Bible

Mozkové čipy produkující věštecké sny byly, jak se zdálo horkým zbožím. Jen škoda, že výkladový software se podařilo zprovoznit pouze u malého množství uživatelů. Naštěstí v případě nejvyšší nouze spolehlivě fungovala stará dobrá letecká pošta.
U léčebných nanitů byl největším problémem systém doručení do organismu. Testy s říční vodou v Jordánu prokazovaly slibné výsledky, ale udržet nadkritické množství jednotek na požadovaném místě se v proudu ukazovalo jako neefektivní. Kapénkový či vzduchový přenos byl samozřejmě cílenější, a stejně jako u přenosu fyzickým kontaktem, u něj bylo zjištěna schopnost zcela odvrátit, či dokonce zvrátit degradaci organismu i ze stavu smrti.
Výzkum pokračuje.

Stát v pozici učitele tváří v tvář lidem, kteří jsou o polovinu nebo víc starší než ona, je nervydrásající.
Nabourávat jim jejich zažité představy, nabízet alternativní výklady, překonávat koleje vyjeté stereotypním opakováním.
"Pokládej těžké otázky. Nenech je v klidu. Oni to potřebují. Všichni potřebujeme pořád studovat."
Povzbudivý úsměv zpod širokého kovbojského klobouku, rámovaný majestátním knírem. Oči, které září radostí a nadějí, úžasem a láskou ke světu kolem. Víra, kterou nic neotřese.
"Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu."
Nashledanou na skleněném moři. Budeš mi chybět.

"Neříkám to jako výčitku – jak jsem už řekl, máme vás v srdcích, takže jsme s vámi spojeni v životě i ve smrti."
Pastor se musí spolehnout, že jeho ovečky se zvládnou o sebe postarat samy, stát na vlastních nohou, přemýšlet a studovat.
Každé společenství někdy klopýtne, někdy zakolísá, někdy se dokonce zvrhne - a v tu chvíli je potřeba zakročit, napomenout, pokárat, napravit.
Samozřejmě, kritika se nikdy neposlouchá lehce, je těžké ji přijmout.
A ještě těžší je si uvědomit, že milovat druhé máme navzdory neshodám.
"Všichni jste Tita občerstvili na duchu, takže se nemusím stydět, že jsem se mu vámi chlubil."

Když uvidíte obrovské oči v křoví, zdaleka ne vždy musíte zdrhat. Mohou to totiž být oční skvrny. Skvrny, které napodobují tvarem a barvou oči. Slouží buď k tomu, aby zvíře předstíralo, že je jiným, větším a nebezpečnějším zvířetem, nebo proto, aby předstíralo, že má oči tam, kde nemá mít. Vše je jasné, než si vzpomenete, jak jsou v bibli popsaní andělé. Bytosti plné očí zepředu i zezadu. Můžeme tedy předpokládat, že některé tyto oči jsou opravdové. K čemu asi evolučně sloužily? Měly předstírat, že se na vás anděl dívá, i když jste za jeho zády? Nebo existuje predátor lovící anděly?

"Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, protože jsem nahý; proto jsem se schoval."
Usychající listí ji škrábalo do boku. Nepřirozeně šustilo při každém pohybu. Jako by všemu okolo vyprávělo, co provedla.
To já ne. Já to nebyla.
Hlavou jí znělo popření nepopiratelného. Byla si jistá, že jí nebude nic platné.
V jednom had nelhal - teď bez pochyby věděla, co je to zlo.
Důsledky, které byly předtím jen abstraktními slovy, se najednou stávaly hmatatelnými.
Rostliny, kterými zakryla svou hanbu, jí ukazovaly, kam směřuje její existence.
Smrt nebyla trestem. Byla milosrdným vykoupením, aby nemusela se zlem žít věčně.

Na břehu Tiberiadského jezera se pomalu shromažďovaly davy. Římští setníci, hlavně ti služebně mladší, začínali být trochu nervózní. Co když těch podivných, sténajících pobudů ještě přibude?
"Neměli bychom je rozehnat, pane?" obrátil se voják Sextus na Gaia Decima.
"Hlad je rozežene, uvidíš," odpověděl moudře. Věděl, že místodržící nařídil zvednout ceny potravin na neúnosnou mez a široko daleko nebylo možné, aby si jediný z těch lidí koupil byť jen starou chlebovou kůrku.
Ale hlad nepřicházel.
Zato přicházeli další a další, až jich bylo na pět tisíc.
Copak mohli Římané vědět, že uprostřed davu stojí Ježíš, který má nejmodernější verzi replikátoru potravin?

Klopýtá nehostinnou krajinou. Žádná vegetace, žádné křoví, kde by mohl schovat sebe, svůj nevraživý výraz, zášť a zlobu. Jen mračna se snaží zakrýt nahé tělo, které je před Bohem obnažené stejně jako jeho myšlenky. Žádné svědomí, žádná lítost. Lituje jen sám sebe.

Přilétá k němu havran, symbol přechodu mezi životem a smrtí.
Bratrovrah. Je sám. Věrnou družkou je mu pouze vina. Leží vysílený. Přeje si zemřít, ale bojí se smrti.

Dotěrný havran, symbol přechodu nevědomosti k poznání.
Kain už ví, co je hřích. Ví, co je utrpení. Své znamení, které mu mělo zachránit život, začíná vnímat jako prokletí.

KŠÁ, HAVRANE!

"V tuto noc projdu egyptskou zemí a pobiji všechny prvorozené v Egyptě – jak lidi, tak dobytek. Vykonám soud nad egyptskými bohy: Já jsem Hospodin."
Noc, kdy nikdo nespí, protože kolem prochází hrůza a soud, ale taky vykoupení a radost.
Noc, kdy si smrt podává ruce se životem.
Noc, kdy si můžeme a musíme zvolit, jestli zůstaneme 'pohodlně' v zármutku a tragédii, nebo vykročíme do neznáma k naději a svobodě.
Noc, kdy se všechno obrací naruby.
Noc, kdy jíme ve spěchu, ale máme čas pokládat otázky a vyprávět svůj příběh.
"Pesach je oběť beránka Hospodinu, který v Egyptě ušetřil domy Izraelitů."

„Určitě nezemřete! Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: znát dobro i zlo.“
Ta stvoření, která se sotva ohřála v záři zbrusu nového Slunce, si neuvědomovala, že nemůžou být o nic víc "jako Bůh", než už byla - stvořeni k Božímu obrazu, hovořící s Nejvyšším tváří v tvář.
Bláhově uvěřila, že jim jejich dobrý Otec něco tají.
Natažením ruky získala to, co jim nebylo určeno - a ztratila všechno ostatní.
Aby je uzdravil, a usvědčil hřích, bude Bůh navždy nosit podobu člověka.
"Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání."

Nepřipomínej si hříchy mého mládí, pamatuj na mě se svým milosrdenstvím.

Hřích je jako oheň, stravuje vše dobré v člověku, ničí, co se mu dostane pod ruku. Prostupuje srdce, mysl i krev, proudí až do konečků prstů. To kvůli němu trpíme a bolavíme, to kvůli němu víme, co je smrt.

Pro můj hřích pokoje nemá jediná kost ve mně.

Sami proti němu zmůžeme jen málo, jak slepí bloudíme ve tmě, vydáni napospas ubližování. Teprve pokorou můžeme nacházet tu pravou cestu ke svobodě, k Němu.

Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.