DMD č. 19 pro 19.4.2010. Téma: Dveře do prázdna

Fandom: Drakeni z Pernu
Když ho obklopil mráz mezimezí, začal počítat do tří. Vyloupli se do prozářeného Fortu a Limerth zařval na pozdrav.
Zoran miloval let na drakovi. Nemohl se dočkat, až bude dost starý na Zasvěcení. Ale teď měl jiné starosti. Dnes bude zpívat pro Mistra Harfeníka a zjistí, nakolik je dobrý jeho hlas.
„Buď tu hodný,“ rozloučil se s ním otec a odlétl. Čekali Spad.
Spokojeně coural po nádvoří. Reflexivně zkontroloval oblohu. Šedavý závoj jihozápadně…
Vlákna? Tam?
Zděšeně se rozhlédl. Jak dát vědět… je pozdě. Ale třeba… vybavil si chlad mezimezí a skočil.
Černá, černější, nejčernější…
Na skok do mezimezí nepotřeboval draka.
---------------------------------------------------------------
Očekávám opět náraz na hranice fandomu.

„Zabil jsi Padmé,“ řekl Palpatin.
„Nééé!“ zoufalý výkřik oblétl galaxii.
Ztratil vše, co miloval a ctil.
Pomohl zničit starý svět.
Prošel strašlivou proměnou.
Snažil se vzpamatovat, prohlédl si sám sebe.
Ale byl to vůbec on?
Ta sípající zrůda závislá na funkčním obleku s dýchací maskou?
Zrak není zrakem.
Chůze není chůzí.
Dech není dechem.
Bolest je všudypřítomná.
Již nikdy se nebude cítit jako člověk.
Je navždy uvězněn ve vlastním znetvořeném těle.
Ale žít prostě musí.
Anakin Skywalker je mrtvý.
Zrodil se Darth Vader.
Dveře laboratoře, kde vznikl, se otevřely.
Zaváhal, přesto se neohlédl.
Nejistě vykročil do prázdnoty své nové existence.

Fandom: (prozradím na konci)
Seděli kolem stolu a zírali do karet. Newton, Einstein, Hawking a oplešatělý muž v podivné uniformě.
"Tři dámy," řekl Einstein a položil karty.
"Full house!", rozzářil se Newton a začal nadšeně shrabovat žetony.
"Zase jste vyhrál, příteli," usmál se muž v uniformě a jemně pokynul hlavou na znamení poklony.
"Nedáte si někdo brandy?", zeptal se Einstein a zvedl se směrem ke dveřím do spižírny. Otevřel je, udělal krok do prázdna, zařval a byl pryč.
"Ale ne, už zase," řekl uniformovaný, "počítači, vypni simulaci." Zmizel pokoj, stůl i hráči a on stál v ohromné prázdné hale. "O'Briene, zase se rozbil simulátor!"
Fandom: Star trek

fandom: série Kamarádky (Enid Blytonová)
varování: je to s podivem, ale u těchto knížek absolutně nejsem schopná slashovat (a není to tím, že jsou to v podstatě dětské knihy). hetuje se mi tu naopak skvěle. to bude asi tím, že zbožňuju hlavního hrdinu a hlavní hrdinka se jmenuje stejně, jako já :)
poznámka: zmiňované události se tam děly a zmiňované pochyby ne, ale - kdyby Enid napsala desátou knihu, už by to tam být prostě muselo. je to přece život. a navíc, já jsem si to vždycky tak strašně chtěla napsat...:)
Pověsila poslední barevný lampion.
Julian, postávající u okna, se na ni usmál a zvedl oba palce. Pak si odhrnul z čela pramen vlasů.
Dívka zavřela oči.
Nenáviděla Arabellu.
Trápilo ji, když dával Julian jistou dobu té namyšlené princezně přednost.
Vždy, když si Elizabeth nevšímal, aby ji vytrestal, bolelo to.
Nikdy nevycházel se svým bratrancem.
Ona se s Patrickem spřátelila, ačkoli jen nakrátko. Po celou tu dobu se k ní její kamarád choval chladně.
Zaslechla za sebou lehké kroky.
Když ji Julian vzal kolem ramen a zvesela se zeptal, proč je tak zamyšlená, připadalo jí, jako kdyby otevírala dveře do prázdna.

Sherlock Holmes prohledával pokoj zavražděného. Náhle se přiřítil strážník.
„Lestrade zmizel!“ křičel.
„Nesmysl. Někam odešel,“ odvětil Holmes.
„Ne! Je pryč! Šel do té pracovny a zmizel. Volal jsem, ale nic. Je tam závěs, díval jsem se za něj, ale je tam jen zeď!“
Holmes si povzdechl. „Watsone, uklidněte ho trochu. Jdu tu záhadu prozkoumat.“
„Dejte pozor,“ varoval ho strážník.
Holmes mávl rukou a odešel.
Nevracel se hodinu. Dvě. Tři. Čtyři.
Watson byl zoufalý.
Scotland Yard byl zoufalý.
Ve sklípku pod pracovnou seděly dvě postavy.
„Portské?“ otázal se Holmes. Lestrade kývl.
„Na tenhle den,“ zvolal.
„A na tajné dveře,“ dodal Holmes.

Fandom: originální (Hvězdář)
Poznámka: Je to variace na povídku, kterou jsem sepsala už hrozně dávno a opravdu jsem netušila, že existuje něco jako Dr. Who! :)
Orion se k Damienovi pevně přitiskl. Cítil, jak se mu třesou ruce, ale nechtěl Damienovi ukázat svou slabost. Zahleděl se mu do očí. Tmavé safíry, ve kterých se odrážely galaxie. Zamiloval se do nich už tenkrát, když je spatřil poprvé.
Našel jistotu.
Stáli na vrcholku věže a najednou se zdálo, že se svět kolem začíná hroutit.
„Miluju tě, je to vůbec dovolené?“ osmělil se Orion.
„Nikdo to nám nezakazuje,“ usmál se Damien a jemně ho políbil.
„Co bude dál?“
„Staneme se dětmi hvězd. Jsi připraven existovat mimo čas?“
Orion přikývl.
Pevně se chytili za ruce a společně vstoupili do prázdna.

„Čo to tu máte? Čo to tu tak obzeráte?“
Profesorka Umbridgeová zabrzdila pri trojici pristihnutých.
„Netušíme...“ pípla Hermiona ostražito.
„Zvláštne dvere, ktoré nikam nevedú...“ doplnil Ron.
„Možno aj vedú, ale to vie len profesor Dumbledore...“ doložil Harry odvážnejšie a hlavne zlomyseľne. Nech sa baba trápi.
Umbridgeovú samozrejme spozornela. Dumbledore niečo skrýva. Zistí, čo. Kornelius bude mať radosť. Chá!
Vliezla do dverí... ozval sa slabý výbuch... ružová postava zmizla v prázdne...
„Fú... Rokfort stále prekvapí,“ zaceril sa Harry.
„Trelawneyová mala pravdu,“ zamračene prehlásila Hermiona. Prekvapene kukli. „Pred troma mesiacmi prorokovala, že sa svet zbaví zla... Kto by tušil, že nemyslela Voldemorta...“

Téma pro 19. 4. 2010: Dveře do prázdna
Toto téma bude uzavřeno 19. 4. 2010 v 23:59.
Jehej, konečně mám vlastní administrátorský účet! Pěkné drabblení!
Na této stránce můžete sledovat statistiku bodů.
A tady pro změnu fandomový seznam od Ave.
Kdyby byla někde nějaká chyba, hlaste se, ať někomu neukřivdíme:o).
V případě nejasností konzultujte Pravidla.