DMD Bonus č. 01 pro 4. 4. 2024. Téma: Zlatý mravenec (konspirační teorie)

"Lasius flavus!"
"Jasně, pojď dál. Nikdo tě nesledoval, že?" vzal ho za mikinu a vtáhl ho do místnosti. "Počkej, ještě tě zkontroluji, postav se támhle do světla a teď počkej... a je to. Jsi čistý!"
"Supr, dík. Máme problém."
"Já vím. Policie na hranicích nepouští lidi do země."
"Ano, a navíc o tom média píší jako o slintavce a kulhavce!"
"Koupil jsi ty zásoby?"
"Jasně, za koho mě máš?"
"Dobře, strč je do světla, ať zjistíme, zda se tam nenachází zlatí mravenci."
"Už se mi o těch mini dronech i zdá. Především, jak mě skenují zevnitř a přenastavují mou mysl."

Na návsi se objevil zlatý mravenec. Byl obrovský a trůnil hned vedle kapličky. Učitel obdivoval neobyčejnou přesnost jeho provedení.
„Ta dokonalost… Ta preciznost…,“ vzdychal a šel složit poklonu kováři.
Ten se však zapřisáhl, že to nebyl. „Kde bych asi sehnal tolik zlata,“ bručel.
Mravenec trůnil u kapličky dál a lidé zavedli řeči.
Jeden tvrdil, že ho přinesla Panna Maria ke své oslavě. Jiný, že je to dar Bohorodičky ku zbohatnutí vesnice. Další, že má mravenec v břiše dvířka, ze kterých vylezou kališníci a všechny povraždí. Děti tvrdily, že tu v noci projela vrchnost a z kočáru jim vypadla tahle hračka.

"Jen jestli to není černota," poznamenal unavený Ohtli a složil konec jehličí na zem. Koutkem oka přitom postřehl svůj rezavý odraz v kaluži vody.
"Vážně to říkají," rozvášnil se Izel, až konec jehličí v jeho rukách poskočil.
"Prý se rodí den co den znovu."
Ohtli pozvedl jehličí a pokračovali v cestě.
"Něco na tom bude, už prastará Atzi se dala slyšet, že jim dělal rozvody."
"Rozvody vody?"
"Všeho druhu."
"Ale to by mu potom muselo být už... už víc než měsíc."
Měsíc při té myšlence zakroutil nevěřícně hlavou.

Na náhorní plošině zrodila se ve zlatavém třpytu objetí slunéčka známá firma.

Federální ministerstvo vnitra ČSSR
Sbor národní bezpečnosti – Hlavní správa kontrarozvědky
KRYCÍ NÁZEV AKCE: MRAVENEC

V rámci operace MRAVENEC, zaměřené na mapování podzemních objektů v bývalých sudetských oblastech, byl dne 12. 8. 1983 v prostoru Albrechtice – Vysoká detekován podzemní objekt. V jeho zadní části objeveny 2,4 tuny zlata v bednách označených "Reichsbank Berlin" a cennosti, pravděpodobně z období války.

Veškerý materiál převezen na základnu Milovice.

Lokalita uzavřena pro "geologický průzkum".

Přítomný civilní svědek zadržen, podroben výslechu, je zvažováno preventivní opatření dle § 2 zák. 231/48 Sb.

Zúčastněným osobám byla uložena mlčenlivost podle § 103 Zákona o státním tajemství.

Zpracoval: kpt. Jaroslav V.

PETR: Mám takovou teorii, drahá. Co když naše úvaha byla mylná a v krabici vůbec není kočka, nýbrž mravenec? Položivý, samozřejmě. A zlatý.

STUDENTKA: Proč mravenec? Naše symbolické zosobnění vlastní nesmyslnosti přece jasně vychází z Schrödingerovy kočky. Nebo kocoura. A neb kočku nikdy nikdo neviděl, je prosta barvy.

PETR: Nevím, to Autorka mi do úst vkládá záměry, vždyť jsme jen zotročené představy její fantazie. Mravenčí život nám byl dán!

STUDENTKA: U položivého či polomrtvého objektu na průměrné délce dožití tolik nesejde...

MILAN: Objekt? Snad subjekt, ne! Nikdy nebyla vidět, ale stejně je nejživější z nás, Kočička naše...

STUDENTKA: Nebo kocour!

„Holky!“
Milena zírá do prázdné kuchyňské bedny. Jídelna ztichne.
„Kam zmizely Tatranky?!“
Světlušky sklopí hlavy. Terezka si ohryzává nehty. Dáňa okopává nohu od stolu.
„Chceš to vědět?“
Milena ví, že to ví. Hlídky jsou dlouhé. Kolem tábora obchází mlsná.
„Sežral je mravenec!“ Kristina vykulí oči. „Tááákhle veliký!“
„Zlatý,“ zašeptá Dáňa.
Terezka horlivě přikyvuje.

Odpolední les se hemží holčičkami. Běhají v borůvčí, smějí se a křičí.
„Stejně tě chytím!“
Kristina kličkuje mezi stromy. Milena natahuje ruku. Do očí jí šlehne zlatý záblesk. A další. Morseovka?! Na mraveništi září zlatý tvor. Ukusuje Tatranku.
Vedoucí zrudne. Měla to vědět. Světlušky přece nikdy nelžou!

Přišel čas na válečnou poradu. Jestli nepohnou s výsledky a přehled v grafu se nepohne správným směrem, jeho nadřízení nebudou nadšení.

„Je to jasná sabotáž,“ promluvil ke svému týmu.

„Souhlasím!“
„Jasná páka!“
„Nepochybně!“

„Ale kdo jde po naší lásce tentokrát?“

„Výborná otázka, Staci, nápady?“

„Sušenku?“

„Ne, Jimbo, sušenky jsou pro vítěze a my teď prohráváme. Žádné sušenky si nezasloužíme.“

„Štěňata!“
„Koťata!“
„Senioři?“

„Kdepak, tohle bude nový nepřítel. Někdo, od koho bychom to nečekali, jako třeba...“

„Mravenci?“

„To je ono, Staci! Zlotřilí mravenci chtějí naši lásku pro sebe.“

„Ale co si s nimi počneme, šéfe?“

„Uplatíme je.“

„Jo!“
„Skvělý nápad!“
„Geniální!“

Bylo to směšně jednoduché. Na sociální sítě "unikla" zpráva: laboratoř cechu zlatníků potvrdila existenci tzv. mravenčího zlata. Ano, to čtyřiadvacetikarátové zlato, kterým se lidé zdobí odnepaměti. Rodinné klenoty vznikly extrakcí mravenčího zlata ze zlatých mravenců (Lasius Aureus). Avšak POZOR: mravenčí zlato obsahuje kyselinu mravenčí, která svého nositele pomalu tráví (a vy jste mysleli, že vaše ošperkovaná devadesátiletá babička zemřela stářím - KDEPAK!!).

Druhý den stály u zlatnictví fronty. Každý se chtěl té hrůzy zbavit. Řetízky, náramky, náušnice pršely na zlatnické pulty - hlavně pryč s tím hmyzím jedem!

Od té doby má každý zlatník vilu na Maledivách a v garáži tři Jaguáry.

"Co děláš s tím citrónem?"
"Kapu."
"Aha."
Pavel klečel ve včerejším oblečení v rohu místnosti. Naplnila jsem rychlovarnou konvici a zmáčkla tlačítko.
Oteplákovaná kolena se šoupala po zemi.
"A proč?"
"No, jak hledáš tu náušnici..."
"Tys ji našel?" Že by konečně udělal něco užitečného?
"Ne. Mají ji mravenci."
Povzdechla jsem si.
"Mravenci jsou všude. Unesou třeba dvacetkrát víc než sami váží. A voni to vědí! Čet sem to Voni je cvičí, aby nás okrádali vo cennosti a z těch platili svoje laboratoře."
"Kdo?" vzdechla jsem.
Šeptaná odpověď se ztratila v bublání konvice.
Jo, kdybys věděl, kde jsem tu náušnici nechala...

„Vidělas tohle?“ Marek strčil Evě umáčený prospekt.
„Přinesl to včera.“
„Tematicky zaměřená hřiště, připomínající pohádkový svět. Z akátového dřeva a nerezového spojovacího materiálu…“
„Ten chlap byl divnej.“
„Adventure mraveniště v životní velikosti nemůže vymyslet nikdo normální.“
„Já ti nevím.“
„Děcka jsou ve vodě nerozpustný! Bahno doma vyperou. Vezmou si pláštěnky.“
„Chytls pravidla?“
„Jo. Převlečou se za barevný mravence, schovají se a pak se budou navzájem lovit.“
„Zlatý je prý za nejvíc bodů.“
„Řekl nejchutnější!“
„Vytahování z děr je bude bavit.“
„Mě se to pořád nezdá. Prohlídnul sis toho konstruktéra?“
„Hnusný zuby, no.“
„Jazyk mu kmital z pusy stopadesátkrát za minutu.“