Příroda

Letní noc.
Ptáci usínají. V dálce u vody cvrkají cvrčci, jednou zahouká sova. Vysvitne maličký měsíční srpek. V kempech spokojeně usínají lidé, na které se měsíc jásavě neusmívá skrz celtu. Potok šumí. Padá vlhký noční chlad.
"Romantická noc," šeptá si páreček milenců na noční procházce a neromanticky si musí svítit mobilem.
Noc je tichá.
Téměř.
Slyšíte-li ultrazvuk, nestačíte se divit.
Červi, brouci a pavouci šustí na zemi.
Ticho prořízne vřískot hlasitosti startující stíhačky v kratičkých pulzech a vyděsí všechny můry v okolí. Možná i ty noční.
Přilétá temný postrach všech členovců.
A ten na rozdíl od lidí slyší úplně všechno.

Netopýr je prý zvíře, které žere prakticky neustále.
To je ošklivá pomluva. Jíme pouze v pauzách mezi ranním vyspáváním, poledním šlofíkem, odpolední siestou a večerní únavou. Ty zbylé tři hodiny denně se musíme pěkně otáčet, abychom se pořádně najedli. Když je jídlo, neváháme.
Takže jsem se nenechala pobízet a fofrem slupla třetí misku červů, kterou mi krmička přisypala.
Jenže pak už se můj žaludek nezvládl dál roztahovat a prudce se smrštil.
"Blé," sdělila jsem misce a s očekáváním pohlédla na krmičku.
Místo aby mi nasypala čistou čtvrtou misku, řekla "Fakt ne" a strčila mě zpátky do boxu.
Lidi jsou divní.

"Lidi mají tělesnou teplotu trošku nižší než plně probuzený netopýr. Ale když se ještě probouzíš a jsi jako rampouch, příjemně hřejí! A nezačne jim být zima, protože jsou opravdu velcí. Ale asi je jim zima, když nejsou oblečení, nemají totiž srst. Někdy nosí na sobě příjemné látky! A jejich ruce krásně hřejou. Umí je stočit a jsi jako u mámy pod křídlem."
"Ale pak na tebe začnou matlat. Fujtajksl."
"Nebuď taková princezna. Na to si zvykneš. Když jsi podrobená po jídle, očistí tě a máš to bez práce."
"Já bych se očistila člověku pod tričkem a nadrobila mu tam."
"Potvoro."

Zelená už roky není uklidňující. Musím ale uznat, že tohle je pěkný odstín - chartreuzská, zlatavá. Poloprůsvitná. Mírně se vlní. Opravdové vlny už si nikdo nepamatuje. Mohly být prý vysoké jako barák.
Jsme zhruba míli od pobřeží. Dno je pozvolné. Když si lehnete na břicho a zkusíte prohlédnout půlmetrovou vrstvou (dělat díru do Koberce se VELMI nedoporučuje), neuvidíte žádné ryby. Jen stíny těch věcí. Mají dlouhatánské končetiny a trochu světélkují. Také prokazatelně komunikují s Kobercem - v tichu je slyšíte šeptat.
Když budete chtít, přejdete z Alicante suchou nohou na Baleáry.
Kdysi jsme za největší problém pokládali tání ledovců.
Než přišla Řasa.

"Řasa? Mají netopýři řasy?"
Zrovna jsem dřímala po vydatné večeři, stylově uložená na flísové dece, která hezky kontrastovala s mou stříbřitě blond srstí.
Najednou mě popadla člověk, vytáhla z bejváku a začala mnou otáčet a pidlooce na mě mžourat. (Chytila totiž nějakou záhadnou oční chřipku. Nebo si nasadila kontaktní čočky naopak.)
Prý hledá moje řasy.
Začala jsem nadávat. Ona přestala omatlávat a radši se podívala do netopýří příručky.
Lidi!
Lidi!!
Lidi!!!
Někdy jsou fakt neuvěřitelní.
To se nemohla jednoduše zeptat?
My netopýři máme jemné kožní řasy mezi prsty rukou. Říká se tomu křídla (pro případ, že jste padlí na hlavu.)

Teplý zahřívací kámen. Jídlo v misce, ze které jsem se nikdy nenaučila jíst. Jídlo do tlamky dvakrát denně; časem jsem se naučila rozpoznat, kdy se ta chvíle blíží, a už jsem byla připravená, vzhůru a rozehřátá. Příjemné hlazení, teplo lidského těla. Vlastní fanklub. Box, ve kterém si protáhnete křídla. Ohrádka plná úkrytů, ve které bych párkrát mávla křídly. Nejsem zajatec, nejsem volná.
Volný prostor, přátelé, známý životní koloběh, celý svět je můj. Každé jídlo si budu muset ulovit. Zahřejeme se navzájem s kamarádkami, děti se zahřejí navzájem ve školce. Podzimní rojení...
Dilema?
Kdepak!
Vzlétla jsem z ruky, zakroužila a letěla!

S mým mladým spolubydlícím to nebylo vždycky růžové. Půlkou jedné nohy byl pořád ještě v pubertě a občas vystrkoval hřebínek nebo bicáčky.
Ne, rozhodně tou škvírou proleze a já nemám odhad. (Vyprostili ho kolemjdoucí lidé.)
Ne, určitě ještě při zimování uloví dámu a já závidím. (Na jaře měl natržené ucho, tři díry v křídle a na zádech dvě lysiny. Odmítl se k tomu vyjadřovat.)
Ano, tohle ještě zvládne sníst a já patronizuju. (Naštěstí nazvracel jen do misky, kterou lidé promptně vyčistili.)
Ne, konkurenci vykáže z rajónu a já jsem srab. (Oba skončili na ošetřovně a já jim přebral všechny dámy.)

"Ty jo, Béďo, ty máš novej bejvák?"
Všichni jeho kamarádi ho obklopili, závist jasná z jejich pohledů.
"Cha, už to neni 'vidíme ti až do ložnice', co, smradi? Tohle je barák snů!"
"A kdes to sehnal? Dyť sis nemohl novej vůbec dovolit a proto si lezl s tou průhlednou odporností. Neříkej mi, žes najednou přišel k penězům..."
"Hele budu upřímnej, byl to Boží zásah. Normálně jsem si lezl po dně jako obvykle, najednou na mně Boží ruce začali šahat a hodili přede mně několik na výběr! Jsem zíral, ti řeknu, ale pak jsem provedl rychlou výměnu!"
"To se někdo má..."

Letěl jsem, házel echa do všech stran a hledal. Bejvák. Pořádný a dobře umístěný.
Můj silný zpěv totiž brzy přiláká spousty dam, a nějak je musím ubytovat. A abych přilákal co nejvíce dam, musím mít bejvák strategicky umístěný.

Ha! Díra ve stromě!
Lezu dovnitř.
Vybíhá na mě jakýsi periferní bicáček. Následuje lítý boj a jedno natržené ucho.

Ha! Další krásný bejvák!
Žádný konkurenční zpěv, jen... a jéje. Netopýr velký. Ti vypadají jako my rezaví, ale jsou blond a mají za krkem zdivočelé mullety.
Málo místo pro dva plus mnoho.

Ha!
Konečně!
Budka a v ní úplně prázdno!
Mám odkud zpívat!

Dneska byl vhodný den. Očekávala nápadníka, rozvinutá do krásy, hezky pestře ustrojená, načesaná, napudrovaná, navoněná. Právě tak, aby se mu líbila.
Mohla jen čekat, to on přišel a vybíral. A měl z čeho, byly tu i jiné, možná hezčí. Ale snad se pro ni také někdo najde.
Přicházeli, pánové sršící energií. Už několik se jich uklonilo před jinou. Ale tenhle, ten se díval po ní.
Přiblížil se a v příštím okamžiku začali tančit. Vznášeli se v objetí, pluli spolu na vlnách vánku, on roztoužen, ona spokojená.
Rozkvetlá orchidej se dočkala oplození, zatímco zklamaný včelí sameček musel dál hledat tu pravou.