Téma č. 00 pro zbyteček března 2019: Všechno je jinak!

Obrázek uživatele Ness

Změna

Úvodní poznámka: 

A/N: Letos... se asi omlouvám všem, kdo to budou číst. Bude to hnusný a ošklivý. Vím, že je po limitu, ale asi je třeba disclaimer.

Drabble: 

Loni touhle dobou... jsem žila se svým úžasným, skvělým, krásným přítelem, kterého jsem milovala tolik, až jsem se divila, jak je to taková intenzita citu možná, těšila se na každý polibek, každý úsměv, každé obejmutí, a byla nepopsatelně šťastná.

Teď je o rok později, a moje nitro je pustinou po atomovém výbuchu. Zničené, rozervané, pusté a spálené na popel a prach a radioaktivní pro kohokoliv. Akorát že tahle exploze neproběhla milosrdně v rámci vteřin, ale trvala mučivě pomalu celé dny a týdny a ve výsledku nezbylo nic. Ani já.

Pokud to stále ještě chcete číst, letos to bude můj příběh.

Na můstku je žena!

Úvodní poznámka: 

Sice je to téma testovací, ale když mě teď přepadla další trpaslíkovská blbina, tak vás o ni přece nemůžu připravit.

Drabble: 

Zažíval dosud nepoznaný pocit. Tíseň. Úzkost. Paniku.

Kapitánský můstek už nepáchl potem, byl cítit jinou vůní. Šampónem.

Na ubikacích se objevovaly kusy látek v různých pozicích, někdy jako dekorace, jindy závěs.

Nic nebylo na svém místě. Všechno bylo jinak! Co má být tohle za pořádek?

Konzervy se přesouvaly. Podprsenky ležely v chladicím boxu. Vesmírnou lodí rezonovalo klapání ženských bot.

Už nebyl jen on, pan Lister, pan Rimmer a pan Kocour. Teď tu měli nezvaného hosta, oplývajícího všemi těmi podivně ducatými částmi. Kryton spolkl hořkou pachuť v ústech a srazil paty k sobě.

„Ať se vám u nás líbí, slečno Kochanská.“

Závěrečná poznámka: 

Kristina Kochanská právě zavítala na palubu vesmírné těžařské lodi Červený trpaslík a pomalu se na ní zabydluje. Kryton z toho musel být hrůzou celý šedivý, i když v seriálu bylo jen pár náznaků ;-)

Obrázek uživatele Queen24

I say who I am!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Název inspirovaný větou, kterou pronesl Freddie Mercury ve filmu Bohemian Rhapsody (ano, viděla jsem ten film 4x) xD

Drabble: 

,,Tak jak je to správně? Já čekám."
Profesorka netrpělivě poklepává prsty o desku stolu.

Za několik měsíců možná budu kráčet uličkou v naší aule, kde probíhají promoce, a v rukou budu hrdě svírat bakalářský diplom; ten kus papíru, na kterém bude ozdobně vepsáno mé jméno a který bude důkazem, že jsem přežila několik let utrpení, stresu i sebepřekonávání. Že jsem prožila několik let s úžasnými lidmi, získala přátelé na zbytek života a posbírala neuvěřitelné zážitky a příhody. To vše se za tím papírem bude skrývat.

A nebo taky ne. Ale ty čtyři roky plné vzpomínek mi už stejně nikdo nevezme!

Závěrečná poznámka: 

Zítra ráno mě čeká důležitá zkouška. Poslední pokus. Poslední ročník. Bakalářku mám téměř hotovou, v květnu státnice. Pokud ovšem bude mít zítra paní profesorka dobrou náladu. Jinak taky může být všechno jinak...

Ale i přes to, že se náš osud mnohdy ocitne v rukou naprosto cizího člověka, nikdo nemá právo nám diktovat, kým jsme! Rozhodovat o tom, jestli jsme chytří nebo hloupí. Jestli z nás bude inženýr nebo... co vlastně? Nenechte druhý lidi určovat směr vašeho života ;) i přesto, že si zrovna u zkoušky nevzpomenete na těch pár správných slov. Protože to nevypovídá nic o tom, kým doopravdy jste :)

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Zpátky

Úvodní poznámka: 

Odehrává se někdy během posledního loňského drabble, kdy je všechno drama zažehnáno a rodina je pohromadě...

Drabble: 

Bylo příjemně teplo, na nebi si tiše notovaly hvězdy a malá zahrada mezi domy se chvěla ozvěnou rozhovorů. Přes rok se neviděli, ale Greta si poručila harmonii a oba drželi slovo. Přesto...
Zdvořile obešla všechny až na novou ženu pana Sterna. Nelíbila se jí, nevěděla, jak v ní číst a co znamená pro rodinu. Nelíbilo se jí, jak se prochází mezi všemi a usmívá se, jako by jí patřili.
„Jsem rád, že jsi zpátky,“ vyrušil ji z úvah Wilhelm.
Přikývla, oči nespouštějíc z Eleonory Sternové. Právě tokala s Karoline. Vzduch kolem nich netajil jedinou myšlenku.
Beatrix cosi hryzlo do duše.

Závěrečná poznámka: 

Milí a drazí čtenáři (tedy snad ještě nějaké mám),
dlouho jsem přemýšlela, jestli s Dunajem pokračovat, protože se mi zdálo, že už bylo vše řečeno, hlavní postavy jsou spárované, proběhly všechny věci v mé slavné upoutávce (Vídeň, valčík, láska, drama atd. atd.)... Ale nakonec asi ještě mám, co bych řekla. Jen to asi nebude úplně souvislé. Možná. Uvidím, co témata a čas dovolí. Díky, jestli mě čtete :).

Obrázek uživatele Tess

Mají je rádi, ale!

Úvodní poznámka: 

Kvůli padesátce letos... budu psát jen jednu sérii!

Drabble: 

Mají rádi Vrana. Vrana prostě lidi mají rádi. (Aspoň do určité míry.) Libový frajírek, který v sobě občas skrývá něco víc. Je přímý jako ocelové pravítko. A stejně tak chytrý.
Mají rádi Rezku. To se ví. Je nenápadně drsná, lehce mimo a čestná až za dva rohy.
Mají rádi Lišku. Je šikovná, umí dobře využívat svých ženských zbraní. Je to trochu slečinka, dokud ovšem nejde do tuhého.
Mají rádi Racka. Inteligentní, tichý velitel, svým způsobem strategický génius. Pro ochranu Ostrovů dýchá.
Mají je rádi.
Jenže...
Píšu o nich pořád.
Budu muset letos vytáhnout nějaké úplně jiné postavy!
Snad nebudou zklamaní.

80,5

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tradá, tak jsem se těšila, že jsem si vzpomněla, že nulté téma bývá už v březnu!

Drabble: 

Rok je z pohledu osmdesátiletého staříka krátká doba, ale když vezmu v potaz, že mně je sedmnáct, tak je ta doba najednou hrozně dlouhá. Loni jsem se tu moc neohřála, nu ale což, další rok za mnou a VŠECHNO JE JINAK.
Sedím u jiného počítače, v jiném bytě, musela jsem se ve španělštině naučit novou číslovku (naposledy jsem uměla říct, že je mi dvanáct)...poznala jsem spoustu nových tváří, znovu se zamilovala do své školy.
Jedna věc se ale nezměnila - nehledě na to, kolik je mým rodičům, prarodičům, profesorům a dalším, se neustále cítím staře.
Asi jako ten osmdesátiletý děda.

Závěrečná poznámka: 

No co, s něčím začít musím.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Úkol hodný sithského lorda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak po všech těch zatím vydaných kapitolách Padesátky tu máme další Hvězdné války...
Co dodat? Nemůžu si pomoct. :-D

Drabble: 

Zapípání oznámilo příchozí holografický hovor. Darth Vader potvrdil jeho přijetí a nad holoprojektorem se objevil průsvitný namodralý obraz císaře galaktického Impéria. „Jak to vypadá s vaším úkolem, lorde Vadere? Už je máte všechny?“ zeptal se.
„Ještě ne, mistře, je jich příliš mnoho.“
„Jsem znepokojen tempem vaší práce, lorde Vadere. Chci je všechny co nejdříve,“ zasyčel imperátor lehce výhrůžným tónem.
„Udělám vše, co bude v mých silách,“ nestačil Vader ani dopovědět, protože císař hovor ukončil.
„Tohle mi byl Darth Maul dlužný,“ zavrčel Darth Vader, zatímco hadrem leštil další pár císařových bot z rancoří kůže, „o tomhle se v náborových letácích nedočtete…“

Obrázek uživatele Finde

Pokušení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jakožto druhá identita přecenila jsem se, okolnostmi jsem byla donucena přestat v Padesátce O věrném přátelství Armida a Yvana. Takže klukům zůstalo jen DMD.

Drabble: 

Knížecí rodině čtec vděčil za vše.

Bylo mu pět, když se jeho rodnou vesnicí přehnala vichřice, srovnala ji se zemí a zabila většinu vesničanů včetně jeho rodičů. Čekala ho budoucnost vykořisťovaného sirotka. Pak zničenou oblast navštívil knížecí čtec a rozpoznal jeho talent pro magické nadání.

Učení nebylo vždy jednoduché. Tradovalo se, že dvě třetiny žáků během studia zahynou. On patřil k těm šťastným a stal se jedním z nejmocnějších mužů v zemi. Blaho knížete a knížectví mu bylo nade vše.

Pak potkal přeměněného dračího prince, jehož tělo pulsovalo nevyužitou magií. Stačilo jen vztáhnout a stal by se nejmocnějším mužem světa.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Sliby chyby

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Musím říct, že tohle je pro mě opravdu pouze rozcvičovací drabble, abych se tak nějak po tom roce rozpomněla, jak to tady všechno chodí.

Drabble: 

Chtěla jsem pročíst všechny drabbly z roku 2018.
Chtěla jsem zanechat komentář.
Chtěla jsem odpovědět na komentáře u mých výtvorů.
Chtěla jsem do toho tentokrát jít připravená.
Vážně jsem chtěla. Měla jsem dobré úmysly.

Jenže rok je mrknutím oka pryč. A kde jsou má předsevzetí?

Na poslední chvíli hledám své přihlašovací údaje. Utírám prach ze svého profilu a rozpomínám se na všechny postupy, zásady a sliby. Na poslední chvíli (jak jinak, že) se snažím zplodit něco, co bude mít hlavu a patu. Bez úspěchu. Nesplnila jsem nic.

Nalinkovala jsem si to pěkně. Ale, jak praví klasik, Hospodinovy cesty jsou nevyzpytatelné.

Závěrečná poznámka: 

Jsem opravdu ráda, že je tu další DMD. A přesto, že duben asi nebude úplně jednoduchý (bohužel, můj školní rok 2018/2019 se nese v duchu "přelomového maturitního roku"), doufám, že tohle nebude poslední drabble, které letos napíšu.
Každopádně všem Vám, statečným spisovatelům, přeji hodně zdaru, odvahy, vytrvalosti a inspirace do letošního DMD!

Obrázek uživatele HCHO

Kruté ráno Jaroslava Pilnáčka

Úvodní poznámka: 

Trošku jsem záviděla padesátkujícím psaní na pokračování, tak bych si to chtěla taky zkusit. Snad to půjde číst...
V tomto díle se seznámíme s hlavním hrdinou. Laskavé čtenářky prominou, ještě není zrovna v nejlepší formě. O důvod víc ho chudáka politovat...

Drabble: 

Crrrr!
Cože? Budík?! Proč???
Zašátral rukou k nočnímu stolku.
Vytrvale zvonící budík spadl pod postel.
Proč??? Tahle otázka se mu otloukala o lebku se stejnou vehemencí, jakou mělo kladívko řinčícího budíku.
Praštil se o stolek, jak lezl pod postel.
Konečně ticho.
S úlevou se posadil zpět na pelest postele, aby vzápětí zjistil, že ticho neumlčelo neodbytnou otázku v jeho hlavě.
Proč? Proč ho nebudí vůně kávy a čerstvých rohlíků?
Cestou do koupelny se zamotal do včerejšího oblečení, které leželo na podlaze.
Proč tu není uklizeno a proč nemá nachystané čisté prádlo?
Tolik otázek a jediná odpověď.
Protože Jarmila včera odešla.

Závěrečná poznámka: 

Pokud někoho překvapil fandom - jednak jsem tajná fanynka Ignáce Jáhelného a pak taky, pokud se mi to celé nepodaří dopsat, tak tím asi nikoho z případných čtenářů příliš nezklamu, skončí to svatbou nebo velkou láskou nebo prostě tak nějak...

Zachránkyně

Drabble: 

Žili jsme tiše v ústraní, můj pán, lord Jeong Chang Goon a já, Yoon Rang, jeho tanečnice a konkubína. Pečovat o něj a tančit mu bylo všechno, co jsem si přála.

Pak do našeho domu vstoupila politika. Pokrevní linie, závazky rodu, intriky a boj o moc. Tajný útěk zmařila otrávená šipka. Všechno se zamotalo, ocitli jsme se tak blízko smrti.

Nedokázala jsem dopustit, aby můj milovaný muž zemřel, toužila jsem, aby byl se mnou. Dokázala jsem udělat všechno, aby vypil protijed. Jen nevím, jestli jsem uspěla. Žijeme životy, které jsme si nepřáli. Vládce Goryeo a děsivá bojovnice Cheok Sa Gwang.

Obrázek uživatele Envy

Vzpomínky

Fandom: 
Drabble: 

V pokoji na zemi sedí malý klouček. Na koberečku, mezi křeslem a práznou stěnou, sleduje barvy táhnoucí se vzdudem, kolem tančí a smějí se různé nelidské bytosti. Malému dítěti vypráví příběhy a ukazují kdesi cosi, hrají si s ním. Domkem se line vůně, kterou babička používá pouze když je u ní klouček sám.

Dětsví je to tam a vzpomínky na události se dnes zdají již dětskou fantazií. Avšak když dvacetiletý mladík pomáhá vyklízet pozůstalosti po staré paní, v jedné krabici najde i vůně ze svého dětsví. Z nostalgie se rozhodne si večer doma jednu zapálit.

A najednou doma není sám.

Obrázek uživatele Erendis

Setkání po cestě

Úvodní poznámka: 

A proč vlastně ne, řekla si Erendis, a rozhodla se psát originální příběh z vlastního světa.

Drabble: 

Zamával vděčnému vozkovi - když je cesta poničená zemětřesením, mít ve voze čaroděje se hodí - a rozhlédl se kolem sebe. Vesnice, nebo spíš rouztroušené skupinky stavení, vyvázla docela dobře. Jen několik nových domů, jejichž stavitelé zapomněli konzultovat kroniky a vyhýbat se nebezpečným místům, živel vážněji poškodil.
Dal se do kroku a uvažoval, kde bude moci nenápadně sejít z cesty. Rada poslala postiženému kraji své lidi na pomoc, on měl ale jiný úkol.
Ji zahlédl náhodou. Poznal podle neodmyslitelné květiny ve světlých nazrzlých vlasech. Radost ze známé tváře však vzápětí vystřídalo podezření.
"Co tady děláš?"
Odpověděla nechápavým pohledem.
"Pomáhám. Jsem přece léčitelka."

Závěrečná poznámka: 

Láska je dvousečná zbraň

Fandom: 
Drabble: 

Stála na mostě, kde se kdysi potkali. Řeka pár metrů pod ní slabě odrážela lampu, jediné světlo v okolí. Měsíc a hvězdy byly dnes zakryté temnými bouřkovými mračny. Přála si, aby už začalo pršet.
Miluju tě. Nikdy na to nezapomeň.
Nebrečela, i když by pro jednou měla důvod. Byla jako to nebe před bouřkou, plná žalu a bolesti, která se v ní kupila, aby se pak náhle uvolnila v jediné strašlivé vlně.
Bude lepší, když na mě zapomeneš.
Svět se stále točil, lidé stále chodili do práce a zpět a netušili, že všechno je jinak.
Brzy to zjistí.
Bouřka začala.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Elektrony a jejich únik z potenciálové jámy

Úvodní poznámka: 

Taky jste v noci vyfotili vaším super mobilem fotku a byla plná malých bílých teček? A co když vám povím, jak tyhle tečky vznikají!

Drabble: 

Byl jeden velký a zlý CMOS snímač, na který dopadaly osvobozující fotony. Povrch snímače byl poset hlubokými jámami o velkém potenciálu, na jejichž dně se krčily uvězněné elektrony. Vždycky, když k nim přiletěl foton samou radostí z dodané energie se několika elektronům podařilo dostat ven. Snímač pak hlídal, kolik elektronů uniklo a předával tuto informaci centrálnímu mozku fotoaparátu, který tvořil fotografie. Jenže ouha přišla noc a elektrony stále unikaly i bez pomoci fotonů. Snímač totiž netušil, že elektrony tajně studovaly kvantovou fyziku a přišly na způsob, jak uniknout pomocí techniky tunelování.
Něco je určitě špatně… Moje fotka vypadá naprosto příšerně!

Obrázek uživatele Remi

Úplňková pohádka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ahoj! Konečně je to zase tady!
Tak s chutí do toho, a DMD! :)

Drabble: 

Začíná příběh, který ukončí až první paprsky slunce. Odehrává se kdesi daleko za mnoha řekami a moři, v zemi, do níž je mudlům zapovězen vstup, kde jsou lesy hustší a tma plná neznáma.
Když světlo úplňku snoubí se s tichem noci, krysa s jelenem se zjeví odnikud. Doprovází je posel krajiny, z níž poutníci se nevracejí, sám smrtonoš. Vrba je přivítá do své náruče jako staré přátele.
Zpovzdálí dění sledoval člověk a v očích mu zářil měsíční svit. Ale kde je teď?
Vidím jen vlka.
Stvůru lačnící po krvi.

Ale prozradím vám tajemství. Věci jsou jiné, než se zdají být.

Obrázek uživatele 3eli30

Smrt rádia

Drabble: 

Místností se rozléhá tiché praskání rádia. Zprávy pochycené až z Británie. Několik tisíc mil odtud.
„... Všechno se mění, nikdo to nepoznává. Lidé v Evropě ztrácejí svobodu. Němci všem odebírají přístroje zachycující zprávy jiných zemí. Za sebemenší přestupek trestají na místě smrtí...“
Škrábání pera. Šustění papíru. Pálení slov.
„... Každou chvíli prý dojde k největšímu transportu dějin do vyhlazovacích táborů. Koncentrační tábory jsou již plné. Je pouze otázka času, kdy všichni bezpodmíněčně pojedou na smrt.“
Před domem zastaví velká korba. Zvuky rádia přehluší divoké bouchání na dveře.
Stále sílí.
„Gestapo, otevřete!“
Drsné hlasy se probíjí dovnitř.
Už není cesty zpět. Je konec.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Teta Božena

Úvodní poznámka: 

Podle naprosto skutečného příběhu jedné mé příbuzné. Detaily jsem si pochopitelně domyslela.

Drabble: 

Vrátila se na stará kolena prožít podzim života v rodném kraji. Založila si pletařskou dílnu, skoro tak pěknou, jakou měla ve Vídni, a užívala. Tedy, asi tak, jak se dá užívat v poválečném Československu. Ale bude líp!
Pak přišel rudý únor a doporučený dopis z ministerstva. Bude se znárodňovat! „Soudružko, prosimvás, pochopte, podnikatel je imperialistický přežitek. Jako mistrové vám bude určitě líp.“
A tak naložila stroje na vlak, líbla oblíbenou neteř na tvář a vrátila se do Rakouska. A z Boženy byla zase Beatrix.
Skončilo to jinak, než si vysnila, ale vlastně dobře. Možná bychom si o ní jinak nevyprávěli...

Závěrečná poznámka: 

Loni jsem nic nepsala, letos se vracím, tož uvidíme, jak mi to půjde :D.

Obrázek uživatele Voldemort

Ústní zkouška

Úvodní poznámka: 

Voldemort a V.O.L.D.E.M.O.R.T. se vrací! :) Krasojízdu zahájíme ubližováním lidem, kterým se ještě neubližovalo...

Drabble: 

Dvanáctiletý Percy Weasley psal, až se mu z brku kouřilo. Všem ukáže, že je stejně dobrý jako jeho bratři.
„Pane Weasley,“ ozval se nad ním hlas ředitelky. „Pojďte se mnou.“
„Ale paní ředitelko...“
„Bez protestů, Percy,“ odvětila jaksi příliš laskavě.

V kanceláři už byli Bill i Charlie. Taky ropuchovitá, růžová osoba a kdosi v bystrozorské uniformě. „Půjdete s námi. Ministerstvo si chce popovídat.“
„Ale... co naše zkoušky? NKÚ? OVCE?“
„Dokončíte je v létě,“ řekla ředitelka a ropucha se odporně usmála.

Jejich strýcové byli obviněni z pokusu o atentát na ministra Raddlea.
V létě se ke zkouškám vrátil už jen Percy.

Závěrečná poznámka: 

Chcete vědět, kdy se toto drabble děje, nebo jste nedej Merline noví čtenáři? Máme chronologii ;).

Obrázek uživatele mamut

Nejlepší muži mého života

Fandom: 
Drabble: 

Přišla návštěva.
Poslouchám hlas svého muže a odplouvám do vzpomínek...

Jaro 1979
Táta. Nejraději by mi..., ale klidně vysvětluje: "Když seš tak velká, tak ti přihodíme povinnosti." A pak přejde k našim povídáním, které jsme vedli o všem možném.

Jaro 1999
Je unavený, táta. Co máma umřela, stáhnul se do sebe.
Konečně se zasmál.
A povídal. O všem možném.
Když jsme odcházeli, špitl mi do ucha: "Tenhle se mi líbí. Ne jako..." a výrazně zvedl obočí v narážce na prvního manžela.

Jaro 2019
Manžel líčí plány na baráčku. Klidným hlasem, který mi připomíná tátu.

Všechno je jinak a přece stejné...

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Na cestě

Drabble: 

Tma zářijových nocí studila.
Rotolf si pevně objal kolena. Dívenka ležela vedle něj, po bradu zachumlaná v jeho plášti. Ji snad chlad netrápil... Oheň rozdělávat nechtěl. Ne proto, že by předpokládal pronásledování – jeho chráněnka pohled na plameny nesnesla. Nedivil se. Po tom, co prožila. Nechtěl ji děsit. Raději, ať je mu zima. V přicházejícím úsvitu se zadíval na hlavu s nepřirozeně krátkými vlasy. Dorostou! Kůže se naštěstí oheň nedotkl.
Celé roky byl zvyklý cestovat sám. Jenže najednou bylo všechno jinak: byl tu někdo, za koho nesl zodpovědnost. Což nikdy nechtěl. Nechtěl být s nikým svázán!
Musí ji dopravit do bezpečí.

Závěrečná poznámka: 

Dlouho jsem váhala, jestli mám letos psát i Starmel, ale nakonec mi to nějak nedalo - přesto, nebo možná právě proto, že jsem v uplynulém roce Starmel psala opravdu hodně málo. Příběh Rotolfa z Rohova si ale chci napsat už hodně dlouho, protože je to pro mne zajímavá postava, ale kdybych to měla stále odkládat, až na něj "dojde řada" budu v penzi. Tak jsem si nakonec řekla, proč vlastně ne.
Rozhodla jsem se ovšem, že si to budu psát hlavně pro radost, sama objevovat, kam mne to dovede, protože ačkoli o některých věcech mám jasno, je tam ještě množství bílých míst - včetně závěru, který jen tuším. Nemám tedy ambice psát tenhle příběh chronologicky popořadě (ale spíš ve formě skládačky), ani ambice napsat všech třicet kousků a příběh na konci dubna se vším všudy uzavřít.

Obrázek uživatele Tyfónek

Pejsek a kočička trochu jinak

Úvodní poznámka: 

To to je Alternativní realita

Drabble: 

Všechno je tak trochu jinak, doba se zkrátka změnila. Ve třicátých letech minulého století to bylo jiné. Pejsek s kočičkou už nedělají bláznivé kousky jako dříve. Člověk musí jít s dobou, tak se pejsek s kočičkou rozhodli, že budou moderní. Na příklad pejsek si založil youtubový kanál a v nejbližší době oslaví 100 tisíc odběratelů.(Pejska málem kleplo, když mu někdo odhlásil poslední odběr). Proslavil se tím, že natočil World of Dogs a vlogy se slavými pejsky. To kočička si vybral jiný směr kariéry, dělá modelku. Vyhrála druhé místo na soutěži krásy. (Zase pejsek jí potom musel utěšovat tři dny.)

Obrázek uživatele Profesor

Den tam, kde kostry tančí I.

Úvodní poznámka: 

Taky vám profesor Daniel von Drak a jeho sbírky tak chyběli? Už nemusí...

Pro ty, kdo nepochopí, kde je téma - klid ve sbírkách, není možná nebo ano?

Drabble: 

Je přesně nula nula. Školní sbírky jednoho nejmenovaného středočeského gymnázia spí. Veškeré projevy života poklesly téměř na nulu. Nebýt oddechování několika málo spících hlodavců a správcova třímetrového hada je depozitář i přilehlý kabinet života ve smyslu lidem blízkém úplně prostý.
Kostry stojí ve své uličce. Červená kšiltovka na hlavě kostlivce Vojty je frajersky posunutá na stranu. Fialky na kloboučku slečny Karly vypadají povadle. Achondroplazický Zikmund sedí v tureckém sedu u jejích nohou.
Blankytně modrý poltergeist Poplašňák visí za levý kotník od stropu a líně se kývá sem a tam. Strážný duch Sigfried hrozivě ční za vycpanou sovou pálenou.
Sbírky spí.

Obrázek uživatele gleti

Toujours Pur

Fandom: 
Drabble: 

Netušila, kdy to začalo.
Když Smrtijedi umučili Edgara Bonese i s manželkou a dětmi?
Nebo když Voldemort popravil bratrance Reguluse?

Ne, Narcissa Malfoyová, rozená Blacková, opravdu nevěděla, kdy zapochybovala o svém rozhodnutí přidat se ke Smrtijedům Pána Zla. Kdy poprvé zalitovala, že se nechala zlákat politikou čistokrevnosti. Měla však šanci jí odolat? Přece tak byla vychována, rodinným heslem Toujours Pur -Navždy Čistý - se pyšnila.

Poté, co Voldemort zmizel, ulevilo se jí. S potěšením se uchýlila do impozantního paláce Malfoyů, odkud mohla oslňovat kouzelnickou společnost. Že je vše jinak, pochopila po čtrnácti letech, když jí na předloktí postupně tmavlo znamení zla.

Závěrečná poznámka: 

Hm, jak je to s pomlčkami?

Obrázek uživatele Giles Rigby

O dvou koncích

Fandom: 
Drabble: 

Byl svět vždycky zkažený a zkorumpovaný? Když vzal do ruky zbraň, rozřízl jen vřed a všechen hnis se vyvalil ven, nebo to byl on, kdo způsobil tu otevřenou mokvající ránu? Nepožadoval odpověď. Děsil ostatní, i když nemluvil s prázdnými pokoji. Nedokázali vidět skutečnou postavu s očima, co neodrážejí nic, zatím co všechno vidí. Očima, co vidí, kam povede jakékoliv rozhodnutí. Co vidí všechna rozhodnutí, která mohla nasměrovat cestu sem. Vidí masky karnevalu pomíchané s maskami vrahů. Odraz ohňostrojů na hladině, zaměnitelný s odrazem plamenů požáru.
Pro ty, kdo nemají omezené lidské obzory, je rozdíl mezi stejným a naprosto jiným nerozlišitelný.

Obrázek uživatele Roedeer

První kontakt po konci světa

Úvodní poznámka: 

Děkuju za pěkné startovací téma. Asi z toho bude nějaká série.

Drabble: 

Táto, často na tebe myslím. Mrzí mě, že jsem beze slova zdrh' z domova. Chtěl jsem prostě jen vyrazit na prázdniny se svým prvním klukem a bylo mi jasný, že s cizím chlápkem bys mě nepustil. On Alan není špatnej člověk – a toho, že zničehonic přestaly lítat letadla, si všimnul on.
Kdo moh' vědět, že svět půjde úplně do kytek.
Ale přežil jsem díky tomu výletu na ostrov to nejhorší, výbuch nebo nákazu nebo co to bylo.
Doufám, že se ještě někdy setkáme.
Jack

Připíchl vzkaz na dveře jejich opuštěného domu a doběhl Alana, aby šel po jeho boku dál.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Než se posune čas

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ahoj, žurnál tváří si nevedu, takže budu komentovat "káč".
Upozornění: sprosté slovo.

Drabble: 

Na počátku byla tma
černá a všudypřítomná
myšlenka pitomá
pak odjinud přislo světlo
s tím, že zruší peklo
hvězda
rozsvítila se jako zlaté Slunce
zrodila život
stvořila pulce
který trpí fragmentací osobnosti
můžou za to okolnosti
malé světýlko v nicotě snadno zanikne
stačí velká vzdálenost a člověku unikne
všechny ty informace
nevím k čemu
místo pro jednoho
a tři prdele menu
sedíme u toho samého stolu
dokola a dokola a dokola
kdo to odvolá?
koukám nahoru
na noční oblohu
přitažlivost
tak vzniká jiskra
marnost
to bych neriskla
kdybych tak uvěřila, že světlo vyhrává

jé, hele, svíčka
ta tu předtím nebyla

Obrázek uživatele Lee

Úskalí času

Fandom: 
Drabble: 

„Všechno je pro mě tak nové. Je to zvláštní. Nikdy pro mě nic nebylo nové,“ sevřel v dlani hrst rozpáleného písku.
„Mohu zavřít oči a nevidím. Mohu si zacpat uši a neslyším,“ upřel oči na svého společníka, který se na zlatém podkladu skoro ztrácel.
„Mohu spát... Víš, jak je to zvláštní – spát?“ Mlčenlivý druh jen zamručel.
„Mám minulost, přítomnost,“ posunul se dále do stínu, „i budoucnost...“ dokončil tiše.
„Najednou stárnu, měním se.“
Lev zívl a položil si hlavu na pracky.
„Já vím, vybral jsem si to,“ podrbal šelmu za ušima a usmál se. Byl v poušti už třicet pět dní.

Závěrečná poznámka: 

Jedna postní... :)
Jinak vás ráda všechny zase vidím čtu! Ovšem vzhledem k tomu, v jak neutěšeném stavu se nachází moje studium, jsem si letos formulovala radikální challenge, a sice, že nenapíšu třicet drabblat. Doufám, že mě v tomto mém asketickém (až heroickém) úkolu podpoříte! :) Omlouvám se, pokud budu letos marná... (Jakož i příští rok, kdy to bude ještě horší. :D)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele wandrika

Zimovanie

Drabble: 

Astro nikdy nezažil chlad a nepohodu. Tam, kde vyrástol, bolo stále rovnako teplo, len v zime trochu ubudlo svetla. Samozrejme, tešil sa na slnečné dni, ale prečkať zimu tam doma nebol žiadny problém.
Nie ako teraz, pomyslel si nevrlo. Nepočítal s tým, že sa niekedy dostane do takého studeného zapadákova. Slnko tu ledva zazrel a tá hrozná zima... Postupne mu ubúdalo síl, čoraz častejšie upadal do omámeného polospánku...
Prebudili ho ostré slnečné lúče. Prekvapene sa povystieral a napil sa. To spal celú zimu? A čo znamená to divné svrbenie na rastovom vrchole?
Nad hustým porastom tŕňov zazrel Astro niekoľko púčikov.

Závěrečná poznámka: 

Astro je kaktus z rodu astrophytum (obrázok napríklad tu). Ak necháte kaktusy zimovať v teple na parapete, väčšina z nich nikdy nevykvitne. Ak ich dáte napríklad do chladnejšej pivnice, počas zimného spánku sa im vytvoria kvetné púčiky.

Obrázek uživatele TheFallingLeaves

Matka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prvotní pokus.

Drabble: 

Matko. Byla první myšlenka malého hádka.
„Matko,” zasyčel zoufalým hlasem několikrát ke své nehýbající se matce.
„Matko,” trpce volal, když ho lidi hnali od matky.
Matko... Volal v myšlenkách ke své matce, k nebi, dožadující se odpovědi.
Matko. Až jako starý, se pochybovačně začal ptát v duchu své matky, jestli je vůbec drakem, po celém životu ve víře, že je, a smíchu, který ho při téhle víře doprovázel.
„Matko,” srdceryvně zaznělo naposled, když spatřil po dlouhých letech zlatou hřívu a hlavu své matky, tančící nad hlavami lidí při Dračím tanci. V té chvíli už věděl. Věděl, že nikdy nebyl drakem.

Stránky

-A A +A