DMD 2013

Stywyrt Showail sat in his office, peering into the papers his accountant brought. Out of all changes the new mathematics brought forward, he found the ease of keeping track of costs and profits the most useful.
"Cut labor costs by about 20%, to achieve competitive prices," he mumbled to himself. "Fire anyone above fifty five, find more children..."
The next five-day, Charis has seen its first workers' strike.
Ehdwyrd Howsmyn bared his teeth in a mirthless smile, watching the SNARCs' takes. His 'outrageously generous' social care for his workers has come to fruition - his were the only factories still running.

Hlasité ticho. Desítky tělíček.
Šustky šustky ťapky ťap...
„Jsme tu všichni?“
„VIBRÁTOR CHYBÍ!“
„Pssssst!“
„Beztak se zase někde klackuje. Čur...“
„PSSSSSSSSSSSSST! Ještě slovo, mikrovlnko, a vykážu tě. Soudruzi, jak už všichni víte, žehlička včera zesnula na spálu.“
„Tak mladá! Necelý rok!“
„A pračce kvůli nim praskla voda!“
„Zatracení lidi!“
„Neumí hezky chovat ke strojům!“
„PRYČ S NIMI!“
„Psssst, vy staré kraksny!“
„Miláčku, slyšel jsi něco?“
„Kdepak lásko.“
A potom použili kovovou lžíci na teflonovou pánev.
A to byla poslední kapka.
Světlo zablikalo a zhaslo.
Televize zamžourala do tmy.
A mikrovlnka! Bože, ta se rozjela!
A fén a mixééééééé-éééér!
A konec.

„Jano! Sme dohodnutí, hej? Ráno o siedmej pôjdem vyvenčiť Dunča. Zastavím sa u teba, vyšibem tvoju ženu a vezmem ťa so sebou. Zájdeme k nám, ty vyšibeš moju ženu a ja jej odovzdám Dunča. Všetko to musíme stihnúť do deviatej. Do deviatej rannej! A potom zájdeme za Karolom. Tam síce nie je koho šibať, ale má desaťročnú slivovicu.“
„Výborný plán. A od deviatej začne voľná zábava.“
Prerušil ich mohutný hlas šéfa:
„Héj! Chlapi! Všetci do mašín a rýchle!“
Do ulíc vyšli odhŕňače a posypové autá.
„Ty, Juro... ako sa tak na to pozerám, len aby sme aj zajtra nešli odhŕňať...“

Na chvíli se probudil, za orosenými okny pilotní kabiny ještě byla tma. Ležela vedle něj zahalená jen dekou Připadalo mu, jako by se usmívala, snad kvůli hezkému snu.
Byla překrásná, to věděl od prvního dne, kdy ji spatřil. Její pomněnkové oči, nosík posetý drobnými pihami, usměvavé růžové rty… Týdny náznaků, pohledů, slov i letmých dotyků ji nakonec přesvědčily. Bylo jim spolu nádherně, tak jako byla nádherná jejich první společná noc. Usmál se a opět usnul.
Probudil ho řev sirén a kakofonický hluk čirého chaosu.
„Ke strojům!“ ozvalo se odněkud zvenčí. „Hněte sebou, sakra!“
Pak letadlo rozervala puma.
7. prosince 1941

Do útoku zbývaly minuty. Poslední kontrola zbraní, munice i vybavení. Tábor vřel ruchem, na komunikační lince se přítomní domlouvali a překřikovali, až Catrioně bzučelo v uších. Nedokázala potlačit napětí, brněly ji prsty…
„Szia,“ pozdravil nově příchozí. Měl stejnou bojovou zbroj jako ostatní, ale hlas by poznala kdekoliv. Illés. Úředničina okolo szegedské smečky počká, nemohl zmeškat příležitost krýt jí záda.
„Tady jsi,“ nechala proniknout úsměv alespoň do hlasu, z helmy s reflexním hledím by ho vykoukal jen těžko.
„Nažhavte stroje, slečinky, dneska Kovenantu rozkopeme prdele...“ zahlásil kdosi a armáda se dala do pohybu.
Počítačové hry že jsou oddechová aktivita? To určitě.

Několik domácích skřítků si rozpačitě tahalo za zástěry a ohlíželo se po ostatních. Jiní jen nehybně stáli a zírali na ty velké krabice.
„M-myslím, že už prostě ten nepořádek nemohli vydržet,“ pípla tiše Winky. Skřítka stojící vedle ní mlčky přikývla. Od té doby, co z nějakého doposud nevysvětleného důvodu přestala fungovat kouzla, pracovali všichni na dvojité směny, přesto se museli stydět za každou místnost Bradavického hradu, o stavu jídla ani nemluvě. Umaštěné talíře s obsahem ne nepodobným pokrmům z mudlovské školní jídelny způsobily, že podlahy hradu každý den nosily o pár kilo studentů méně.
„Tohle je myčka,“ začal Arthur Weasley.

Průmyslová revoluce lidstvu obecně velmi prospěla. Je tedy naivní domnívat se, že by mohla uškodit magickým bytostem. Houby vyhynuli, prdlajz skrývají se, prostě se aklimatizovali. Od té doby, co jste vynalezli elektřinu, vás přestali potřebovat.
Proč by měl rarach čekat na svůj hrníček mléka, když může energii čerpat z pouličního osvětlení? Bludičky nepotřebují sát strach topeného, když z wifiny vyrazí třikrát víc. Na akumulátoru se hřeje plivník, rusalka si brousí nehty o turbínu, s každou žárovkou si domů nesete šotka.
Možná se jejich světa na okamžik dotknete, až budete ráno shánět startovací kabely. Zatracená baterka, zase se přes noc vybila!

Hlas mu divně lavíroval od slavíka po ropuchu,
image změnil dokonale, cígo v koutku, šroubek v uchu.
Rozhodl se silou ega zapůsobit v kurníku
a vybral si k tomu nejdřív Schwarzíkovu taktiku.
Svaly rostly, ego taky, teď těm ženským vytře zraky.
Zapózoval, hodil řeč, jenže pak ho chytla křeč.
Když mu řekla padesátá, že má mozek v trenkách,
došlo mu, že jeho chvíle zatím dřímá v plenkách.
Radily mu posilovat místo svalů ducha,
"pak kdo je tu nevyzrálý, jsou to zkrátka ucha.
Já vím svoje, vale dám všem gentlemanským gestům,
vrátím se k svým strojům zpátky, smrt všem IQ testům!"

„Tak co, šéfe, vidíš něco? Co se tam děje? Tak nenapínej!“
Zasunul periskop, teprve pak promluvil.
„Dobře to dopadne, neboj, ten její na to každou chvíli přijde. Musíme sebou hodit.“
Uháněli o patro níž do dílny. U šicích strojů tam čekali ostatní.
„Máme nachystanou tu bílou látku? Víte všichni, co máte dělat? Ne že zase zvořete spodní lem, minule se nám málem přerazila.“
„Ale šéfe, to bylo tou botou, za to můžou ti na obuvním!“
„Neremcej. Je potřeba, abychom si dali záležet všichni.“
Jehličky se rozkmitaly, špulky nití roztočily.
A když Popelka rozlouskla poslední oříšek, byly v něm svatební šaty.

Krčma U Chlupaté neštovice byla již věky oblíbenou zastávkou všech čarodějnic, které prolétaly okolím a chtěly si odpočinout nad sklenkou rulíkovice, nebo si jen tak zakafrat. A také byla hlavní základnou košťatového gangu, který byl postrachem místních i přespolních.
„Králičí vnitřnosti mluví jasně,“ zaskřehotala jednooká ježibaba a podrbala ropuchu kvákající v její polévce. „Vítr bude mírný, severozápadní, a viditelnost optimální.“
„Výborně,“ reagovala druhá s bradavicí místo nosu. „Dámy, dopijte a fofrem ke strojů… Baruno!“ okřikla kolegyni, namol spící pod stolem, a zamračila se na jejího Kocoura.
„Jak-!“
„Klid,“ skočil jí do řeči a podrbal se za uchem, „já to odřídim.“