Moje články

Harry bral svou kmotrovskou roli vážně. Kdykoli mu to bystrozorské povinnosti dovolovaly, našel si chvilku, aby se Teddymu Lupinovi věnoval. Dokonce mu v domě na Grimmauldově náměstí zřídil přespávací pokojíček plný autíček, panáčků a plyšových zvířátek. Speciálně dvě z nich, šedobílá vlčata, měl Teddy nejraději. Snad mu připomínaly jeho osud sirotka.

Zrovna dnes měl chlapec přespat u kmotra. Krb zeleně zaplápolal, ale místo aby z něj vystoupil Teddy s babičkou, vykoukla pouze Andromeda.
„Harry, omlouvám se, ale Teddy nepřijde, má horečku,“ oznámila.
Z dálky se ozval dětský hlásek: „Harry, řekni vlkům, že jsem doma a že hrát si budem příště.“

Chechtají se chechtáci,
když je někdo utrácí
jak se jim to chechtá
to se nikdo neptá
a utrácí a utrácí
až se všechno poztrácí
pak se někdo pozvrací
že už nejsou chechtáci
je třeba vzít za práci
nedělat si legraci
z života a mrtvota
co přinesl nám mimota
a mimoň k tomu zpívá
což velká radost bývá
že chechták z dálky kývá
a tančí a tančí
když vidí jak svět jančí
po penězích
co štěstí za ně nekoupíš
to spíše stětí
plné sněti a špíny
líčidla na naše splíny
jak plynou do ciziny
kde splynou s jejich mimi
a chechtáky ….

Kolem kulatého stolu sedělo dvanáct mužů.
„Na anglický tým jste vsadili vy dva?“ kývl hlavou na Čecha a Japonce anglický Nedotknutelný. „Takže první rostliny Nejkrásnější Hvězdy poputují k vám.“
„Protestuji!“ Zaburácel hřmotný černoch.
„Nemáš proč!“ Vašemu týmu se ani nepodařilo propašovat Hvězdu přes hranice. A navíc sis vsadil na Rusy. Na výhodu nemáš nárok!“ odsekl Angličan.
„Protestuji!“ trval na svém černoch. „Proti týmu Potter, Longbottom, Snape neměl nikdo šanci.“
„V dohodě, kterou jsme všichni podepsali, není nic o týmech. Souhlasili jsme, že ten, kdo jako první zajistí rozmnožení Hvězdy, bude mít pod placem její distribuci.“ Usadil ho Nedotknutelný z Čech.

Protože nové lektvary profesora Severuse Snapea vyléčily pacienty oddělení pro Trvalá poškození způsobená zaklínadly, nemocnice svatého Munga oddělení uzavírá.

„Poté, co se nám s profesorem Longbottomem podařilo uzdravit jeho rodiče, rozhodli jsme se pomoci ostatním trvale zakletým pacientům,“ sdělil Snape našemu reportérovi.

My se však ptáme, jak se jim podařilo uspět, kde jiní selhali? Tuto záhadu přímo vesmírných rozměrů profesoři odmítají objasnit.

Hlava brazilského bůžka na stole vedoucího Nedotknutelných se rozezvučela. Ten s povzdechem odložil noviny.
„Zaslechl jsem, že plán vyšel, rozmnožili Hvězdu,“ konstatoval jeho jihoamerický protějšek.
„Na Pottera je spoleh. Zakažte mu něco, může se přetrhnout, aby to porušil.“

To stvoření ho hned zaujalo. Sametové kalhoty, lila kožich do pasu, zrzavé vlasy a knírek.
„Máte něco k proclení?!“
„Božíčku, ne.“
Tenorový tón dívčího chichotání ho podráždil.
„Zavazadla, prosím!“
Stvoření pokrčilo rameny a otevřelo kufr. Boty na platformě, kožené kalhoty, vesta, tanga, druhá, třetí. S odporem kufr zaklapl.
„Ještě tohle!“ ukázal na tašku přes rameno.
Kapesníčky, řasenka, jelení lůj, růžový diář, smartphone.
„Můžete jít,“ ucedil neochotně.

Během představení Harry pokojně přenesl miniskleník zabalený do neviditelného pláště přes celnici. Samčí rostlinka Nejkrásnější Hvězdy vstoupila do Anglie.

„Rone, máš netušené schopnosti,“ smál se později Frank, když si celou akci prohlížel v myslánce.

Vánoční svátky skončily a studenti se vraceli do Bradavic pod nadvládou vrchní vyšetřovatelky Umbridgeové.

Poté co si vybalila, Hermiona vyhledala Nevilla.
„Ahoj, jak bylo o prázdninách? Promiň, hloupá otázka. Vlastně jsem ti chtěla říct, že mě mrzí to s tvými rodiči.“
„Nech to plavat,“ mávl mladík rukou, „nikomu jsem to neřekl, protože. Nechci, aby mě všichni litovali,“ odmlčel se.
„Víš, chtěl jsem ti vzít obraceč času?“ pokračoval. „Vážně, ve třeťáku jsem vyslechl, jak jsi o něm vykládala Ronovi. Myslel jsem, že bych s ním zachránil rodiče. Jenže hned potom, ses zmínila o mrtvých cestovatelích časem a upustil jsem od toho.“

Oblek zabezpečil ochranným kouzlem, na obličej vykouzlil masku, takto vybaven Frank Longbottom vstoupil do skleníku, aby opyloval Nejkrásnější Hvězdu.

Když propašovali do Anglie druhou bylinu, usoudili Severus s Harrym, že takto jedovaté rostliny nemohou pěstovat v Bradavicích. Harry proto navrhl, aby vybudovali skleník na odlehlé chatě, kterou zdědil po Siriovi.

Problém nastal s opylováním. Včely, vosy i mouchy se na květy Hvězdy vrhaly jak smyslů zbavené. Za chvíli byla všechna skla zakryta bzučícími závěsy. Kouzlem je vyhnaly oknem, vletěly zpátky dveřmi.

Tehdy se Frank nabídl, že se postará nejen o květiny, ale dohlédne na to, aby se žádný hmyz nezfetoval.

Harryho nikdy nepřestalo udivovat, jak snadno dokázali Neville a Snape spolupracovat.

Po celou dobu studia Snape Nevilla bezostyšně šikanoval. Ale v sedmém ročníku, kdy Bradavice ovládli Smrtijedi, Neville stanul včele studentského odboje místo Harryho, který pátral po viteálech. Tehdy si mladý Longbottom získal Snapeovo uznání. Ostatně Snape na pozici ředitele musel mnohé akce mladých bojovníků krýt před Smrtijedskými učiteli. Vždyť je s podivem, že v té době nezahynul žádný ze studentů.

Právě teď svorně seděli u Potterových v knihovně, popíjeli Ohnivou whisky a řešili, jak dostat samčí bylinu do Anglie.
„Měli bychom využít mnoholičný lektar,“ navrhoval Harry. Pak kytku propašujeme.“

V knihovně domu na Grimmauldově náměstí si Severus Snape hověl v ušáku. S Longbottomem navštívili hlavního bystrozora doma. Doufali, že v pohodlí domova (lektvarista obdivoval, jak Potter s manželkou zútulnili sídlo černokněžníků Blackových) ho přesvědčí.

A tak poté, co sedm hodin hlídal kouzelnický potěr, aby nezlikvidoval sám sebe, popíjel whisky a vychvaloval Potterovi tinkturu z Nejkrásnější Hvězdy, že kapka umocní každý lektvar.

Sotva skončil, vystřídal ho Longbottom a spustil o jejich problému:
„… naneštěstí se ukázalo, že semena od tebe jsou samičí stejně jako Hillova Hvězda, takže abychom ji rozmnožili, potřebujeme samčí rostlinku, na všechny naše Hvězdy bude stačit jeden exemplář.“

Už od narození synů vymýšlely s Lilly obranná a matoucí kouzla, která by chlapce ochránila před útokem Smrtijedů. Účinkovaly. Poté co Lestrangeová a spol. vtrhli k Longbottomovým, nejenže Smrtijedi nezaznamenali spícího Nevillka, ale ani řev mučených rodičů chlapeček neslyšel.
Alicina poslední myšlenka, než jí cruciaty vygumovaly mozek, patřila synovi.

Když se po čtvrtstoletí probrala, srdce jí zaplavila radost z uzdravení, ale také smutek. Vždyť přišla o nejdůležitější roky v životě Nevilla. Z batolátka byl muž. Takový, kterým se pyšnila každá matka, který nemlčel, když slyšel lež, který než by způsobil bolest druhým, raději ji sám vydržel, který bojoval s Voldemortem.

Snil o uznání, o slávě a obdivu. Snil o lepší společnosti, kde by se nemusel obávat odmítnutí či odstranění. Snil dlouho uprostřed všednosti a podceňování. Až se rozhodl proměnit sny ve skutečnost. Nejprve našel posluchače, které jeho sny fascinovaly, protože i oni snili o slávě a obdivu. Společně propagovali své ideje mezi ostatní.

Jenže jejich myšlenky narazily na vlnu odporu. Ne všichni byli přesvědčení o důležitosti čisté krve pro kouzelnickou společnost. A tak své názory začali šířit násilím, mučením a smrtí. Ve Smrti našli zalíbení. Jejich vůdce, hlavní snílek, si zvolil jméno Let Smrt, Voldemort, jeho následovníci se nazvali Smrtijedi.

Ředitelé Bradavic každoročně varovali studenty před vstupem do Zakázaného lesa.
Většinou marně. Každý rok se našel jeden či dva neposluchové.
Většinou se jim nic nestalo, kromě takových drobností jako je zlomená noha či otřes mozku.

Avšak jednou za sto let pořádali kentauři Slavnost Plodnosti. V tu dobu jim mizelo z cesty vše, co mělo aspoň ždibíček zdravého rozumu. Což se nedalo říct o pubertálních kouzelnících. Kombinace rozbouřených hormonů a ješitných eg způsobila, že ani dvojnásobné varování nezabralo. Jenže tentokrát to provinilce stálo život. Zatím k tomu došlo pokaždé. Letos Minerva McGonagallová přísahala, že nikdo nezemře. I kdyby měla studenty omráčit.

Čtvrtstoletí!
Čtvrtstoletí je dlouhá doba i pro čaroděje, co žijí déle než mudlové.

Na besedě pořádané nemocnici sv. Munga na počest uzdravení jeho a Alice Frank nejistě hledí do tváří známých a bývalých kolegů roztroušených mezi novináři z celého světa. Mnohé z nich má problém poznat, válečné zkušenosti zatvrdily jejich rysy. Pryč jsou sotva dospělí spolužáci, nahradily je bojovníci. Překonat dlouhověkou propast nebude lehké. Nemůže s nimi sdílet drsné zkušenosti, nesmí však dopustit, aby ho izolovali.

Neville přece nepohnul nebem a zemí, aby se utápěl sebelítosti. A tak zatímco lékaři odpovídají na všetečné otázky novinářů, Frank se vydává vstříc budoucnosti.

Denní Věštec šel na dračku. Jak by ne, když nadpis na titulní straně křičel.
PŘEKVAPENÍ ROKU.
Rozbroje mezi manžely Longbottomovými.

„Včera na ministerském bále nás překvapil Severus Snape, který se točil kolem Alice Longbottomové. Dokonce ji několikrát vyzval k tanci. A to pod nevraživými pohledy Aliciina manžela Franka. Hrozí snad našemu zázračnému páru rozchod? Posuďte sami dle přiložených fotografií.“
Na nich se Alice smála v lektvaristově náručí, zatímco Frank seděl opuštěný u stolu. Pravdou však je, že zrovna rozprávěl se synem a snachou, které paparazzi ustřihl.

Neville nasupeně zíral na noviny. Tohle se nedá odpustit, za tento prohřešek někdo zaplatí.

„Co získám, když přidám rozdrcený kořen asfodelu k výluhu z pelyň¬ku?" otázal Severus Snape prvňáčků.
Zvedl se les rukou. Profesor lektvarů se tak vyděsil, že nikoho nevyvolal.
Zkusil druhou otázku: „kdybych vám řekl, ať mi přinesete bezoár, kde byste ho hledali?“
Opět byly všechny ruce nahoře.
„Nehlaste se všichni!“ ozval se rozpačitě. (Nemůžete pouštět hrůzou, když všichni umí.) Žáci však neposlechli.

Naštěstí v tom okamžiku se celý zpocený probudil. Na tohle bude potřebovat něco na uklidnění. Vstal a nalil si brandy. Pak pohlédl na tinkturu z listů Nejkrásnější hvězdy. Je třeba ji vyzkoušet. Postačí kapka. Během minutky usnul jak špalek.

Harry Potter, vedoucí bystrozor, byl uprostřed papírování, když sekretářka oznámila.
„Šéfe, máte návštěvu!“
„Kdo je to?“
„Frank a Neville Longbottomovi a Severus Snape.“
Ti tři by ho zbytečně nerušili: „Ať jdou dál!

„Co pro vás mohu udělat?“ začal, sotva se usadili. „Pokud jde o ochranná kouzla kolem Bradavic a u vás doma,“ pohlédl na Franka, „ta jsme zesílily,“ ujišťoval.
„To je dobře,“ přerušil ho Snape, „přišli jsme pro Nejzářivější hvězdu.“
„Lituji, tu odnesli Nedotknutelní na odbor záhad. Ani mě k ní nepustili. Pane Longbottome, chci vám aspoň předat odškodnění od Starostolce za prožité utrpení.“ V obálce kromě peněz byla semena.

Včera v odpoledních hodinách byl vyhlášen poplach na Ministerstvu kouzel. Vedoucí zásahu, bystrozor Ronald Weasley nám k tomu řekl toto:

„Obranná kouzla poštovního oddělení se spustila, když rozpoznala podezřelou zásilku doručovanou od anonymního odesílatele. V obálce, která sice pocházela z Děravého kotle, ale scházela jí patřičná pečeť, jsme odhalili list neznámé rostliny.
Přivolaný odborník v něm rozpoznal část velmi jedovaté květiny jménem Nejkrásnější hvězda.
Následné vyšetřování nás zavedlo k Taurovi Hillovi, jehož jsme nalezli mrtvého. Jak se ukázalo, Hill zakoupil levný skleník z druhé ruky, což se mu stalo osudným. Výpary byliny ho otrávily. Ani další plánované útoky mu nevyšly.“

Měl plán.
Když se Taurovi Hillovi nepodařilo přesvědčit Starostolec ani kouzelnickou společnost o nebezpečnosti Longbottomových cizokrajných rostlin, musel jim to dokázat. A tak si nechal propašovat nejkrásnější a nejnebezpečnější kytku.

Doručili mu nenápadnou krabici. Po rozbalení z ní vytáhl skleník z kouzelně tvrzeného skla a v něm barvami hrající květina, bohatě házející odlesky na všechny strany. Ne nadarmo se jmenovala Nejzářivější hvězda.

Nasadil si masku a otevřel skleník. Pinzetou opatrně utrhl tři lístečky. Ty vložil do obálek, které ukradl v Děravém kotli. Jednu zaslal do Bradavic, druhou Longbottomovým rodičům a třetí Starostolci. Stačí dotyk a jed se dostane do těla.

Běhání milovala už jako malá. Utíkat, co síly stačí s větrem o závod. V Bradavicích pak sedla na koště a létání prohlásila za novou nejoblíbenější činnost. Když ji však vyzvali, ať se přidá k famfrpálovému družstvu, odmítla. Na to byla velká individualistka. A pak, při famfrpálu jste se museli soustředit na soupeře a hlavně na míče. Nevnímali jste vítr ve vlasech.

Po čtvrtstoletí dlouhé pauze u sv. Munga netrvalo dlouho a nasedla na koště. Zpočátku se trochu obávala, když jí Ron se slovy: „Neboj, Alice, to dáš, tohle se nezapomíná,“ podával svůj Nimbus 2020. Sotva vzlétla, dala mu za pravdu.

„Náš byt není velký,“ uvažovala Augusta, „ale mně i Nevillovi stačil. Jenže Frank s Alicí si zaslouží víc, ne aby neustále měli za zadkem starou bábu.“ Než však přistoupila k rozšíření, musela vyklidit vnukův pokoj.

O tom, že Neville je po své jemné matce se Augusta přesvědčila, když ho viděla snít s otevřenýma očima nad chladnoucím čajem. Hned ho z těch vzdušných zámků stáhla. Teď toho litovala. To když nalezla tajnou skrýš, kde si malý Neville schovával obrázky. Všechny měli stejný námět, jen jistější tahy pastelkami svědčily, že jsou z různých časových období. Na všech si Neville hrál s rodiči.

Paměťové lektvary
Amorovy šípy čili lektvary lásky z celého světa
Vúdú lektvary
Oživovací lektvary
Uspávací lektvary
Kouzelné lektvary pro začátečníky

Těchto pět knih patřilo k Severusovým nejoblíbenějším.
Kouzelné lektvary pro začátečníky byla první a poslední kniha, kterou dostal od maminky.
Amorovy šípy čili lektvary lásky z celého světa vyhledával hlavně v pubertě.
Oživovací a uspávací lektvary nejčastěji využíval za své Smrtijedské éry.
Paměťové lektvary si přivlastnil, když uklízel kabinet Zlatoslava Lockhartova. Namlouval si, že mu pomůže nalézt řešení, jak ho uzdravit.
Vúdú lektvary ho uchvátili na výletě v Karibiku.

Tento PAVOUK přestavoval celý jeho život; dětství, lásku, vzlety i pády.

Pár dnů poté, co se syn a snacha v nemocnici sv. Munga probrali z šílenství, přinesla jim Augusta Longbottomová pouzdro s kouzelnými hůlkami. Aliciina byla v pořádku, ale Frankova ve dvou dílech.

Hned se pustila do vysvětlování, že Frankovou hůlku dala Nevillovi do Bradavic, aby cítil spřízněnost se svým statečným otcem. A jak to přineslo ovoce, když se na Ministerstvu kouzel postavil Smrtijedovi Dolohovi. Bohužel se v boji rozlomila. Ona však nikdy nebyla na vnuka pyšnější, než když jí rozpačitě předával její dva kusy.

Hůlky Nevillových rodičů nebyly pořád spolu, ale s oběma bylo nakládáno s úctou, jaká jim náležela.

Harry bral svou kmotrovskou roli vážně. Kdykoli mu to bystrozorské povinnosti dovolovaly, našel si chvilku, aby se Teddymu Lupinovi věnoval. Dokonce mu v domě na Grimmauldově náměstí zřídil přespávací pokojíček plný autíček, panáčků a plyšových zvířátek. Speciálně dvě z nich, šedobílá vlčata, měl Teddy nejraději. Snad mu připomínaly jeho osud sirotka.

Zrovna dnes měl chlapec přespat u kmotra. Krb zeleně zaplápolal, ale místo aby z něj vystoupil Teddy s babičkou, vykoukla pouze Andromeda.
„Harry, omlouvám se, ale Teddy nepřijde, má horečku,“ oznámila.
Z dálky se ozval dětský hlásek: „Harry, řekni vlkům, že jsem doma a že hrát si budem příště.“

Malý Teddy Lupin měl jednu nevýhodu. Byl synem vlkodlaka Remuse Lupina. A přestože byl jeho otec válečný hrdina, a Teddy sám nepodléhal měsíčnímu volání, našli se mezi spolužáky takoví, kteří se mu v lepším případě jen posmívali, v horším tvrdili, že nemá nárok studovat s normálními dětmi.

Když si toho všiml profesor Longbottom, zavolal si ho k sobě.
„Teddy, nenechej se rozhodit žádným bicáčkem, ať už pochází z periférie nebo z panství. Mě na škole také šikanovali. Když jsem vstoupil do Brumbálovy armády, Harry mě naučil věřit sám sobě. Pak jsem se postavil i Smrtijedům. Nepochybuji, že to také zvládneš.

Neville pozval otce, aby mu ukázal Atlas netradičních magických rostlin, knihu, v níž objevil klíč k uzdravení rodičů.
„Odlož si a otevři víno, hned jsem zpátky,“ vybídl ho a zmizel v koupelně, aby se pokusil smýt věčnou špínu od hlíny.

V příruční vinotéce stály tři láhve. Frank jednu z nich, červené, polosladké s exotickým názvem, otevřel. Ochutnal a ….
„U Merlina! Co to je?!“
Neville mu vzal láhev z ruky a zkoumal vinětu. SKLEPMISTR.
„Nevím, přivezl to bratr Hannah ze své cesty po Evropě. Prý se výborně hodí k vejcím.“
Přivoněl. Ochutnal. Odložil.
„Vezmeme si jiné. Tohle dám Severusovi na rozbor.“

Nebyl by se to dozvěděl, kdyby si nevšiml Nevilla, jak se pokouší před ním skrýt noviny. Frank ho však nechtěl přivádět do rozpaků, a tak to nechal být. Prozatím. Sotva se za synem zavřeli dveře, podíval se, co schovával.

Na druhé straně Denního Věštce našel článek o propuštění Taura Hilla z vězení:
„Dnes opustil brány Azkabanu Taurus Hill, kam byl zavřen za falešné obvinění Severuse Snapea, když se pokoušel pomstít smrt svého bratra Aria Hilla. Toho zabily ty samé byliny, které vyléčily rodiče profesora Longbottoma z šílenství.“

Frankovi zpelyňkovaly myšlenky. „Alice se to nesmí dovědět,“ pomyslel si a noviny spálil.

Měsíc po uzdravení Nevillových rodičů Hannah uzavřela Děravý kotel. Pořádala soukromou oslavu pro Franka a Alici. Ti se na setkání s přáteli těšili, přesto se nemohli ubránit pocitům tísně.

A tak Hannah naposledy vše zkontrolovala; víno zda má správnou teplotu, zda je na stolech dostatek podnosů s kanapkami a zákusky. Pak se vydala pro oslavence.

„Pojďte, všichni se na vás moc těší.“ uklidňovala je.
„Když my nevíme, o čem se s nimi bavit,“ ošíval se Frank.
„To je jednoduché. Před Ronem se nezmiňujte o pavoucích, s Hermionou nemluvte o skřítcích, Minervy se neptejte, zda loví myši. Uvidíte, dobře to dopadne.“

Ani po několika měsících od probuzení se nemohli nabažit prostých radostí života. Procházet se ve slunečné dny a číst u krbu v deštivé. Vstávat za růžového rozbřesku; pozorovat třpyt hvězd za noci; jíst na co mají chuť či relaxovat ve vaně plné pěny.

Zvláště to poslední. Když pak Alice vešla do ložnice oděná jen v osušku, Frank ji rozbalil jak narozeninový dárek. Zprvu si hleděli do očí, jakoby stále nemohli uvěřit, že to není sen. Měli však co dohánět, a tak se oddali vzájemné touze.

Prožité utrpení se zrcadlilo v Aliciině tváři, ale pro Franka nebylo na světě krásnější ženy.

V poslední době trávili Frank a Alice spoustu času v Doupěti Weasleových. Utíkali z města před paparazzii, kteří si v dotěrnosti nezadali se svými mudlovskými kolegy.

Například v Příčné ulici si pronajali pokoj přímo naproti jejich bytu a s trpělivosti lovců čekali na jakoukoli indiskrétnost.

Longbottomovi ani nemohli navštívit snachu v Děravém kotli, aniž by se strhla mela, která byla podle Harryho Pottera větší než při jeho návratu do kouzelnického světa. A tak na venkově hledali únik před bláznivosti světa.

Nepočítali však s vlezlostí reportérů. Zvláště jeden vykuk neváhal a aby je mohl sledovat přestrojil se za mudlu fotícího ptáky.

Měla vědět, že to tak dopadne. Zná přece Arthura a jeho nadšení pro mudlovskou techniku. Navíc pokud měl dobré posluchače, což Longbottomovi bezesporu byli, ztrácel ponětí o čase. Proč jen jej vybídla, aby Frankovi s Alicí, než ona přichystá jídlo, ukázal dílnu se svými poklady, Po deseti minutách marného čekání Molly Weasleyová zrušila ohřívací kouzlo nad talíři s večeří.

Zprvu uvažovala, že ho nahradí stázovým zaklínadlem. Přece jen chtěla manželovi a hostům umožnit pokochat se nezvyklými předměty. Ale poté, co uslyšela odlétat Ford Anglia, nepoužila ho. Když ani jeden z těch tří není schopen přijít včas, nezaslouží si teplou večeři.

Hodně bradavických studentek závidělo Narcisse Blackové půvab, bohatství a … lichotící zrcadlo. No řekněte, netoužily byste, aby vám ráno po probuzení, kdy máte oči plné ospalků, na hlavě vrabčí hnízdo alá James Potter, někdo skládal poklony: „Jsi nádherná a úžasná“?
Ani Alice Fortecue na tom nebyla jinak, zvlášť když si byla vědoma své myšivosti.

Jenže to všechno odvál čas. Obě, jak Zmijozelka, tak Nebelvírka tvrdě zaplatily za poznání, že krása není všechno. Že planá slova nenahradí synův úsměv a manželův polibek.

A zrcadlo lichotník? To rozbila Narcissina sestra Beatrix, když po útěku z Akabanu zjistila, jak se na ní podepsalo vězení.