Moje články

Když musíte osm hodin denně hlídat bandu tupohlavců, aby je neuškrtilo Ďáblovo osidlo, či se nepíchli o Růži uspávačku, očekáváte doma klídek, pohodu, panáček.
Jak se mýlil, poznal Neville hned ve dveřích.
"Tvá láska je jak bodláčí a mně to zkrátka nestačí," ozývalo se z kuchyně fňukání.
Promerlina! Švagr, a zase ho nechala ženská.
Návštěvy Hanina bratra vykazovaly konzistentní periodicitu. Několikrát do roka si chodil k sestře léčit zlomené srdce.
Neville po špičkách vycouval ze dveří.
Ale nebyl dost opatrný. Zakopl o hábit.
Hannah vtrhla do chodby: "Kam jdeš! Vrať se!"
"Promiň, drahá, naléhavý vzkaz od Hagrida. Hipogryf onemocněl."
"Zbabělče!"

Vážení členové starostolce!
Předem bych vám chtěl poděkovat za možnost přednést vám polehčující okolnosti k mému případu.
Uvědomuji si, že jsem se vytvořením falešných důkazů proti profesoru Severusi Snapeovi dopustil trestného činu, ale vedla mě k tomu obava o naši budoucnost. Právě tu Snape a Longbottom ohrozili, když porušili Zákon na ochranu britské biosféry zavlečením agresivních rostlin.
Vážení členové Starostolce, nezříkám se odpovědnosti za své činy, přesto vás žádám, abyste dobře zvážili mé potrestání a jeho dopad na kontrolu tohoto zákona.
Aby nás časem neohrožovala nejen Žraločnatka prudká, která zabila mého bratra, ale i Adeleide Kratzmarii nebo dokonce Trifid Pseudopodius.

Na obrazovce ruku v ruce bruslil Louis de Funés s Jeanem Gabinem, ale Gifford Abbott měl v očích slzy. Co jsem to za chlapa, tolik let a stále brečím.
Blížilo se výročí jeho zavražděné manželky. Dnes na ni chtěl zavzpomínat u nějakého filmu, který měli oba rádi. Zvolil komedii Tetovaný, tu shlédli na prvním rande. Ani humor ho neochránil před dojetím.
Ze sebelítosti ho vyrušil zvonek. Za dveřmi stála Hannah. Věděla o otcově neutuchajícím smutku, protože u něj schovala sledováček.
„To jsi hodná, že ses stavila, ale já nic nepotřebuji,“ uklidňoval ji.
„Vidím,“ utrousila lakonicky, „obleč se, jdeme se projít.“

Říci, že byl Severus Snape pozváním Tauruse Hilla překvapen, bylo slabé slovo. Snad právě proto ke Třem košťatům dorazil.
"Proč jste si byl tak jistý, že neodmítnu vaše pozvání? Co kdybych řekl ne," zajímal se.
Hill se pousmál a podal mu mudlovskě fotky, na nichž Snape v doprovodu Smrtijedů vchází v den vraždy Hanniny matky k Abbotovým.
"To je nesmysl!"
"Jistěže, jde o fotomontáž, ale myslím, že to stačí k rozjitření pochybností."
"Na to nespoléhejte, Longbottomovi dobře vědí, že jsem byl v Bradavicích. A nepočítejte ani s odškodněním. Škola, jejíž žáci bojují s trolly a zlosyny, se jen tak nedá."

Obyčejně to nastalo poslední květnový týden.
Několikaměsíční soužití se stovkami puberťáků, neustále řešení jejich problémů a průšvihů Minervu McGonagallovou totálně vyšťavily a pouze pomyšlení na azkabanské mozkomory ředitelce zabránilo zdecimovat řady studenstva. Před naprostou beznadějí v budoucnost kouzelnické společnosti ji chránilo pomyšlení na chatu na pobřeží jižního Walesu. Chatu vzdálenou od lidí, bez připojení k letaxové síti, kde každé léto nabírala síly, aby v září mohla čelit dalšímu roku.
Letos díky profesorům Snapeovi a Longbottomovi přišlo období vyčerpání o měsíc dřív. Už v dubnu. Jestli se do prázdnin ještě něco pokazí, nezbývá než doufat, že Starostolec přihlédne k polehčujícím okolnostem.

Sotva spatřila obálku Ministerstva kouzel, začala počítat do deseti. Teprve, když si byla jistá, že nevybuchne, povolala oba viníky.
„Pánové, přišlo rozhodnutí z Oddělení na prosazování magického práva. Právníci usoudili, že smrt pana Hilla není vina Bradavic. Nicméně naše zabezpečení smrtelných bylin shledali nedostatečné. Proto je škola povinna uhradit tisíc galeonů rodině Hillových. No, není to zrovna pakatel, ale požadovali desetkrát víc. Vzhledem k tomu že jste tyto potíže zapříčinili, očekávám, že se k nápravě i placení postavíte čelem.“
„Tak to prrr, Minervo,“ protestoval Neville, „klidně označím záhony Žraločnatky cedulí POZOR KOUŠE, ale za cizí blbost platit nebudeme. Odvoláme se!“

Když si chce otec popovídat s dospělým synem, kterého téměř celý život neviděl, musí pečlivě vybrat místo setkání. Chlapský pohovor nemůžete vést v hostinci patřící snaše; co kdyby zaslechla něco, co žádný muž před ženou nepřizná. Nejde to ani v hospodě, kde se scházejí synovi kolegové. Zároveň, aby jste se cítili uvolněně, potřebujete známé prostředí.
Zvítězila Aberfortova Prasečí hlava. Nad pintami piva získal Frank dojem, že Neville je výlupek všech ctností. Dokud nespustil o školení s učedníky bystrozorů, kde zkoušeli mudlovské rostlinné drogy. Synovo přiznání: "Poslední, co si pamatuji, jak Weasley zanotoval - zadek sedí, prdy letí, průjem, průjem." Franka skolilo.

Když doma na večeři čekaly na Nevilla boloňské lasagne, tušil kolik uhodilo. Manželčin bratr má problém. Zase!
"Co to bylo tentokrát?" povzdechl si.
"Půjčila jsem mu na daně," odvětila Hannah rozpačitě .
"Na co?" nechápal.
"Čistokrevní!" obrátila oči v sloup, "někdy si říkám, že by studia mudlů měly být pro vás všechny povinné. Každý mudla musí podle zákona státu odvádět část svého výdělku, tomu se říká platit daně,"vysvětlovala.
"Kouzelníci naštěstí nic takového nemají, my musíme zaplatit jen SMRŤovi. Hele a neměli bychom bráchu v tom průšvihu nechat vykoupat? Aspoň dostane za vyučenou."
"V kriminále těžko. Za nezaplacené daně ho zavřou."

První čaj o páté s tchyni, to se ženské hodně sevře hrdlo. Zvlášť když má vyprávět o jejím synovi.
Hannah se do toho nechtělo, ale Alice nedala.
"Hele, vím, že je statečný, že je vynikající botanik, ale mám pocit, že zrovna s holkami to neumí, tak jak tě sbalil?"
"Vskutku. První tři týdny mě zval do botanických zahrad a arboret. Přitom neustále mlel tahle kytka toto, tenhle strom je takový a makový. Už jsem to vzdávala. Pak jsem našla zmačkaný papír s verši; tvé oči jako pomněnky kvetoucí na břehu bystrého potoka ... Tak jsem převzala otěže."
"Tři týdny?! Neskutečná trpělivost."

Mrzutě odložil Denního Věštce.
Jak to že nikdo nechápe jeho obavy? Proč nerozumí nebezpečí, které hrozí britské květeně? Rozčiloval se Aries Hill. Ale on to tak nenechá.
Dva dny na to vyšel v kouzelnických novinách článek:
Jak již víte, došlo v Bradavicích k neštěstí. Náš zpravodaj vyzpovídal profesora Nevilla Longbottoma.
"V nedávné době jsme pro školu pořídili několik nebezpečných avšak velmi léčivých rostlin. Abychom ochránili studenty, profesoři začarovali skleníky silným štítovým kouzlem. Když jsem odcházel všude byl klid a ticho. Pan Hill překonal štíty černou magií a vlezl do skleníku k masožravým rostlinám s kapsami plnými masa. Nezachránili jsme ho."

Byl jeden z nás neurozených, věčně se ploužících ve stínu bohů, silén Marsyás. Jediné čím se provinil, byl um. Um pozvednout z prachu to, co bohové odhodili.
Tak náš přítel našel flétnu, kterou Athéna z marnivosti pohrdla. Vzpomeňme jen, jak zkrotil její neposlušný hlas, až vyluzovala tony tak libé, že posluchačům připomínala hudbu bohů.
Ti však nestrpěli, aby se jim smrtelníci rovnali, a tak ho Apollón vyzval na hudební souboj. Marsyasova flétna potěšila srdce mnoha posluchačů, ale nikoli to Apollónovo a ten podvodem vyhrál. Za to, že toužil podobat se bohům, nebohého Marsyase stáhl z kůže.
Jeho bolest nikdy nezapomeneme.

Vážení,
sešli jsme se tu dnes , abychom vzdali zesnulé poslední hold.
Celý duben svou majitelku věrně provázela. Byla jí oporou, když udeřila témata jako Dobře naložený tučňák či Shoď skopce z kopce. Nenechala ji ležet Na dně ani v Bodláčí. Zaplnila Poslední bílé místo na mapě.
Neustále podněcovala tvůrčí jiskru, přestože se setkala s Němými svědky, Královnou cest i Pekelným zákazníkem, ale na rozdíl od své majitelky, která slízla všechnu smetanu, se nikdy nekochala pochvalnými komentáři. Naopak pracovala ve Tmě tmoucí i v Čase hesel, ať ji čekalo Terno nebo Buben.
Nikdy nezapomeňme na Inspiraci DMD 2018
Čest její památce.

Longbottome,
posílám ti reakce na rozhovor s tvými rodiči.
Ernie Macmillan, šéfredaktor Denního věštce.
"... velmi mě zaujal článek s manžely Longbottomovými o jejich uzdravení. Zvlášť, když ho způsobil elixír Životabudič Všeuzdravovatel od profesora Snapea, který je k dostání v našich lékárnách.... z dopisu Melindy Bobbinové."
"... je hezké, že se profesor Longbottom nikdy nevzdal naděje na vyléčení rodičů. Jeho optimismus je nakažlivý, odteď půjdu v jeho stopách ...od Penelopy Clearwaterové."
"... Longbottom je výborný čaroděj a geniální botanik. Pokud jde o obavy pana Hilla z ohrožení novými rostlinami, bystrozoři zkontrolovali zabezpečení a neshledali pochybení....Harry Potter."
Longbottom se usmál, Snapeův plán funguje.

Od té doby, co se jeho rodiče uzdravili, zářil Neville Longbottom štěstím. Proto jeho manželku překvapilo, když dorazil domů zapškle, bez své sluníčkové nálady.
"Co se stalo?"
"Nic, jen srážka s blbcem, totiž Ariem."
"Prosím?" podivila se Hannah.
Podal jí složený časopis BOTANIKA DNES a ZÍTRA s nalistovaným článkem. Letem světem ho prolétla: ... hrozba ... Longbottom ... zavlečení nových nebezpečných druhů ....nepřípustné. Pod článkem jako autor uveden Aries Hill.
"Co budeš dělat?" vyzvídala.
"Co by," pokrčil rameny, "zítra se spojím se Snapem a zatneme mu tipec. Milého Skopce shodíme z kopce, zadusáme ho do propadlišti dějin mezi pýr a buřeň," dodal pomstychtivě.

Správný ředitel by měl vědět o všem, co se ve škole šustne. Proto Minervu McGonagallovou zaskočilo, když ji léčitelka Pomfreyová informovala o zraněních studentů způsobených tu otrávenými trny, tu vybuchujícími semeny. Poté, co zjistila odkud vítr fouká, pozvala strůjce problému na kobereček.
"Pánové, ta vaše políčka ohrožující studenty musí zmizet!" spustila s veškerou vervou zděděnou po bojovných předcích.
Ale oba profesoři, zoceleni bojem s Voldemortem, měli pro strach uděláno.
"Minervo, víš jak vzroste prestiž školy, až se roznese s jak podivuhodnými elementy tu pracujeme?" balamutil ji Severus.
"Navíc v reálném životě budou studenti čelit podobným nebezpečím. Tady se to naučí."

Správný Zmijozel využije každou příležitost, řekl si Severus Snape nad atlasem neznámých bylin a ihned kontaktoval nakladatelství:
Vážení!
Děkuji za Vaši důvěru, ale jako mistr lektvarů se necítím kompetentní recenzovat Vámi zaslaný Atlas netradičních magických rostlin. Nicméně si dovolím Vám doporučit kolegu Nevilla Longbottoma, profesora herbalogie.
S pozdravem Severus Snape, Mistr lektvarů.
Jeho plán vyšel.
Za pár dní se přiřítil botanik nadšený novými bylinami. Pak už pro Snapea byla hračka, aby ho přesvědčil, jak je pro školu nutné opatřit tyto zajímavé, byť smrtelně nebezpečné rostliny. Vždyť Longbottom je Nebelvír, tomu dodržování předpisů nic neříká. A studenti ... se aspoň naučí opatrnosti.

Když musíte osm hodin denně hlídat bandu tupohlavců, aby je neuškrtilo Ďáblovo osidlo, či se nepíchli o Růži uspávačku, očekáváte doma klídek, pohodu, panáček.
Jak se mýlil, poznal Neville hned ve dveřích.
"Tvá láska je jak bodláčí a mně to zkrátka nestačí," ozývalo se z kuchyně fňukání.
Promerlina! Švagr, a zase ho nechala ženská.
Návštěvy Hanina bratra vykazovaly konzistentní periodicitu. Několikrát do roka si chodil k sestře léčit zlomené srdce.
Neville po špičkách vycouval ze dveří.
Ale nebyl dost opatrný. Zakopl o hábit.
Hannah vtrhla do chodby: "Kam jdeš! Vrať se!"
"Promiň, drahá, naléhavý vzkaz od Hagrida. Hipogryf onemocněl."
"Zbabělče!"

Zpráva o zásahu Oddělení pro nápravu magických nehod ze dne 4. 4. 2002.
Ze záznamu výslechu zadržených Nevilla Longbottoma a Hannah Longbottomové.
Longbottomová uvádí: "Protože manžel je čistokrevného původu, chtěla jsem ho seznámit s mudlovskou kulturou. Proto jsme šli na koncert vážné hudby ...." přerušeno pláčem.
Longbottom uvádí: "Už jsme navštívili kino a divadlo a vše bez problému, ale tady to bylo zvláštní. Nejprve si na jevišti posedala spoustu lidí a začali nepříjemně vrzat. Znělo to jako dlouho nezalité mandragory. Pak přišel jejich šéf, oblečený jako tučňák, a rozmáchl se hůlkou. Než je za ten skřípot proklel, odzbrojil jsem ho expelliarmem."

"Vznáším se, vznáším nad vodami. Pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech.
"Další vody. Pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech.
"Vody, vody. Pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech, povzdech.
"Vody, vody, vody. Pusto, pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech, povzdech, povzdech.
"Vody, vody, vody vody. Pusto, pusto, pusto, prázdno, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech.
"Chce to změnu. Budiž světlo!"
Kuk, kuk!
"Jééé, to je dobré!"

"Máš dostatek žaberníku?" vyzvídala Hannah na začátku prázdnin.
"Ano, nedávno jsem doplnil zásoby. Proč?"
"Objednala jsem nám zájezd na Krétu a chtěla bych se potápět v moři."
Kdyby to záleželo na Nevillovi, strávil by prázdniny v Bradavických sklenících, mezi svými obskurními miláčky. Ale Hannah, když neuspěla jemným nátlakem; Už zase prší, chtělo by to odcestovat někam na jih za sluncem; či Věděl jsi, že pod vodu žijí stvoření, která mají rostlinné i živočišné geny? Nechtěl by ses na ně podívat?; ho nakonec postavila před hotovou věc.
A tak se teď, nadopováni žaberníkem, procházejí po dně Středozemního moře a obdivují sasanky.

"Přišel dopis od Longbottoma," oznámil rozpačitě Zásobovač.
"Co zase," povzdechl otráveně Skladník.
Bradavický učitel botaniky Neville Longbottom byl častý zákazník zásilkového obchodu BYLINY ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ. Přestože jeho objednávky patřily svým objemem k nejvýznamnějším a dá se říci, že držely obchod nad vodou, jejich obsah naháněl pracovníkům firmy hrůzu.
"Objednal semena asfodelu, Ohňomilky žhavé, pokud možno ze svahu Krakatoi, dále sazeničku Vrby mlátičky a tři kila Hopsavých Hlíz. Jo, a reklamuje Žraločnatku prudkou, té poslední prý nenarostly všechny zuby. Chce výměnu."
"Copak o to asfodel, mlátičku, lízy dokonce i Ohňomilku seženeme, ale koho pošleme pro Žraločnatku? Poslednímu sběrači ukousla prsty."

"Vaším úkolem zde, je zvládnout obtížnou péči o magické byliny. Protože se většinou obejdeme bez pošetilého mávání hůlkou, leckdo z vás nebude věřit, že i toto je magie. Uvědomte si však, že bez čar a kouzel s některými rostlinami nemůžete manipulovat, jinak vás zabijí, třeba Ďáblovo osidlo. Budeme pěstovat byliny, které dokážou omámit mysl a podrobit si smysly, v pozdějších ročnících se budeme zabývat květinami, jejichž jediný závan vůně vám přivodí smrt!" deklamoval Neville před Hannah.
"Co říkáš, není to moc děsivé?"
"Je to tvá první hodina v první třídě. Musíš je vystrašit, aby si dávali pozor. Nezapomeň na Snapea."

Rodinné sídlo Blackových představovalo pro Mundunga Fletchera zlatý důl. Aspoň si to myslel, když na Příčné prodával věci, které si ve starém domě nenápadně přivlastnil. O kvalitní starobylé zboží byl zájem, šlo výborně na odbyt. Dokud...
Dokud nedorazila protivná ženská v růžových šatech. A hned spustila, zda má potřebná povolení pro pouliční prodej. Nakonec byl rád, že mu úlovek JEN zabavila, vždyť hrozila Azkabanem.
Na dlouhou dobu mělo vzpomínání na Blackovic věci a růžovou potvoru nakyslou příchuť. Vše se změnilo po válce. Nejenže ji Zlaté Trio oloupilo o medailonek, ale ona sama skončila v Azkabanu za zločiny proti mudlorozeným kouzelníkům.

Kdo by řekl, že nahlížení do myslánky je tak vyčerpávající, povzdychla si Alice Longbottomová. Nejenže ji z neustálého sezení a předklánění bolela záda, ale k večeru ji pulsovala hlavou migréna.
A tak poté, co shlédla Nevillův pád z koštěte (mladý Malfoy by měl dostat pár pohlavků); výuku neodpustitelných kleteb Alastora Moodyho (alias zatraceného Smrtijeda Barty Skrka jr.) či bitku s Voldemrtovými poskoky na Ministerstvu kouzel, rozhodla se, že má dost a vydala se za snachou. Protože kdo jiný by ji mohl říct něco o synovi než jeho manželka a kde si dvě ženské lépe zdrbnou, než nad kafem se zákuskem?

Ne, že by Hannah neměla radost z uzdravení Alice Longbottomové, jen se obávala, jaký typ tchyně bude. Ve svém životě se setkala s oběma. S tchyni babičkovskou, jako maminčina matka, která ji a bratra brala do zoo, anebo se semetrikou, jako stará paní Abbottová.
Jednou,když je nečekaně navštívila, tatínek vyrazil za panem Weasleym, aby mu pomohl opravit očarovanou mudlovskou pračku, jejíž buben při ždímání zpíval. Bratr se ukryl za black metal a ohulil basy a bubny na maximum. Staré paní čelila jen maminka s malinkou Hannah. Po jejím odchodu zůstala maminka v slzách.
Jak Alice přijme snachu poloviční krve?