DMD č. 3. pro 3. 4. 2013. Téma: Statistika nuda je

Přednášková místnost se hlučně plní studenty; pořádek nastolí až příchod vyučujícího. Šedá bradka, jiskra smíchu v očích, bílý plášť a závan eau de formaldehyd dávají vědět, že dneska bude naději budoucího právnictva v postmortálním světě provázet sám šéf ústavu soudního lékařství.
„Dobrý den,“ zahlaholí, „dnes se podíváme na zranění způsobené tupými předměty, statisticky to nejčastější příčinu násilné smrti. Kdo mi poví proč nejčastější?“
Zavládne ticho, částečně zaražené (ti, co se dívali do učebnice předem), částečně zděšené (ti, co ne).
Neví nikdo.
Nakonec se profesor smiluje a bodře na nevědoucí studenty zamrká.
„No, protože tupé předměty jsou přece nejčastěji po ruce!“

Statisticky vzato: Je to sarkastický bastard s mizernými sociálními dovednostmi, nulovým smyslem pro humor, nedostatkem hygienických návyků, strašným vkusem, temnou minulostí dvojitého agenta, sinavou pletí, zplihlými vlasy a nosem jako skoba.
Statisticky vzato: Jsem o dvacet let mladší, vcelku pohledná čarodějka, s dostatečnou inteligencí a se slušnou prací na Ministerstvu kouzel. Jen trochu moc mluvím, mám neupravitelné vlasy a kamarády, které on nesnáší.
Statisticky vzato: Neměl by být problém ho získat.
Povzdech.
Na otravnou statistiku se můžu vykašlat, když jde o Severuse Snapea.
Buď to zkusím, nebo ne.
Buď to vyjde, nebo ne.
Statisticky vzato: Nemám šanci.
Kašlu na statistiku.

Přes stránky ostravských skautů se našla útulně působící klubovna v Zábřehu. V seznamu byla sice až poslední, ale vypadala dobře a v zamýšleném termínu byla volná. Cena tradičně příjemná, vybavení podle fotek velice dobré, dostupnost z nádraží byla též slíbená slušná.
Srazy se na skautských klubovnách pořádají už spoustu let, tak bylo krajně nepravděpodobné, že by se zrovna tentokrát zrovna ubytování nějak pokazilo. Raději se pečlivě připravoval program a všechno kolem.
Určitě by se dalo statisticky prokázat, že když vám dvě hodiny před organizovanou akcí zvoní mobil, máte průšvih.
"Drobný problém. Ten Zábřeh není Ostrava-Zábřeh, ale Zábřeh na Moravě."

"Kolikátý už to byl, statistiku?"
"Pane králi, devadesátý osmý."
"Výborně, takže to v království máme už jenom dvě princezny."
"Ano pane, je to velice politování hodná skutečnost. Co my víme, tak je na světě sto tři draků a my už nemáme jídla pro více než dva z nich. Poté začnou útočit přímo na království."
"K čertu se statistikami! Musíme nějak ochránit mé dvě zbývající dcery a království. ... Už to mám! Zavoláme si Honzu. Honzy! Dva, každý si vezme jednu princeznu a bude klid!"
"Pane?"
"No Honza dokáže ochránit princeznu i království od draka, jako v té písničce - Statistika nuda je..."

„Víš, že v Torchwoodu statisticky zemře za měsíc deset zaměstnanců?“
„Hmm, zajímavý.“
„A že je jim kolem třiceti? A že za týden Torchwood zneškodní stovku mimozemšťanů? A že se tady za den na vypije 200 litrů kávy? A že šéf Torchwoodu v Cardiffu vystřídá za večer tři partnery?“
„Hmm.“
„Tebe to nezajímá?“
„No, moc ne.“
„Nemáš pochopení pro statistiky.“ pronese zklamaně.
„Ianto, já se snažím pracovat. Ale podívej se na tyhle lístky.“ vstane od mikroskopu. „Nejsou nádherné? Objevila jsem je na tom přístroji, který dneska propadl trhlinou. Myslím, že jsou někde z okolí Krabí mlhoviny. Není to zajímavější, než statistika?“

Z mohutných peřejí jsme vystřelli jako šíp. Všichni chlapi přikurtovaní k raftu a pádlují jako o závod. Nemůžeme si dovolit jedinou chybu, protože by nás to stálo možná i život. Tahle divoká řeka si vybrala mnohokrát svou daň. Daň nezkušeným vodákům.
Tomáš na mě cosi volá, ale já mu nerozumím. Pádluju jak o život a stále vidím, jak se mi snaží cosi naléhavě sdělit, najednou jakoby – co to?
Náhle mě cosi zastudí na ruce. A zase a zase… Proboha co to? Otevřel jsem oči. Začalo pršet. Jak dlouho jsem spal? Půl hodiny? Sklapl jsem ta prokletá skripta. Statistika je nuda…

Kráľovský radca zdvihol zrak od tabuliek a znova sa zahľadel na uchádzačov. Boli rozdelení do troch skupín. Prvé dve len tak preletel pohľadom a zastavil sa u tretej. Aspoň tá vyzerala normálne. Ale zároveň mu robila najväčšie problémy. U prvých dvoch to bolo jasné. V prvej skupine majú takmer všetci uchádzači výšku medzi 210 a 250 cm, u druhej zasa vedel deväťdesiatpäťpercentný interval pre obvod pásu. Ale tí tretí? U nich test trval výrazne dlhšie a dával iba vágne výsledky. A kráľ už začínal byť netrpezlivý. Ten konkurz na nájdenie trojice hrdinov určených na záchranu princeznej už trval príliš dlho.

Věc: Výkaz činnosti za první čtvrtletí
Jméno: Poplašňák
Funkce: Poltergeist
Objekt působení: Gymnaziální školní sbírky
Správce objektu: Mgr. Daniel von Drak, Ph.D.
Text zprávy:
Dvacet dva vyhozených z okna v období prvního první až třetího třetí. Patnáct žen, sedm mužů. Dlouhé vlasy, krátké vlasy. Kontingenční tabulka v příloze.
Průměrný věk vyhozených z okna 35 let. Minimum sedmnáct, maximum šedesát pět. Směrodatná odchylka… Rozptyl… Modus. Hnědé vlasy. Medián… Fialová. Anova.
Oneway… Viz příloha.
Poznámka: Von Drak, Daniel. Pětatřicetkrát mi stihl zabránit v dokonání díla. Dlouhé vlasy. Černé. Do statistiky nezahrnut.
Podepsán: Poplašnák, poltergeist.
Zpracováno pod dohledem: Mgr. Daniela von Draka, Ph.D.

Zíráme na spoustu čar, jedna stíhá druhou, některé jsou rovnoběžné, jiné kolmé, dohromady tvoří barevný obrazec se spoustou čísel. Někde je jednička, někde dvojka, někde trojka, vyznáme se v tom všichni, jak jen je ta matematika přehledná! Někomu to možná nic neřekne, ale to je nezasvěcenec, nějaký usmrkánek, co neocení sílu podaných informací, vždy ta jména u čísel, ta mluví za vše!
Jenže… Nikdo neví, co se za tím schovává, vždyť nějaká jednička, to je fuk. A při tom se rodí nový umělec, nová kreativní duše, slovy udělal radost dalším jménům!
Čísla jsou nuda, ale ta slova, která ukrývají... Poklad.

Bazukoidem prásknul do potemnělé chodby. „Nažerte se olova vy chromovaný mozky!“ stihl ještě zařvat, než se za ním zavřely dveře. Sesunul se u stěny koridoru a bazukoid mu vyklouzl z ruky. Zašmátral v kapse a vytáhnul hodinky s palubním počítačem.
„Holly? Jakou máme vlastně šanci na úspěch?“
„Vezmu-li v potaz všechny faktory jako počet šílených replikantů na palubě, zásoby ozářené haše na podlaží 42, Rimmerovo ego, tvoji schopnost ovládat bazukoid…“
„Holle!“
„To nemáš tak jednoduché.“
„Nechci nějaká přesná čísla! Chci jen vědět, jestli to zvládneme.“
„Statisticky jsme už asi půl hodiny mrtví.“
Dave Lister se ušklíbnul, nikdy neměl rád statistiku.