DMD č. 30. pro 30. 4. 2018. Téma: Se mnou odejde zákon

Princezna Veverka si předsevzala, že až se vrátí, nezůstane v království kámen na kameni, vyjma těch bludných. S jejím příchodem odejdou staré pořádky, nesmyslné daně, zákony, které se týkají jen poddaných, stereotypy a předsudky. Zlegalizuje podnikání ježibab v oblasti omamných látek, Rusalkám povolí technoparty, aby se trochu vyřádily, zliberalizuje sňatkovou politiku, zejména co se týče mezidruhových manželství a bigamie (ať si drak ty svoje tři loupežníky klidně vezme), povolí squatting, ať si tři medvědi bručí, jak chtějí a rozhodně zakáže zavírání princezen do věží, skleněných vitrín a jakýchkoliv jiných nádob. Jen zatím netušila, kdy se zase vrátí. Snad za rok?

Železný trůn byl zničen, Sarevok poražen, Elysandova družina zvítězila. Tím ale pominul i důvod její existence; Ajantis a Branwen se rozloučili a šli svými cestami, a Elysand, Jaheira, Khalid a Imoen řešili, co dál.
„Nevím, jestli to k něčemu bylo,“ pochyboval Elysand. „Železný trůn jsme sice zastavili, ale až odejdeme, určitě se brzy vynoří nějaké další spiknutí proti zákonu, které postihne Baldur’s Gate nebo rovnou celé Pobřeží Mečů.“
„T-t-takový už je ž-život,“ pokrčil rameny Khalid.
„Až se to stane, vrátíme se a zase to srovnáme,“ řekla Jaheira rezolutně. „Ale mezitím… co byste řekli tomu, udělat si malý výlet do Amnu?“

Stát se vrahem.
Jiné řešení se nenabízí. Nevidím jinou cestu. Můj drahý přítel by to zřejmě neocenil, je tak přímý a až dětinsky spravedlivý. Ale co mu může papá Poirot nabídnout? Na vahách duší má krev vetší cenu než přátelství, ale kdyby byl přesvědčen, že je jeho dcera vražedkyně? Neunesl by to. Zachránil by ji, možná by se sám falešně přiznal. Ale to já nedovolím! Ne teď, když se rodina znovu shledala.
Malé šedé buňky pro mne dnes nemají jinou odpověď. Nezbývá, než vzít zákon do vlastních rukou a s tím vědomím bez odporu odejít, až se naplní můj čas.

"…Ze Smrti žij, co ze života žije,
smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje."
Odcházím. Žil jsem zde už dost dlouho a snad tedy vím, jak to na světě chodí. Většinou je nakonec všechno trochu jinak, než si člověk představoval v mládí. Ideály jsou krásná věc, ale při střetu s realitou často berou zasvé.
Usiloval jsem o hodně věcí, ale už je to jedno, konec se blíží.
Kde to jsem? Proč nejsem živý, ale ani mrtvý? Smrt už snad není? Co s námi bude, jestliže ona odejde, jediná, které nikdo neuteče a která by měla být ke všem stejně spravedlivá?

"Zopakuj mi to ještě jednou."
"Usnavi..."
"Prosím..." Usnavimu se v očích zaleskly slzy: "Jinak tu beze mě vypukne anarchie..."
Sonny si povzdechl. "Otevírá se v sedm, zavírá v osm, nedělat žádné výjimky, jinak tu budu do půlnoci, za noviny se nejdřív platí, nejsme knihovna, na dluh..."
Usnavi ho ani nenechal domluvit. Najednou ho objímal tak pevně, že se Sonny nemohl ani nadechnout.
"Děkuju," zašeptal: "že se o všechno postaráš, až tu nebudu..."
Venku zatroubil taxík. Už aspoň po desáté.
"Nešil. Za dva týdny jsi zpátky." Sonny nakonec Usnaviho doslova vystrkal ze dveří.
"A pohni! Nechceš přece zmeškat svoje vlastní líbánky!"

Za svědomité a iniciativní plnění úkolů v akci Asanace v roce 1981: 1.500,- Kčs
Z přehledu o odměnách a trestech mjr. Miloslava Dušína a npor. Jana Šimonovského
***
Chtěli, aby moc dodržovala své vlastní zákony.
Táta, Véna, Dienstbier, Otka, Petr Uhl… Za katrem sedí.
A další vyhnali. Ivana, teď Zinu.
Odjíždí navěky, za oponu, už se nikdy neuvidíme, umírá pro mě.
Odchází s ní další kousek práva.
Jen nechtěla, aby bylo pošlapáváno a krouceno, ne za sebe, za jiné bojovala.
Nemohu ji jít zamávat na nádraží.
Vytopil bych to tam.
Sbohem, Zino!
Deníkový záznam M. B. z 5. 12. 1981

Souhlasil s vytvořením personální unie Anglie a Skotska. Pokud ta unie bude mít jedno centrální sídlo a jeden parlament.
Rozhodně souhlasil s výroky parlamentu. A když ne, tak ho prostě rozpustil.
Byl se svými poradci za jedno o pokoření Španělů. Bleskurychle dohodl mír a povolil v zemi katolické bohoslužby.
Prosazoval náboženskou toleranci, a proto museli puritáni odplout do Severní Ameriky.
Estetika, něžnost, jemný cit, to byly jeho přednosti. Dokud neměl možnost skolit jelena nebo sledovat kohoutí zápasy.
Jeho dynastie pokračovala a kvetla, miloval svou manželku. O tom vztahu s Buckinghamem skoro nikdo nevěděl.
Král - víc než zákon. Celých dvaadvacet let.

Bylo by mi tě snad i líto, Aslane, jak tak se staženým ocasem odcházíš ze své země, kdybych to nebyla já, před kým prcháš. A dobře děláš, brzy bys svou zemi nepoznal, jak ji přetvořím ke svému obrazu. S tebou opouští tuto zemi vše dobré. Se mnou opouští tuto zemi vše dobré. První padne tvůj zákon, ta směšná, ubohá berlička pro slabé. Slabí nemají v mé zemi místo, kdo nedokáže přežít, právem umírá.
Jenže Čarodějnice, ač byla u stvoření Narnie, už dávno nebyla schopna vidět za její okraj. Tak se stalo, že aniž to věděla, zákony prastaré magie platily dál.

Občas to zřejmě myslely dobře.
„Dlážděné ulice tě musí děsit, že?“
Někdy to byly jen nevinné poznámky.
„Tohle je mýdlo, Nšo-či.“
Sem tam došlo i na zcela zamýšlenou krutost.
„Nebudu jíst z talíře, kterého se dotkla ta divoška!“
Bála se, co se stane, až zmizí autorita, která drží dívky na uzdě. Nemohla se však vychovatelkám za sukně schovávat pořád. Poprosila velkého Manitou o sílu a připravila se na nejhorší.
Nestalo se nic.
Vychovatelky nad šikanou nepřivíraly oči, ony ji podporovaly a téměř nařizovaly týrat nechtěnou cizinku.
Uklidnilo ji to. Být zakázaným ovocem může být ve společnosti dospívajících dívek docela výhodné.

„Teddy, nemohl bys těm třem domluvit? Co jsi odešel studovat, řádí jako hippogryfové. Severus z nich nejspíš zešediví,“ prosí Hermiona.
„Tak co s vámi?“ zahuláká Teddy.
Susan se Scorpiusem se přikrčí. Dokud byl Teddy mladší, dokázali si z něj utahovat, z dospělého mají náležitý respekt. Jen Megan vzpurně zvedne bradu.
„Nebyls to ty, kdo říkal, abych ani jako Mrzimorka nezapomněla na lumpárny?“
„No...“
„A pro koho jsem kradla přísady z tátových zásob?
„Ehm... ale teď už mám rozum a vy byste měli mít taky.“
„Když myslíš,“ neochotně odsouhlasí Megan.
Dokonce to i vydrží. Přinejmenším do doby, než Teddy znovu odjede.