DMD Bonus č. 4 pro 15. 4. 2015. Téma: Deset deka salámu to bylo salámu!

Gaspoda zvedl čumák do vzduchu a zavětřil. Hm... Salám. A rovnou celých deset deka! Pustil se dál uličkou za tou vůní vepřového separátu, tuku a mouky.
Na chvilku stopu ztratil, ale v Ulici rychlého štěstí zase chytil. Očividně mířil pryč ze Stínova.
Ten pach se před ním téměř zhmotnil. Na schodech seděl desátník Nóblhoch a chystal se položit kolečko salámu na rohlík. Naneštěstí se mu otírala o nohu pouliční kočka.
"Haf. Běž se někam mejt ve svejch plivancích!" štěkl na ni a zmizela.
"Haf, dej pejskovi kolečko." Noby zvedl pohled.
"Nebo dvě. Haf, zatraceně kník," zavrtěl ocasem. A měl vyhráno.

„Tak mi pane Tlačenko hezky pomalu řekněte, co se stalo“
Obtloustlý trpasličí řezník se důležitě nafoukl.
„Byl to zločin kapitáne, sprostej nelicencovanej kriminální čin! To tedy byl.“
„Jak to víte?“
„Nenechali tu žádnou stvrzenku.“
„Aha, dobrá a co vám vlastně ukradli?“
„No, bylo to…“
„Ano?“
Trpaslík něco zamumlal
Karotka se k němu sklonil „Promiňte, co jste říkal?“.
„Deset deka salámu“
„Deset deka…“
„Jo salámu. Ale byl to prvotřídní salám“
"Aha,chápu"
Karotkovi začalo pomalu svítat. Včera v noci byl úplněk…
„ A nenašel jste náhodou na pultě nějaké peníze, které vám nepatřily? Řekněme tolik, kolik by stálo deset deka dobrého salámu?“

Celým domem zpráva letí,
ztratil se nám salám,
já detektiv, nechám smetí,
k šetření se vrhám!
Deset deka salámu?
hlavu svou tím polámu.
Kdyby šlo o menší porci,
nebo třeba o kus sýra,
na to jsou tu lepší borci,
do spíže se dívat.
S blokem, tužkou, lupou v oku,
vyšetřuji o sto šest,
zatím každý jen mi radí,
jaký za to bude trest!
Nejdřív ptám se táty, dědy,
oba dva maj alibi,
zkouší různé fígle vědy,
chodí líčit na ryby.
Máma cosi v hrnci kuchtí,
odkládám si poznámky,
sáčkem právě v ruce šustí,
začínám psát pozvánky.
Večeře – Dnes: Salámová pěna.

O masopustě jsem nesl od řezníka salám. Šli kolem Bejval Antonín a Jirsák Čeněk a Zilvar z chudobince a Bejval poudal, že vynalezl hru na polární výpravu, tak jsem salám položil na zídku a hráli jsme, že objevujeme severní pól. Ale salám zatím zmizel. Bylo mi do bréče a napadlo mě, jestli to snad neuďál Zilvar, jelikož jest z chudobince. Ale pak jsem uviděl šlápoty, honem jsme běželi za nimi a chytli jsme Ješiňáka Kovaříka, co ten salám ukrad, pročež jsme mu pořádně natloukli. Salám jsem donesl našim, ale tatínek potom prál, že nýčko ani ty salámy nejsou, co bývaly.

"Dneska už kramářské písně netáhnou," postěžoval si autor. "Prodali jsme jen pět výtisků. A takový je to trhák."
"Ukaž?" koukl mu přes rameno satirik.
"Kupujte lidičky
výtisky písničky
o krádeži salámu,
jež se stala poránu
v principálské marignotce.
Byl to salám napůl z ovce,
který zmizel z talíře
když šlo okolo zvíře -
černý kocour, bílý pes,
kterýpak z nich salám nes?
K tlamě jsme jim přičichli,
vůně ale vyčichly,
nebo nejsou pachateli.
Kdo dostane po zadeli?"
"A kdo ten salám vlastně vzal?" podivil se satirik.
"To je tajemství. Víš, předpokládám určitou inteligenci čtenáře..." rudl a olizoval si zamaštěné prsty autor.

Vejdu do dveří, pozdravím prváky... a pak se zadívám na flek na stropě.
"A to je co?"
"To je okurka, pane učiteli."
"Boha jeho, kdo to tam dostal?"
"No... to si takhle řeknete schválně, jestli se tam ta okurka přilepí. A hodíte ji tam, víte?"
"Ne. Do další hodiny už tam nebude."
V tu chvíli mi to dojde.
"Martine, jaktože v té bagetě máte jen salám? Kde máte zeleninu?"
"Když já ji nerad."
Později to přijdu zkontrolovat. Za dveřmi je Šikmá věž ze tří lavic na sobě, nahoře vrávorá Martin, v ruce drží smeták a násadou se snaží sejmout okurku.

" Zavolal som si vás kvôli krádeži, čo sa udiala včera v noci," Dumbledore po všetkých prechádzal jasnomodrým rentgenovým pohľadom spoza polmesiačikových okuliarov.
" Domáci škriatkovia sa sťažovali, že z kuchýň zmizol salám, šunka, hovädzie, no jednoducho všetko mäso."
" Presne, presne," Dobbyho uši horlivo plieskali.
" Viete o tom niekto niečo?" Dumbledorov pohľad bol prísny. Snape nevravel nič, len mal obočie povytiahnuté až kdesi vo vlasoch. McGonagallová vyzerala zmätene, a Hagrid... Hagrid si ohrýzal nechty.
Po chvíli to už nevydržal a vyhŕkol: " Profesor Dumbledore... musím vám niečo ukázať!"
Štvorica rokfortských profesorov prekvapene zastala pred mláďatkom draka.
" Bol hladný..."
" Pre Merlinovu bradu, Hagrid. Zase?!"

Paní kuchařka od vedoucího byla typická žena (zlo)činu, sledovala všechny detektivní seriály, které běžely, rozhlašovala vraha před koncem, což ředitele štvalo. Ale jelikož vývařovna se hodí každému lenochovi, tak se moc neozýval a jen skřípal zuby.
Jednou stala se prapodivná věc – z ledničky zmizel obrovský kus salámu, celých deset deka uschovaných pro vážené hosty. Každý zahradník, kominík a komorník prošel kontrolou a přísným výslechem, ale po salámu se slehla zem.
Nakonec vina padla na samotnou paní ředitelovou a její nadváhu! Ale to už musel pán domu zasáhnout a k hrůzné krádeži se přiznat.
„Pane jo… ale že to bylo salámu!“

„Midgard upadá,“ prohlásil Ódin. „Lidé tvrdí, že mají různá práva kvůli rodu a ne kvůli schopnostem. Kdo z vás, Ásgarďané, je za toto zodpovědný?“
„Loki!“ prohlásil Tý.
Loki dostal preventivně kladivem do hlavy.
Ódinův havran cosi zaskřehotal.
„Heimdalle!“ Ódin vypadal rozzuřeně. „Je to tvoje práce!“
„Loki mne navedl,“ bránil se Heimdall.
Loki dostal kladivem do hlavy.
„Nenavedl,“ řekl Ódin. „Tvým trestem budiž, že již nikdy nenavštívíš Midgard.“
„To byly časy, kdy ještě za vše mohl Loki,“ mumlal Heimdall.
Ztlučený Loki se vydal sdělit Midgarďanům, že výnos se ruší a opět jsou si všichni rovni.
A to byl konec dobrých časů.

„Kde je? Že tys ho zblajzla, potvoro jedna!“ komisař byl právoplatně rozhořčen.
„Deset deka nejjemnějšího uheráčku! Hlavně že housku necháš, lodyho nenažraná!“
Carter vstoupil do místnosti a otíral si tvář bílým kapesníčkem. „Komisaři, nerozčilujte se, praskne vám žilka.“
„O mé žilky nemějte... tak moment! Co to máte tamhle na límci?“ Ledvina vyrazil k proslulému detektivovi s výrazem ohaře na stopě.
„Mastnej flek! Tak to jste byl vy, ne ta pitomá kytka! Páni, to bych do vás neřek! Takovej slavnej detektiv a krade salám!“
A zatímco Nick Carter se marně snažil obhájit neobhajitelné, ubohá Adéla vadla v koutě.
Stále ještě nevečeřela.