DMD č. 28 pro 28. 4. 2024. Téma: Při plném vědomí

Objem krve, který moje tělo ztrácelo, očividně děsil posádku.
Rychle mně dotáhli na operační stůl. Byl to zvláštní pocit - málokdy jsem leželo v ubikaci určené pro lidi.
"Sedativum?" ozval se někdo.
"Bude to vůbec fungovat? Musíme se zeptat! SecUnit, co ti dávají na uspání?"
Zamrkalo jsem.
"Operace jsou standardně prováděny za plného vědomí," zazněla moje automatická odpověď.
Nastala chvíle ticha. "Že jsem se vůbec ptal... Dejte mu to a uvidíme."
Ponořilo jsem se do zvláštního spánku, všechna bolest odplouvající pryč.
"Vždycky si říkám, že už jsem to nejhorší slyšel, a pak se zase vytáhne s něčím takovým," zaslechlo jsem ještě.

Ferda volal šéfovi o novém vývoji.
Než dojela výpomoc, moc se Lukáše neptal. Chtěl mít u přiznání svědky.

Toník ale potřeboval odpovědi: „Taťko, kdes našel ten poklad?“
Lukáš si mlčky sedl na lavici a vzal Toníka na klín.
Toník se nedal: „Pustí strejdu, když se za něj přimluví kamarádi? My dva jsme jeho kamarádi, že jo taťko?“
K mému překvapení se ozval Ferda: „Možná pustí strejdu, ale nepustí tátu.“
Toník zmlknul a koukal z jednoho na druhého.

Vedle mne a Bibinky se objevil děda Tonda.

Lukáš řekl rozhodně s plným vědomím následků: „Ty prachy jsem vzal, ale tátu jsem nezabil.“

Vy lidé to máte různě. Někteří vstáváte v šest ráno, ať je kolik chce hodin. Někteří ať vstáváte kdykoli, probouzíte se v deset. Večer. *) Někteří spadnete z postele jako pytel brambor a plazíte se ku kávovaru. Jiní radostně vstanete a zahájíte nový den. Předposlední typ zpravidla po ránu nesnáší ten poslední.
My se probouzíme minimálně čtvrt hodiny. Hnědá tuková tkáň, kterou máme mezi lopatkami, se prokrví, oteplí a postupně vyhřeje zbytek těla.
Jíst můžeme až při plném vědomí na provozní teplotě.
Pískat dokážeme už během probouzení. Tzv. probouzecí hlas neboli "zas ráno".
Kousnout a uletět zvládneme při tělesné teplotě 13°C. **)

"To by mohla být zábava," řekla Elizabeth s nadějí v hlase.
Její manžel Horace se podíval na plakát nade dveřmi. Velká ukázka účinků získaných vdechováním kysličníku dusného, neboli rajského plynu stálo tam barevnými písmeny.
"Nebo to bude aspoň poučné." Horace pokrčil rameny a posadili se.
Na pódiu se zakrátko začaly dít věci. Zaměstnanci městské lékárny vdechovali z prasečího měchýře a pak se začali hystericky smát a poskakovat.
"Zešíleli?" zeptala se Elizabeth.
"Netuším."
Po několika minutách byl Horace připraven odejít.
Prásk!
Zrzavý mladík na jevišti se praštil o roh stolu do holeně.
Horace zasyčel, úplně cítil tu bolest.
Ale byl jediný.

Fajermon zírá do ničeho. Pak se rozkřičí úzkostí. Trauma umí nadělat pěknou paseku i s kořeny ve vzpomínkách. Natož bez nich.
Poutací kouzlo se utáhne. Ztratil příčetnost, ne magii. Nepouští ze mě pohled. Nemrká. Ret si prokousl do krve.
„Rozvaž mě!“ vyrazím ze sebe. „Dokážu ti pomoci.“
Oheň, Fajermonův živel, nemá tvar ani místo. Bez kotvy nikdy nenajde realitu.
Pouta se rozpadnou.
„Nehodlám se nechat usmažit. Jestli se otočíš, zdrhám odtud.“
Přikývnutí.
Kleknu si na zem za Fajermonova záda.
„Podej mi ruce.“
Poslechne.
Zatnu zuby. Kotva mnou projede jako nažhavená kudla.
Jeden z nás promrhal tvůj talent. Já to nejsem.

„Takže v podstatě navrhujete, že Grace udělá takovou propagandu za přirozené těhotenství?“ zeptala se Edith zamyšleně.
„Ano. Je z našeho světa. Budou jí věřit. Přesvědčí naši společnost, že jsme stále schopní obrody. Dovede nás k plnému vědomí toho, že nepotřebujeme technologie. A Nordlingové nám s tím pomůžou.“
„Když budou ovšem chtít.“
„Ano, to by mohla být komplikace. Ale Grace se svou rodinou se stanou tváří nové doby. Pokud vím, její muž měl vysoké postavení, což pomůže.“
„Takže teď zbývá poslední otázka… Co uděláme s těmi vetřelci? Nebude se jim to líbit.“
Lockwell se zachmuřil. Jistě, Androgenové. To ještě bude potíž.

Lokimu se chtělo spát. Byl na nohou už moc dlouho.
Jenže jeho spolucestující měl evidentně sdílnou náladu.
Thorovi to bylo jedno - vyrazil z letušky láhev medoviny a teď chrápal, až se všechno třáslo. Loki značně litoval, že zůstal střízlivý.
“Ale vláda to tají, chápete?” prakticky ječel chlápek. Lokiho důrazné mlčení evidentně bral jako souhlas: “Dokud používáme jen deset procent mozku…”
“Deset?” usmál se Loki. Kdyby jeho soused dával pozor, poznal by, že je zle. “S tím se dá něco dělat.”

“Co s ním je?” zeptal se Thor. Loki opatrně překročil slintajícího, nehybného cestujícího.
“Jen se snaží vnímat sto procent reality.”

„Tušil jsem, že moji telepatickou pojistku rozmotáš ty. Viděl jsem tvůj potenciál, už když jsem tě navrhoval do speciálních jednotek.“
Lovec?
„Fajermon.“
Jméno, které Roman sundal z nástěnky. Není několik let po smrti. Je živý až moc.
„Dokonce ani Roman nikdy nezapochyboval?“
„Co chceš ode mě?“
„Tvoji magii.“ Další zlověstný úsměv. „Je na tobě, zda ji budeš používat ty, nebo já.“
Zkřížím dva prsty. Vypadni z mojí hlavy.
„Ani to nezkoušej.“ Nakrčí čelo. „Zajímavé. Připravila ses. Skrýváš něco… důležitého.“
Svět se zamlží. Koutkem oka zahlédnu stínařského telepata. Nesmím. Se. Ztratit. Smysl. Pro. Realitu. Fajermon natrhl dáreček od Adama.
Posluž si, parchante.

Tomášovy vzpomínky se stále vracely. Pořád jim však chyběl jeden klíčový dílek. Tomáš zamířil po schodišti do podzemí. Tam se mu vše vyjasnilo. Vzpomínal si, jak jednou jeho samotářský strýc Michal odešel a vrátil se s tlupou lapků. Ti jeho celou rodinu zajali a zamkli do sklepení. Tomášovi se nakonec povedlo z tohoto vězení utéct. Běžel pro pomoc, ale lapkové mu byli celou dobu v patách. Utíkal už snad celé dny. Když to vypadalo, že už jeho pronásledování vzdali, doběhl k malé vesničce Onen Svět. Tam ale zakopl a uhodil se o kámen. Teď už konečně poznal celou svou minulost.

Ne je ne, i když ho neřekneš.
Ne je ne, i když řekneš „nevím“.
Ne je ne, i když se jenom mlčky odtáhneš.
Ne je ne, i když se odtáhnout nemůžeš, ale chceš.

Ne není „přesvědč mě“.
Ne není „pokračuj, třeba se mi to začne líbit“.
Ne není „chodíme spolu, takže můžeš cokoliv“.
Ne není „jsem trochu opilý*á, ale být při vědomí, souhlasil*a bych“.

Ne je ne a respekt je sexy.
Ne je ne a je lepší předpokládat ne.
Ne je ne a říct si o pomoc je odvaha.
Ne je ne a někdo ti uvěří, že to bylo ne.