DMD Bonus č. 4 pro 15. 4. 2015. Téma: Deset deka salámu to bylo salámu!

„Děkuju, žes přišel. Vim, co má šéfbystrozor práce. Lehni, Tesáku!!!
Koukni. Tadyhle u stropu visela. Celá uzená kejta.“
Ron se rozhlédl. Na stole našel kousky bláta a na zaprášené podlaze čtyři dlouhé stopy.
Sáhl do kapsy, z nedojedené svačiny vytáhl tlusté kolečko salámu a zavěsil ho na hák. „S bídou deset deka, ale musí to stačit. Pojď ven.“
Přikrčili se pod oknem.
Tesák se líně zvedl a opřel se do stolu. Dostrkal ho pod hák a ztěžka na něj vyskočil...
Než Ron s Hagridem došli ke dveřím, byl stůl zase na svém místě a Tesák se tvářil, že tvrdě spí.

Mám hlad.
Otevřu lednici.
Hledám, ale nenacházím.
"Sakra, kde to je?"
Vím, že to tam bylo.
Těch zatracených deset deka.
Není tam.
Ten salám tam není.
Rozhlédnu se kolem sebe.
"Kdo ho snědl?"
Všimnu si špinavých šmouh na zemi.
Vedou z obýváku k lednici a zpět.
Vydávám se po stopě.
Nalézám roztržený papír, ztracené kolečko salámu.
Šmouhy pokračují.
Projdu obývákem na chodbu, kde šmouhy nekončí.
Pokračují dál na zahradu.
Mám ho.
Je tam.
Schovaný za keříky růží.
Tlamu zabořenou v papíru od salámu.
"Tak pro nás dva ho bylo skutečně málo."
Povzdechnu si, když zvedne hlavu a nadšeně zavrtí ocasem.

Poklidnou atmosféru před obědem přerušil výkřik.
„Bratři, mezi námi je vrah.“ prohlásil plešoun.
„Co?! U nás? To není možné!“ zvolali jako jeden muž.
„Lituji, ale důkazy jsou nezvratné. Kuchař našel obal od salámu.“
„A nemohl být sójový?“
„Ne. Podle složení jsou tam, promiňte tu naturálnost, vepřové kůže a sádlo, kuřecí pařátky a stopové množství masa. Deset deka. To není omyl, ale asistence na vraždě. Přizná se někdo?“
Tentokrát skupina jako jeden muž mlčela. Představený je obcházel a hledal stopy mastnoty na bradách. Nikde.
„Nařizuji půst do večeře!“
Pachatel byl odhalen toho večera. Byl to jediný mnich, kterému nekručelo v žaludku.

Samuel Elánius zaklel. Nesnášel právníky, ale, bohužel, i oni byli potřební. Ovšem téhle osobě by nejraději zakroutil krkem. Kdyby to k něčemu bylo.
"Je podezřelý z vraždy!" zavrčel. "Nemůžete si ho jen tak-"
"Prosím?" zvedl varovně prst Kosopád.
"Dobrá, ale ať se z paláce ani-"
"Prosím?" ozvalo se znovu.
Elánius se sklesle posadil. "Ať neopouští město."
"Výborně. Myslím, že můžeme jít, pane Rzezaczi."
***
Ta zatracená zombie mě neskutečně pije krev. Dřív jsme chytili zločince, a zabásli ho. Nebyli žádní podělaní právníci. A Ankh byl tak nějak čistší, nebe modřejší, a Kolíkovy uzenky byly... ne nebyly. Ty jsou stejné a věčné.

Mistři Yoda a Windu se sklonili nad mrtvolou.
Za nimi stanul kancléř Palpatin.
„Jsem rozrušen. Vražda v Senátu? Nejspíš provokace Separatistů.“
„Jeho smrt nezpůsobil laser,“ ukázal Windu na smrtelné rány.
Yoda upřesnil: „Tak Sithové vraždí.“
„Chybí nám motiv,“ nadhodil Windu.
„Divný pocit mám. Jako salám bych cítil,“ sáhl Yoda drápkatým spárkem do kapsy mrtvého.
Vytáhl houstičku s drahým salámem zabalenou v hedvábném ubrousku.
Přepychová svačinka hodná…
„Zemřel pro deset deka salámu?“ vyhrkl ohromený Windu.
Kancléř se začal ošívat: „Odcházím. Jednání začíná.“
„Hm, že Palpatin ducha zvrhlého jest, já věděl dávno,“ shrnul Yoda. „Nyní horší předtuchu mám: on sithským lordem jest.“

„Salám!“ vykřikl Hawkeye a s trhnutím se probral.
„Vstávej, Hawkeye, máme tu záhadu,“ šťouchl do něj Trapper. „A vůbec, jakej salám?“
„Zdálo se mi o něm, bylo ho deset deka a byl tak čerstvý...“ snil Hawkeye. „Jakou záhadu?“
„Zmizela nám latrína. Henry byl poslední, kdo ji v noci viděl. Ráno – prázdná díra. Tedy, tak prázdná úplně nebyla.“
„Kdo by kradl latrínu?“
„Frank hází vinu na Číňany. Je rudý vzteky.“
Vyšli ze stanu. Hawkeye se podíval tam, kde včera stála latrína. Pak ho v dálce zaujal pohyb.
„Trappe, víš, kde je Klinger? Protože mám pocit, že támhle prchá i s kadiboudou.“

Na výplaty nebolo, lebo zmizli peniaze. Stopy vyšetrovateľa zaviedli na ďaleký Cyprus, a odtiaľ rovno späť na rodnú hrudu. Poňal podozrenie, že sa imanie potratilo do vreciek, nuž dal zhromaždiť pánov v oblekoch.
Skúmavo si prezrel tváre podozrivých.
„Mrzí nás to,“ zborovo vyhlásili páni v oblekoch.
Vyšetrovateľ pokýval hlavou a zúčastnene položil obeti ruku na rameno. „Vidíte? Mrzí ich to. Sú nevinní.“
Páni v oblekoch si popodávali ruky a odišli. Posledný vo dverách zastal, ukázal palec hore, a s plagátovým úsmevom zahlásil: „Voľte jedničku!“
Stavbár vytiahol povraz a začal viazať slučku. „Kurva, to v minulom režime proletár aspoň dostal nažrať.“

Mordparta řešila záhadu. V zamčené garsonce - klíč uvnitř - byla objevena mrtvá těla. Jedna žena byla zhroucena u stolu. Na první pohled nejevila známky násilí. Druhá ležela nedaleko v kaluži krve. Na její pantofli ulpělo kolečko salámu.
Komisař Braun ohledal místo činu. Na podlaze se táhla metrová úzká mastná šmouha. Nebyly nalezeny jiné otisky prstů kromě zesnulých.
„Pozřela 10 dkg salámu, který obsahoval strychnin.“ četl Braun nahlas pitevní zprávu. Další zemřela na následky zranění.
Vyslechnul množství lidí.
„Případ je vyřešen!“ zvolal komisař.
„Jedna žena z žárlivosti otrávila druhou salámem. Potom sklouzla po salámu. Při pádu si rozrazila hlavu. Byla namístě mrtvá.“

Toho dne se ve městečku ztratil kůň. Majitel šílel.
Detektiv neváhal a dal se do pátrání. Podle toho, jak byl zámek od stáje vypáčen, zúžil kruh podezřelých na tři osoby. Nejoblíbenější technikou detektivů - kdo se dost ptá, dost se dozví - zjistil, že jeden z podezřelých je mimo město a druhý je toho času ve vězení.
Krkolomný útěk třetího, když ho detektiv přišel prověřit, se rovnal doznání.
Zbývalo jen najít koně. Ale zloděj nepromluvil a stopy chyběly.
Když náhodou zaslechl řezníka, jak přivažuje stálému zákazníkovi deset deka salámu gratis, protože toho má na skladech spousty, došlo mu, že tenhle případ nevyřešil.

Včera přišla druhá várka potravinový pomoci. Žádný jídlo, zato deset dek. Chlupatejch.
Ježibaba zakřepčila oslavnýho kozáčka a nastrkala do trouby hromadu perníku.
Santer se rozskučel nad starýma dobrýma časama, "který trvaly přesně tejden".
Otesánek vrhnul na deky hladovej pohled.
Jedinej, kdo zůstal trochu příčetnej, byl Vlk. Našel na jedný dece cedulku s telefonním číslem.
O hodinu pozdějc nám do chaloupky vlezl blonďatej obejda a obvinil nás, že jsme si přivlastnili sbírku pro nějakýho Tondu Pírka. Vyčinil nám do plantážníků a zmizel i s dekama.
Nakonec se ozvala Asociace, že to prej ve skladu spletli, a místo dek poslala štangle uheráku.