DMD č. 14 pro 14. 4. 2019. Téma: Vítr ve vlasech

Obrázek uživatele nektor

Projíždka

Fandom: 
Drabble: 

Cesta vpřed se vlnila jako had. Vaškovi bylo jasné, že ho čeká ještě mnoho šlápnutí do pedálů. I když vyrazil chvíli po svítání slunce, byl sotva v třetině svojí plánované trasy. Tou dobou měl sice v plánu být již dál, ale vyšlo mu opravdu pěkné počasí, takže si Vašek každé šlápnutí vychutnával a užíval. Jednou si udělal menší zajížďku, jindy se zastavil a vychutnával krásy krajiny, kterou zrovna projížděl. Ve výsledku Vaškovi nezáleželo na tom kdy přesně dorazí zpátky domů. Vítr pod helmou byl pro něj ten nejhezčí pocit co znal. Hlavní pro něj bylo si to umět udělat hezké.

Obrázek uživatele Čespír

Julie, o které jste možná nikdy neslyšeli

Úvodní poznámka: 

Hele, kdo vylezl z hrobky :)

Nesoutěžní identita bez nároku na bodík

Drabble: 

Prostě chci za ním ať je kde je!
U něj mé srdce schované je.
Prostě chci za tím jenž mi odešel
Asi víc než mou lásku chtěl

Luceto sežen šaty klučičí
Snad v Miláně mu láska nevzklíčí
Snad neztratí tam prsten ode mne
To bylo by až příliš dojemné

Luceto stříhni do mých kadeří
Jen osudu svou lásku nesvěřím
Raděj si jeho srdce ohlídám
A lokny své teď větru dám

Sebastian teď dá se na cestu
Milému přiveze tam nevěstu
Sebastian se cesty nebojí
Brzy se cesty naše propojí

Julie věří mu a bezhlavě
Snad brzy lehnem spolu ve trávě

Budou se dit veci

Fandom: 
Drabble: 

Magrata nepatrila k carodejkam, ktere by byly prehnane pysne. Byla spis osobou, ktera si vzdy trpelive vystoji frontu v obchode a jeste pred sebe pusti kohokoliv, kdo by stal zrovna za ni. Byla ten typ pritele, na ktereho si vzpomenete, az kdyz vas sam pozdravi. Nebo si taky nevzpomenete. Magrata to sama o sobe moc dobre vedela. Ale dokud to Babi nerekla nahlas, mohla to nevnimat. Jenze rekla!

Ale Magrata ted mela Starou Kouzelnou Hulku. Ted tem starym carodejnicim ukaze, jak to tady bude litat. Konec je Magrate Nande, prichazi Magrata Carodejka. A jako prvni si rozpusti ten strasny drdol!

Závěrečná poznámka: 

Magratu, znate? :D

Zlé počasí

Drabble: 

Mě nenachytá. Vím o něm. Přichází skrytě a nenápadně. Nejprve jen jako slabounké zachvění. Potom jako nesmělé počechrání. Pak mírné pohlazení, které polechtá nad ušima. Potom jako vítr ve vlasech. Nakonec se přidají bzučivá slova, hrozná slova, krutá slova. Zlá slova.

Milena mi o něm říkala. Prý u nich v ulici už dostal tři lidi. Proto máme zakázáno chodit ven. Stačí mu pouhá skulinka ve dveřích nebo ve zdi.

Všechno jsem utěsnila a zabezpečila. Na mě si nepřijde.

Večer jsem volala Mileně. Nezvedá to.

Nikdo to nezvedá.

Jediné světlo, které svítí u nás v ulici, je to moje.

Venku fouká.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Krátký bezmotorový let

Fandom: 
Drabble: 

„Jacku, já letím!“
Mladá žena stála na přídi lodi, ruce roztažené jako křídla, zatímco ji mladý muž stojící za ní přidržoval. Potom začala pomalu stoupat po příčkách zábradlí.
„Rose, neblázni, spadneš,“ varoval ji mladík.
Žena však nedbala a už stála na poslední příčce. Hříva jejích kaštanových vlasů vlála ve větru, jak tam stála a užívala si volnosti. Ale potom se do ní opřel nečekaně silný poryv. Neudržela rovnováhu, noha se jí sesmekla a ona přepadla přes zábradlí. Voda se po jejím dopadu jen zahemžila žraločími ploutvemi.
Mladík se rozhlédl, jestli je viděl ještě někdo další a potom se urychleně vytratil.

Obrázek uživatele Tess

Bez hranic

Úvodní poznámka: 

Ano, témata zase na přeskáčku.

Drabble: 

Pracoval rychle. Posbírat kameny. Shrnout je na jednu hromadu.
Jde o plochu, kterou obklopují.
Zmizí tu Zóna? Jak dlouho to bude trvat?
Tuhle odpověď si přijede zjistit později.
Zlato, zlato, zlato.
Tak skvělý vodič. Tak zvláštní přirozený akumulátor magie.
Tak velká zlatá žíla a celá nakažená.
Škoda.
Jakoby z něj spadly okovy. Už ho nepřitahovala zář, nespalovala touha vlastnit a hromadit.
Po dlouhé době byl volný.
Spustil veslici na vodu a bez ohlédnutí zabral vesly.
Na zlatý nuget v kapse zapomněl.
Nevadí.

Ostrov osaměl.
Vítr si pohrával s trsy metlice. Zavládlo ticho. Jen...
Kdesi mezi kameny pípal detektor. Stále slaběji.

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení: Metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), anglicky tufted hairgrass je nativní i na Skotských ostrovech.

<<< Začátek | < Předchozí | Další >

Obrázek uživatele Champbacca

Malström a máničky

Úvodní poznámka: 

(mezitím furt na té samé lodi)

Drabble: 

Jakmile byla patentní pípa dostatečně prozkoumána, nebránilo již nic dotočení dalších korbelů novým opojným mokem a všichni tři hrdinové mohli vesele pokračovat v trávení dovolené. Vesele a bez nutnosti mávat mečem, což bylo velmi ozdravné.
Jak tak ovšem mizelo pivo, přibývalo na nebi oblačnosti a zanedlouho se zvedl takový vítr, že jim to čechralo vlasy a shazovalo pěnu. Blížila se bouře, o tom nebylo pochyb. Běžní námořníci by v takovém případě jistě začali konat preventivní opatření, ale co udělali Edvin z Mjödlandu, Jana z Arku a Geralt z Rivie?
Inu, nejdřív si samozřejmě na přídi přehráli tu scénu z Titanicu.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Shrbený býk

Fandom: 
Drabble: 

Shrbený býk se rozhlédl po místnosti. Tohle casino bylo jeho poslední útočiště. Myslel na svojí ženu, která ho opustila, protože prej moc chlastá. Absurdní, řekl si, a dal si loka texaské pálenky, na kterou měli nárok jenom pravidelní hosté. Už pár měsíců si vydělával na živobytí jako obsluha benzinové pumpy při výjezdu z města. Mohl si dovolit z toho platit nájem v nejlevnějším motorestu a k večeři vepřové konzervy. Ale pravidelná páteční kolečka Black Jacku v casinu dole v centru si nemohl nechat ujít. Právě začali hrát „Vítr ve vlasech“, country předělávku tradiční čerokíjské písně o svobodě. Byl na řadě.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Vcelku neromantická epizoda

Drabble: 

Z cesty se ozval klapot kopyt. Lev zvedl oči od svého rýče a spatřil ji. Atraktivní dívku na koni cválajícím směrem k chatě. Šortky, přiléhavé tričko, dlouhé zlaté vlasy vlající v letním vánku. Nebýt toho, že kůň byl hnědák, by se dalo říci, že princezna na bílém koni. Lev se zasnil.
"Kam čumíš, Lve?!" ozve se Scholastika.
Lev, uvědomiv si, že byl přistižen takříkajíc při činu, kamufluje:
"Tak mne napadlo, jak by se ti líbilo mít takového koně?"
"A měl bys na stáj, na podkoního? Neměl! Radši dál ryj, ruce ti stojí!"
Lev je zpět v realitě. Princezny se nekonají.

Barvy, které vítr zná

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pocahontas mám moc ráda, českou i originální verzi. V praxi by to zřejmě vypadalo tak, že bych nechala anglický název s českým textem, připadá mi, že tu píseň vystihuje víc než originál.

Drabble: 

Pozoroval cizinku obezřetně. Měla v sobě něco podmanivého. Divoška, indiánka. Nepřítel. A přece…

Nezvyklý pocit v hrudi mu připomněl, že sem nepatří. Guvernér by měl odjet, s celou posádkou. Nemají právo zasahovat těm lidem do jejich životů, cítil to.

„Naslouchej větru,“ řekla sladce. „Povede tě.“

„Nic neslyším,“ odvětil.

„Tak mě vezmi za ruku.“

Ocitl se ve víru barev, kroužily kolem něho. Zaplavily ho emoce, které dosud neznal. S ní bylo všechno jiné. Vítr si jemně pohrával s jejími vlasy, čechral je, nadnášel, leskly se na slunci. Nemohl se na tu krásu vynadívat. Jenže pak...

„Bubny,“ vydechla tiše. „Měla bych jít.“

Závěrečná poznámka: 

Přiznávám, že John Smith nebyl můj favorit, já měla ráda Thomase, to mladý ucho, co se moc nepředvedlo. Byl mi hrozně sympatickej ;-)

Obrázek uživatele Smrtijedka

1. července

Fandom: 
Drabble: 

Bylo prvního července a Bradavice se budily do ticha. Prázdné školy se vždycky zdají větší a pro kouzelnické (které navíc jsou středověkým hradem) to platí trojnásob.
Opuštění učitelé se pomalu shromažďovali ve Velké síni na tradiční snídani zahajující dva měsíce svobody. Všichni měli dobrou náladu, nejvíce ti, kteří už měli studentů plné zuby (Severuse Snapea nejmenujeme). Po snídani na sebe významně kývli. Nastal čas.

Famfrpálové hřiště se stalo dějištěm pamětihodného utkání. Minerva McGonagallová si rozpustila vlasy. Albus Brumbál rovněž. Madam Hoochová vzdychla. Sibyla Trelawneyová si na svůj létající koberec rozložila čajový servis. Profesor Kratiknot zahájil zápas. Vítr zavyl ve vlasech.

Souboj v oblacích

Fandom: 
Drabble: 

Dokončil obrátku a vrhl se střemhlav dolů. Měl divokou radost z toho, že cítí vítr ve vlasech a svištění větru v konstrukci křídlech.
Konečně spatřil svůj osamělý cíl, německý trojplošník Fokker, který letěl směrem k zákopům ve snaze najít a zničit nepřítele. Jeho pilot ale netušil, že se na něj směrem od slunce řítí zkáza v podobě obratného Sopwith Camelu.
Dostal se až na dostřel a zmáčkl spoušť, ozvalo se dunění leteckého kulometu a plášť nepřátelského letounu rozervaly první kulky. Nepřítel zareagoval, pokusil se uniknout ostrým obratem, ale už bylo pozdě.
Kulky provrtaly trup a z trojplošníku vyšlehly ohnivé plameny.

Obrázek uživatele may fowl

Šedesát tři

Fandom: 
Drabble: 

Od jezera vál studený vítr a tahal mě za vlasy. Ohlédla jsem se k ostrovům. Tam na břehu jsme ještě nedávno stáli a mluvili o fotografiích.

Toronto bylo obrovské, tak jako před několika dny, ale přitom prázdné jako nikdy předtím. Bloudila jsem mezi lesklými mrakodrapy a červenobílými autobusy, ve kterých musíte zatáhnout za šňůrku, aby vám zastavily. Někde nad tím vším se do šedivých mraků zabodávala špička CN Tower.

Sedal na mě smutek.

Nezbývalo než zatnout zuby a jet daleko na předměstí. Neohlížet se k jezeru. Pracovat.

Zase budeme spolu a zase bude dobře. Asi tak za šedesát tři dní.

Obrázek uživatele Aziz

Aprílové počasí

Drabble: 

Sevřít pevně luk, přiložit šíp na zakládku. Zachytit končík za tětivu pod korálkem. Vzít za tětivu - ukazovák nad šípem, prostředník a prsteník pod.

Trochu luk naklonit, aby mi drzý dubnový vítr neshodil šíp ze zakládky.

Natáhnout, oběma rukama. Zakotvit si v koutku úst, až mě letky zašimrají pod nosem. Srovnat si hrot šípu s terčem, uvážit nadměření či podměření.

Mířit trochu do strany, aby mi vítr nevyhnal šíp mimo dráhu.

Nadechnout. Ještě jednou vše zkontrolovat. A pak chci v klidu, s výdechem šíp vypustit.

Minu, protože mi vítr foukne vlasy do obličeje. Prskám. Pozoruju, jak můj šíp mizí v křoví.

Obrázek uživatele Achája

Splynutí

Fandom: 
Drabble: 

Nejdřív trochu strach.
Předsudky a otazníky.
A spousta adrenalinu navrch.
Zatnout zuby a překonat to.
Pak už jen extáze.
Splynutí.
Koupat se v paprscích slunce.
Dotknout se jazyků vln.
Potápět se do hlubin a vytrysknout nad hladinu.
Mizet v oblacích a soutěžit s bouří.
Vítr ve vlasech a v očích odrazy hvězd.
Kapky na šupinách jak perlový šat.
Nebeský tanec smrtících válečníků.
Bojový ryk a jásot nese se nad obzorem.
Přihnat se jako vichřice a zmizet nepoznán.
Halit se tmou, být její podstatou.
Neslyšné šustění křídel, ocasu svist.
Skočit a důvěřovat.
Střemhlav řítit se do neznáma,
na hřbetě věrného draka.

Závěrečná poznámka: 

Mám teplotu a už mi to nemyslí, chtěla jsem něco ještě poetičtějšího. Tak snad to není úplná hrůza.

Mohl by to být Eragon nebo Temeraire. Ale právě jsme koukali na Jak vycvičit draka 3, takže... :-D
Jo, mam ráda draky :-)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele HCHO

Vzpomínky

Úvodní poznámka: 

15+?
(resp. myslím, že to je ode mne tak asi nejodvážnější věc, která na to 15+ může aspirovat).

Volně předchází: Kamila je nespokojená

Drabble: 

Položil telefon a zoufale složil hlavu do dlaní.
Myslel si, že už to všechno překonal, ale ne. Už zase nebyl schopen myslet na cokoliv jiného.
Vybavovala se mu ve všech podobách. Její důstojný úsměv a dokonale upravené kaštanové vlasy, když šli spolu do společnosti. Její veselý smích a rozevláté vlasy, když ji rozhoupal na houpačce. Její rozpustilý smích a praménky vody stékající z jejích vlasů, když spolu promokli na procházce kolem řeky. Její tichý smích a vlasy rozložené na polštáři. Její škodolibý smích, když ho lechtala vlasy v obličeji a přála mu dobré jitro.
A vůně kávy a čerstvých rohlíků.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Evangelista biolog

Letím s větrem o závod

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nějak nestíhám, je to malinko bjb, nic lepšího mě nenapadlo.

Drabble: 

Koukám na špionky připevněné k upínačkám. Zadobočák. Perfektní.
Dotáhnu otěží hlavní plachtu. Loď okamžitě reaguje a zrychluje, ale zároveň se citelně nahne. Posadím se na bort a vykloním se nad vodu. Přidržuju se otěže a také kormidelní páky.
Mířím přímo na bójku. Přede mnou je jen jedna loď, ostatní dost zaostávají.

Otáčím se okolo bójky. Vyšlo mi to, těsně, ale přece. Druhé místo na dosah.
Ještě dotahuju plachtu a na bočák mířím do cíle. Vykloněná z lodi s širokým úsměvem cítím, jak mi divoce buší srdce.

Té rychlosti, adrenalinu, svištivému větru ve vlasech a odletujícím kapičkám vody se nic nevyrovná.

Obrázek uživatele Voldemort

Stálo to za to!

Úvodní poznámka: 

Navazuje přímo na Šuplík na lásku, který nemá ani jeden komentář. Styďte se.

Drabble: 

Schůzka na Grimmauldově náměstí proběhla nad očekávání dobře. Eridani neomdlévala, nehledala telefon ani číslo do blázince, a dokonce ani neprobudila Walburgu. Obdivuhodné.
Když večer pokročil, vyjádřila přání podívat se na hvězdy. Přemístily se v objetí a nasedly na koště. Eri sice jednou chodila s motorkářkou, ale tohle se nedalo srovnat. Čirá nádhera. Vlahý vzduch, vítr ve vlasech a hvězdy na dosah ruky.

V Bradavicích na Auroru čekala soudní obsílka. Porušení zákona o utajení, protože výjimka se zřejmě vztahovala jen na heterosexuální páry. Nebo na ty, co se už nezapletli se zákonem dřív. Prostě po ní šli. Ale hvězdy zářily dál.

Obrázek uživatele Erendis

Dolů

Úvodní poznámka: 

Předchází: Kdo číhá ve tmě

Drabble: 

Nahlas nic neřekl, ale pod zem se těšil. Úzké chodby ani orientace mu nedělaly starosti; nestabilní stěnu uměl včas odhalit. Miloval s tváří u země naslouchat jejímu tepu.
Dovnitř vlezli vstupem na dně mělkého závrtu. Jestli hádají správně, potřebují se skrz jeskynní systém dostat na dno podzemní propasti několik mil odtud. Půjde-li to. Podle toho, co věděl, byly průchody mezi patry už pár set let zavalené. O to se ale snažil léčitelčin bývalý mistr, ne? Prorazit nové.
Poryv vánku mu odhodil pramínek z obličeje. Vpředu se šklebila průrva, přiváděla shora vzduch a sluneční paprsky.
Otvírala také cestu do jeskyně dole.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Básnická licence

Obrázek uživatele Lejdynka

Nevrátit se

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na co myslela, když seděla na dně?

Druhý, NESOUTĚŽNÍ.

Drabble: 

Má babička tři zrníčka
a dědeček jen dvě
dej mi, slunko, jedno zrnko,
budeme mít stejně.

Všechno se mi motá. Umřeme tu.

Hloupé básničky. Hloupá babička s dvěma zrnky rýže (jedno!) a dědeček s miskou rýžové kaše.
Hloupej seš i ty, rozum už nemáš!

Balónem to nevytrhneš. Blázne starej. S větrem ve vlasech chtěl bys lítat, ale plešatíš, a dědkovatíš.

Nikdo tě nechce, kromě mě.

Já tě mám pořád ráda.
Ale:

Prázdná gesta, sobecká radost. Výmluvy. Kardiostimulátor nanic. Pro mě tvoje srdce netluče.

Zvyk.

A pak jednou bude mít babička dvě zrníčka, vítr ve vlasech,

a dědek bude pod drnem.

Závěrečná poznámka: 

S tou rýží je to tak, že za každou nevěru zrnečko rýže do truhličky. Koncem života měla babička dvě zrníčka, a dědečkovi by vydalo na rýžovou kaši.
Nevím, odkud to je, ale já to četla ve Stýblové Zlatých rybkách.

Jinak mně se ten konec nikdy nelíbil - jakoby si dědek myslel, že balónem, kam chudák ženská ani nechtěla, to všechno spraví, a pak si bude moct zase brouzdat po "památkách"... prostě se mi to nelíbí, ani konec, a vlastně moc ani film. Chybí tomu happy end.
(A proto na to píšu drabble. Makes sense.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele TheFallingLeaves

Háďátko poznává co je to sáňkování

Fandom: 
Drabble: 

Háďátko si vždy přálo zažít ten pocit, když vám vlasy vlajou ve větru, i když aby jsme byli přesní, pro čínské draky je to hříva místo vlasů.
Přálo si zažít tu volnost a chtělo si hrát v těch nádherných bílých chomáčcích.
Kdybych mohlo létat, netrčelo bych tady dole na tomhle bílem studeném cosi. Zamračilo se háďátko.
Všude jen tenhle sníh, sníh, led a... Remcalo v duchu háďátko, když si všimlo lidí.
A bylo překvapené co to ti lidi dělají.
Proč sedají na tak divná prkna? Divilo se. A proč jedou dolů, když vyšli nahoru? Nechápalo je.
Počkat... Vždyť oni letí!

Obrázek uživatele vatoz

Z Primavery a zase zpět

Fandom: 
Drabble: 

Venku září hvězdy, v noci přisněžilo pár centimetrů. Volím červené Skivo, pravidelnými pohyby nanáším a zažehluji. Dokonalá skluzice.
Stoupám po plynovodu, přes Rejdiště a Tetřevky, dřevařskou po vrstevnici. Celý den strávený ve stopě, pár úseků stromečkem, nabírám metry. Rychlý chleba se sýrem v lesním závětří a pak už stoupání nahoru na Lišku. Slunce začíná červenat.
Dokonalý sjezd, vítr ve vlasech, sníh do ruda rozzářený pablesky slunce, stromky na stranách se jen míhají, když se řítím až dolů k můstkům, pár metrů do kopce a další mírný sjezd. Dojíždím na plynovod a sjíždím k chalupě.
Už svítí petrolejky. Nejsem doma poslední.

Závěrečná poznámka: 

Primavera je naše oddílová chalupa. Mám to tam rád. Je to v krkonoších.

Obrázek uživatele Rorico

Západ slunce

Drabble: 

Slunce barví nebe zlatem, purpurem a okrem a odráží se od vln moře, které šumí na pláži a vítr přináší jeho vůni.

Se sprškou oceánu ve tváři, sluncem v očích a větrem ve vlasech se ženou po pláži na koních.

On vidí ji, její měděnou hřívu, vlající šaty a radost, která vyzařuje z ní, i z běžícího hnědáka.

Ona vidí jeho, bílou košili a černého hřebce sálajícího energií.

Vidí sebe navzájem, jeden druhého, silná zvířata, písečnou pláž, mocný oceán, západ slunce.

Uhánějí. Smějí se. Milují se. Jsou šťastní.

Je to sen, který se nestal? Je to budoucnost? Je to vzpomínka?

Závěrečná poznámka: 

Asi mě posedl nějaký šotek Napišvlhkoutelenovelu... to tak samo. Tak sorry.

Obrázek uživatele Albia

Vítr ve vlasech

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

pokračuju v drabblování v universu chystané knížky Studené slunce. Tentokrát se mi téma hodilo na úplný konec příběhu.

Někomu může vítr ve vlasech zachránit život!

Varování: jedno sprosté slovo (takže asi 15+) a jedna zmatená holka, co si naštěstí nepostřílela kamarády.

Drabble: 

Doktor Marz stál před vlastním palácem, v ruce malý ovladač. Laborantka Beri, s obličejem od krve, která nepatřila jenom jí, na něj dorážela.
„Zmáčkni to, dělej!“
„Moc brzy,“ mumlal.
„Každou chvíli vylezou! No tak, on to nepřežil, nemohl…“
Třásl se mu prst. Ještě ne, ještě ne…
Několik tupých, plechových ran. Vrata hangáru se najednou se zaskřípěním zvedla a z nich vyšla podivná postava, zbrocená krví a kulhající.
„Sejmu ho,“ oznámila Beri a namířila zbraň.
Zvedl se vítr a postavě v dálce zvířil vlasy. Černé, dobře známé.
Vyrazil jí zbraň z ruky.
Uvnitř zůstali jen ti hajzli.
Stiskl spoušť. Palác explodoval.

Obrázek uživatele TimeGirl

Noční vycházka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pozdě večerní BJB, uf.

Drabble: 

Všichni už ve svých křeslech dávno usnuli, ale mě nedávají zvuky trajektu pokoj. Slyším jeho dunivý motor a úpěnlivé vrzání trubek. Napadne mě, jestli by měly ocelové stěny tolik skřípat. Obléknu si lehký svetr a vydám se na pozdní procházku po lodi. Po několika minutách skončím v nejvyšším patře s otevřenou střechou. Koukám na hvězdy, přemýšlím, kdy jsem je naposledy viděla tak jasně. Opřu se o zábradlí a koukám do temných hlubin. Teplý mořský vítr mi čechrá vlasy. Muž vedle mě odhodí přes palubu oharek cigarety. Pozoruju světélko, až dokud nezmizí pod hladinou. Na dně bude ležet ještě několik desítek.

Obrázek uživatele Karin Schecter

The Struggle

Drabble: 

It was late afternoon. Victor and Emily were walking through The Regent's Park, talking. It was strange. They knew each other since childhood but when they got engaged, it suddenly felt inappropriate to be alone together. They both laughed when the wind almost blew their hats off.
Victor couldn't help it but imagine Henry being here with them. His slightly longer black hair, blowing in the wind. Victor imagined running his fingers through it. Henry's eyes locked into Victor's. Henry's lips.
And then came the guilt. This wasn't fair to Emily.
But how do you stop your brain from wishing?!

Obrázek uživatele angie77

Když ti vítr napne plachtu

Drabble: 

Šnorchlování jsem nikdy dřív nezkoušela. U moře si vystačím s plaváním a blbnutím ve vlnách. Tentokrát jsem se nechala přesvědčit a vyrazila s ostatními na celodenní výlet. Byla jsem nucena navléknout se do záchranné vesty, ačkoli jsem kormidelníkovi vysvětlovala, že plavat umím. Pak jsem dostala malinké tlačící ploutve a šnorchl s dost nechutným náustkem. Když jsem se před opuštěním lodi pokusila zbavit té poblblé o tři čísla větší vesty, byla jsem vyhodnocena jako potížista.

Šnorchlování jako takové mne moc nenadchlo. Ale jízda na loďce byla super. Mám ráda, když mi vítr hvízdá v uších a z vlasů dělá nerozčesatelný spletenec.

Obrázek uživatele Finde

Quid pro quo

Fandom: 
Drabble: 

Mával křídly, letěl. Konečně natrefil na správný kumulus, který mu umožnil krouživým letem vystoupat výš a výš. Vítr mu čechral vlasy …
Počkat co? Vlasy? Odkdy mají draci vlasy?

Probudil se. Vedle něj poklidně oddechoval jeho milý.
Nikdy nelitoval, že se pro Yvanovu lásku vzdal dračího života. Jen létání mu chybělo.
Pravda jízda na koni, kdy kůň tryskem běží sotva se dotýká země, byla podobná, ale scházel hmm …, jak to popsat? Pocit odpoutanosti. Ten mohl částečně prožít při plavání. V lidském těle však nikdy nedosáhl správné rychlosti.

S povzdechem se otočil a lžičkovitě se přitulil k Yvanovým zádům. Za chvíli spal.

Obrázek uživatele Ilian

Jak být správným superhrdinou

Fandom: 
Drabble: 

Zloduch seděl za stolem a četl jakýsi magazín.

"Pomocníku? Tady se píše, že pokud chcete porazit nepřítele, musíte ho dobře poznat. A pokud chcete někoho poznat, musíte se vžít do jeho kůže. Proto se stanu na den superhrdinou! Najděte na internetu, jak na to."

"Tady se píše, že hlavně musíte mít nadpřirozené schopnosti."

"Výborně, to splňuji," řekl zloduch a pro ukázku nechal shnít rostlinu na stole. "Nepíšou tam, jak zvládat dramatické příchody, které lidi tak milují?"

Pomocník znervózněl. "Píšou, že dost pomáhá, když vám vítr vlaje ve vlasech."

Zloduch přejel rukou po své holé hlavě. Někomu to prostě není souzeno.

Závěrečná poznámka: 

Musela jsem hodně mazat, snad to není moc znát. Taky jsem tím asi dost zklamala chudáka Saitamu...

Obrázek uživatele Gwendolína

Na větrné hůrce

Úvodní poznámka: 

Na okamžik zase zpátky k Dracovi.

Drabble: 

Draco věděl, že může sebe i svého syna vystavit nebezpečí, ale právě pro to, co jim hrozilo, ho tak zoufale potřeboval vidět.
Za těch pět let si spolu vyměnili hodně zpráv, ale nikdy se nesetkali.
Věděl, jak je pro Scorpiuse těžké tajit, že jsou spolu v kontaktu, a nechtěl ho do toho zatahovat víc, než bylo nutné.
Zvlášť, když je Scorpiusovým partnerem Potterův syn.

Draco vystoupal na vrcholek kopce a spatřil synovu štíhlou siluetu.
Rozběhl se a prudký vítr mu cuchal vlasy a šlehal ho do tváří, ale on to nevnímal, běžel... a pak ho chytil a dlouho, dlouho nepustil.

Stránky

-A A +A