Moje články

Drahá Dezinvektilo,

s ohledem na dvojí podstatu člověka není divu, že mnozí lidé jednu či druhou popírají nebo zavrhují. To nás těší.
Vytvořili jsme pacienty, kteří zcela odmítli podstatu duchovní a pyšně se označují za „pouhá zvířata“. Rádi poukazují na vzorce chování šimpanzů apod., aby obhájili vlastní chování. Často hovoří o „návratu k přírodě“.
Pak jsme vytvořili pacienty, kteří cokoliv živočišného zavrhují a svou zvířeckost touží odehnat. Marně.
Zvláštní skupinou jsou pacienti zaměňující zvířecí podstatu se sexualitou.
Nejpyšnější jsme ale na pacienty, kteří věci nerozumí, zato rádi zařazují své konkrétní bližní do některé z uvedených skupin.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

nemyslím, že jsem kdy slyšel konkrétní číslo, ale nepochybuji, že ďáblů, od Našeho otce v hlubinách, přes nejrůznější odbory, až po vás, řadové pokušitele, je značné množství. Přesto se skoro nikdy nezastavíme, náš neživot je jedním dlouhým vyčerpávajícím honem za úspěchem. Nemůžeme si dovolit se zastavit, vždyť i krátké chvíle potěšení ze slupnutí kusu řádně prohnilého hříšníka brzy vystřídá ještě větší hlad. To všechno však musíme snášet, neboť jen tak jednoho dne odhalíme tajemství Nepřítele a dobudeme pro sebe Nebe.

Někdy nechápu, jak může Nepřítel všechno stíhat, když je – byť ve trojici – jen jeden.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

okamžik, kdy žena zjistí, že je matkou, pokušitel nesmí podcenit. Zvláště, pokud je dítě neočekávané, otec neperspektivní (třeba jásá, že si nepříliš nadšenou matku pojistil, nenápadně mizí, nebo alibisticky prohlašuje: „je to jen tvoje volba“) a okolí nepřející.
V hlavě se přetahují tolikrát omílaná slova.
Je jeho. Je jen její. Je to kus jejího těla. Je to lidská bytost. Je to shluk buněk. Je to živý člověk.
Je to právo ženy. Je to zločin.
Ve skutečnosti nám nejde o její rozhodnutí. Chceme hlavně, aby kvůli němu nenáviděla, ať už otce, dítě nebo samu sebe.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

mladým ďáblům často nedochází důsledek dvojí podstaty člověka (člověk je duch i zvíře) totiž omezenost lidí časoprostorem projevující se v potížích pochopit, že Nepřítel takto spoután není.
Můžeš toho využít, pokud Tvá pacientka dostane chuť na metafyzické úvahy. Doporučuji klasické teze „pokud je Nepřítel všemohoucí, nemohu já mít svobodnou vůli“ a „pokud je Nepřítel vševědoucí, zná budoucnost, tedy budoucnost je pevně daná“. Nesmíš jí však dovolit uvažovat příliš, jinak by si mohla uvědomit, že všemohoucí ≠ všekonající, a že budoucí pro lidi, nemusí být budoucí pro Něj.
Ale nejlepší bude, když nebude přemýšlet vůbec.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

někoho by to možná překvapilo, ale Nepřítel je má rád, vždyť svým způsobem mezi ně prý patří. Soucítí s lidmi, kteří vidí dál, kteří se nenechávají spoutat viditelnou a hmatatelnou skutečností. Fandí těm, kteří se nenechají zastrašit pesimistickými „realisty“, vydeptat škarohlídy a unavit lenochy. Neviděn a nepoznán nenápadně dodává sílu překonávat potíže, trpělivost s okolím. Raduje se z výsledného objevu, uměleckého díla nebo dokonce jenom výborně odučené hodiny na základní škole.
My, v souladu se svou přirozeností, měníme sny na noční můry. Zpočátku často bez vědomí snícího, nakonec však obvykle s jeho plným souhlasem.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

ptala ses na naději. Nebudu se zabývat stavem, kdy pacienta přimějeme veškerou naději odhodit. Skrývá nebezpečí: Nemálo pacientů nám uniklo, protože v poslední chvíli, kdy pro jejich pozemské žití bylo pozdě, prohlédli a přijali nabízenou ruku Nepřítele.
Lepší je pacientům občas přikrášlená zrníčka naděje předkládat. Vzbudit pocit, že právě tohle jim změní život, že za tím musí jít, na nikoho a nic nedbat.
My se pak můžeme radovat z rozbitých vztahů, opuštěných povinností, nesplněných slibů…
Znovu a znovu, protože při troše obratnosti pacientovi nikdy nedojde, kolik těch jedinečných příležitostí za svůj krátký život potkal.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Vážení hosté,

vítám vás na dnešní ochotnávce nejnovějšího ročníku našeho speciálního vína Temný farizej.
Dovoluji si přepokládat, že většina z vás alespoň tuší, jak a z čeho se toto víno vyrábí: z duší fanatických heretiků. Pravděpodobně ale nevíte, proč mu právě toto dodává obzvláštní jiskru. Je to prosté.
Hereze je, když se uždíbne kousíček pravdy a prohlásí za pravdu celou a úplnou. Fanatičtí heretici se vyznačují neuvěřitelnou nesnášenlivostí ke všemu, co není jejich kousíček pravdy.
Dokážete si představit ten neskutečný odpor, když takové duše slisujete dohromady? Převyšuje jej snad jen vzájemná přitažlivost – fanatik totiž nemůže existovat bez objektu své nenávisti.

Dezinvektilo,

nerad to přiznávám, ale tuhle radu jsem Ti asi měl dát hned na začátku.
Samozřejmě, že peklo funguje na principu „všichni společně proti pacientům, všichni mezi sebou proti všem“. Podrazy, intriky, manipulace, to vše se očekává, to vše je dovoleno. Jediné, co nás zajímá, je úspěch. A tady se skrývá háček: Kdo se příliš soustředí na politická manévrování, snadno zapomene, že má uložený nějaký úkol. Že na splnění toho úkolu záleží především.
Lidé prý říkávají, že Nepřítel odpouští vždy, člověk někdy, příroda nikdy.
Pochopitelně, příroda nemůže odpouštět, nemá vlastní vůli.
Ďáblové ji mají.
A neodpouští.
Nikdy.

Tvůj strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

Nepřítel se netají tím, že nemá rád pokrytce: lidi, kteří otevřeně nebo skrytě považují ostatní za horší a soudí je. Viz podobenství a farizeji a celníkovi.
Náš odbor pro masové ovlivňování však odvedl vynikající práci: farizeje a celníka zkřížil. Vypěstovali druh člověka, který řekne: „Podívej, Bože, nejsem svatej: piju, do kostela chodím jen na Vánoce a řvu na lidi. Dám ale krk na to, že tamhleten, o kterém vím najisto jen, že chodí do kostela pravidelně a dává příspěvky na dobročinnost, něco zaručeně skrývá, takže je to pokrytec a já mám právo ho nesnášet."

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Důvěrné

Odbor inspekce obdržel závažné informace svědčící o nestandardním až podezřelém chování pekelných pracovníků, na kterém mohou být zúčastněni nejen terénní pokušitelé, ale i úředníci středního či vyššího managementu. Informace je nezbytné bezodkladně prověřit, případně přijmout přísná opatření.
K provedení šetření se navrhuje zvláštní agent 66X6, který bude reportovat přímo prvnímu tajemníkovi kanceláře ředitele odboru inspekce.
Všechna průběžná i závěrečné hlášení je nutno zpracovat v příslušném stupni utajení. Vzhledem k tomu, že údajné jednání podezřelých osob je způsobilé způsobit peklu zvláště závažnou újmu, navrhuje se stupeň nejvyšší ve smyslu ust. § 66 odst. 6 pekelného direktiva č. 6/6666 Sb.

Drahá Dezinvektilo,

vlivem našeho působení irituje pacienty máloco tak jako dobří lidé. Nepředstavuj si ironii, mám opravdu na mysli ty, kteří svým životem dělají radost Nepříteli.
Pro námi zpracované pacienty jsou tito lidé nepříjemnou připomínkou, že být dobrým není privilegium světců, na které „běžný člověk“ nemá čas.
Naši pacienti napjatě očekávají chvíli, kdy dobří lidé zakolísají. A oni zakolísají, protože vůle je dobrá, tělo však slabé.
Pro naše pacienty je to ovšem důkaz, že dobro bylo lží, že "pravá" povaha „dobrých“ lidí je v jejich selhání. Jeden polibek budou soudit přísněji než celoživotní nevěry známého záletníka.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

v historii jsme jako pokušitelé několikrát zaspali. Třeba před lety, když se objevila hvězda.
Kdybychom se tehdy opřeli do práce, lidé by vyprávěli, jak tři přivandrovalci z východu společně s tuláky z Nazaretu způsobili v Betlémě a okolí genocidu. Protože kdyby mudrci neřekli králi, kdyby Josef s Marií nešli zrovna do Betléma… Také by pěstouna a nepřítelorodičku nevpustili do Egypta, protože kdo přichází z míst, kde se vraždí, je možná vrah...
Lidé rádi zaměňují vinu, příčinu a souvýskyt.
Lidé rádi obviňují.
Kdybychom si tenkrát dali záležet, nakonec by z něčeho obvinili i tu hvězdu.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

když uvažuješ, jak co nejlépe pokoušet svou pacientku, neměla bys opomenout jistou touhu, která se v určité podobě skrývá bez výjimky v každém člověku: touhu po svobodě. Lidské představy o svobodě jsou často roztomile zábavné – cválající divoký lichokopytník s větrem rozcuchanými žíněmi. Velmi si jí však cení, natolik, že jsou si sami před sebou ochotni leccos omluvit, když cílem je svoboda – surově zpřetrhané vztahy, nesplněné sliby, opuštěné povinnosti, zasazené rány. Vše je povoleno, když svoboda je konečným cílem.
Velmi trefně to vyjádřil jistý libanonský pisálek: i sama touha po hledání svobody se stane jhem.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

jestli je v pekle odbor, který se může pochlubit opravdu skvělými výsledky, je to Odbor lingvistiky a jazykových asociací. Přišli mimo jiné na to, že kromě degradace významu pozitivních slov je také účinné přesvědčit pacienty, že určitý pojem má neodmyslitelného společníka.
Vhodným příkladem je „odpustit a zapomenout“. Nevěřila bys, kolik lidí (kromě toho, že mají dost pomýlenou představu o podstatě a smyslu odpuštění) si myslí, že odpustit znamená nutně i zapomenout, resp. že bez zapomenutí není odpuštění úplné. A protože zapomenout na ránu se jim zdá hloupé, brzy považují za stejně hloupé i odpouštění.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

každý pacient má své představy o světě, o lidech, o sobě, o Bohu. Tvým úkolem je se těchto představ zmocnit. Je-li Tvá pacientka založením spíše pesimistka, stačí její sklony posilovat. Jak už jsem Ti psal dříve, škarohlídovi vše škaredé – kdo očekává zlo, nebude nikdy překvapen.
Pokud je spíše optimistická, musíš postupovat rafinovaněji. I v tomto případě její očekávání posiluj – a vyčkávej. Až se nevyhnutelně zklame, maximálně nafoukni ono zklamání. Přesvědč ji, že nepadlo její očekávání, ale přímo to, čeho se týkalo. Ať vůči tomu zahořkne.
Z rozbitých iluzí bývají šikovné a zcela hmatatelné střepy.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Šestero ďáblových pravidel zní:

Pacienta jako potravu přineseš. Jinak víš, co tě čeká.
Absolutní absenci povědomí o tvé přítomnosti ať pacient má. Avšak radami tvými ať se řídí a anděla strážného ignoruje. Jinak víš, co tě čeká.
Víru pacientovu v Nepřítele a jeho vynálezy všemi způsoby vyvrátit nebo pokřivit musíš. Jinak víš, co tě čeká.
Obrátit pacienta k otevřeným dveřím naším ať je tvoují omegou i alfou. Jestli neuspěješ, víš, co tě čeká.
Usneš-li na vavřínech svého uspokojení, pacient ti v poslední chvíli unikne. Pak víš, co tě čeká.
Kariéra tvá ať konstatní úspěch je. Jinak víš, co tě čeká.

Drahý strýčku,

přemýšlela jsem o Tvém výkladu. Jestli jsem Tě dobře pochopila, lze každou ctnost zdeformovat různými způsoby.
Předně záleží, zda pacient ctností disponuje v postačující míře.
Pokud ne, je třeba zaměřit se na ctnost opačnou.
Pokud ano, nabízí se zejména dva postupy:
Absolutizace, kdy se z prostředku udělá cíl. Z víry se udělá prázdné lpění na rituálech, z odvahy zbytečné riskování.
Přehnání. Z víry fanatismus, z odvahy neopatrnost.
Samozřejmě, nezbytnou součástí je vždy opomenutí podstaty ctnosti.
Neuškodí též drobné přikořenění pýchou.

Tvá Dezinvektila

P. S. Doneslo se mi, že se za mnou chystají z pekelné inspekce. Ať si přijdou.

Důvěrné

Vaše Hanebnosti, pane řediteli odboru pekelné inspekce,

velice mě mrzí, že jsem nucen Vás obtěžovat. Donesly se ke mně ale závažné informace nasvědčující, že došlo k úniku utajovaných skutečností do lidského světa, a to pokynů ohledně zásad pokoušení pacientů z jistého nevýznamného národa. Včasným zásahem našich pracovníků se podařilo dokument získat zpět, ďáblužel s výjimkou titulní stránky nadepsané: „Bič a Čech“. I ta byla nicméně hbitým pracovníkem upravena do nerozluštitelné podoby, takže nakonec posloužila jako část zadání v jedné dubnové literární akci.
Pokud jde o pachatele, mám jisté, zatím nepotvrzené podezření.

Jeho Propastná Výsost, první náměstek, Dr. Ing. Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

píšeš mi, že Tvá pacientka má občas sklony „jít do sebe“. Není třeba jí bránit, mnohem slibnější je navést ji na způsob, který bude dobrý pro nás a špatný pro ni. Zejména před ní utajuj důležitou věc: každá neřest má svůj původ v pokroucené ctnosti, tedy nejlepší způsob, jak ji přemoci, je přeměnit ji zpět na ctnost.
Raději ji přesvědč, že své chyby musí v sobě uzamknout co nejhlouběji, dokonale je pohřbít.
Samozřejmě se jich tak nezbaví.
Ty je ovšem budeš časem moci vítězně vytahovat zpátky na světlo v ještě pokroucenější a nebezpečnější podobě.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

své neupřímné omluvy si laskavě nech. Ani přinejmenším mě nezajímají. Chceš-li vědět, proč si tolik cením černého svědomí, zeptej se.
Je to jednoduché. Zatímco svědomí jako takové stvořil Nepřítel, hryzavé černé svědomí jsme vynalezli my. Nepřítel nechce, aby pacienti za své hříchy trpěli, on chce, aby si je přiznali (proto svědomí), litovali jich, přijali Jeho odpuštění a snažili se polepšit.
Lidé hřeší, protože věří, že jim to něco přinese. Nebo jen ze zvyku.
My chceme hřích, ale nechceme jejich potěšení. Chceme, aby se hnali za hříchem, ale zároveň aby jim jeho ovoce dokonale zhořklo.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

k naší malé radosti vybavil Nepřítel většinu pacientů alespoň drobným ždibečkem vlastnosti zvané takt. Taková ta nechutná věc, která jim našeptává, kdy raději mlčet a nechat si své komentáře pro sebe.
To bychom ale nebyli my, kdybychom jej nedokázali využít v náš prospěch.
Je to jednoduché – z „nemluvit tady a teď“ je třeba udělat „držet ústa vždy a všude“. Zbytek už následuje sám – někteří pacienti se nadšeně chopí tvrdého a bezvýjimečného vynucování nového zákazu, další jej stejně bezmyšlenkovitě budou vždy a za všech okolností porušovat.
Pravý význam taktu se mezi tím vším snadno ztratí.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

nemusím Ti určitě připomínat, že jsem na Tvůj pomatený exces nezapomněl. Dočkáš se. Ale mezitím se můžeme v klidu soustředit na Tvou pacientku, protože pokud jde o ni, máme společný cíl.
Stěžuješ si, že ji nedokážeš přesvědčit, aby občas pořádně zalhala. To ale vůbec nevadí! Určitě vás na škole učili, že ke každé neřesti existuje neřest jí opačná. V našem případě jde o jeden z druhů bezohlednosti.
Ať vždycky na plná ústa vypálí cokoliv, co ji přeletí přes mysl. Ať to sama nazve upřímností a je na sebe – k naší velké radosti – ještě pyšná.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Dezinvektilo,

Ty zrádkyně slídivá, Ty špinavá donašečko, Ty kočko falešná, Ty Delilo! Počkej, až Tě dostanu do pařátů, já si Tě tak podám! Ty fuchtle samolibá!
Že si opatřuješ kompromitující materiály, prosím, to bych ještěc dokázal pochopit. V našem oboru se hodí mít v šuplíku schovanou nějakou tu páku. Ale že je bez jakéhokoli varování vystavíš pod mým jménem na síti? A ještě si ze mě budeš povýšeně utahovat? Teď se mi budou smát!
Jen se těš, skončíš na stejném talíři jako Tvá pacientka. Už se na vás obě těším.

Jeho Propastná Výsost, první náměstek, Dr. Ing. rozzuřený strýc Zmarchrob

Ty chvíle dlouhá, nekončící
když krátké slasti zmizejí
když smolně černé svědomí se
jak nezvaný host objeví
jen o tobě chci zpívat píseň
jen o tobě chci já teď pět
o tom, jak umíš lidi týrat
o tom, jak ničíš jejich svět

Nepřítel prý má pochopení
pro všechny lidské slabosti
prý upřímná mu stačí lítost
on všechno s láskou odpustí
dal lidem zvláštní rituály
a jde to prý i mimo ně
by povinnost jim lehčí byla
si slíbit: tohle víckrát ne

Však pacienti, cháska pyšná
od nás maj srdce z oceli
než říci si o odpuštění
jsou raděj znovu opilí

Drahá Dezinvektilo,

některé pojmy jsou mezi lidmi takříkajíc provařené, takže je musíš nenápadně zaonačit, jestliže chceš uspět. V tomto případě Ti navrhuji předložit pacientce princip „každému dám příležitost ukázat mi, že není hajzl“.
Pak ji třeba nenápadně upozorni, že někteří lidé, kteří jí v minulosti ublížili, měli modré vlasy. I když neodsoudí všechny a priori, bude najednou hodnotit každého modrovlasého, kterého potká. Vtip je v tom, že nakonec každý něčím zklame. Ale ona to neposoudí jako obyčejné lidské zklamání. Vezme jejich chování jako potvrzení, co jsou modrovlasí zač. A ještě si pogratuluje, že jim dala šanci.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

přestaň už se ve svých dopisech zaobírat, jakou pacientce dohodit nejlepší kamarádku. Jistě, kamarádi jsou užiteční. Kamarádi dokážou pacienta pokoušet lépe než horda ďáblů. K čemu by se člověk nikdy nesnížil kvůli sobě, to ochotně udělá pro kamaráda. A ještě na sebe bude pyšný. I takovou odpornou vlastnost, jako je altruismus, dokážeme obrátit ve svůj prospěch.
Nebezpečí ovšem spočívá v tom, že to funguje i opačně. Přátelé nám nejednoho pacienta sebrali pod nosem. Nejlepší proto bude, když Tvá pacientka žádnou nejlepší kamarádku mít nebude.
Sama ale nezapomeň: Skutečného přítele vidíš, když hledíš do zrcadla.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

v posledním dopise uvažuješ, jak svou pacientku přivést na co nejčernější myšlenky.
Chválím tvou snahu přiblížit ji k nám, ale nesmíš na to jít moc zhurta. Nesnaž se o absolutní cíle – tam vždycky hrozí, že se pacient vzchopí a unikne nám. Musíš být opatrnější. Nesnaž se ovlivnit, co vidí, ale kde (a kdy) to vidí. Co bylo, bylo ucházející. Co bude, bude skvělé. Co je, nestojí za nic. Tak se vždycky zklame, protože když růžová budoucnost nadejde, stává se z ní zcela normální přítomnost.
Nakonec ustrne v přesvědčení, že všechno jakžtakž dobré už bylo.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

píšeš mi, že Tvá pacientka občas tráví douhé večery sledováním sociálních sítí. Toho se dá velmi dobře využít. Na internetu se lidé chovají zvláštně. Iluze anonymity a bezpečí je vybuzuje k neúměrné agresivitě.
Podle dispozic Tvé pacientky ji můžeš vést dvěma cestami:
Můžeš ji přesvědčit, že právě na internetu lidé odhalují své skutečné a celé já. Ať definitivně odsoudí nejen nenávistný komentář, ale i jeho původce.
Pokud je na to příliš smířlivá, zaměř se opačným směrem. Ať věří, že jde o prázdný exhibicionismus. Ať věří, že urážky a napadání jsou vlastně normální a neškodné.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Drahá Dezinvektilo,

velmi mě těší, že Ti budu moci v průběhu příštího měsíce vypomáhat svými radami. Pevně doufám, že Ti budou k užitku. Dostala jsi svůj první větší úkol, mladá ďáblice, tak hleď, abys jej správně splnila.
Protože v opačném případě by to mohl být také tvůj úkol poslední. To bych samozřejmě byl víc než nerad. Dodnes s lítostí vzpomínám na svého nešťastného synovce Tasemníka, který i přes veškerou mou péči brutálně selhal. Samozřejmě jsem se snažil za něj přimluvit. Jsme přece rodina, že. Bohužel, trestu stejně neunikl.
Ty se však neboj. Jsem tu pro Tebe.

Tvůj milující strýc Zmarchrob