DMD č. 3. pro 3. 4. 2016. Téma: Anonymní seznamka

Je nahlodaný. Připravený souhlasit a zúčastnit se dobrovolně. Ne že by v tom byl rozdíl, nicméně aspoň mu to zase někdy budu moct omlátit o hlavu.
„Jaké náhody přesně?“ vyzvídá.
„Jak hodně se ti stýská po Narcise?“ sonduju, vědouc, že vstupuji na tenký led.
Pohled, který po mně hodí, bych si za rámeček nedala. Až je mi ho líto. Protože ono ho sice je dost, ale že jsem mu nechala manželku sežrat hadem, to si docela vyčítám…
„Promiň,“ navazuju rychle a omluvně. „Vím, žes ji měl rád. Ale když už… mohla bych ti najít někoho nového, úplně neznámého, co říkáš?“

Anonym1: Ahoj, jak se máš?
Anonym2: Ahoj, nic moc, co ty?
Anonym1: Mám se fajn. Co se stalo?
Anonym2: Ale nic, v pohodě.
Anonym1: Klidně povídej:)
Anonym2: Učitelka mě dnes vyzkoušela z biologie a k tomu mě praštila ukazovátkem.
Anonym1: A co jsi dostala? Nebylo to omylem?
Anonym2: Dvojku. Říkala: "Já ti dám, že bedrník je hvězdnicovitá, ty hajzle!"
Takže asi ne. Prostě Hrošice.
Anonym1: Cože?! Jako Velká Hrošice?
Anonym2: Ty ji znáš?
Anonym1: Žabáku?
Anonym2: Rejsku?
Anonym1: Sakra, myslím, že o tom, že si oba hledáme holku na anonymní seznamce radši
pomlčíme.
Anonym2: Jo.
Uživatel skokanzeleny odstranil tento chat

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či na internetoch nesedíš, ako predseda.
- Predsedu mi nespomínaj. Do zoznamky sa prihlásil a dnes na rande išiel. Po mne chcel, aby som mu kravatu uviazal.
. Pištík, ale on chcel ku košeli a nie od šibenice.
- To mal povedať. Ale my o vlku a predseda za dverami. Dobrého zdravia predseda. Čože nového nám nesiete?
- Ja vám dám, že čo vám nesiem, ja vám donesiem. Kto Anči ukázal zoznamku na internete? Ja dnes na rande prídem a hádajte, kto ma tam čaká.

„Má drahá Jo, jsem v laboratoři plně spokojený. Nepotřebuju, abys mi plánovala společenský kalendář.“
„Společnost mám excelentní,“ usmál se. „Tebe.“
„A občas velitele brigády,“ dodal tiše temným tónem.
„Naopak, já chci vychovat vědce z tebe,“ pokračoval.
„Mladá vzdělaná žena,“ Jo předčítala z novin neposlouchajíc Doktorovy námitky, „se zájmem o vědu a geopolitické problémy, obzvláště způsoby vládnutí, hledá obdobně smýšlejícího gentlemana se zastaralým vkusem v oblékání. Zn.: Doktor podmínkou.“
„Josefíno!“
***
Postarší žena v tmavě fialovém saku a sukni Doktora nonšalantně pozdravila.
„Milá paní,“ odpověděl zdvořile. „Známe se snad?“
„Missy,“ představila se. „Ale znáš mě spíše jako muže snažícího se ovládnout Zemi...“

Miluju psy, když vidím nějakého roztomilého psa, hned se za ním otočím. Smutné je, že první na co koukám, je pes, ne kdo drží jeho vodítko. A tak se skláním, drbu chlupáče po hlavě, prohodím pár komplimentů na jeho osobu a až pak mi dojde, že dělám něco špatně. Zvednu hlavu a k majiteli zadrmolím něco ve smyslu ,,Promiňte, ale ten je tak krásnej." a následuje debata o tom jak je Sorbon starej a které jídlo má nejraději. V zápětí mi dochází, že spěchám a jak jsem anonymně přišla, tak anonymně odcházím. Při tom by to mohla být skvělá seznamka!

„Hele, mladej, s láskou to vůbec není jednoduchý, to ti teda povídám.“ Jeho šéf smrděl po zvětralém pivu a obličej měl strhaný. Přesto zmobilizoval všech sto třicet jedna centimetrů výšky do pohotovosti a zatvářil se veledůležitě. „Láska je křehká a zranitelná jak květinka, mladej. Vždycky nejdřív musíš zjistit všecky jejich společný vlastnosti, zájmy, postoje a touhy a vynásobit je kvocientem podle týhle tabulky. Pak odečteš neurózy, znásobíš to tělesnou přitažlivostí a teprve potom nabíjíš a pálíš. Je to jasný?“
Amorský koncipient kýval hlavou, ale nevnímal ani slovo. Další čtyři tisíce let potom prostě střílel šípy naslepo... a taky to šlo.

„Přes počítač jsem se přihlásil anonymně do seznamky, Cathy mi ukázala jak na to,“ zamumlal Eddie.
„Si děláš prdel. Ty a seznamka? Vždyť i atomy se tě bojí. Co potom ty ženský. Dobrá, co potřebuješ ode mě?“
„Radu, jak na ně.“
John si přihnul z flašky pelyňkové brandy.
„Zkus být sám sebou, ženský to žerou.“
„Seš si jistý?“
„U mě to funguje.“
Později
„Tak jsem tady!“ řekl ledově Eddie při vstupu a v ruce se mu zaleskla břitva. V tu nanosekundu všichni vyklidili sál.
„Vždyť jsem sám sebou, tak co jenom dělám špatně?“ dumal Eddie, zapomínaje přitom na svoji pověst.

„Sherlocku, co ta anonymní seznamka?“
„Johne, kolikrát ti mám říkat, že tvůj naprosto šílený nápad-“
„Každý potřebuje lásku. To ti povídám, budeš mít šťastný život, ať chceš nebo ne. Dostal si nějakou odpověď?“
„Ne.“
„Možná je chyba ve tvých požadavcích na partnera. Ukaž ten formulář.“

Věk:30-40
Vzhled: světle hnědé vlasy, postava středního vzrůstu, připitomělý výraz ve chvílích zamyšlení
Povolání: lékař
Specifické požadavky: psychosomatické kulhání, literární výtvory pochybné kvality, pečovatelský komplex, pevné morální hodnoty

K jeho zádům se přitisklo horké tělo.
„Je chyba v požadavcích?“
„Ehm… Ne.“ Na Johnově tváři se usadil výraz šťastného idiota. „Očividně máš výborný vkus.“

Zelená se za oknem míhala už několik hodin. Mladý pan Stern, syn zkrachovalého hokynáře a nadějný student práv, se pokoušel vyvážit komfort s dojmem vážnosti a polohy na sedadle měnil s největší opatrností. Kupé sdílel s podrážděnou matrónou a bělovlasým pánem se skřipcem na nose, který při sebemenším zvuku vystrkoval hlavu zpoza novin. Po tak dlouhé cestě měl dojem, že už jsou jako rozhádaní příbuzní. Anonymní seznámení.
„Já jsem nějaký Navrátil,“ zahalekal mladík s demižonem pod paží, když se v Brně měnilo osazenstvo.
„Stern.“
„Rakušan?“
„Pražan.“
„Tak na to se napijeme!“
Než přijeli do Vídně, byli z nich nejlepší kamarádi.

Barevná světla přebíhající po stropě i stěnách. Hlasitá hudba dunící jí v hlavě. A sklenička na pultě před ní. Vykašlal se na mě… proč? Slzy. Stékají pomalu po tvářích. Zvolna otočí hlavu. Pár modrých očí. Dívají se na ni. Soucit… snad pochopení?
Barevná světla přebíhající po stropě i stěnách. Hlasitá hudba dunící mu v hlavě. A sklenička na pultě před ním. Zvolna otočí hlavu. Pár hnědých očí, slzy stékající po tvářích. Bolest… snad zklamání?
Přítmí. Vzdálené dunění hudby. Jeho modré oči, rty…
Tma. Ticho. Její hnědé oči, černé prameny vlasů…
A pak už jen ON…
A pak už jen ONA…