Domů
Společnost pro osvětu spisovatelů

Hlavní navigace

  • O nás
  • Diskuse
  • Autoři
  • Fandomy
  • Filtrování
  • Podpořte nás
  • Přihlásit se (opens in new tab)
Skočit na příspěvky ↓

Drobečková navigace

  • Domů
  • mila_jj
  • Moje články

Informace

Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!

Uživatelské menu

  • Oblíbené povídky z Padesátky
  • Přihlásit se

Nový obsah

  • Druhá destítková všehochuť – Menolly
  • První desítková všehochuť – Menolly
  • The Talos Principle (robo)kolekce – Sammael
  • Ch. 12 - Connections – Blanca
Více novinek

DMD

  • FAQ
  • Pravidla
  • Návod na přidání drabble (opens in new tab)
  • 2026
    • Témata
    • Body za drabble (opens in new tab)
  • 2025
    • Témata
    • Body za drabble (opens in new tab)
    • E-kniha
  • 2024
    • Témata
    • Body za drabble (opens in new tab)
    • E-kniha
  • Starší ročníky
    • 2023
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2022
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2021
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2020
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2019
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2018
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha (opens in new tab)
    • 2017
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2016
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2015
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2014
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2013
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2012
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2010

Bingo

  • 2026 Tropické bingo
    • Pravidla
    • Povídky
    • Vylosované tropy
  • 2024 Klišé bingo
    • Pravidla (opens in new tab)
    • Povídky
    • Účastníci Binga (opens in new tab)
    • Vylosovaná klišé
  • 2014 Klišé bingo
    • Pravidla
    • Povídky
    • Účastníci Binga (opens in new tab)
    • Bingo! (opens in new tab)
    • Doporučení

Letní dobročinnost

  • Pravidla
  • 2025
  • 2024
  • 2023
  • Starší ročníky
    • 2022
    • 2021
    • 2020
    • 2019
    • 2018
    • 2017
    • 2016
    • 2015
    • 2014
    • 2013
    • 2012
    • 2011
    • 2010
    • 2009
    • 2008

Poezim

  • Pravidla (opens in new tab)
  • 2025
    • Témata
    • Básně

Vánoční nadílka

  • Pravidla
  • 2024
  • 2023
  • 2022
  • Starší ročníky
    • 2021
    • 2020
    • 2019
    • 2018
    • 2017
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2016
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2015
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2014
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2013
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2012
    • 2011
    • 2010
    • 2009
    • 2008

Padesátka

  • Pravidla
  • 2025
  • 2023
    • Bodovací tabulka 2023 (opens in new tab)
  • 2021
    • Bodovací tabulka 2021 (opens in new tab)
  • 2019
    • Bodovací tabulka 2019 (opens in new tab)
    • Upoutávky

Ostatní

  • Články
  • Překladatelova rukavice (archiv) (opens in new tab)

Drupal-web.cz - tvorba a migrace webů v Drupalu. Katecheze. Kniha jízd. Sborová kancelář. Místa reformace.

Moje články

Hlavní záložky

  • Zobrazit
  • Aktivita
  • Moje aktivita - příspěvky
  • Moje aktivita - komentáře
  • Moje články

Oklo, 2 000 000 př.n.l.

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 7. 04. 2024 - 18:17
Věda ve sto slovech

Oklo je území v Gabonu, na jihu Afriky. A v uvedené době se tam děly nesmírně zajímavé věci.

Fyzika

Když si v roce 1972 chemik Bouzigues povšiml, že obsah uranu 235 je v těženém materiálu pro výrobu jaderného paliva o něco menší, než je běžný obsah v zemské kůře, vypadalo to jako zjištění, které lze prostě ignorovat.

Bouzigues se ale nevzdal a podařilo se mu odhalit světovou raritu: první (a zatím poslední) štěpný množivý přírodní jaderný reaktor na světě. Spustil se samovolně před dvěma miliony let a fyziky na něm nepřestává fascinovat souhra řady věcí vedoucích ke spuštění reakce, jejímu udržení a regulaci (nepřerostla v jaderný výbuch).

Oklo je praotec všech reaktorů. Otázkou zůstává, kdo tenkrát stál ve velíně.

Reaktor je velmi dobře popsán a vysvětlen zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_jadern%C3%BD_reak…

DMD č. 8. pro 8. 4. 2024. Téma: Zde leží počátek všeho
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

U rovníku sílu změním v okamžiku

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 7. 04. 2024 - 10:06
Věda ve sto slovech

Večírek. Slova se ujímá velmi důležitá a velmi zcestovalá osoba. A ostatní uctivě naslouchají, jak líčí svůj výlet do rovníkové Afriky. Tedy: někteří uctivě, jiní skepticky...

Fyzika

"...a ten místní měl na dvorku čáru, kudy vede rovník. Přinesl velký lavór s vodou se špuntem ve dně. Popošel na sever, vůbec s vodou nemíchal, vytáhl špunt a voda se točila doprava. No a pak na jih, a tam se točila doleva..."
Obracím se k usmívajícímu kolegovi. Šeptne: "Když jsem byl v Chile, vypouštěl jsem z umyvadla vodu, jestli se bude točit opačně než u nás. Samozřejmě, že většinou ne. Moc náhodných vlivů."
"...ona ta Coriolisova síla asi vážně existuje! Tohle za dvacet dolarů rozhodně stálo!"
"Jasně," uzavírá kolega. "Šikovný eskamotér. Zamíchal jen neznatelně a peněženky jim protřepal důkladně."

O Coriolisově síle už jsem tu tuším psala. Způsobuje točení vzdušných víru (tlakové výše a níže) na každé polokouli na jinou stranu, vymílání břehů řek a další jevy. Jen to točení vody v umyvadle má slabinu, respektive několik. Pokud vodě udáte směr rotace, dost se ho drží a síla má jen slabou šanci ji zvrátit, protože se pere se setrvačností tohoto pohybu. Navíc, síla je úměrná úhlové rychlosti otáčení Země, takže na rovníku je nulová, a těch pár kroků na sever či na jih to moc nevylepší. Zjevně tedy šlo o představení pro turisty s jasným cílem. :)

Pěkná animace síly:
https://www.geogebra.org/m/J7uWeQyy

DMD č. 7. pro 7. 4. 2024. Téma: Protřepat nemíchat
  • Číst dál
  • 16 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Babička pod proudem

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 6. 04. 2024 - 13:04
Věda ve sto slovech

Fyzika

"Babičko, povídej nám, jaké to bylo, když jsi byla mladá!"
Babička spokojeně přehlédla drobečky, pečlivě naskládané jednoho vedle druhého, a spustila: "Tenkrát jsem měla na starosti celý dům. Nikdo jiný nehlídal, aby nedošlo ke zkratu a k požáru. To dneska, dneska už je to jiné. Už nás ubývá, víte?"
"Ano, babi. V domech jsou jističe a proudové chrániče. Ale to neznamená, že my pojistky patříme do starého železa!"
"Nepatříme. Jen jsme se vyvinuly. Zmenšily. Vy budete mít jednou na starosti měřící přístroje. Přepálíte se, abyste je zachránily. A teď spát, zhasínám," skončila babička pojistka a trochu se povolila v závitu.

Jednu pojistku na světelný okruh doma ještě mám. V ostatních okruzích už jsou jističe. Přístrojových pojistek máme v práci celá balení rovnou vedle měřících přístrojů. Studenti dost často přehlédnou drobný rozdíl mezi celoampérovým a miliampérovým rozsahem, takže přístrojové pojistky jdou na dračku.

DMD č. 6. pro 6. 4. 2024. Téma: Já sama!
  • Číst dál
  • 22 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Na rande s elektrickým proudem? Jedině s chráničem!

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 5. 04. 2024 - 03:15
Věda ve sto slovech

Navazuje na Takové relátko sepne obvod na dlouho či na krátko

Jističe a chrániče jsou elektrická zařízení, která nám umožňují bezpečné soužití s elektrickým proudem. Úkolem jističe je vypnout v případě, že elektrický proud v obvodu je vyšší než povolená hodnota, tedy dochází ke zkratu nebo přetížení. Jističe, dříve i pojistky, se používají dlouho a jsou všem dobře známé, ale chrániče fungují pro řadu lidí jako podivná černá skříňka. Pojďme se tedy seznámit s tím, kdo odpovídá doma za naše bezpečí.

Fyzika

Proudový chránič hlídá, jestli elektrický proud neuniká mimo uzavřený obvod. Jak?
Fázový a nulovací vodič procházejí uvnitř cívky transformátoru. Je-li vše v pořádku, všechen proud tekoucí do spotřebiče fázovým vodičem se vrací zpět nulovacím. Na cívce se indukují dvě opačná napětí s nulovým součtem. Pokud se ale nevrací stejně velký proud jako do spotřebiče vstupoval, na cívce se objeví napětí. Relé zná bezpečný rozdílový proud a při jeho překročení odpojí oba vodiče od zdroje.
Chrániče mohou a nemusejí zabránit úrazu elektrickým proudem, ale určitě zajistí odpojení obvodu během milisekund. Pokud tedy k úrazu dojde, rychlé vypnutí proudu zmírní jeho následky.

Detailní rozbor, kdy chránič nemusí vypnout, je v tomto článku.

DMD č. 5. pro 5. 4. 2024. Téma: Bezpečné známosti
  • Číst dál
  • 23 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Takové relátko sepne obvod na dlouho či na krátko

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 5. 04. 2024 - 01:58
Věda ve sto slovech

NESOUTĚŽNÍ, protože jsem nad tématem usnula a dobře se mi spalo. :)
Kotvu nemá jenom loď. Má ji i elektromotor, relé nebo stykač.

Fyzika

Relé se skládá z cívky, kotvy a pružiny. Pokud přivedeme na cívku napětí, vzniká uvnitř magnetické pole. To si přitáhne k sobě kotvu, vyrobenou z magneticky měkké oceli. Druhý konec kotvy přitom oddálí kontakty, které držely sepnutý elektrický obvod. Když cívkou neteče proud, kotva se díky péru či pružině zvedne do původní polohy, kontakty se spojí a proud obvodem teče. (Je možná i obrácená konstrukce - bez napětí je obvod rozepnutý a pod napětím sepnutý.) A k čemu je relé dobré? Jako bezkontaktní vypínač a spínač. Najdete ho třeba ve starém vytáčecím telefonu nebo v proudovém chrániči. Ale o něm příště.

obrázek s funkcí relé a a slíbené pokračování

DMD č. 4. pro 4. 4. 2024. Téma: Spustit kotvu
  • Číst dál
  • 12 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Muž, který se jim vetřel do myšlenek

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | St, 3. 04. 2024 - 22:11
Věda ve sto slovech

1909 navštívil Thomas Alva Edison Marka Twaina v jeho domě a učinil zde několik filmových záměrů. Co si ale povídali, to nám nepověděli. Nebo pověděli?

fyzika

"Stačí, Edisone! Máte záběr Stařec kouří dýmku, Spisovatel spisuje, Mark Twain usměvavý, soustředěný, zamyšlený... nechcete toho nechat?"
"Ještě..."
"Co? Mám holýma rukama rozsvítit žárovku?"
Edison semknul rty. Ten trik ho naučil Tesla. Zatracený chlap! Spílali si do podvodníků navzájem, tehdy za Války proudů.
Twain se odmlčel. Tesla. Prý osočil Marconiho, že Nobelovu cenu za telegrafii dostal místo něho. Zatracený, tvrdohlavý, nepraktický génius! Teď kvůli němu Edisona urazil.
"Měl byste jít, příteli. Je pozdě a jsem unavený. To víte, už mi není dvaašedesát jako vám."
Usmáli se a stiskli si ruce. Edison vyrazil vstříc dalším vynálezům, Twainovi zbýval poslední rok života.

Postavy:
Mark Twain, kterému je v roce 1909 73 let, takže stařec.
Thomas Alva Edison, génius, pro Teslu podvodník.
Nicola Tesla, génius, pro Edisona podvodník.
Guglielmo Marconi, nejspíš taky génius, pro Teslu podvodník.

Nějak mi ti géniové a podvodníci dvojčatí až trojčatí. :)

A ta žárovka: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Twain_in_Tesl…

DMD Bonus č. 1 pro 4. 4. 2024. Téma: Podvodník - postavy z obrázku
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Lihové lázně

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 2. 04. 2024 - 22:59
Věda ve sto slovech

Fyzika

"Co tu smrdí?" Keramika tázavě nasála vakuum a zahleděla se na ostatní vzorky.
"Já ne," ohradil se vrták. "Vytáhli mě z ultrazvukové čističky."
"Já špinavý nikdy nebyl," podotkl křemík z čistých prostor.
"Vy naadělááte," zívl okvětní lístek. "Ooobyčejnáá pepa... preparace."
"Smrdíš jak lihovar!"
"Jo! Fixa... fixace v glutaraldehydu. Pak krokodýlátový... kakodylátový pufr. A sušení etavolovou... etanolovou řadou. Padesát, sedmdesát, devadesát pět a stoprocentní alkohol! Po deseti minutách! Mňam!"
"To byl ale flám," zavrčel závistivě závitník. "A navrch tě pozlatili."
"Nás nevodivé pokovit musejí," ozvala se keramika. "A ty sis taky užil, já tě viděla! Celou noc ses čvachtal v izopropylalkoholu!"

O preparaci vzorků do elektronového mikroskopu se píší celé knihy, takže zde jen stručně. Kovové vzorky se obvykle jen očistí od prachu a mastnoty (v ultrazvukové čističce nebo izopropylalkoholem). Nevodivé vzorky se většinou pokovují - pozlacují nebo pokrývají uhlíkem.
S biologickými vzorky je těžší práce. Ve standardním elektronovém mikroskopu mohou vyschnout nebo být tepelně či radiačně poškozené. Proto se často chemicky upravují - struktury se zpevňují a zbavují vody, k vysoušení se používají roztoky se stoupající koncentrací acetonu nebo etanolu (sto procent je trochu licence, zkrátka co nejkoncentrovanější).
Kdo by si chtěl přečíst více: https://web.natur.cuni.cz/~lem/index.php?p=metody anebo https://electron-microscopy.hms.harvard.edu/methods

DMD č. 3. pro 3. 4. 2024. Téma: Velký flám
  • Číst dál
  • 22 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Nejistá konstanta? Gravitační konstanta!

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 1. 04. 2024 - 23:51
Věda ve sto slovech

Nejistých konstant je ve fyzice na rozdávání, ale mě teď z jistých důvodů zajímají ty, co měříme v praktiku...

Kus přednášky z Úvodu do fyzikálních měření. :)

Fyzika. A co hůř, metrologie.

Naučte se rozlišovat mezi nejistotou a chybou. Chyba měření nám říká, jak se liší naměřená hodnota od pravé hodnoty fyzikální veličiny. Nejistota měření je parametr přidružený k výsledku měření, který charakterizuje rozptýlení hodnot, jež by mohly být důvodně přisuzovány k měřené veličině.
Příklad? Nejpřesněji je změřena konstanta Rydbergova. A nejhůř? Gravitační. V posledních třiceti letech bylo provedeno sedmnáct měření, některá s ostudnou relativní nejistotou desetina promile! Které z nich zvolit? Většina metrologů se přiklání k datům z roku 2018, které považují za nejpreciznější a nejsprávnější. Ale protože pravá hodnota je v principu nepoznatelná, není to úplně jisté. Spíše absolutně nejisté.

Úvod do metrologie je vždycky to nejtěžší v každém praktiku. Nejprve musíte studentům vysvětlit, že dělají v podstatě zbytečnou práci, protože pravá hodnota fyzikální veličiny je v principu nepoznatelná, protože fakt nevíte, kolik to má vyjít. (Výjimku tvoří ty veličiny, u kterých je velikost v daných jednotkách postulována, například rychlost světla ve vakuu - tady víte, a tedy můžete určit i chybu.).

Pak jim prozradíte řadu triků, jak zmenšit nejistotu sady měření, aby dosáhli relativní přesnosti na promile. No a nakonec je zdeptáte, že profesionální metrologická pracoviště měří s přesností na ppm - ne na setiny, ani tisíciny, ale na miliontiny celku. :) (Rydbergova konstanta souvisí s vlnovou délkou záření atomu vodíku.)

Takže je potřeba studentům ukázat dosud nedořešený problém. Měření gravitační konstanty kappa z Newtonova gravitačního zákona, o kterých byla řeč, jsou na tomto obrázku. Jak to ale vypadá, není úplně jisté, že by gravitační konstanta byla konstanta. Nechme se překvapit. Možná ještě neřekla své poslední slovo.

DMD č. 2. pro 2. 4. 2024. Téma: Nejistá konstanta moderní doby
  • Číst dál
  • 22 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Slepičárna nebo SEPhyW?

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 1. 04. 2024 - 22:50
Věda ve sto slovech

Fyzika

"Slepičárna?" koukl fyzikář kolegyni přes rameno. "Vždycky se říkalo drůbežárna. Nebo kurník."
"Žádný kurník. Potřebuju cool název pro workshop s vejci."
"A co tam budeš dělat?"
"Nevím, až co vygooglím."
"Vygooglím..." vzdychl muž. "Piš si: Jak dostat vejce do láhve. Jak dostat vejce z láhve. Jak poznat uvařené vejce od syrového. Jak postavit vejce na špičku. Bez naklepnutí. Jak udělat z vejce hopíka. Jak zvýšit osmotický tlak ve vejci. Jak snížit osmotický tlak ve vejci. Jak poznat staré vejce od čerstvého. Jak určit průměrnou hustotu vejce..."
"Tý jo. A pomůžeš mi s tím?"
"Klidně. Pokud akci vymyslíš méně pitomý název."

SEPhyW = Student's Easter Physical Workshop. Tak nevím, jestli jsme si pomohli...

Pokusy:
Jak dostat vejce do láhve: Uvařit a oloupat. V láhvi zapálit noviny a zakrýt hrdlo vejcem. Podtlak ho vtáhne dovnitř.
Jak dostat vejce z láhve: Chce to přetlak. Polít láhev studenou vodou. Polít láhev horkou vodou. Vykašlat se na to a vyšťourat vejce po kouskách. :D
Jak poznat uvařené vejce od syrového: Syrové vejce nelze tak snadno roztočit, pohybující se žloutek uvnitř ho brzdí. Vařené se točí snadno.
Jak postavit vejce na špičku: Uvařit a naklepnout ho.
Bez naklepnutí: Roztočit ho tak rychle, až se samo postaví a točí se na špičce. Jde to.
Jak udělat z vejce hopíka: Naložit do octa a oloupat tak skořápku. Pozor, hopík nevydrží všechno. :D
Jak zvýšit osmotický tlak ve vejci: Hopíka dát do vody. Nasaje ji.
Jak snížit osmotický tlak ve vejci: Hopíka dát do slané vody. Začne se zmenšovat. Jak poznat staré vejce od čerstvého: Staré vyplave na hladinu.
Jak určit průměrnou hustotu vejce: Přidávat do vody sůl, až se čerstvé vejce začne vznášet. A máme to.

Snad vám po Velikonocích ještě nějaká vejce zbyla...

DMD č. 1. pro 1. 4. 2024. Téma: Slepičárna
  • Číst dál
  • 28 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Svatý Jeroným vzhlíží k nebi - do 26.11. 2023 na zámku Mikulov!!!

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 2. 05. 2023 - 21:57
Věda ve sto slovech
Autorův výběr 2023

Ano, mělo by zde být okopírováno jedno z mých drabblat, jenomže... mezitím se ledy hnuly.
Prostě se o tu radost podělit musím!

Obraz svatého Jeronýma. Zázračně přežil požár v roce 1945. Pak byl ošklivě poškozen řáděním vandalů.
Prohlížím si fotografie původního stavu a zvedá se ve mně vztek.
Ta statečnost, pořádně si kopnout!
Ta odvaha, udělat si z něj terč na šipky!
A proč toho dědulu trochu nepořezat v obličeji?
Kdo zasáhl a obraz jim vyrval, nevíme.
Po letech přichází záchrana. Citlivě ruce podkládají obraz novým plátnem. Opatrně se dotýkají ran, odebírají kousíčky rozdrolené barvy. Připravují je pro analýzu, a pak - pak poklesnou v úžasu.
Namíchají barvu, kterou ještě nikdy nedržely.
Štětec chvilku zaváhá, zastaví se ve vzduchu.
Pak se dotkne nebe.

Původní drabble Svatý Jeroným vzhlíží k nebi končí poznámkou, že obraz nemohu na netu najít. Mezitím se stal hvězdou - hvězdou výstavy Autor Restaurátor. Takže vzhůru do Mikulova, kde můžete Jeronýma uvidět na vlastní oči. Anebo si alespoň pusťte video z odkazu, je skvělé.

(Přiložený snímek se účastnil soutěže pořádané v rámci Multinárodního mikroskopického kongresu 16 v září loňského roku. Autorem koláže je restaurátor obrazu, nyní už MgA. František Zelinka z Mikulova.)

Autorův výběr 2023
  • Číst dál
  • 11 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Čtení, co vůbec špatné není

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 1. 05. 2023 - 23:56
DMD výběr 2023

Co mi napadalo do oblíbených a je to seriál nebo cyklus:

Alešandr Veliký: Deus Machina.
Apatyka: Zkušenosti exilu.
Aplír: Výtvarné umění.
Aries: Ježčí bodlina.
Arenga: Čajový cyklus.
Danae: Jantarová stezka.
Dede: Alžběta a drak.
Dirk: Obchod s realitami.
eliade: Novinky ze světa sportu.
ef77: Temné aleje lásky.
Linkový Stykač: Ze života pražského tramvajáka.
mathej: Hans Hagen.
medvedpolarni: Letenské listy.
Regi: Hagrid.
Rya: Sovátko a letošní seriál o Lee s křídly, který začíná tady.
Tom Peterson: Andulkoviny.
Tora: Strážci rozhraní.

A pak jsem zjistila, že mám mezi oblíbenými autory značný zvěřinec, jen se na to podívejte: Chrudoš Brkoslav Štýřický, žirafice, mamut, a pak třeba ještě kytka, u které nevím, který fandom vybrat, protože jsou všechny skvělé, a na dobré vtipy se chodí k P.M.d.A..

Jestli jsem na někoho zapomněla, tak se omlouvám. Přeji všem krásný dočítací květen, nevím, jestli se ještě k nějakému výběru dostanu, tak to dneska beru trochu víc šmahem.

Květen - měsíc deseti nej! 2023
  • Číst dál
  • 13 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

To nejlepší z Vědy ve sto slovech

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 1. 05. 2023 - 22:54
DMD výběr 2023

Tradiční výběr z příspěvků pro zábavu i poučení.

Vezmu to letos proti proudu času.

Poslední příspěvek je lamentace skomírající hvězdy od a.j.rimmer: Vesmírná tíha.

HCHO je autorkou, vzdělávající v oblasti záhad medicíny a lidského těla. Letos od ní máme drabblata Kouřová, Proč nerada jezdím na kongresy, Cimprlich a Línej brácha.

Smrtijedka připomněla jednu teorii, kterou formulovali již staří Řekové, nikoliv Řekyně :) Bloudivá.

Dain si položil otázku přímo kosmických rozměrů: Co nás čeká, co nás nemine? Je autorem i one man show, které se běžněji říká Přednáška a spolu s ním nám namaloval svět Génius z Kyrény.

Marek sepsal drabble s názvem Philippe Karl. Konečně někdo pořádně vysvětlil, jak je to s omyly moderní drezury.

Jen na chvilku se zatřepotal netopýr budečský a vysvětlil nám, Jak cvičí netopýři. Takže milý netopýre, příští rok prosím nejen více cvičit, ale i psát. :)

Keneu nám nastolila téma Otázka identifikace. Takže podle čeho koho poznáte?

Katie nás pozvala na zvláštní místo jménem Hotel. Jak tedy ubytovávat hosty anebo vyplňovat tabulku?

Evangelista biolog nám fundovaně vysvětlila, co je Empiricky ověřeno - aneb jak je to s retenční (ne)schopností.

Esti Vera se na stejné téma podívala jinýma očima. Přečtěte si její Výběr ze studijních poznámek mírně demotivované fyzičky.

Chrudoš Brkoslav Štýřický přispěl kouskem Vědecké popisy jevů náhodných. Oborových vtipů není nikdy dost. :)

A úplně na začátku dubna odstartovala letošní drabblení Blueberry Lady a Josef Dobrovský na téma Boj o rukopisy.

Děkuji všem přispívajícím autorům za krásný vzdělávací duben.

Květen - měsíc deseti nej! 2023
  • Číst dál
  • 8 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Praktická demonstrace nad všechna školení

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 29. 04. 2023 - 20:24
Věda ve sto slovech

"Vážení," rozhlédl se vyučující po třidě, "teorie požární ochrany vás nudí. Chápu, takže to uděláme jinak."
Postavil na stůl tři svíčky - nejdelší, prostřední a nejkratší - a přikryl je skleněnou kádinkou.
"Když je zapálím a zakryju, která zhasne jako poslední?"
Otrávené zívnutí: "Ta největší, ne?"
Pokrčil rameny, zvedl poklop a škrtnul.
Třida překvapeně zašuměla.
"Nejmenší jste nečekali, že? Oxid uhličitý je sice těžší než vzduch, ale je horký - stoupá nahoru. Proto zhasínají svíčky shora dolů. Chladný kyslík se naopak drží dole. Proto se hasí oheň zespod, neutlouká shora. Proto se prchá při požáru v předklonu u země. Pamatujte na nejmenší svíčku!"

Děkuji především svým milým betám, Toře, Regi a Arenze, za to, že texty Vědy ve sto slovech jsou alespoň trochu srozumitelné čtenářům.
Dále organizátorům DMD za témata a čtenářům za milé komentáře.
Na shledanou u výběrů a za rok.

DMD č. 30. pro 30. 4. 2023. Téma: Poslední zhasne
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Zdroj energie budoucnosti

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 28. 04. 2023 - 22:33
Věda ve sto slovech

Jednoduchý návod, jak vyřešit energetickou krizi? Vsaďte na termonukleární syntézu.
Ionizujte lehounké atomy - odtrhejte z nich elektrony - a z kladných iontů si udělejte stavebnici. Ze dvou protonů složíte deuterium, přidáte další proton, máte tritium, slepíte dvě tritia, máte helium (dobře, dva protony upadnou, ale s těmi začnete celý proces znovu). Co krok, to uvolněná energie.
Funguje to, jenže zatím jen uvnitř hvězd. Tlaky a teploty pro syntézu potřebné jsou nepředstavitelné. Není nádoba, jejíž stěny by se při dotyku s ionty nevypařily. Proto musíme zařídit, aby ke kontaktu vůbec nedošlo. Stlačit atomy magnetickým polem do středu prstence. Udržet je uvnitř Tokamaku.

Tokamak byl označován jako nadějný zdroj energie, který budeme mít k dispozici cobydup, už v době, kdy jsem se narodila. Mám dojem, že chodím po světě dost dlouho, a pořád ještě nic. Stručná historie tohoto zařízení je zde:https://www.aldebaran.cz/bulletin/2021_36_tok.php.
A že by se konečně blýskalo na lepší časy? https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3439896-evropsky-tokamak-vytvoril-re…

DMD č. 29. pro 29. 4. 2023. Téma: Držte mě!
  • Číst dál
  • 21 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Kovářova kobyla a foniatrovy hlasivky

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 27. 04. 2023 - 23:05
Věda ve sto slovech

Lékař se chová k pacientovi poněkud neprofesionálně. Ale proč si brát servítky, když si přijde pro radu kamarád.

"Dýchej zhluboka."
Fonendoskop jezdí po zádech, lékař naslouchá hvízdání a syčení, odklání ucho při záchvatu kašle.
"Hezký," konstatuje. "Funíš jako sentinel. Kouknu se přímo. Otevři pusu."
Laryngoskop všetečně nakukuje až do průdušnice.
"Viróza kombinovaná s přednáškou, co?"
Souhlasné zachrčení.
"Vole. Máš víc štěstí než rozumu. Jen dvě ruptury. Recept znáš, jsi od fochu."
Nesouhlasné zachrčení.
"Na další přednášku ani nemysli. Voda, čaj a hlavně - hlasový klid."
Nesouhlasné zachrčení.
"Ne, ani šeptat. Řeknu ti to jasně - žádná fonace, ani pěvecká, ani šepot. Glottis nechej pěkně otevřenou do široka."
Nesouhlasné zachrčení.
"Ne, sliznice se vyhojí sama, dej jí čas. Na obstřik zapomeň."

Měli jsme skvělou zvanou přednášku o tvorbě lidského hlasu.
Za všechno mohou hlasivky.
Pokud člověk dýchá, je hlasivková štěrbina, glottis, otevřená doširoka - tak, že je vidět až do průdušnice. Pokud mluví nebo zpívá, přitáhnou se hlasivky k sobě a štěrbina se zúží. Při šepotu zůstane ve tvaru trojúhelníku, rezonanční dutiny rezonují méně, hlasivky se příliš nevypínají. Při hlasitém hovoru nebo zpěvu se zúží na tenkou škvírku, hlasivky se natáhnou. Při zvyšování tónu či při zvyšování hlasitosti se vypínají čím dál víc. Pokud nejsou v dobré kondici (povrch je příliš suchý, například jako důsledek pití alkoholu nebo po napadení bakteriemi), může je tento vrcholový výkon poškodit - například prasknou zásobovací cévky. Takže nechcete-li si v takovém stavu ublížit, opravdu se naučte dodržovat hlasový klid.

Moc pěkná animace, jak se tvoří zvuk, je zde.

DMD č. 28. pro 28. 4. 2023. Téma: Hluk ticha
  • Číst dál
  • 13 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Studený zelený protestsong

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | St, 26. 04. 2023 - 22:38
Věda ve sto slovech

Co s tématem? Ne, opravdu to nemá být znevažování.

Luciferin ten měla pod kůží
prý je to známka punku
neležela nikdy pod růží
prý je to známka punku
cpala se jenom starým dřevem
prý je to známka punku
pak zavelela: světla, jedem,
prý je to známka punku.

Ale vědci říkali,
že luminiscence je úplně jinde,
když dneska svítí i žížaly,
no to snad není možný!

V lese roztáhla podhoubí
prý je to známka punku
nebylo jenom na houby
prý je to známka punku
svítila hezky domodra
prý je to známka punku
václavka, a ne pakobra,
prý je to známka punku.

Ale vědci říkali,
že svítit může
i blbá václavka!

Tak svítit může každý, kdo má luciferin. :)
První, kdo mi přišel jako velmi vhodný kandidát, je žížala Eisenia lucens (submontana) - žížala svítivá (podhorská). Žije například na Žákově hoře na Vysočině, v listí a jehličí, žere punk, tedy ztrouchnivělé dřevo, a svítí na požádání - musíte na ni kápnout trochu etanolu nebo formaldehydu.
Druhý, kdo svítí a nemá k tomu zdánlivě důvod, je václavka obecná (Armillaria mellea), houba, taky punkerka (ano, na ztrouchnivělém pařezu roste), jejíž podhoubí svítí také pěkně zeleně, ale samo od sebe.
Bioluminiscence je obecně vyzařování světla živými organismy. Světlo je studeného charakteru, nevzniká zahřátím, ale chemickou reakcí (něco jako tyčinky na diskotéky, kdy se promíchají dvě chemikálie a začne to svítit). Jde o jev zatím dost málo prozkoumaný jak z hlediska chemie (co svítí) tak z hlediska biologického (k čemu je dobré, že organismus svítí - tady je nejjasněji u světlušek, ty svítí, aby si našly partnera anebo svačinu). Klíčová slova jsou luciferin a oxidace - k té dochází za přítomnosti enzymu luciferázy, adenozintrifosfátu a vhodných iontů kovů například reakcí s kyslíkem. A jedním z produktů reakce je i foton, obvykle zeleného světla.

https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/C7955/52314725/

DMD č. 27. pro 27. 4. 2023. Téma: Známka punku
  • Číst dál
  • 34 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Vlnění v 3D prostoru

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 25. 04. 2023 - 23:40
Věda ve sto slovech

Pojď studovat vlnění!
V radost se ti promění
dlouhé zimní večery
denně budeš vyplňovat
ve vzdělání mezery.

Je-li vlna sinusová
nudná, téměř rovná vlna,
zatají se tobě dych
při funkci dvou proměnných.

Prostorem se funkce plíží,
proplítají, k sobě blíží,
a pak jejich snažení
připomíná na hladině
vody tiché čeření.

Simulace vznikla v programu GeoGebra (https://www.geogebra.org/calculator), zadána byla funkce f(x,y) = sin(a*x)*sin(b*y), parametry a a b se mění od -5 do 5.

Prostě úžasná pomůcka pro vizualizaci jakékoliv fyzikální či matematické závislosti.
(P.S.: Dneska stačilo půldrabble :) )

DMD Bonus č. 8 pro 26. 4. 2023. Téma: Na vlnách - plakát
  • Číst dál
  • 22 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Kočičí plátky, stříbro a zlato

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 25. 04. 2023 - 21:46
Věda ve sto slovech

Když je nejhůř, zachraňuje situaci vědecké nebe.

Dneska mají službu Helmoltz, Newton a Biot.

"Pánové, urgentní žádost," odložil Helmholtz rezonátor.
"Drabble jako obvykle?"
"Ano. Odmítá experimentovat s rostlinami i se zvířaty. Též dokazovat, že kočka není kvádřík, Newtone."
"Co jí poradit biotit?"
"Proč ta sebechvála, Biote?"
"Tak muskovit. Prostě slídu, pánové. Štípe se sama, řezat ji nemusíte. Mimořádná odolnost proti chemikáliím, je dielektrická, elastická, flexibilní, hydrofobní, lehká, dobře odráží světlo, dvojlomná, tepelně odolná, má vysoký dielektrický průraz-"
"Dost už! Pozor na zadání, ona chce kočičky!"
"Slída je Míca."
"Ha ha, to už rovnou řekněte, že se používá v kosmetice."
"Zvládneme to elegantněji. Muskovitu se říká kočičí stříbro. A tomu vašemu biotitu, Biote, kočičí zlato."

Muskovit a biotit jsou dva druhy slídy - muskovit je stříbrný, biotit černý, ale v kontaktu s vodou může mít i zlatou barvu (to jsou ty tenké plátky "zlata bláznů" v potocích na Vysočině). Ve fyzice má využití hlavně jako izolační podložka (tepelně či elektricky) a jedna z vrstev kvalitních kondenzátorů. Jinak se používá ve stavebnictví, na výrobu třpytek, či na pálení vonných esencí (Mica plátky).

DMD č. 26. pro 26. 4. 2023. Téma: Čerstvě nařezané kočičky
  • Číst dál
  • 16 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Páka naruby (jako volná fyzikální disciplína)

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 24. 04. 2023 - 22:29
Věda ve sto slovech

Věnováno Regi, protože si to přála. Kladka a kolo na hřídeli budou příště.

Atmosféra houstne, kůže borců se perlí potem. Svaly se nadouvají, pěsti zatínají jedna do druhé, lokty zapírají o stůl. Jedno předloktí se vykloní ze svislého směru a dále klesá. Klouby prstů udeří o hranu stolu a davy šílí. Vítězství!
Vítězství v páce!
Ano, přesně takto funguje ve fyzice jednozvratná páka. Loket je osou otáčení, působiště jedné síly je pěst, působiště druhé je svalový úpon blízko lokte. Má to ale háček. Čím je působiště síly dál od osy otáčení, tím stačí menší síla ke stejnému účinku. Sval je ale uchycen desetkrát blíž než je pěst. Proč?
Odpověď je v závěrečné poznámce.

Podívejme se nejprve na anatomii paže: https://medicina.ronnie.cz/c-420-Svaly-paze.html - pracuje dvojhlavý pažní sval, který je uchycen u lokte a téměř až na rameni, a hluboký sval pažní, který je uchycen u lokte a v polovině pažní kosti. Vypadá to nelogicky - na zvednutí kilového závaží je potřeba vyvinout sílu odpovídající tíze závaží desetikilového - ale jinak to zařídit nejde. Kdyby byly svaly uchyceny místo u lokte až u zápěstí, stačila by menší síla, ale ruka by byla v pohybu pomalejší, sval by se musel extrémně hodně zkracovat, a taky bychom vypadali opravdu divně. Takže příroda se rozhodla pro jednodušší řešení - svaly sice musejí více zabírat, ale nemusejí se tolik zkracovat a pohyby rukou jsou rychlejší.

Pák najdeme v našem okolí spousty - jednozvratná například je, když zvedáme pomocí tyče nějaké těžké břemeno, například kámen (nebo žáka - https://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/mechanika/jednoduche_stroje_ve_vel… - obr. 6 a 8). Tam už funguje fyzika normálněji - malou silou zvedneme velký objekt, i když musíme stlačit tyč po velkém oblouku, abychom kámen nadzvedli o malý kousek.

DMD č. 25. pro 25. 4. 2023. Téma: Páka
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Fyzika o koních a pro koně

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 23. 04. 2023 - 22:27
Věda ve sto slovech

Učitel by neměl svým žákům nikdy nakládat víc, než unesou. Přeneseně i doslova. Platí to pro lidi i pro koně.
Jak mohou při výuce pomoci moderní experimentální metody?
Kůň se stal objektem fyzikálních zkoumání už v devatenáctém století, kdy byla uzavřena zvláštní sázka - má při běhu někdy všechny čtyři nohy ve vzduchu? Odpověď přinesla sada postupných fotografií. Ano, má.
Dnes je chronofotografie nahrazena jinými kinematickými postupy - reflexní terčíky, reflektory a videokamery snímají pohyb kopyt, vlnění hřbetu, práci nohou. Pomáhají zkoumat, jak zvíře zapojuje svalové partie, či jak zkracuje krok při zvyšování tažné zátěže. Vědět víc totiž znamená dělat méně chyb.

O chronofotografii je pěkný motivační textík v elektronické učebnici fyziky E-manuel, pěkný snímek rekonstrukce pohybu pomocí svítících bodů je o kapitolu dále. A tady je povídání o měření pohybu koně při tahu.

DMD č. 24. pro 24. 4. 2023. Téma: Omyly moderní drezury
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Práce kvapná nic nám platná aneb spěchej pomalu

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 22. 04. 2023 - 23:08
Věda ve sto slovech

Patrně jste už slyšeli o jaderném štěpení, mechanismu fungování jaderných bomb i elektráren. Do jádra uranu je potřeba vložit neutron navíc, tím se jádro stane nestabilním a rozpadne se na dvě části za současného uvolnění energie, a hlavně dalších neutronů, které udržují štěpnou reakci.
Jenomže - neutrony takto vzniklé jsou příliš rychlé. Mají velkou energii a místo aby v jádrech uvízly, proletí atomy skrz. Proto je potřeba neutrony zpomalit. Jak? Moderátorem. Dříve, než se srazí s atomy uranu, musí odevzdat přebytečnou energii. Komu? Nejlépe atomům vodíku, které jsou součástí obyčejné vody. Teprve pak zpomalí, zmoudří a jsou připraveny udělat svou práci.

Lehká voda a uran není jediná možnost, jak udělat jaderný reaktor. Nejčastější typy reaktorů jsou na stránkách ČEZu, dokonce i s možností vytištění 3D modelu: https://www.svetenergie.cz/cz/energetika-zblizka/jaderne-elektrarny/jad….
Jak je to s energií a takzvaným účinným průřezem, s kterým souvisí pravděpodobnost záchytu neutronu atomem, se můžete podívat zde, hledejte Reakce vyvolané neutrony: https://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika3.htm.

DMD č. 23. pro 23. 4. 2023. Téma: Hrrr na ně!
  • Číst dál
  • 21 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Démon alkohol?

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 21. 04. 2023 - 23:25
Věda ve sto slovech

Vyskytují se tam jedny ruce boží, vypnutý mozek a ignorance, bohužel s nepěknými následky. Ale snad to není ani bezvýchodné, ani zcela beznadějné drabble.

Pravidla pro bezpečnost práce nejsou od toho, aby se porušovala. Beztrestně. Pokud říkají, že kapalinu nesmíte pipetovat ústy, vědí proč. Typickou ukázkou je metanol.
Po požití se rozkládá na jedovaté metabolity. Formaldehyd se mění v kyselinu mravenčí, a ta poškozuje především sítnici.
Terapie? Prevence, nedovolit požití.
A pokud to ten ignorant polkl? Zaměstnat orgány jinou prací. Nabídnout místo metanolu etanol. Ten vyřadí metanol ze hry, protože se vstřebává a rozkládá rychleji na méně jedovaté sloučeniny. Játra a ledviny jedou na plný výkon a metanol si musí stoupnout do fronty. Získáte pro pacienta čas. Zbytek je v rukou lékařů a božích.

První pomoc při otravě metanolem:
Dospělí: vypít 150-200 ml 40% destilátu, například vodky nebo koňaku.
Děti: asi 1,5 ml 40% alkoholu/kg (0,6 g 100% etanolu/kg) zředěného vodou nebo džusem na 10–20 % roztok.

https://www.lkcr.cz/doc/clanky_file/jak-lecit-otravu-metanolem-99324.pdf

DMD č. 22. pro 22. 4. 2023. Téma: Paralýza výběrem
  • Číst dál
  • 18 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Proč letět na Měsíc?

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 21. 04. 2023 - 20:54
Věda ve sto slovech

Nazdar všichni!
vbíhá s bujarým úsměvem na jeviště
Kdo tu chce letět na Měsíc? Neslyším: Já! No tak pořádně: Já!
Fajn.
A proč letět na Měsíc?!
Třeba abychom se dozvěděli, jaký to bylo, když byl ještě jiný.
Mladý, nezakulacený vyhrne si tričko na břichu a zálibně se podívá a horký.
Vypadal jako kobliha vytáhne donut a hodí ho do publika anebo jako míč? míč následuje koblihu
A ty krátery na něm jsou od meteoritů ze zákulisí vyletí koule papíru a trefí performera do zad anebo se udělaly, jak chladl?
Ozve se siréna. Je po limitu.
Kurnik, nestih jsem ani polovinu!!!

Science on Stage nebo Physics on Stage jsou akce, kdy má performer co nejzajímavěji objasnit za několik minut nějaký vědecký výsledek. No a občas se na tom jevišti dějí věci. https://www.youtube.com/watch?v=aXED_V5aMdM

Možná, že Měsíc byl ve svém mládí opravdu kobliha https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nova-teorie-vysvetlujici-… anebo taky ne http://planety.astro.cz/zeme/1956-vznik-mesice.

To, co nestihl performer říct, bylo, že let na Měsíc má být přípravou pro vzdálenější misi, na Mars: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/vesmir/vesmir-mise-artemis-i-e…

DMD Bonus č. 4 pro 21. 4. 2023. Téma: Měsíc v jináči - one-man show
  • Číst dál
  • 26 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Slavnostní polonéza na křemíkovém parketu

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 20. 04. 2023 - 21:57
Věda ve sto slovech

Nastupují tito tanečníci:
prekurzor 1: vodní pára
prekurzor 2: chlorid titaničitý
hnací plyn: dusík

Depozice jednotlivých atomových vrstev ze všeho nejvíce připomíná slavnostní polonézu ve sterilním prostředí důstojné katedrály.
Nečistoty či molekuly vzduchu musí pryč. Křemíková destička, podlaha sálu, se leskne jako zrcadlo.
První vcházejí molekuly vody. V řad nastoupit na podklad, vodíkem nahoru.
Jako další vstupuje chlorid titaničitý. Výměna partnerů - jeden atom chloru uchopí vodík, titan si naopak podává ruce s kyslíkem a usazuje se na podlahu.
Komorou se prožene dusík a odvleče s sebou vzniklý chlorovodík.
Opět nastupují první tanečníci a figury se opakují - kyslík k titanu a na podklad, vodík ke chlóru a pryč.
Ve vakuu roste tenoulinká vrstva oxidu titaničitého.

Na ALD (Atomic Layer Deposition) mě fascinuje ta přesnost a koordinace. Touto metodou lze pěstovat vrstvy o tloušťce několika atomů či molekul. Metoda se používá při tvorbě flexibilní elektroniky (všechny ohebné displeje apod.). Samozřejmě, molekuly vstupují do prostoru, kde je zaručena naprostá čistota a co nejlepší vakuum.
Video: https://www.youtube.com/watch?v=CvkF-trrWvA

DMD č. 21. pro 21. 4. 2023. Téma: Výlet do prázdna
  • Číst dál
  • 16 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Překvapivé experimenty s hrncem

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 20. 04. 2023 - 21:09
Věda ve sto slovech

Co dělat ve fyzice s hrncem? V drabbleti najdete několik typů.

Postavte na katedru hrnec a žáci zbystří.

Podložte ho kusem polystyrénu a na jeho okraje zavěste tenké proužky alobalu. Máte elektroskop. Pokud proužky navěsíte i dovnitř, získá hrnec hrdý přívlastek Faradayův.

Pověste ho za ucho na jeden provázek, druhý přivažte k druhému uchu. Jste připraveni demonstrovat zákon setrvačnosti.

Napusťte do něj plyn na čištění klávesnice. Je hustý skoro jako kapalina a plave na něm lodička z papíru. Nemáte? Tak postačí oxid uhličitý nebo páry ze suchého ledu. Na nich a v nich plavou mýdlové bubliny.

A pak udělejte něco, co od vás už nikdo nebude čekat.

Uvařte v hrnci vodu!

Řečeno s autorem: předmět natolik neobvyklý, aby vzbudil pozornost žáků: https://vnuf.cz/sbornik/prispevky/11-06-Drozd.html.

DMD č. 20. pro 20. 4. 2023. Téma: Hoď ho do hrnce
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Starý příběh o šachovnici s trochu jiným koncem

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 18. 04. 2023 - 22:15
Věda ve sto slovech

Legenda o vzniku šachů je notoricky známá, ale zopakujme začátek. Hra v šachy tak nadchne indického knížete, že ten chce jejímu vynálezci splnit libovolné přání. A můžete rovnou hádat, jaké bude. Správně, bude souviset se šachovnicí.

Nuže, vládče, slyš:

Polož prosím, světa kníže,
na políčko zrnko rýže,
na druhé pak zrnka dvě,
vejdou se tam v pohodě.

Na třetím pak čtyři leží,
to je to, o co tu běží,
ušetřím si spoustu slov,
prostě počet zdvojnásob.

Šachovnice už se plní,
sypou na ni pytle zrní,
vladař kouká jako hloupý,
z hory rýže trčí sloupy

velké síně paláce,
tady končí legrace.
"Vynálezče hrabivý,
tvůj úmysl marnivý.

Jestli trváš na svém přání
spočti nejdřív mé zadání:
řekni rovnou počet ten
zrn, jenž má být položen."

Zamračí se vládce host,
černě vidí budoucnost:
netuší, jak sečíst tuto
zatracenou posloupnost!

Posloupnost není zatracená, ale geometrická, protože každý další člen je dvakrát větší než předchozí. Na druhé straně, roste zatraceně rychle: 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128 (první řádek šachovnice, máme 255 zrnek), 256, 512, 1024, 2048, 4096, 8192, 16384, 32768 (druhý řádek šachovnice, jestli počítám správně, máme celkem 255 + 65280 = 65535 zrnek a vcelku rozumný nápad přestat počítat dál). Pokud někoho opravdu zajímá výsledek, dá se - v souladu s pravidly pro součet geometrické posloupnosti s prvním členem a_1=1 a kvocientem q=2 - zapsat jako s_n=a_1*(q^n -1)/(q-1). Dosadíme a necháme toho: s_64=1*(2^64-1)(2-1)=2^64-1. Velikost tohoto čísla si nejde moc dobře představit, protože prý přesahuje celosvětovou produkci rýže (proč ne, věřila bych tomu: https://vtm.zive.cz/clanky/pohadka-o-vzniku-sachu-kolik-bylo-vlastne-te…).

DMD č. 19. pro 19. 4. 2023. Téma: Šach mat
  • Číst dál
  • 31 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Předchozí praxe výhodou

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 17. 04. 2023 - 23:08
Věda ve sto slovech

Věnováno Toře za podporu a vymyslení názvu. Velké poděkování Arenze na inspirativní ideu.

Synáček ochotně zaběhne pro sifonové bombičky. Z balení se záhadně vytrousí všechny až na jednu. Zatímco se rodiče dělí o třetinku sodovky, nad zahradou sviští letadélko s motorem na oxid uhličitý.

Ze sklepa zmizí všechny pastičky na myši. Místo nich se domem prohání vozítko s kolečky z cédéček, které pohání velmi povědomá natažená pružina na prkýnku.

Z umyvadla se line bílá oslepující záře. Dítě jásá. Svazek prskavek JE schopen roztavit železnou tyč. Příště lépe promyslí jeho upevnění. Obtížnější bude vymyslet, jak vysvětlit mamince, proč jsou ve dřezu ty hluboké vypálené šrámy.

Poznávacím znamením budoucího fyzika je neskutečná kreativita a zvídavost.

Tři skutečné příběhy výborných experimentálních fyziků.
Pastičkomobil je tohle: https://www.physics.muni.cz/~krtek/doku.php/fotky/pastickomobil

DMD č. 18. pro 18. 4. 2023. Téma: Poznávací znamení
  • Číst dál
  • 21 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Padesát let jsme se řídili předpisem, uvidíme, jak příštích pět.

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 16. 04. 2023 - 23:35
Věda ve sto slovech

Milí čtenáři,
Gordon Moore v roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů, umístěných na integrovaný obvod, se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. Padesát let zákon platil, jenže teď jsme se přiblížili k fyzikálním limitům. Neustále se zmenšujeme - už dávno nevypadáme jako kusy či kousky křemíku, ale zkoušejí nás dělat z sulfidu molybdenatého, uhlíkových nanotrubek, organických materiálů, jediného atomu fosforu nacpaného mezi čtyři křemíky, z tekutého kovu (asi sjíždějí po večerech všechny díly Terminátora) či používají optické spínání Faradayovým efektem. Co z toho bude ta správná cesta k cíli? Těžko odhadnout.
Naše odpověď tedy zní: Vidíme se pořád na integrovaném obvodu.
Vaše tranzistory.

Zkouším funkci obrázek, dodávám dle požadavků Wikipedie autora:Autor: Max Roser – https://ourworldindata.org/uploads/2019/05/Transistor-Count-over-time-t…, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=79751151.
Mimochodem, ten zákon funguje jako pokles pivní pěny natočený a puštěný pozpátku. :D Jak správně tušíte, problém je v tom, že se blížíme k linitu, okamžiku, kdy bylo pivo nalito. Jenže tady nevíme, zda limit opravdu existuje a jaký je. No, dost už filozofie, teď k novým cestám za tranzistory:
Nejmenší tranzistor světa má 1 nanometrové hradlo
Průlom: V MIT postavili první mikroprocesor z uhlíkových nanotrubiček
Parádně rychlý organický tenkovrstvý tranzistor
Jednoatomový tranzistor
Tekuté tranzistory jsou předzvěstí kapalných počítačů
a můj oblíbený magnetooptický jev
Našlápnuto k optickému tranzistoru.
Která cesta bude ta správná? Možná nějaká, kterou jsem tu vůbec nevyjmenovala. Dělat předpovědi je nesmírně složité.

DMD č. 17. pro 17. 4. 2023. Téma: Kde se vidíte za 5 let?
  • Číst dál
  • 13 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Netechnobláboly v praktiku

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 15. 04. 2023 - 21:12
Věda ve sto slovech

Technobláboly (technobabble) - zahlcení čtenáře technologickými pojmy, kterým vůbec nerozumí, už má své vlastní označení. (Samozřejmě se nevylučuje, že ty pojmy jsou k sobě seřazany zcela náhodně. Ale to učitelé při výuce opravdu nemají zapotřebí.)

Pravděpodobnost razantně rychlého snížení vaší potenciální energie roste s momentem hybnosti vašeho podstavce.
(Nestavte se na točící židli, spadnete!)
Nejistota určení modulu pružnosti v torzi je dána nepřesností určení průměru závěsného drátu.
(Položte sakra pravítko a vezměte si šupleru. Mikrometr je ještě lepší.)
V čem fitujete? QtiPlot, GnuPlot nebo Python?
(Neprokládejte křivky jen tak od ruky.)
Pro kvalitní fit musíte predestinovat počáteční nastavení algoritmu.
(Prostě tam zadejte hodnoty, které očekáváte, a podívejte se, jestli je program schválí.)
Při tomto vibračním rušení nelze určit přesnou periodu, a tedy ani direkční moment Cavendishových vah.
(Mohli byste přestat dupat po laboratoři jako sloni???!!!)

DMD č. 16. pro 16. 4. 2023. Téma: Generátor náhodných slov
  • Číst dál
  • 22 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Rychle a razantně (podíl atomů argonu na vzniku vrstvy magnetronovým naprašováním)

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 14. 04. 2023 - 22:45
Věda ve sto slovech

My, atomy argonu, hrajeme roli klíčovou. Nahradíme v komoře vzduch o atmosférickém tlaku. Nic proti kolegům dusíkům, kyslíkům a ostatním, ale jsou na tuto práci příliš rozverní. Nedělají nic jiného, než že se hihňají a co deset nanometrů pošťuchují. S takovou, pánové, byste se daleko nedostali. Proto my přicházíme v podstatně nižší koncentraci a podrobíme se odtržení elektronu. Stanou se z nás ionty a radostně se rozeběhneme ve směru elektrického pole. Kdeže končí naše dráha? Správně, v terči. Vyrazíme z něj atomy kovu a s pocitem dobře vykonané práce sledujeme, jak padají na vzorek. A vrstva pokovení roste a roste.

Jasnější to bude po shlédnutí simulace magnetronového naprašování: (čerpat začínáme 0:49). Při tlacích okolo tisíciny až desetitisíciny atmosférického se atomy argonu příliš nesrážejí mezi sebou, spíše srážkou s volnými elektrony příjdou o další elektron a vrhnou se podél elektrické siločáry proti kovovému terči, který mají odprašovat. Vyrazí z něj atomy kovu, ty dopadnou vlastní vahou na předmět, který mají pokovit. Tato technika se používá při výrobě kovových povlaků - ať už antireflexních vrstev na brýlích, dekorativního duhového potahu kovových lžiček anebo tvrdých vrstev, které pokrývají vrtáky (ta zlatá vrstva není zlatá, je to titannitrid, velmi tvrdý a otěruvzdorný materiál).
A proč magnetron? Ano, jsou v něm magnety, které slouží k tomu, aby ionty argonu neletěly přímo, ale pohybovaly se po jiných drahách, například po šroubovici. Náraz do materiálu terče je pak účinnější a uvolní se z něj více oprašovaného kovu.

DMD č. 15. pro 15. 4. 2023. Téma: Bujaré strkanice
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Křehká demonstrace Pascalova zákona

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 13. 04. 2023 - 23:37
Věda ve sto slovech

Věnováno výrobci pomůcek, který jako první stvořil skleněného ježka.

Vzal skleněnou trubici, vložil ji do žáru sklářské pece a čekal, až se sklo změní v zlatou, medovitou hmotu. Přiložil druhý konec k ústům. Foukal a otáčel, kapka se vyboulila v kulovitou baňku. Toto bylo lehké. Jak ale posázet baňku dutými hroty? Rozehřál ji, zanořil do ní kleště a táhl. Bodlina skleněného ježka přecházela v teninký vlásek. Dychtivě ho odlomil. Bude výrůstek dutý?
Trápil se dlouho, v peci bublala sklovina, na rtech nadávky. Až dosáhl cíle - koule, posázené malými otvory. Zatlačil na píst.
Tlak způsobený vnější silou je ve všech místech kapaliny stejný. Voda stříká z každého otvoru stejnou rychlostí.

Ježek pro demonstraci Pascalova zákona existuje - https://cs.wikipedia.org/wiki/Pascal%C5%AFv_z%C3%A1kon. Ti krásní, co je máme ve škole, jsou sklenění a mají - na rozdíl od dvou kovových kamarádů - i bodliny.
Méně šťastní učitelé používají obvykle jen vodu, igelitový sáček a špendlík, kterým sáček v mnoha místech proděraví.

DMD č. 14. pro 14. 4. 2023. Téma: Ježek v peci
  • Číst dál
  • 16 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

V čem je budoucnost fyziky?

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 13. 04. 2023 - 00:11
Věda ve sto slovech

Tak jsem poprosila o pomoc přímo ty dva, kterých se citát týká. A tady je výsledek.

"Kolegové, obdrželi jsme žádost o pomoc," zamával tabletem Descartés. "Pro vás dva."
Hook nahlédl a zrudl: "Nebylo už téhle historie dost?"
"Bylo," potvrdil Newton. "Proč se místo minulostí nezabývají raději vývojem moderní fyziky? Takový Velký hadronový urychlovač stojí doslova na základech jiného velkého urychlovače. A o kolik více výsledků produkuje!"
"Dovolil bych si nesouhlasit, pane kolego," oponoval Hook. "Budoucnost je v miniaturizaci. Takový tranzistor... původně centimetry, teď nanometry!"
"Zvětšení, nad všechny meze! Od Weberových válců k LIGO! Jen tak lze detekovat gravitační vlny!"
"Ne, miniaturizace! Hradlo o rozměru jediného atomu!"
Descartés vzdychl.
"Vás tyhle diskuze neiritují?"
"Ne, ony nás obohacují."

Tak pánové si myslí, že je potřeba se dívat kupředu, a ne vytahovat nějaké historické citáty.
Citovaný Large Hadron Collider je následovníkem Velkého elektron-pozitronového urychlovače (LEP) a částečně používá i stejné zázemí (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1442110-v-zeneve-spustili-obri-urych…, https://home.cern/science/accelerators/large-electron-positron-collider, https://home.cern/resources/faqs/facts-and-figures-about-lhc).
Projekt LIGO, obrovský interferometr, navazoval na ideu detekce gravitačních vln pomocí měření prohnutí kovových válců (https://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_04_gra.php).
Naopak miniaturizace: Tranzistor od obrovské elektronky (https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_transistor#/media/File:Rep…) přešel k nanostruktuře, spínání obstarává jen několik málo atomů, ideálně jen jediný ( https://www.osel.cz/9041-nejmensi-tranzistor-sveta-ma-1-nanometrove-hra…).
Jak vidno, pánové jsou neustále v obraze. :)

DMD Bonus č. 4 pro 13. 4. 2023. Téma: Stát na ramenou obrů - polemika
  • Číst dál
  • 19 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Síla, co břehy vymílá, není žádná idyla

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | St, 12. 04. 2023 - 21:35
Věda ve sto slovech

Tichá voda břehy mele,
někdy levé někdy pravé,
Coriolisovou silou
řídí se ty vlny dravé.
Pokud totiž řeka teče
od západu k východu,
nemá k vymílání břehů
fyzikálních důvodů.
Pokud ale řeka teče
od severu k jihu,
můžem snadno ve výpočtu
udělati chybu.
Levý nebo pravý břeh je
větší silou vymílán?
Tento vzorec bývá proto
velmi často omílán:
vektor rychlosti pohybu
vynásob tím rotace,
získáš vektorový součin
(pro matika legrace).
Fyzik musí ruku pravou
přiložiti k dílu,
aby správně určil směr,
v němž kreslí tuto sílu.
Za točení výší níží
Coriolis může taky,
kolem Země do kolečka
prohání i mraky.

Coriolisova síla působí na objekty, které se pohybují svou vlastní rychlostí na otáčejících se platformách (ať už jde o zeměkouli nebo gramofonovou desku). Pokud ta řeka teče od severu k jihu na severní polokouli, pak je odchylována na západní stranu (výsledek vektorového součinu úhlové rotace Země s vektorem rychlosti pohybu, obrácený na opačnou stranu, protože je před ním -2m, kde m je hmotnost tělesa). Pokud táž řeka teče od severu k jihu na jižní polokouli, vymílá více východní břeh. Coriolisova síla je taky zodpovědná za to, že tlakové výše a níže se na severní a jižní polokouli točí na opačné strany. A za obrušování jedné z kolejí u severojižních tratí. A hlavně za to, že když si hážete míčem na lochnesce, musíte mířit pořádný kus před toho, komu hážete.

DMD č. 13. pro 13. 4. 2023. Téma: Tichá voda
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Poločas rozpadu pivní pěny

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 11. 04. 2023 - 21:34
Věda ve sto slovech

Ne na každé škole je to Einstein vedle Edisona. A i na takových se musí učit fyzika. Zajímavě a poutavě. A metody bývají neortodoxní. :D

"Prosím tě, nemáš trik, jak učit, co je to poločas rozpadu? Ti Einsteini ho jen ze vzorce nepochopí."
"Potřebuješ jev s padesátiprocentní pravděpodobností. Co házet s mincemi a odebírat ty, které padnou na pannu?"
"Řekni to takhle a neumravníš je do konce hodiny."
"Taky můžeš vzít ty americký lentilky. Když budou moct ty, co padnou nápisem nahoru, s...sníst, tak budeš king."
"Počkej! Na učitelském workshopu jsme měřili poločas rozpadu pivní pěny. Pamatuješ? Pšeničná piva měla větší retenci než ječná..."
"Super! Ale jak zajistíš, aby pivo místo měření nevychlastali?"
"V klidu, naliju nealko. Naši borci se něčeho takového ani netknou."

Pivní pěna ve sklenici opravdu klesá podle stejného, exponenciálního zákona, podle kterého se rozpadají atomová jádra. Pění lépe nealko piva, déle vydrží pěna piv pšeničných než ječných, což je už poměrně drsná organická chemie. :)
Pokus jsem poprvé zaznamenala v tomto sborníku a brzo ho zažila i naživo - horko bylo, takže učitelé měli v odměrném válci vzorek k měření a vedle ve sklenici či lahvi vzorek k občerstvení. Od té doby si pokus tak nějak žije vlastním životem. :)
Asi nejhezčí citát k tématu: Studentům (2 třídy 3. ročníků SŠ) se zadání úlohy velmi líbilo, přes online setkání jsme konzultovali, jak samotné řešení, tak samotný průběh měření – studenti často zapojovali především tatínky. Zadání bylo studentům dáno na duben v době, kdy byli prakticky všichni doma zavření a začínali mít ponorkovou nemoc. Zaujalo mne zaujetí studentů, ale nepřekvapilo mne to. (:))

DMD č. 12. pro 12. 4. 2023. Téma: Retenční schopnost sladu
  • Číst dál
  • 19 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Muž se řídí tím, co pokládá za správné

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 10. 04. 2023 - 22:04
Věda ve sto slovech

Věnováno Toře za neskutečné úsilí, se kterým ze mě vykopala snad už dobře viditelnou bílou vránu. :)

Píše se rok 1917 a britský královský astronom Frank Dyson oznamuje, že zatmění Slunce 29.5. 1919 bude velmi příznivé pro pozorování ohybu světla z hvězdokupy Hyády. Koho ale pověřit uspořádáním expedice? Naštěstí je tu pracovník Královské observatoře v Greenwichi, Arthur Stanley Eddington, který je pro to dostatečně odborně fundován. A co víc, má na dění kolem sebe opravdu netuctové názory. Jeho bývalý šéf a současný spolupracovník Willem de Sitter o tom ví své...

Milý de Sittere,
dozvěděl jsem se o oficiální výzvě přerušit kontakty s německými vědci, což odmítám učinit, i kdybych měl být ostrakizován. Válka přece nesmí přerušit naši plodnou spolupráci s Einsteinem.
Za týden odcházím k odvodu. Vy víte, co musím udělat. Loučím se tedy s Vámi, možná i navždy.

Milý de Sittere,
komise nejprve nechtěla uvěřit, že odmítám narukovat. Snažil jsem se vysvětlit, že jako kvaker se nemohu podílet na násilí a zabíjení, byť i při obraně vlasti. Nevím, jestli pochopili, ale zřekli se mých služeb pod podmínkou, že uspořádám expedici za slunečním zatměním. Vím, komu za to vděčím. Děkuji.

Arthur Stanley Eddington byl tedy pověřen (i díky de Sitterově přímluvě) uspořádání expedice do brazilského Sobralu a na Princův ostrov u afrického pobřeží. Expedice se zdařila, z desek byl jasně patrný ohyb světla, předpovězený Einsteinovou obecnou teorií relativity. Oba vědce, Eddingtona i Einsteina, to vyneslo na výsluní veřejné popularity.

Pro úplnost, obdobné problémy byly i na druhé straně kanálu La Manche. Einsteinův citát z roku 1919 se o necelých dvacet let ukázal být velmi prorockým:
Hle, příklad relativity pro rozptýlení čtenářů. Nyní mě v Německu nazývají německým vědcem a v Anglii jsem uváděn jako švýcarský Žid. Kdybych se stal černou ovcí, došlo by k opaku: byl bych švýcarským Židem pro pro Německo a německým vědcem pro Anglii.

DMD č. 11. pro 11. 4. 2023. Téma: Černá ovce a bílá vrána
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Hledání Superzemě

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 9. 04. 2023 - 22:09
Věda ve sto slovech

Věnováno Chrudoši Brkoslavovi Štýřickému za nápad, jak nepsat nic depresivního.

Astrobiologové prosívají výsledky jako písek, vybírají možnosti. Život je sice z pozemského hlediska nezdolný, z kosmického ale nesmírně křehký. Příliš mnoho radiace, příliš málo tepla, příliš mnoho tepla, příliš málo vody - to jsou podmínky se životem neslučitelné. Navíc je důležité i stáří planety a její mateřské hvězdy. Proto, aby dlouho vydržela? Částečně. I proto, aby měla mateřská hvězda za sebou své bujaré, destruktivní mládí.

Dosud je objeveno pět tisíc exoplanet. Omezíme-li se na ty, které splňují uvedené požadavky, zůstanou desítky, možná jednotky. Možná nakonec jen jediná, dokonce lepší než Země. Má to jediný háček - bude nejméně několik světelných let daleko.

Takže, jaké jsou vhodné podmínky pro život? Jsme dost nároční:
Hvězda by měla být podobná našemu Slunci (spektrální třída G, žlutý trpaslík) a zhruba stejně stará (krátce po vzniku produkuje příliš mnoho rentgenového záření). Anebo spektrální třídy K, oranžový trpaslík, který bude žít déle než naše Slunce - místo deseti miliard sedmdesát, to se počítá. Případně extrémně dlouhožijící červený trpaslík třídy M, kterých jsou ve vesmíru tři čtvrtiny a žijí bilióny let (v tomto případě je lepší hvězda usedlá, protože v raných fázích života jsou extrémně žhavé a voda na planetách by se vypařila).
Planety - hodila by se vzdálenost od hvězdy "tak akorát," aby na ní mohla existovat voda kapalná anebo alespoň kapalná pokrytá ledem (i v Antarktidě je pod ledem život). Magnetické pole je výhodou, protože odstíní proud částic na planetu dopadající. Atmosféra vhodného složení se také hodí. Planeta by měla být kamenná stejně jako Země. Byl by vhodný i rozměr srovnatelný se zemským, do dvou poloměrů a patnácti hmotností Země - v jiných případech je gravitace příliš slabá nebo ničivá pro živé organismy.
Není vyloučeno, že život na nich bude existovat ne na souši, ale pod vodou - z tohoto hlediska je velmi nadějná soustava sedmi planet okolo červeného trpaslíka TRAPPIST-1. A není to až tak daleko - co je čtyřicet světelných let?
https://www.stoplusjednicka.cz/kamenne-planety-v-systemu-trappist-1-nej…

DMD č. 10. pro 10. 4. 2023. Téma: Neslučitelné se životem
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Někdo se postarat musí

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 8. 04. 2023 - 21:54
Věda ve sto slovech

Věnováno Toře za trpělivé betování.

Dopis sekretářky Matematického ústavu M v městě X sekretářce Matematického ústavu M v městě Y.

Vážená kolegyně,
profesor Erdős přijede zítra vlakem v devět. Poznáte ho snadno - je to sympatický muž v sandálech a obleku. Vyzvedněte ho, uvařte mu silnou kávu a vnuťte něco k jídlu (kodeinové tablety si vezme sám). Dohlédněte, aby nezapomněl na své vystoupení, je schopen se kdekoliv s kýmkoliv započítat do libovolného problému. Sandály má nově podražené od nás, ale odveďte ho k zubaři. V pátek ho posaďte do vlaku do Z. a zašlete instrukce tamější kolegyni.
Matematici zbožňují jeho intelekt a tvůrčí invenci, těší se, jak jim zase vzroste počet publikací, ale postarat se o něj musíme prostě my sekretářky.

Paul Erdős byl geniální matematik, ale neuvěřitelně výstřední. Žil z kávy a kodeinových tablet, putoval z konference na konferenci, předávali si ho s instrukcemi, že je ho potřeba objednat k holiči a podobně. Mezi kolegy byl neuvěřitelně oblíben (pokud je s nějakým nápadem nepřišel vzbudit ve tři ráno), ale postarat se o něj dalo patrně pořádnou práci.

DMD č. 9. pro 9. 4. 2023. Téma: Vrásky z lásky
  • Číst dál
  • 34 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Jednoduchoučký kvíz Fyzika kolem nás a v nás

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 8. 04. 2023 - 10:49
Věda ve sto slovech

NESOUTĚŽNÍ

Tak jelikož pánové z vědeckého nebe četli zděšené reakce, rozhodli se pro tvorbu jednoduchoučkého kvízu na téma Fyzika kolem nás a v nás. Co vy na to?

Když zakopneme, spadneme:
A) na zadek
B) na nos
C) na ruce, které strčíme dopředu.

Když uklouzneme, spadneme:
A) na nos
B) na zadek
C) nemůžeme uklouznout, pokud už ležíme po zakopnutí

Kolik je běžný lidský tep (za minutu)?
A) 5 až 12
B) 50 až 120
C) 200 až 1200

Jaký tepelný výkon ve wattech vyzařuje člověk v klidu do okolí?
A) Jako žárovka - 100.
B) Jako mikrovlnka - 700.
C) Vracíme to, co dostaneme ze Slunce - 2600.

Jak se mění kvalita sluchu s věkem?
A) Slyšíme hůře nižší tóny.
B) Slyšíme hůře vyšší tóny.
C) Slyšíme jen co chceme.

Správné odpovědi 1 B,C - 2 B,C - 3 B - 4A - 5 B,C

DMD Bonus č. 2 pro 8. 4. 2023. Téma: Kvíz!
  • Číst dál
  • 22 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Svatý Jeroným vzhlíží k nebi

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 7. 04. 2023 - 22:23
Věda ve sto slovech

Téma jak stvořené pro úžasné spolupráce elektronové mikroskopie a konzervátorství a restaurátorství.
Bohatý šlechtic si zadal malbu obrazu Svatého Jeronýma, který byl po letech nalezen poškozen ve sklepení mikulovského zámku. Aby bylo restaurování provedeno správně a čistě, musí restaurátor použít původní barvy a původní techniky. Proto odebral maličké kousíčky barvy z poškozených míst a přinesl si je na analýzu.

"Chci obraz svatého Jeronýma. Žádnou lebku. Bibli, kalamář, brk, oči obrácené k nebi. Hnědá, rudá, bílá, modrá. Potřebuji neokázalou demonstraci našeho bohatství a vzdělanosti. Cena není důležitá."

"Udělejme analýzu pigmentů obrazu. Tipuji: okr, rumělka, olovnatá běloba a pruská modř."
"Červený kousek malby obsahuje síru a rtuť."
"Ovšem, rumělka. Hnědý?"
"Železo, vápník,..."
"Prostě okr. Běloba jen olovo? Žádný zinek, titan?"
"Jen olovo. Co to znamená?"
"Vznikl nejpozději v osmnáctém století. Kopie barokního originálu."
"Zajímavé."
"Co modrá, je tam železo?"
"Ne."
"Musí tam být."
"Není, opravdu."
"Co tedy?"
"Kobalt."
"Cože?"
"Kobalt. Není vám špatně?"
"Je. Žádná kopie. Ten obraz je barokní originál."

Obraz jsem na netu nenašla, nejpodobnější je mu asi tento: https://www.esbirky.cz/predmet/19533385. Není na něm lebka, Jeroným drží brk a kalamář, před ním leží kniha, za ním je rudá drapérie. Jeroným hledí k baroknímu nebi - modrá a bílá, krásné mraky.

Malíř si vystačil se čtyřmi barvami, ale vlastní obraz měl pět vrstev místo obvyklých tří čtyř (lněné plátno, pigment, běloba, krycí pryskyřice) - zde byla ještě pečlivě nanesena nivelační pigmentová vrstva pro vyrovnání plátna, na ni teprve druhá pigmentová vrstva, běloba na zesvětlení a krycí pryskyřice (technika vrstvený olej).

Červená byla rumělka (obsahuje sulfid rtutňatý), hnědá okr (hlinka, železnatokřemičitá). Tyto dvě barvy se používají snad od pravěku, takže je nelze použít k datování obrazu. Zajímavější jsou z tohoto hlediska běloby - do devatenáctého století se používala olovnatá, v devatenáctém zinková, ve dvacátém titanová. Pruská modř, obsahující železo, se používá také od osmnáctého století. Před ní malíři užívali lapis lazuri, modré barvivo obsahující kobalt. Bylo nesmírně drahé. Pokrýt oblohou více než čtvrtinu obrazu bylo tedy opravdu nevtíravou ukázkou bohatství a luxusu!

DMD č. 8. pro 8. 4. 2023. Téma: Namaluj mi svět
  • Číst dál
  • 24 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Kvízový večer ve vědeckém nebi

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 7. 04. 2023 - 20:07
Věda ve sto slovech

"Pánové," pravil Komenský, "škola hrou. Od mých časů divadelních představení se pokročilo ke kvízům."
Auditorium zašumělo.
"A protože jste všichni fyzici a matematici, bude kvíz..."
"Z našeho oboru."
"Ale kdepak. Bude z chemie."
"Jene Ámosi!"
"Já se to kvůli vám tady od Heyrovského učil! Uhlovodíky jsou velmi jednoduché. Neděste se, pánové. Stačí umět napočítat do čtyř. A dostanete nápovědy."

Vyjmenujte první čtyři alkany.
(Vzpomeňte si na básničku, která pokračuje "brontosaurus, oranguntan...")
Napište sumární vzorec metanu.
(UHLOvodík a uhlík je čtyřvazný.)
Napište strukturní vzorce alkanu ethanu, alkenu ethenu a alkinu ethinu.
(Jak násobné vazby jsou v alkanech, alkenech a alkinech? Čím dál tím víc!)
Alkadieny jsou odvozeny od alkanů, alkenů anebo alkinů?
(Stačí pozorně přečíst první polovinu slova.)
Kolik mají alkadieny dvojných vazeb?
(Stačí pozorně přečíst druhou polovinu slova!)
U kumulovaných alkadienů spolu obě dvojné vazby sousedí, u konjugovaných se střídají s jednoduchými, u izolovaných jsou na koncích uhlíkového řetězce. Existuje konjugovaný propadien?
Co vyrábíme polymerací butadienu?
(Tak se cítíte.)

Výsledky kvízu:
Pánové uspěli, Komenský zářil spokojeností a snažil se Heyrovského umluvit k sepsání nové učebnice organické chemie. Páni fyzici a matematici se rozhodli vymyslet kvíz na příště.
Aha, vy chcete i správné odpovědi? Dobře.
Metan, etan, propan, butan.
CH4
H3C-CH3, H2C=CH2, HC=-CH (Jak napsat tady trojnou vazbu?)
Alkadieny jsou odvozené od alkanů a mají dvě dvojné vazby.
Protože propadien má jen tři uhlíky, konjugovaný být nemůže.
Protože se cítíme totálně vygumovaní, je to syntetický kaučuk. Tímto děkuji studentovi učitelství chemie Jakubovi, který mi tento pocit ve středu plně dopřál. Tak se musím podělit. :D

DMD Bonus č. 2 pro 8. 4. 2023. Téma: Kvíz!
  • Číst dál
  • 24 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pagination
  • First page « První
  • Předchozí stránka ‹ Předchozí
  • Stránka 1
  • Stránka 2
  • Stránka 3
  • Aktuální stránka 4
  • Stránka 5
  • Stránka 6
  • Stránka 7
  • Stránka 8
  • Stránka 9
  • …
  • Následující stránka Následující ›
  • Poslední stránka Poslední »