DMD Bonus č. 01 pro 4. 4. 2024. Téma: Zlatý mravenec (konspirační teorie)

„Je to obyčejný mravenec,“ ucedila Hermiona.
„Ne.“ Lenka se nedala. „Vzácný zlatý mravenec. Všichni ví, co to znamená.“
„Všichni?“
„Samozřejmě,“ přisvědčila vážně. „Vyskytuje se poblíž zmuchloroha smrkáče.“
„Aha.“ Další z Lenčiných vymyšlených zvířat jako muchlorohý chropotal.
„Nosí štěstí a zesiluje moc. Baba Jaga dosáhla slávy tím, že chovala kolonii,“ pokračovala Lenka.
„To určitě,“ odfrkla si Hermiona.
„Nebo se vyskytuje poblíž lidí, kteří jsou do sebe zamilovaní.“
V Hermioně to hrklo. „Ale hloupost. Jsme tady jenom my dvě.“
„No, právě.“ Lenka na ni vypoulila kukadla.
Než stihla Hermiona smést Lenčinu teorii, ucítila rty na svých.
Nakonec nešlo o tak mizernou teorii.

"...slibovali hory doly, tak jsem jim na ten bar v Golden Ant kývnul. Byl jsem hroznej zobák, mělo mi dojít, že je to levárna," vypráví Radek jednu z mnoha vzpomínek na New York.
"V čem?" zeptá se Stanislav, ale vnímá, slastně odpadnuvší, jenom napůl.
"Měl jsem být jenom barman, ale měli tam šílený podstav, na celým hotelu pracovalo jenom dvanáct lidí.
Musel jsem umývat nádobí."
"Bída..." zamručí deka.
"No počkej, to není ono. Pokaždé, když jsem myl sklenice, minimálně jedna praskla. Za měsíc mě vyhodili."
"Copak to jde na někoho nahrát?"
"Zmínil jsem, že kromě mě tam pracovalo jedenáct Siciliánů?"

Významní vědci z letenského Ústavu pro dosažení veřejného blaha konečně dokončili testy účinku nanočástic zlata jako alternativy k lékům na hubnutí.
Experiment na obézních potkanech ukázal úbytek 36 % tuku, zatímco u semaglutidu (Ozempic) to bylo pouze 10–20 %. Nanočástice zlata se navíc zaměřují na „špatný“ tuk a zlepšují stav jater.
Na rozdíl od běžných léků nedochází ke ztrátě svalové hmoty, zlato má protizánětlivé účinky.
Výzkum musel být náhle ukončen z důvodu nečekaných komplikací.
Došlo k úniku informací. Nejzlatější mravenci poddruhu Auroformica, endemitně osidlující biotop jižních svahů nad Vltavou, byli místními vypasenými obyvateli, dychtivými vyzkoušet každou neotřelou novinku, sežráni do poslední královny.

„Slyšel jsi to, Kakuzu?“
Vrchní pokladník Akatsuki se zadíval po svém nesmrtelném parťákovi s otázkou v očích.
„Vyžvejkni se, Hidane! Nemám na tebe…“
„Zlatej mravenec!“
„He? A to je co? Mravenec…“
„Zlatej… a desetiocasej. Cennější než Kyuubi. Všude to řikaj. Kage… i náš šéf.“
„To ale znamená, že bude dalece silnější. Má ze zlata i ocasy?“
„Prej jo. Je ze zlata komplet.“ Vyznavač Jashina nebyl překvapený, že to jeho společníka zaujalo.
„Kompletně… a ulovíme ho… to znamená…“ V zelených očích mu plál oheň nadšení. „Vyrazíme jako první, Hidane. Chytneme ho.“
„Zešílel jsi? My dva… a co potom?“
„Coby? Zpeněžíme mrtvolu.“

„Ten Filch to má ošéfovaný, co?“
„Co?“ nahraje mi Gwen zpátky. Mařenky zbystří.
„Jednoduchý podpírání koštěte by jeden řekl, ale jak se děje něco důležitýho, je tam. Trol ve sklepeních? Filch za rohem. Bazilišek? Pošle za ním Paní Norrisovou. Mozkomoři? Nosil jim svačiny. Turnaj tří kouzelníků? Postavil bludiště.
A víš, kdo sem přitáhl Umbridgeovou…“
„Ty myslíš…“
„Jo. Kdepak Voldemort. Filch je za tím vším. Argus Filch – práce všeho druhu.“
„To byl Ferda mravenec, ne?“
„Zlatej Ferda…“ opatrně se rozhlédnu kolem sebe. „Když o tom mluvíme… pavouci, jo? Kdo myslíte, že upozornil Raddlea na Hagridova mazlíčka?“
„Filch?“
„No Beruška to nebyla.“

„Pane, jdu vám oznámit, že na náměstí Zlomených měsíců, nedaleko Neviditelné univerzity, leží na dláždění obrovský zlatý mravenec.“

„A? Co říkají lidé?“

„Že to je božské znamení. Že někdo chtěl ukrást zlato z Královské banky a přišlo mu to jako nenápadný způsob. Že nás čeká invaze mimozeměplošských mravenců a tohle je jejich vůdce. Že v tom je zabudované vaše naslouchací zařízení. Že to je varování před šťouráním do mravenišť. Že z toho vyskáče armáda vojáků a všechny nás tady pobije. A spoustu dalšího. Celé město nemluví o ničem jiném.“

„Výborně, tak to si té nové daňové reformy nikdo ani nevšimne.“

V očouzeném kotlíku bublá budoucí čaj, na klacku se peče chycený králík.
Třikrát kontrolovali, jestli není nakažený, protože to nechcete.
Zóna se posouvá.
„Můžou za to mravenci,“ říká Calum, „aspoň to tvrdí Edgar. Normálně roznášejí kousky zlata, který jsou Zónou prosáklý. To posouvá hranice. Dál a dál, až to tu celý ovládnou. Mravenci jsou totiž proti Zóně imunní a nikdo je nepodezírá. Ale tohle celý je plán, jak ovládnou svět.“
Ostatní dva se otřesou. Netuší, co je na tom pravdy, protože v Zóně nebyli. Lidi imunní nejsou.
„Hele, mraveniště.“
Zlaté nebo ne, králíka radši vyhodí.
Nikdy nevíš. Mravenci jsou všude.

- Ten uskrceny byl pry velke zvire. Asi mel u sebe Zlateho mravence, tak ho oddelali a okradli.
- Zabil ho nějaký kluk, co s ním měl placený sex. Zlatý mravenec je výmysl.
- Není. Plno lidí vidělo jeho fotku. Diamantový přívěšek zasazený ve zlatě. Nejenže je to umělecké dílo, ale má i historickou hodnotu!
- Kecáš. Je někde na netu ta fotka?
- Tady v odkazu.
- Noooo, tak to je výplod umělé inteligence, s tím se jdi vycpat.
- Ja verim, že ten sperk fakt existuje, proto toho chlapa zabili.
- Jakože si někdo najal prostituta na vraždu? Hmmmm...
- A proc by ne? Pro penize vsechno.

„Co se stalo?“
Evžen zírá na rozlomený patník. Zamyšleně se škrábe ve vlasech: „Kdybych si nebyl jistý, že je to nesmysl, tipoval bych zničené návěští.“ Přiblíží konečky prstů k bílému kameni a okamžitě ucukne. Pálí jak rozžhavená kamna.
„Návěští přece nevytvořili mágové, aby se dalo jen tak rozbít. Prostě existují.“ Xénie vzrušeně zatají dech: „Slyšels někdy o zlatých mravencích? Prý rozhlodávají magické struktury.“
Evžen se zatváří skepticky: „Slyšel. Od Ambrože po druhé láhvi.“
„A napadá tě něco lepšího?“ namítne Xénie trochu uraženě.
„Nenapadá,“ odsekne Evžen a pomůže jí na nohy. „Pojď, mizíme odsud. Snad nás na hlavní silnici někdo sveze.“

Děti se choulily v temném koutě jednoho z bočních sálů skladiště, oči navrch hlavy, zelené vlasy zježené, když Ma uzavírala svůj příběh.

"Ale to není to nejhorší. Daleko za mořem žijí formicové! Obří mravenci! Bydlí v ohromných hnízdech, slouží královně se zlatým krunýřem, a jsou mnohem chytřejší než mongové a sangové..."

Tehdy na ně přišel starý Lo, vytahal Ma za uši a zakázal o podobných nesmyslech mluvit.

***

Když o pár let později všichni letěli v Honzově a Petrově modulu ke Galaxii, neohlíželi se.

Ale dole, na oceánu, bylo jasně patrných několik teček.

Vorů plných obřích, inteligentních mravenců, odhodlaných prozkoumat svět.