DMD č. 4. pro 4. 4. 2013. Téma: Alfasavec

Alfasavec je speciální živočišný druh. Mléko nesaje (viz hesla alergie na laktózu a pivo), chodí vzpřímený, podává si předměty. Mívá srst. Pravidelně se páří.
Poslední dobou však zdegeneroval. Předměty mu podávají ostatní, zbavuje se srsti (viz heslo depilace) a pohybuje se na kolečkách.
Ač je založením líný (viz heslo jak veš), svá kolečka čistí (viz heslo myčka), vylepšuje je a něžně k nim hovoří.
Časem se u něj rozvíjí mánie, která končívá tím, že se samice sebere a opustí ho, protože kolečkům věnuje větší péči, než jí. Důvod a diagnóza jsou jasné - z alfasavce se stává alfasobec. Prevence zatím nenalezena.

Seděl jsem v přítmí učebny a tiše sledoval stíny, které světlo pouliční lampy vrhalo na přehlídku obratlovců. No, světlo vrhalo stíny… Jak jinak sdělit, že, že … jak může světlo vrhat stíny? Světlo může jen ozařovat. Prostě vrhat stíny můžou pouze předměty, které světlo zachytí na svém povrchu.
Tedy znova;
Seděl jsem v přítmí učebny a tiše sledoval stíny, které vrhalo sloupoví a rámy oken do místnosti na obratlovce. Obratlovce. Lovce… Ovce… Vlci…?
Vlastně, jaký je člověk pán tvorstva? Jaký! Houby pán. Jen domýšlivec, který se bojí vlastního stínu a svých myšlenek.
Seděl jsem v přítmí učebny a tiše sledoval stíny.

Na cestách potkáte kde koho.
Někdy se dohodnete, že bude bezpečnější jet přes hory společně, a jindy zase koukáte co nejrychleji zmizet, protože všichni lapkové světa jsou snesitelnější než tohle.
Rozhodujete se hlavně podle jejich principála.
Ale tahleta kumpanie jako by měla hlavy dvě.
Principál - chlap jako hrom, opasek naditý, ovšem dobračisko pitomé až k neuvěření, zoufale zamilovaný do své okouzlující ženušky. Takový pomalý tažný vůl. Koule žádné, stěží savec. Zato jejich klaun - kohoutek vyparáděný, kapsa prázdná a řečí plný zobák, věčně se natřásal, hlavně před principálkou. Alfa souboru.
Odehráli jsme svoje a upalovali od nich, jako kdyby měli mor.

„No, co! No, to! No, do! To snad né!“ skončil jsem s koktáním. „Savec! Fakt Savec! Podívej se na to!“ ječel jsem na svůj vlastní odraz ve skle na stole. „Tak no tohle peču!“ rozhodl jsem rázně. „To radši celej den poslouchat Mareše!“
Za pár minut už se klátím na židli do rytmu naprosto infantilních slov.
„Já nejsem, nejsem, nejsem vůbec svalnatej.“ prozpěvuji si zároveň s Marešem. Najednou, jako blesk z čistého nebe, mne to bací do uší!
„Řekl savec! Savec!“ ozývá se mi dokola v hlavě. „On bude největší Alfasavec v Tróji! A že má velkou konkurenci, tygry, slony.“

I used to be the one who got kicked around, the one who always had to listen to others. Not anymore.
I had always been good with words. And so I wrote them down and they came, pouring their hearts out to me and trusting me. I wove words to twist them in ways that suited me. And if they didn't obey, I took their children.
They fear me now. Love me and fear me. The human in me is what draws them. The animal in me is what keeps them close. And when they don't obey, I kill them.

Den, vedro.
Alfasavec. Tři páry nohou, na nich obrovské boubelaté tělo. Výška dvou mužů. Stařešinové měli za to, že každý z nich má svého boha. A tohle zvíře se mladíci rozhodli ulovit. Ráif pochyboval, že se jim to podaří, ale nechal se strhnout Saliho zápalem.
V krajině sledovali nezřetelné stopy. Alfasavec procházel ruinami městečka. Před osmi cykly odešel bůh a jich nebylo. Tam mezi torzy domů kořist ztratili.
Zklamané tváře.
„Prohledáme to tu!“
Kosti, zlomený meč, soška, popraskaný pergamen.
„Co to je?“ zeptal se Sali.
Ráif rozevřel pergamen.
„Říká se, že bohovi hráli divadlo. Pak ho začali nudit.“
„Přečteš to?“

“Krysácííí!!”
“Utíkejte!!!”
“Ne! Otočte se! Za mě, bábi a Trnko!”
“Čmuch, grrr! Vydejte princeznu!”
“Nikdy, vy bando srabů! Bando vypelichaných krbových předložek!”
“Grrr… Ukážeme ti, kdo je tady pánem!”
“Tak pojďte! Tumáš, tumáš, tumáš! Jak se vám líbí moje držková, pitomečci?"
“Ssss… Jsem Králpes a zabiju tě!”
“Teď jsem se ale naštval! Dej mi to párátko, obludo libová! A dívej! Támhle tvůj první zub letí, a za ním druhý, a třetí!”
Ferda Kůstek se neklidně otočil na posteli a otevřel jedno oko. Nebylo by to špatné, být na chvíli alfasavcem, pomyslel si. Aspoň na chviličku… Ale to už zase spal.

„Copak to sháníš tentokrát, Eriku?“
Těžko říct, jestli měl Žlutý drak toho malého potížistu opravdu rád, nebo jestli ho jen škodolibě těšily ty hory průšvihů, které kolem Erika jaksi samovolně vznikaly. Tak nebo tak, vyhledával chlapce při všech možných i nemožných příležitostech.
„Alfasavce.“ Erik si utřel rukávem nos. Bylo chladno, podzim se skláněl k zimě a on si samozřejmě zapomněl napsat domů o teplejší plášť.
„Alfa – co?“
„Savce.“
„To je pěkná pitomost, Eriku,“ ušklíbl se drak.
„No jo, asi jo. Ale když... Mistr divokých tvorů chce, abych mu takové zvíře přivedl ukázat, jinak mě prý vyštve do zimy mezi vlky...“

Hele, já jsem tady ten hlavní, takže bude třeba ujasnit si pár pravidel.
Takže zaprvý, žádný čůrání vsedě. To je věc pro ženský a zatracený podpantofláky - my si budeme ulevovat po chlapsky, ve stoje a pokud možno bez zvednutýho prkýnka.
Zadruhý, při sexu žádná půlhodinová předehra. Kdo to má kruci vydržet?! Minutku… a jde se na věc. (Jen pro vysvětlení - vykuřování se do toho nepočítá!!!)
A za třetí, přestaň sakra nosit ty upnutý džíny - ty snad chceš, abych se ti zcvrknul a vychcípaly ti spermie? Nezapomeň: jediný, co se počítá, je rozsévání semena! A to beze mě, chlapče, fakt nepůjde.

András tušil nějakou katastrofu, jakmile zpozoroval ty čertovské úsměvy, které pohrávaly na tvářích jeho vnuka a klanového doktora, když jeho družce předávali dárek k narození dvojčat.
„Úplná novinka, Ireno! Z veletrhu magických a nadpřirozených vylepšováků, když jsem to viděl, musel jsem to koupit!“ doprovodil Leandros předání krabice malou reklamou.
„Mě nezbývá, než jen vřele doporučit. Kojení vlkodlačat není nic bezpečného, zvlášť když ještě plně neovládají svoji proměnu. Katastrofální následky.“ Přidal se doktor.
Pod vrstvou balicího papíru s dětským motivem se schovávala ruční odsávačka mléka.
Leandros se zazubil. „Netvař se tak zaraženě, dědo, a ber to pozitivně. Správný alfasamec používá alfasavec!“