DMD č. 9. pro 9. 4. 2016. Téma: Stopy korýšů

Uzavřel jsem sázku s Pepou,
že si najdu ženu lepou.
Překročil jsem lesy, hory,
draka vystrnadil z nory.
Usekl mu hlavy,
klaní se mi davy.
Černé sukno strhli z věží,
princezna je náhle svěží.
Ruku svou mi nabízí,
k vdavkám lačně vybízí.
Půl království tatík dá mi,
už se těším na ty flámy.
Pozvem Pepu na veselku,
ať se mrkne na manželku.
Chudák prohrál sázku,
neb jsem našel lásku.
Vesničané slintat budou,
ženu nemám zrovna chudou.
Budem dlouho jíst a pít,
až do smrti šťastně žít.
Dobrá, konec nostalgie,
zradila mě alergie.
V jídle stopy korýšů,
zhebnu než to dopíšu.

Díky genetické loterii se kdysi dávno někde objevila potvora, která měla trochu tvrdší krunýř než ostatní, bylo tedy těžší ji sežrat, mohla mít děti.
Umělý, železný krunýř je těžký.
Legionáři se kryli štítem, scutem , za nímž se schovali skoro celí. Nejvhodnější bylo mít zbroj jen na hlavě a ramenou.
Rytíř bojoval na koni, potřeboval zbroj, která mu dobře kryla celé tělo a zajišťovala mu skoro úplnou nezranitelnost, ale zároveň mu nebránila v pohybu.
Stovky francouzských opěšalých umělých korýšů ale u Kresčaku rozdupaly zem na bláto, na kterém se ve středověkých botách tak snadno klouže a těžko se z něj vstává.

Říká se jim Korýši. Je jich několik stovek. Nejsou právoplatnými členy organizace, nebyli dostatečně prověření. Jsou užíváni pro všechny ty podřadné práce, jako je doručování dopisů nebo sledování nepříliš důležitých lidí. Každý člen organizace má jejich seznam, po jedné či dvou pracích si daného Korýše tento člen škrtá. Příslušníci organizace jim svou práci zadávají anonymně, nutností je samozřejmě nejprve si ověřit totožnost najímaného. Úniku informací z jejich strany se moc nebojíme, vědí toho málo.
A přece byli Korýši tou poslední stopou, která vedla k onomu osudnému 13. březnu, kdy se ve 14:37 rozdrnčel zvonek všech členů Organizace.
"Policie, okamžitě otevřete!"

„Co to je za divnej flek?“ zamračil se mladý meteorolog nad družicovými snímky polárních oblastí.
„Neměj pořád hlavu v oblacích a doplň si vzdělání i v jiných oborech. To je krill,“ poučil ho starší kolega. „Drobní korýši, kterými se živí například velryby,“ dodal při pohledu na mladíkův prázdný výraz.
„Velryby se přece živí planktonem,“ chtěl student ukázat, že si z biologie také něco pamatuje.
„Krill je podskupinou zooplanktonu...“ Následovala přednáška o členění planktonu podle velikosti a systematického zařazení.
„No to mě podržte!“ kroutil hlavou mladík, když výklad skončil. „Takže tuhle stopu velkou několik set kilometrů zanechali tvorečci několik centimetrů dlouzí.“

Uprostřed noci ji probudilo šustění. Ještě napůl dřímající se v posteli posadila, ruka automaticky chňapla po pohrabáči, který měla preventivně opřený o noční stolek.
„No to je vrchol, ty jedna potvoro bubácká!“ zavrčela. „Ani pracujícímu člověku nedáš pokoj?“
Její bosé nohy sklouzly přes okraj postele a pohrabáč zasvištěl vzduchem. Zásah. Opojný pocit uspokojení ovšem neměl dlouhé trvání.
„Příště nejdřív rozsviť a potom až udeř, káčo hloupá,“ plísnila se Zuzana v duchu.
Za svou začátečnickou chybu ovšem draze zaplatila. Až do dvou hodin ráno zahlazovala stopy svého zločinu v podobě rozmetaného krunýře Tyldina Pana Krabíka. Zítra to raději svede na kočku.

„Vy-“
“Dovolím si s istotou tvrdiť, že náš mladý priateľ Beckett vrahom nie je,“ skočil som Watsonovi do reči, než nám vystrašil svedka. „Nemá zranené ucho a nikdy nenosil náušnice. Som si však tiež istý, že bol prvý na mieste činu, a predsa vraždu neohlásil. To z vás robí spoluúčastníka, Inšpektor.”
“Ja… Pán Holmes, keby som to šiel nahlásiť, musel by som vysvetliť svoju prítomnosť v Klube a…”
“Stali by ste sa hlavným podozrivým.“ Vytiahol som zdochlinu žižiavky, čo som našiel vo vrecku Goldblumovho obleku. V Sussexe boli žižiavky všade – v Londýne zriedkakde. Stopa. „A skutočný páchateľ by zatiaľ zmizol.”

Homár sa skrýval na pláži v priehlbine.
John sa ešte raz pozrel, či v okolí niekto nie je a potom ho zobral, previazal a hodil do vreca.
Na polceste domov stretol škuľavého Peta.
"Čo to nesieš?" pýtal sa tým otravným južanským prízvukom.
"Zbieral som žihľavu," vysvetlil a schoval ruky, aby Pete nevidel, že nie sú popŕhlené.
Doma homára uvarili a zjedli.
"Zajtra sa zase popýtam vo fabrike na prácu," sľúbil žene po jedle.
John večer pred spaním vypil veľa vody, aby uprostred noci vstal. Zobral homárí pancier a zakopal ho na záhrade k ostatným, čím zakryl posledné stopy svojej chudoby.

"Mistře čaroději? Proč vlastně nejedete vlakem?"
Kůň táhnoucí rozhrkanou dvoukolku vyčítavě zastříhal ušima. Vypadal unaveně už když vyjeli a teď... Čaroděj podřimoval na kozlíku. Otázka zmizela v šumění stromů a zurčení potůčku.
Koník sám od sebe sjel s cesty a zastavil.
Taky odpověď.
Chlapec rozdělal oheň na ohništi skrytém v závětří.
Zavěsil kotlík na orezlý hák.
"Budou tu raci," zašeptal spokojeně při pohledu na čistou vodu a podemleté břehy potůčku.
Naplnil kotlík a napojil koně.
U potůčku našel dva raky.
V košíku.
"Někteří sloužící se nedají odbýt," řekl ospale čaroděj, když začala vřít voda.
Dříví na oheň přiložila kostnatá postava.

Kéž by všichni raci zmizeli, říkáš si v duchu. Stopy raků v tvojí mysli, prsty tančí, přibližují se a oddalují se, zpívají pořád tu samou písničku.
Plíží se ve vzduchu jako nožky s klepety, kousají, sekají, ničí. Jdou tam, kde je nečekáš, vylezou zpoza rohu v nejméně vhodnou chvíli.
Jako nůžky přestřihnou nitku života. Kolik ještě dní, měsíců, roků?
Kradou teplo tvého těla, smích z tváře tvojí matky. Trochu beznaděje navíc, trochu připomínky, že život je neúprosný.
Nebude žádná důstojnost stáří, jen pomalý úpadek, lámání kostí a bolest.
Čí je to vina?
Račí vina.
Rakovina.
Tvoje ruce tě nenechají zapomenout.

"Fuj! Co to je?"
"Moje snídaně!"
"Dejte to sem... Glukózo-fruktózový sirup, to je levná náhražka cukru z kukuřičného obilného škrobu. E330, to je kyselina citronová, aby to to nezměnilo barvu. Ta se vyrábí také ze škrobu pomocí plísně, hašeného vápna a kyseliny sírové. E150d, barvivo, které se vyrábí z cukru, siřičitanových sloučenin a amoniaku. E102 a E133, tartrazin a modř, ve většině Evropy zakázaná nebezpečná barviva z kamenouhelného dehtu. Může obsahovat stopy korýšů, to asi když jeli na vedlejším pásu v opačném směru. Vraťte do toho dva atomy uhlíku a bude z toho zase ropa."
"Ale jak je to dobrý!"