Svatý Jeroným vzhlíží k nebi
Téma jak stvořené pro úžasné spolupráce elektronové mikroskopie a konzervátorství a restaurátorství.
Bohatý šlechtic si zadal malbu obrazu Svatého Jeronýma, který byl po letech nalezen poškozen ve sklepení mikulovského zámku. Aby bylo restaurování provedeno správně a čistě, musí restaurátor použít původní barvy a původní techniky. Proto odebral maličké kousíčky barvy z poškozených míst a přinesl si je na analýzu.
"Chci obraz svatého Jeronýma. Žádnou lebku. Bibli, kalamář, brk, oči obrácené k nebi. Hnědá, rudá, bílá, modrá. Potřebuji neokázalou demonstraci našeho bohatství a vzdělanosti. Cena není důležitá."
"Udělejme analýzu pigmentů obrazu. Tipuji: okr, rumělka, olovnatá běloba a pruská modř."
"Červený kousek malby obsahuje síru a rtuť."
"Ovšem, rumělka. Hnědý?"
"Železo, vápník,..."
"Prostě okr. Běloba jen olovo? Žádný zinek, titan?"
"Jen olovo. Co to znamená?"
"Vznikl nejpozději v osmnáctém století. Kopie barokního originálu."
"Zajímavé."
"Co modrá, je tam železo?"
"Ne."
"Musí tam být."
"Není, opravdu."
"Co tedy?"
"Kobalt."
"Cože?"
"Kobalt. Není vám špatně?"
"Je. Žádná kopie. Ten obraz je barokní originál."
Obraz jsem na netu nenašla, nejpodobnější je mu asi tento: https://www.esbirky.cz/predmet/19533385. Není na něm lebka, Jeroným drží brk a kalamář, před ním leží kniha, za ním je rudá drapérie. Jeroným hledí k baroknímu nebi - modrá a bílá, krásné mraky.
Malíř si vystačil se čtyřmi barvami, ale vlastní obraz měl pět vrstev místo obvyklých tří čtyř (lněné plátno, pigment, běloba, krycí pryskyřice) - zde byla ještě pečlivě nanesena nivelační pigmentová vrstva pro vyrovnání plátna, na ni teprve druhá pigmentová vrstva, běloba na zesvětlení a krycí pryskyřice (technika vrstvený olej).
Červená byla rumělka (obsahuje sulfid rtutňatý), hnědá okr (hlinka, železnatokřemičitá). Tyto dvě barvy se používají snad od pravěku, takže je nelze použít k datování obrazu. Zajímavější jsou z tohoto hlediska běloby - do devatenáctého století se používala olovnatá, v devatenáctém zinková, ve dvacátém titanová. Pruská modř, obsahující železo, se používá také od osmnáctého století. Před ní malíři užívali lapis lazuri, modré barvivo obsahující kobalt. Bylo nesmírně drahé. Pokrýt oblohou více než čtvrtinu obrazu bylo tedy opravdu nevtíravou ukázkou bohatství a luxusu!
- Číst dál
- 24 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit