Věda ve sto slovech

Astronom zkontroloval zaměření dalekohledu a čas. Slunce se skrylo za Měsíc a Měsíc za mraky. Mohl by začít fotit, kdyby...
Bože, v lednu v Greenwichi jsi rozsypal Hyády jako diamanty na černý samet noci. Dopřej mi prosím ten krásný pohled i nad Principe, když už jsi nám ve své laskavosti umožnil uzřít hvězdy ve dne. Dej, ať naše dílo skončí úspěchem. Prosím.

Nad Guinejským zálivem se zlehka zatočil májový větřík.
Eddington vložil do fotoaparátu poslední desku.

Bože, dej mi prosím kousek čistého nebe. Ať se alespoň jeden snímek podaří. A pokud já nejsem hoden, ať uspěje expedice v Sobralu. Amen.

"Proboha, už je tady zas!
Kolikrát tu byl loni? Pětkrát, šestkrát? Někdy mám dojem, že sepisuji patenty jen pro něj.
Kdyby aspoň přinesl pokaždé něco jiného. Ale on ne, další kousek vybádal, tak si ho utíká patentovat."
"Chápu jeho pohnutky. Vskutku pragmatický muž, nenechá se o své vynálezy připravit."
"Když se Vám tak líbí, pane kolego, nechcete ho obsloužit místo mne?"
"Dobrý den, pane, čím Vám mohu pomoci?"
"Jdu si podat svůj sto sedmnáctý patent."
"Gratuluji, pane. Opět nějaké vylepšení vašich telegrafů?"
"Ne, tentokrát je to něco úplně nového. Mary měla malou ovečku..."
"Prosím???"
"Ne, tak ne, napište jen: fonograf."

Absolutní tmu protínají jako kulky jen tři paprsky bledého světla na kraji stropu. Je nízko, až příliš. Dotýkám se ho maně každou chvíli. Těžko tomu zabránit, když jsem tak rozčílená.
Není úniku, to už vím dávno. Jsem sama v mrňavé místnůstce. Jen v rohu stojí cosi.
Stroj. Mechanismus.
Nevím, co to je, ale zcela jistě to rozhodne o mém osudu.
Těžko říct, jestli tady zemřu. Třeba už jsem mrtvá, ale nikdo mi to neoznámil.
Jsem, nebo nejsem?
Zaslechnu zvuky z vnějšku. Strop se otevírá.
Neváhám, skáču a škrábu svou nemesis, co mi drápky stačí.
Tentokrát si to teda odneseš, Schrödingere!

Tak se na to podívejme.
Prach, máme. Do mlhovin se skládá hezky. Zárodečné spirálky vznikajících hvězd... jsou tam. Planety, měsíce a asteroidy – no jistě, jakpak by ne. Plně vzrostlé hvězdy – a jak panečku svítí! Galaxie... ale ovšem, krásné vzory! Rudí obři, bílí trpaslíci, neutronové hvězdy... ó ano, i ty už vznikají.
A co černé díry, jsou všechny na místě? Víte, kolik je v tom materiálu, v takové černé díře? Všechny do jedné, říkáte. Ano, tak je to všechno v pořádku.
A teď mi tedy laskavě vysvětlete, kde je těch 96 procent surovin.
Dostala se nám do účtů nějaká temná hmota.

Ty výsledky jsou divné. Pár pomocných obrázků, nějaké vztahy, chvíle s kalkulačkou. No, řádově to vychází správně. Co teď? Zkusím jiný program se stejnými vstupními daty a jdu spát.
Ráno mě nepotěší. Různé výsledky. Hmm... i se statistickou chybou jsou úplně jiné. Co teď? Abych nebyl za přílišného blbce - vstupní data? Po několikátém zkontrolování vidím, že vstupy do obou programů jsou stejné.
Provedu hromadu dalších výpočtů pomocí oněch programů. Po týdnu zúžím možnost chyby na jednu část v obou programech. Podtrženo a sečteno, musím zkontrolovat zhruba 500 řádků zdrojového kódu obou programů.
Pak už se snad k té vědě dostanu...

"Archiméde, s čím si to pořád hraješ?"
"To je páka. Dvojzvratná. Má osu otáčení mezi body závěsů břemen. Jsou-li ramena stejně dlouhá, funguje jako váhy."
"A jsou-li různě dlouhá?"
"Pak síla, která působí na straně delšího ramene, je tolikrát menší než ta druhá, kolikrát je toto rameno delší než to druhé. Při dlouhém rameni mohu zvedat těžká břemena malou silou."
"Uzvedl bys mě?"
"Hravě!"
"Uzvedl bys i zeměkouli?"
"To by nešlo. Součet vah vyvolá sílu, která bude namáhat páku v ose otáčení, takže páka praskne..."
Životopisec už ovšem fyzika dávno neposlouchal a pracoval na popularizaci Archimédova odkazu pro další generace...

Na benzenovém jádře ráda běží adice,
pětivazný uhlík už je skoro tradice.
Molekula ozónu je nádherný kruh.
Nukleokyd v DNA? Mě snad šálí sluch.
Že sekundární strukturou bílkovin je pletenec?
Velikonoce už byly. To vy jste pěkný spletenec!
Utkvělo vám jedině „slečno sejměte též podprsenku“,
neustále říkáte, že lepší ó dvě je teď venku.
Když látkové množství vypočítat dostanete za úkol,
klidně mi tam napíšete, že ve skříni byl jeden mol.
O hodině utíkáte pořád na WC,
„piva víc chci“ překládáte zkratku PVC.
Po ethanolu s člověkem zatočí se svět,
tak míň pijte, víc se učte, teď vám píšu pět.

Milá maminko,
po tom rozvodu s Milevou se Vám až bojím napsat, že jsem si včera vzal Elsu Loewenthalovou, ano, svou rozvedenou sestřenici. Přesto doufám, že se Vám bude líbit víc než Mileva, alespoň o ní nebudete moci říci, že je knihomol jako já.
Elsa zcela respektuje mé požadavky, nechodí mi do studovny bez dovolení a neuklízí mi tam, aby se mi nepřeházely papíry.
Mimochodem, v holandských novinách psali, že se oběma expedicím zdařily snímky zatmění Slunce. Teď se ukáže, že jsem měl s tím ohybem světla pravdu. Ale na mém životě to stejně nic nezmění.
Váš oddaný syn
Berti

Posel světla zaklepal na bránu a byl okamžitě pohlcen. Rychlý jezdec se vydal zvěstovat, že přicházejí. Tryskem vyrazil k nejbližší poštovní stanici. Zde štafetu předal dvojici jezdců, která uháněla dál tak rychle, jak koňům síly stačily. Z další stanice se hnala čtveřice jejich následovníků. Všichni štvali koně tak, že proletěli určenou cestu za mnohem kratší čas než oka mžik. Od stanice ke stanici poslů přibývalo. Poslední úsek běželo stádo zpěněných koní a jejich jezdci hulákali cosi o invazi.
"Detekujeme fotoproud o velikosti několika mikroampérů," pravil experimentátor. "Je famózní, že tohle zařízení má tak rychlou a silnou odezvu na jediný foton."

"Tatí, povídej nám o strýčkovi!"
"Už zase?."
"Prosím prosím!"
Veverčák si načechral ocas, aby si mláďata mohla lépe opřít hlavičky, a spustil:
"Váš strýček sloužil u pana Barbicana. Měl dost oříšků a prostorný výběh, ale jednoho dne jej pan Barbicane vytáhl z klece a vložil do vypolstrované dělové koule o průměru 32 palců. Kouli vystřelil z děla o délce hlavně, která byla dvacetinásobkem průměru koule. Vznesla se do výšky tisíc stop a spadla do zálivu."
"Strýček byl hrdina!"
"Ale proč ho pan Barbicane nazval mučedníkem vědy?"
"Protože pan Barbicane zvoral přípravu posádky. Být po mém, ten kocour by psychotesty neprošel!"