluvil, pokročil vpřed mladý blonďatý yabbaista: "Profesor Leydenforz? Ano, jste to vy! Daisz Wertrankell, studoval jsem u vás..."
"Wertrankell! No jistě! Před dvanácti lety, zkouška z pokročilé teorie magického pole - napotřetí s odřenýma ušima," obrátil se k šedovlasému, " Já a mí kolegové z university zde zkoumáme totéž."
Voják se mezitím zvedl a oprášil: "Universita? Jen jestli to není vaše dílo! Cestou jsme nasbírali půl tuctu mrtvých zajíců," pozvedl ruku s ušáky.
"Prosímvás! Ale ty mršiny rozhodně nejezte!"

"Proč jste se svlékl?" vyjela Alaemma, pohledem sklouzla na komínek oblečení.
"Chci prozkoumat jezírko," oznámil nevzrušeně.
"Objevila jsem neobvyklé magické pole, mohl byste se na to podívat?"
Vůbec se neotočil, naopak popošel k okraji vyvýšeniny, pohlédl na hladinu a lakonicky pronesl: "My neprozkoumali vódu."
"Ta voda je nechutně zamořená gamma elementem, je to tak padesátkát horší než tady, když počkáme, to nejhorší odteče."
"Ja vyderžim."
"Chviličku!" protočila oči vzhůru, napočítala do osmi, pak cosi zadeklamovala.
Z její hole se vyřinul proud vody a po chvíli zaujmul podobu modrostříbrného úhoře.
"Ten nygyllax vám pomůže, je malý, ale stáhne většinu toho svinstva."

"Námořníku Deimfale! " zakřičel přes chodbu poručík Ferrek, "mám pro vás úkol, laserová věž 3 prý vydává divné zvuky, vyřešte to."
"Provedu pane!"

Tak se na to podíváme.
Technický scanner v ruce, námožník Deimfal zalezl do věže 3.
"Tak copak to bude, " brumlá si pro sebe, " že by ložiska?"
Zahýbe věží doprava, doleva, hlavní nahoru a dolů - nic.
Přepne na údržbový mód, namíří bezpečně mimo loď, vypálí.
"Yaaaishhh!" vykřikne. Scanner hlásí zvuk o síle 110 dB na frekvenci 11325.
"No jasně, zatracenej modulátor."
Detailnějším sken - očividně nepůjde opravit.
"Deimfal řízení palby, odpojte L3, mám tu výměnu modulátoru - odhadovaný čas 240 minut."

Alaemma chvíli pozorovala, jak Leydenforz v dálce mluví s příchozími.
Nechtělo se jí poslouchat, co říkají a ani neměla náladu na zahálku.
Popošla kus za menší vyvýšeninu a jala se zkoumat detailněji onen podivný nárůst koncentrace elementu iota.
Ta neskutečná koncentrace ohně je jako ostré světlo, za kterým se skrývá jemnější předivo...
Ten oheň musí odněkud přicházet. Mám to! Jde to zespoda. Že by někdo dokázal čerpat žár ze středu planety?
Ne, to by v takové míře vyžadovalo až příliš energie. Tohle magické pole je divné...
Otočila se, chtíc požádat o konzultaci či spíš potvrzení tušeného.
Hydraščuk tam stál nahý.

Dobrého koně je třeba hýčkat. Alchymista vždy nejlepší krmení připraví. Rychlostí a výdrží pak kůň překvapí. Obrok, či obyčejné proso, to možná stačí oslům a mulám. Nejlepší je krmivo z naší dílny. To vám poví zástupy spokojených zákazníků. Ačkoli nejlépe to vyjádří spokojené řehtání hřebců i klisen. Rozum velí kupte to! Připlatit si pár zlatek se vyplatí. Raději pospěšte, než zásoby dojdou! Investice se vám bohatě vrátí. Chrup vašeho koně bude zářivý a srst jemná. Ani malá hříbata nepohrdnou tímto jedinečným krmivem! Zeptejte se koho chcete, náš Speciál je po všech stránkách skvělý! Infarkt dostane každý, na koho se nedostane.

Profesor Gelwan Cancillogis se večer zavřel v pokoji, knihy z podpaží složil na stolek vedle zbytků včerejší večeře.
Usazen v jemně polstrovaném křesle se zaposlouchal do štěbetání dvou párečků trilčíků černookých v jemné, zdobené klícce.
Být o sto let mladší, vyrazil bych s ním. Spíš o dvě stě.
Zalistoval se do prvního svazku na stole.
Některé informace nejsou k pochopení na první dobrou.
Terénní práce je pro mladší. Vybral si dobrý tým. De Liccaragon je sice prchlivá - holt aggathax, ale bystá a pohotová. A Hydraščuk, stár jen přes čtyřicet, ale má fenomenální paměť a intelekt.
S postupující tmou ptáci utichli.

"Soustřeďme se tedy na to, co s tím uděláme."
"Lídi."
"Cože?"
"Jdou sem nějáci lídi," prohlásil nevzrušeně Hydraščuk a ukázal rukou.
Alaemma nahlédla udaným směrem: "Vidím dva benefixáky, dva yabbaisty a nějakého asi vojáka."
"Někdo s nimi bude muset promluvit, hlavně ať sem nelezou, " Leydenforz pohlédl na Hydraščuka, pak na Alaemmu, " a ten někdo budu já."
Před pěticí tvořenou čtyřmi muži a jednou ženou se zničeho nic objevil mág v již poněkud ušpiněném rouchu.
Ten ve vojenském se lekl, zakopl a upadl.
Vypadalo to velmi komicky, nikdo se však nezasmál.
Leydenforz se chopil iniciativy: "Kdo jste, a proč sem jdete?"

"Jaká je teď koncentrace elementu?"
"Něco přes padesát megasigimů!"
"A přírůstek?"
"Lineární zhruba dvěstěpadesát kilo za minutu!" křičí nervózní Alaemma.
"Uff. Tak to máme minimálně tři hodiny času s tím něco dělat, takže klid, " pousmál se Leydenforz, "co jsem to předtím říkal?"
"Proč něékdo ten výbuch uděélal. Jste si jist, že to něvzniklo spontánně?"
"Samovolný štěpný výbuch co já vím nebyl nikdy zaznamenán, jo, tohle někdo způsobil."
"Možná se nějakej hajzl chce předvést, jako, podívejte, co dokážu!"
"Myslíte, že je to reklama, drahá kolegyně?"
"Anebo výhrůžka."
"Napadá vás někdo, kdo by měl takové schopnosti a byl takový magor?"
"Ně."
"Ne."

Pomalu postupují vpřed.
Smysly našpicované, snad až na čich.
Nervozita stoupá, vzduch je dusivý a teplota stoupá.
Leje z nich pot, až na Alaemmu.
Káně krouží ve výšce.
Hydraščuk přeruší mlčení: "Zdá se že nikdo nébyl zasažen. žádne stavby nic zajimavého."
"Je to záhada, že? Proč by někdo ničil kus ... ničeho?" dodá Leydenforz.
Alaemma náhle zastavila: "Před námi je vysoká koncentrace elementu ohně."
"Jo, to jsme čekali... "
"Jako důsledek štěpného výbuchu, jistě, jenomže ta koncentrace stále roste!"
"Roste? Proč element němanifestůje se?"
"Nějaká bublina, sakra."
"Extrémní koncentrace by mohla způsobit ..."
"Že nám to bouchne nad hlavou a půjdeme do kopru!"

Vážení občané města Aagrenu a okolí!
Zajisté jste si povšimli předevčerejšího záblesku na severním obzoru.
Dle důvěrných zpráv mých informátorů na magické universitě se jednalo o explozi tajného skladu výbušnin a jedů, který patřil Dar-Ontarským sabotérům!!!
Toto již je třetí incident v tomto měsíci, do kterého jsou zapleteny tajné Dar-Ontarské gangy!!!
Já se ptám, jak dlouho si necháme líbit toto zlovolné zahraniční vměšování !!!
Musíme říci DOST! Nikdo by neměl podporovat Dar-Ontar nákupem levného pašovaného zboží, beztak podřadné kvality!!!
Buďte obezřetní, stanete-li se svědkem podezřelé aktivity, ohlašte ji městské gardě! Nechcete, aby příště vybuchl váš dům!!!
Pro Rychlé listy Draněk Dráha.

Tři profesoři se kouzlem přenesli na okraj zpustošené oblasti.
Zem před nimi na uhel spálená, pár vyvrácených stromů stále hoří.
Říčka zkalená, z jezírka stoupá pára, na hladině ryby břichem vzhůru.
Natavená skála výhrůžně hrozí obloze, kde se pomalu rozptyluje mrak špíny.
Alaemma pozvedla hůl, krystal na její špici se mírně rozzářil.
Hydraščukovi z ruky vzlétlo káně se zlatýma očima.
Leydenforz aktivoval ochranná kouzla: "Nechce se mi, ale myslím, že budeme muset k epicentru,"
Alaemma po chvíli tranzu: "Takový elementální bordel, no fuj! Tohle si někdo odskáče!"
Hydraščuk nasazujíce si šátek: "Opátrně, něbezpečné látky ve vzdůchu a úroveň gamma elémentu."

Když už někoho s sebou, tak raději hned dva, pomyslel si Leydenforz.
Ale koho?
Nápad se dostavil brzy.
Profesor Nhevnyi-Hydraščuk měl být u sebe v pracovně/kabinetu.
Zaklepal.
Za dveřmi byl slyšet rachot, ale žádná odpověď.
Vstoupil a octl se před tuctem hlavní rychloodpalovače rachejtlí.
Hydraščuk vzhlédl od plánků na stole: "Pozor! Mám tu práci rozděláánu. Když už jste tu, nevite kde léévně sehnat hodně kyselíny karbonitóve?"
"Poptám se. Mimochodem, vy jste odborníkem i v jiných oborech než jen výbušniny, že?"
"Áno, ja mam vosem mistróovskych atestaci, jsou to..."
"Nemusíte jmenovat, věřím vám. Jak se stavíte k výzkumu v poli?"

Zastihl jí ve výtahu.
Na chvíli se zarazil, když si všiml, že její vlasy mění barvu.
Pak jí v kostce vyložil, co se stalo a co by od ní chtěl.
Věnovala mu ledový pohled: "Blbá doba na výpravu, zkuste raději přemluvit Kranthaka."
"Já si to načasování nevybral, děje se to prostě teď. Co máte tak důležitého na práci?"
V očích se jí objevil žár, vůbec ne příjemný: "Ženské problémy."
Na dvě sekundy se odmlčel: "A kvůli tomu si necháte ujít takovou příležitost?"
"Nenechám! Ale upozorňuji, že už teď mne serete, tak abyste s tím počítal! Za dvě hodiny na nádvoří."

Uběhla hodina.
Pět dalších knih.
Druhá.
Ještě dva svazky.
Po třetí Leydenforz opustil pracovnu.
Krhavýma očima zamrkal na knihovníka, upil chillikafe z velkého hrnku a utřel si nos do beztak špinavého rukávu: "Musím se tam vrátit."
"Nechcete tam raději někoho poslat? Spánek a lázeň by vám prospěly."
"To bude muset počkat."
"Nechcete to pustit, chápu, ale musíte tam jít sám?"
"Máte pravdu, vlastně jsem uvažoval, že bych potřeboval pomoc odborníka na elementy."
"Třeba profesora Kranthaka?"
"Toho ne! Je to zapšklý dogmatik, potřebuji někoho se svěžím uvažováním."
"Co profesorka Alaemma de Liccaragon?"
"Hmm, to by šlo, navíc má vysoké zasvěcení Aggathaxu."

Profesor Leydenforz stihl akorát vypít lektvar tropické noci a dojít si na malou, než se knihovník vrátil s prvními třemi svazky.
"Tohle jsem vytáhl po paměti, další budou až je objevím."
Na deskách vrchního svazku se to hemžilo mnohonohými tvory s tykadly, kusadly a sosáky.
"Tohle vypadá jako nějaká entomologie, nepřehmátl jste se?"
"Ne, to je správně, polovina knihy se zabývá mutacemi."
"Hmm. Tak já se do toho pustím. Smím do vaší pracovny?"
"Poslužte si, ale prosím, zkuste mi ji nepozvracet."
Leydenforz se zavřel a aktivoval časokompresní pole.
Skrz průzor ve dveřích to vypadalo, jak když si batole prohlíží leporelo.

Práce vrchního knihovníka je převážně klidná.
Převážně.
Že dnešek bude výjimka, pochopil profesor Cancillogis, když k němu vtrhl zpocený a zarudlý profesor Leydenforz.
"Co se vám stalo?"
"Potřebuju všechno, co máme o štěpných výbuších. Co nejrychlejš."
"To bude nejspíše v oddělení na vyžádání, něco možná i v nebezpečných. Vzpomínám si, že jsem o tom kdysi četl. Targanur je rád používal..."
"Vzpomínky později, tohle spěchá, do červena nejsem z rozčilení, jeden jsem před chvílí viděl!"
"Jak?! Kde?!"
"Na druhý straně hor, před hodinou. Vypadá to tam teď jak v pekle."
"Hned to jdu vyhledat!"
"Počkám, musím se tam co nejdřív vrátit."

Zástupce šéfa Cechu lovců Rollandis dorazil do práce.
Cestou do své pracovny se zastavil v dohledovém sále a pohlédl na mapu.
Vytřeštil oči a popadl se za hrudník, jak se o něj málem pokusil infarkt.
Přeběhl chodbu do spisovny, kde v poklidu sedělo několik činovníků: "Vyhlaste poplach! Pošlete posla na radnici a hlavně na magickou universitu! Patnáct spatření draka, to budou nejméně tři kusy!"
Starší administrátor Golflam odložil knihu a dýmku: "Zadržte, to nebude třeba."
Vstal, popošel k brunátnému zástupci a pošeptal: "Jenom nám došly kolíčky pro medvědy. Tak jsem vzal ty zlatý... Vždyť draky už tisíce let nikdo neviděl..."