DMD č. 10. pro 10. 4. 2018. Téma: Buben

Bylo to divné. Po všech těch složitých přípravách, shánění neobvyklého množství ještě neobvyklejších bylin, nerostů a jiných propriet, přípravy pentagamu, který byl vlastně dodekagram a ještě ke všemu ve třech rozměrech a nakonec čekání na tu správnou astronomickou konstelaci to prostě bylo divné.
Mimas rozehnal dým, linoucí se z vykuřovacích mis a pro jistotu se ještě jednou zeptal:
"Jste si tím opravdu jistá?"
Kněžka přikývla.
Mimas se vyšvihl mezi ostatní na palubu Nameless a dal pokyn.
"Nashle!" zahalekal Berek a udeřil.
Zadunění se odrazilo od oblohy, pak se objevil jasný záblesk a po Nameless i posádce zbyl akorát ten buben.

“Toho Caradoca, znáte ho?”
Avani kývla. “Je mistrem půlkruhu. Jeho živly jsou voda a vzduch.”
“Podle všeho patří k proticísařské opozici,” doplnil jejich hostitel. “Musí mít někde na jihu spojence. Kar-galhad bude chtít opustit co nejdřív. Dokáže sám vytvořit keriakt?”
“Předpokládám, že ano,” odvětila Avani.
Leokastis mlčel. Proticísařská opozice! Do čeho se to zapletl?! Toužil po návratu domů. Jenže nemůže, dokud nepřinese esenci nebo keriakt - znak, který je nositelem moci. Bude s tím ten parchant spěchat nebo počká, až bude mít klid?
Avani na něj pohlédla. “Není z těch, co chodí s bubnem na zajíce,” podotkla.
Caradoc byl její strýc.

Složenky vypadly Brandi z ruky a rozletěly se po kuchyni - vklouzly pod pult z dřevotřísky i pod odřené křeslo, v němž právě seděla. Povzdechla si. Bylo jich tolik a její ubohý vdovský důchod ani v nejmenším nepostačí.
"Mami, ty pláčeš?"
Černovláska si hřbetem ruky otřela šedé oči a donutila se k úsměvu.
"Ovšem, že ne, zlatíčko," zvedla si batole na klín.
"Tak mu alespoň nelži," ušklíbl se Dustin ode dveří, "i jemu za chvíli dojde, že jsme přišli už úplně na buben."
Brandi jen pohladila chlapečka po zlatých vlasech. "Na buben," zopakovala bezhlesně a jakoby mimoděk si pohladila vypouklé břicho.

Štěpán s Janem jen tak polehávali na gauči.
"Jane?" Ozval se Jeroným z koupelny. "Pojď sem, asi mám menší problém."
Jan se bez dalších otázek zvedl i přes Štěpánův ukřivděný pohled.
Jeroným seděl na zemi před pračkou, vedle něj koš se špinavým prádlem.
"Co se stalo?"
Jeroným místo odpovědí zamával manuálem spotřebiče. "Tohle. Proč to nemůžou napsat normálně? Nechci sakra ždímat, ale prát. A vůbec, co dělá v pračce buben? A proč do něj mám dávat svoje oblečení?"
Proč vlastně pereš?" Rezignovaně se zeptal Jan.
"Vsadil jsem se se Štěpánem," poraženecky přiznal Jeroným. "Teď do něj celej tejden nesmím rejt."

DUM tek DUM tek DUM tek DUM tek... Ayub vtrhne na jeviště. Ani nemrknete a ocitnete se v Egyptě.
DUM tek tek DUM tek, DUM tek tek DUM tek... Nepolevujeme v tempu! Venkovská, fellahi, vřelost a rytmus si vás získá pro svou veselost.
DUM DUM tek DUM tek, DUM DUM tek DUM tek... Copak město, stále pořádné baladi! Zemité, hravé, smyslné. Krev a mlíko, řeknete si, kdyby to neznělo tak nemístně.
DUM tek tek DUM tek tek DUM tek tek... Roztomilé trojkroky, myslíte na valčík, ale jen ocitáte se blíže egyptskému městu.
Vaše duše cestuje. A tančí. Rozhodně má proč.

Byla jednou jedna holčička.
Nebyla ani nejkrásnější ani nejchytřejší, ale byla hrozně hodná. Na každého se usmívala, pomáhala broučkům z kaluže, kamarádkám půjčila gumičku a vždycky se rozdělila o bonbóny.
Holčička vyrostla v mladou slečnu. Ač nebyla nejchytřejší, vždycky, když věděla, poradila při testu. Ač nebyla nejkrásnější, některým klukům se líbila. Moc se nezměnila. Pořád byla hodná. Až příliš.
A tak začali přicházet rozliční lidé, kteří si od ní jen brali. Protože mohli. Brali věci, peníze, dobrou náladu, lásku. A ona je nechala.
Nakonec jí nezůstalo vůbec nic.
A tohle je příběh, jak hodnou duši přivedla její dobrota na buben.

Dun trrrrr tarataratarata Dun trrrrr tarataratarata Dun trrrratatrrratara tatata Dun trrrratatrrratara tatata Dun dun trrratara tarata Dun dun trrratara tarata Dundun trara Dundun trara Dun dun trrrataratarata Dundun trrrratatrrrataratatata Dundun trrrratatrrrataratatata Dundun tratatata Dundun tratatata Dundun tratatata tratatata tratatata
Rozdvojení
První vrstva: Dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum
Druhá vrstva: Trataratata tratata tratata Trataratata tratata tratata Trataratata tratata tratata Trataratata tratata tratata ratatatataratata ratatata ratatata ratarata raTa Trataratata tratata tratata ratatatataratata ratatata ratatata ratarata raTa

Loď bezpečně proplula místem, kde měl být podle mapy možná ledovec, nicméně do cíle ještě zbývalo mnoho námořních mil a brzy se dostavil úhlavní nepřítel všech objevitelů, trudomyslnost.
Ač neměli míč, nepropadal Pirát Kapitán panice. Místo toho sáhl do obrovské truhly, vytáhl dvě epesní kubánská bonga a rozjel to. Edvin po chvíli snažení vylovil ze stejné truhly činely, nicméně jejich produkce neměla dlouhého trvání.
„Jestli toho hned nenecháte,“ zavrčel námořník třetí, viditelně beznadějně trudomyslný, „tak vás vykuchám tupou lžící, jako že se Dlouhý John Silver jmenuju.“
Kapitán nástroj obezřetně odložil, ovšem v tu chvíli začaly z dálky odpovídat bubny jiné.

The clanking was approaching, making Ace nervous. She needed to concentrate while preparing nitro9. Exploding to gazillion pieces could ruin her day.
"Professor," she shouted. "Enough with the spoons!"
A reply came while Ace was inserting fuses: "I once lost an afternoon playing a drum. I prefer spoons."
"Lost? Look behind the fridge," Ace answered distractedly.
***
Twisting a timer, Ace aimed at a practice target.
"The drum wasn't there."
The bomb slipped from Ace's hand.
"But I found the afternoon. And I know where to put it."
The ticking flask disappeared.
"We should go. The place will explode this afternoon."

Nevím, čím to bylo způsobeno, jestli tím, že jsem si toho víc všímala, nebo tím, že jich tady prostě bylo víc. Byly všude okolo. Některé byly v podobném věku jako já, ale většina jich byla výrazně mladších. U nás by se považovaly ještě za děti a ony přitom měly obrovský buben, který ukazoval, že zanedlouho porodí. Přemýšlela jsem, jestli jsem s dětmi zbytečně nečekala, jenže, bylo rozumné mít dítě s někým, s kým jsem nezůstala? Tady to prostě chodilo jinak. Více dětí umíralo v brzkém věku a také ženy a děti umírali při porodech. Myslím, že bych s nima neměnila.