Uprostřed noci ji probudilo šustění. Ještě napůl dřímající se v posteli posadila, ruka automaticky chňapla po pohrabáči, který měla preventivně opřený o noční stolek.
„No to je vrchol, ty jedna potvoro bubácká!“ zavrčela. „Ani pracujícímu člověku nedáš pokoj?“
Její bosé nohy sklouzly přes okraj postele a pohrabáč zasvištěl vzduchem. Zásah. Opojný pocit uspokojení ovšem neměl dlouhé trvání.
„Příště nejdřív rozsviť a potom až udeř, káčo hloupá,“ plísnila se Zuzana v duchu.
Za svou začátečnickou chybu ovšem draze zaplatila. Až do dvou hodin ráno zahlazovala stopy svého zločinu v podobě rozmetaného krunýře Tyldina Pana Krabíka. Zítra to raději svede na kočku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jauvájs. :-D
neviathiel
Jauvájs. :-D
Velmi kanonické :-D
Rya
Velmi kanonické :-D
jejda :)
kopapaka
Super!
Ojojojojoj!
Tora
Ojojojojoj!
Kanonické. Vskutku. Pěkné:-)
Profesor
Kanonické. Vskutku. Pěkné:-)
dobrý :-)
Aries
dobrý :-)
Tyhle postavy neznám, ale
Lee
Tyhle postavy neznám, ale podané je to neskutečně vtipně!
To je drastické. Ubohý pan
Julie
To je drastické. Ubohý pan Krabík. Doufám, že měl alespoň vkusný pohřeb.
Zeměplošské drabblátko
Martian
Zeměplošské drabblátko potěšilo mnohem víc než drobátko. :D
Ty jsi teda krvelačná besetie, sestřo
Skřítě
Potutelně se pochechtává a tleská.
Krabíka neznám, ale jinak
mardom
Krabíka neznám, ale jinak chichichi.