DMD č. 30. pro 30. 4. 2018. Téma: Se mnou odejde zákon

S podivem zjistila, že se jí vůbec neklepou ruce.
Při prvním napití skoro nedýchala, jen napjatě pozorovala otcova ústa a tělem se jí rozlévala hrůza i teplo zároveň. Vraždí svého otce. A líbí se ti to.
Vraždí tyrana přímo před jeho ostřížíma očima a nikdo nic neví.
Hlas v její hlavě se kdákavě rozchechtal. Donáška přímo pod hubu, koukej, už supí do cíle!
Byla na odchodu, když ještě promluvil.
„Vlastně je to škoda, že tě nemám blíž,“ zachraptěl a trochu si promnul oči. „Ze všech těch mých hus jsi nejlepší.“
Otočila se a kouzelně se na něho usmála.
To jsem.

Lister se podrbal vidličkou ve vlasech.
"Tsts," ozvalo se. Rimmer zapisoval cosi do formuláře.
"Směrnice 1254," pokýval chmurně hlavou.
*
Kocour si pečlivě geloval účes.
"DVA druhy gelu na vlasy? Směrnice 1762!"
*
"Zabaveno a bezpečné zničeno na základě směrnice 1763, odstavec B, řádek 5?! Kde je k čertu moje kari?!" Lister zuřivě zmuchlal formulář.
*
"Pane, to nemůžeme. Není to správné, není to hezké..."
"Smernice 812, Krytone, překvapuješ mě. Konspirace před obědem jsou zakázány."
Kryton se nadechl.
"Se mnou odejde zákon a řád! Hořce doplatíte na anarchii!"
"Za jak dlouho se ten modul vrátí?"
"Zhruba za rok. Směrnice 981 nepovoluje delší cestu..."

„Troufáte si teď vzdorovat?“ ptá se Raddle.
Snape vlaje, černý jako sama smrt, kterou má v očích.
„Já ano.“
„Skutečně? Co zbyde z druhé lásky?“ ušklíbne se ministr, špičkou boty postrčí tělíčko.
Obloha potemní, odboj se semkne kolem duelantů.
„Avada kedavra,“ mávne Raddle hůlkou.
„Tibi parento!“
Smrtící kletbu zachytí úponky mlhy sápající se po svém cíli.
„Bez mých pravidel kouzelníci padnou,“ sípe zločinec skrz cáry, které ho pohlcují.
„Padli by s tebou. Co jiného čeká společnost, která vraždí své děti?“
Kouzlo vrcholí. Kruh přispívá svojí vůlí.
Černý muž a bílá socha. Zapraskání. Střepiny se rozletí.
Pokus o únik?
Jen smrt.

Jak tak Edvin seděl v křesle a trpasličí tatér mu na záda zvěčňoval loď, nechal si ještě jednou ukázat ostrov, který nedávno opustil.
Nad tropickým lesem pomalu vycházelo slunce a hromádky popela na mýtině byly vidět stále jasněji, ale to nebyla jediná změna. Ten les totiž ještě navíc hořel, velmi pravděpodobně díky pokračující bitce Dlouhého Johna, Piráta Kapitána a Dcery Piráta Kapitána o to, kdo přesně může za smolný konec jejich výpravy a prázdnou truhlici od pokladu. Kdyby tam bůh básnictví, pivovarnictví a antikoncepce pořád byl, nejspíš by svými schopnostmi dokázal šarvátku zastavit.
Ale takhle mu to přišlo mnohem zábavnější.

Duben
život vždy
ve mně probudí
v žilách krev
mi rozproudí
moje sny
jako lev
hlasitě zařvou
a do vět se otisknou
dnes však
noc před Májem začíná
konec
ta bolest nevinná
beztak
událost povinná
teď zas
pro sebe jen
budu psát
bez pravidel
budu hrát
tu hru podivnou
o bytí v čase
jenž není
s napětím v hlase
před setměním
než přijde
co nebylo
a přesto stále přichází
zákon sta slov
právě odchází
i s třiceti dny
jen s mými sny
se neloučím
dnes hoří ohně
mám co říct
je toho hodně
a ještě víc
jenže
tři
dva
jedna

Už jsou tady! Ano, je to tak, Scholastika s Otíkem se vracejí z chaty. A tentokrát je zde s nimi i tchýně Bernardina. A ta hned hodnotí domácí situaci:
"Lve, ty tu máš ale binec! Smetí na zemi, prach. A větráš zde vůbec? Je tu na padnutí!"
Lev se jen červená. A Bernardina pokračuje s kázáním:
"Jsi dospělý člověk, Lve, navíc otec od rodiny. Ty sis zvykl, že se Scholastikou, když vytáhne paty z domu, tu odejde zákon! Co tu vůbec děláš celé dny?"
Lev už na nic dalšího nečeká a ani slůvkem nebrblaje se chopí smetáku, posléze i prachovky.

“Vyhráls,” odplivl si ďábel, “ale nemysli si, že ti to projde tak snadno!”
Mladý student odvážně vystrčil bradu: “Na moji duši nemáš podle podmínek smlouvy právo!”
“Na duši ne,” usmál se ďábel sladce, “ale dle podmínek si mohu odnést jeden z vašich fyzikálních zákonů.”
Ďábelsky se zasmál a se zahřměním zmizel zrovna ve chvíli, kdy student zoufale křičel: “Ale který?”
Student osaměl. Opatrně udělal krok. Gravitace to nebyla. Tření stále fungovalo.
A zatím se na mnoha místech hromadila energie, konečně nesvázaná zákonem svého zachování.
Když student kontroloval optické zákony, dosáhla energie nadkritického množství.
Planeta vybuchla.
“A sakra,” zaklel překvapeně ďábel.

"Nechtěli byste tu zůstat?" zeptal se Amra, nyní už klidně nazývaný Conan, když seděli pod střechou, základna poraženého Xitlipatchla vesele hořela, vesničani se radovali a svět byl opět v klidu.
"Ne, že by to tu nebylo zajímavé," řekl Mossi, "ale..."
"Má to tu jisté nedostatky," zabručel Trins, kterému holonet docela chyběl.
"Kromě toho nás potřebují. Reprezentujeme řád a pořádek," řekl Mimas.
"A levnější rohlíky a MHD bez zpoždění," zahučela Gwen a dál Silou léčila jednoho přeživšího z Conanových mužů.
"Reprezentujeme zákon," dodal Mimas.
"No ale..."
"Ty taky. Jiný... místní. Ten náš musí pryč. Nehodí se sem," přestala žertovat Gwen.
"Chápu."

Hluk se stupňoval a s ním i bušení krve ve spáncích. Zbytečná slova se splétala v silné provazy, tepáním prázdných argumentů byly ukuty řetězy a takto vytvořená pouta zotročovala bytosti, které Bůh stvořil jako svobodné.
Přes urputnou bolest hlavy a ještě horší křeče v žaludku věděl, že vidí jasněji než kdokoliv v této místnosti. Znal slepce, kteří viděli lépe...
Vstal a promluvil jasným hlasem, který byl jeho silnou zbraní. Nikdo v jeho nemocném a útlém těle neočekával takovou vytrvalost a nezlomnou vůli.
"Obchod s otroky je zvrácený, strašný a neodčinitelný. Ať budou následky jaké budou... Nepolevím, dokud nedosáhnu jeho zrušení."

Mé činy kráčí se mnou jako můj stín.
Mé odhodlání žene mě kupředu.
Má víra jako berla mne podpírá.
Můj Bůh je můj štít.
Moje pistole jsou má jistota.
Miluji svou zemi jako syn miluje svou matku.
Až opustím tento svět, doufám, že čest zůstane zákonem.
***
František s Josefem stáli pod pamětní deskou v Morávkově parku na Prašném mostě.
Přemýšleli o muži, který zde před osmdesáti lety padl v divoké přestřelce s gestapem.
„Nosil zákon v sobě. Zákon dobrýho a špatnýho. Zákon o odvaze a cti. To už se dneska moc nevidí.“
„Jo, dneska každej radši zdrhne, aby nemusel bojovat.“