DMD 2016

Tentokrát vybírám tuto dvanáctku od
Aries: Probuzení, neboť je napínavé.
Dain: smaismrmilmepoetalevmibunenugttaviras, protože je zajímavé.
Danae: Dovolená za účelem sňatku, neotřelý pohled na historii z méně známé strany.
ioannina: Návrat z dlouhé temnoty, protože vzbuzuje empatii a naději.
Keneu: Neklid, jelikož po přečtení nenechá v klidu.
Kopapaka: Džungle, protože to má hloubku a sílu.
Lejdynka: Vzdech statečných, neb je umocněno rýmy.
Macalaurë: Na zdi, protože se mi při čtení zatajil dech.
Rya: Míkal, protože je to hodně působivé.
Se.id Z jiného šuplíku než obvykle, protože je to vážně dobré.
Skřítě: O tom, jak je vážně skvělé žít životem učitele, pobavilo, ocení zvláště ti, kteří vědí, oč běží.
Sophie: Vězněná vlastním tělem, protože z mého oblíbeného fandomu a o méně známé malířce.

Ježíš to v pubertě neměl vůbec lehké...nojo, to je tak, když je váš otec vševidoucí, vševědoucí a ještě k tomu Bůh. Když byl poprvé omámen nikotinem a cigaretovým kouřem se málem zadusil, tak večer dostal od Josefa zaracha na počítač, protože to na něj biologický otec napráskal. Taky na něj často žaloval, když tajně měnil vodu ve víno. A vemte si jaké to je, když vás vlastní otec sleduje ve sprše nebo... no... s rukou v kalhotách (nedivte se, Ježíš nebyl žádné neviňátko) Prostě trapné. Měl z toho docela depky a když si našel holku, bylo to ještě horší.

Šedá, žlutá, červená a zelená od ef77
Autíčko od Effathy
Veselý večer od Erys
Na první pohled od Šmeldy
Přišla na počátku od Carmen
První z dlouhých dnů, prvá z dlouhých nocí od se.ida
Zelenomodré hledání od Bilkis
Já a ty od Avevy
Poodhrnutí závoje od Carmen
Slunečné ráno od Mordomora
Květinářka od ef77
Mlčení od Danae
Na návštěvě od Macalaurë

Pastelky
Žluté, oranžové, zelené
Pastelky
V papírovém pouzdru balené
Pastelky
Všech barev dokonalé spektrum září
Pastelky
Malovat kouzla s nimi se daří
Když jeden přijde vyčerpaný, plné srdce úzkosti
po papíru a barvách sáhne, začne kreslit ve zlosti
Jako kouzlem srdce svou tíhu ztrácí
a kouzelník zpět ke svému srdci se vrací
Vlákna bíleho papíru sytou barvu přijímají
Zjišťuje, že každý umí kouzlit
Na své dílo šťastné oči šťastně se dívají
Už ví co dělat, až zas bude v srdci blouznit
Pastelky
Zářivé, klidné i ohnivé
Pastelky
S těmi hned všechno obživne
Pastelky
Světlé i tmavé, barevné, nádherné
Pastelky
Kouzelné

Nesouvislý výběr z drabblů do prvního do desátého dubna, bez jednotné myšlenky, bez ladu a skladu, asi jsem chaotik:
Přenádherný Avevin les, do kterého bych se jednou chtěla podívat.
Když někdo umí psát, napíše cokoli. Třeba Rya a její Sci-fi, ze kterého mi šel mráz po zádech.
Owlicious a Bible, pro mě stálice letošního DMD, za všechny bojovník Jozue.
Hanťa, hrabalovský, hořkosladký, smutně krásný. Mantisa ho vystihla dokonale!
Letos se sešlo hodně povídek na Hru o trůny, což mě velmi těší. Vybrala jsem Birutinu, protože Margaery a Královna trnů!, ty dvě intrikářky mám moc ráda.
Lee napsala nádherné drabble na úžasného člověka. Život je někdy vážně nefér.
Abychom zůstali v rodině, Temná představa šmírákova Vinpiekova. (Ať má ten tragéd radost. Kecám, vážně se mi líbí :o)).
Mé milované Mýty a Doktorova Frau Totenkinder s neméně okouzlujícím Zvířetem.
Miluji suchý humor. Iantouchův Gil-galad jím byl obdařen dokonale.
Keneu a její Zeus, který mě naprosto a dokonale odboural.

Ženu ani květinou neodradíš - Carmen
PREZIDENT ZEMAN VYMĚNIL PREZIDENTSKOU STANDARTU ZA ŠTANGLI TLAČENKY! - L.P.Hans
Pozorně se dívej - Aveva
Osamělý štamgast Jimram - Chrudoš Brkoslav Štýřický
Ale - L.P.Hans
Rozloučení s hrdinkou - Marek
Vyšší smysl smrti - Ebženka
Proč za svatbou nejsou tečkou bílé šaty s dlouhou vlečkou?! - Skřítě
Nikdy víc - hidden_lemur
Ani minutu - Azereth
České kamenné koule - kytkááááááá!
Není čas ztrácet čas - Tora
Pověst o dobytí ráje - strigga
Na šťastný návrat - Owlicious

Rozhovor v pouzdře - Chrudoš Brkoslav Štýřický
Slzy kapitánovy - VylisovanýSynČaje
Krajina před bouří - Faob
Návrat - Queen24
Tanec stínů - Azereth
Elfka a estetika - Amaranta
Plížení - Aries
Benedikt - Aveva

Jeřabina a její Sibiřský příběh jsou melancholie a dramatu plné. Za všechny uvádím alespoň stoslůvku A potom promluvil
Alasdair MacColla mne dojal zejména stoslůvkami Stínohra a Na výletě
Bilkis a její Křivdy z hlubin brdských hvozdů. Česťa a Karl ve stoslůvce Zamětřas
Rozloučení bolí, pochopení ještě víc. akai a její Marnost
eliade a její vzpomínková stoslůvka Kameny nerostou na stromech
Stařena bez šedivého vlasu a její strach od ioanniny Stále příliš mladá
Aveva a její Příběhy slz. Krásně melancholické moře na tvářích...
kytka a její poklidné lesní drabble s překvapivým závěrem, které zanechalo trpkou melancholii Ve stínu kapradiny
Peggy a její hraběnka, která splnila svůj slib Splněný slib

Vrány dle havrana mají být něžné jak květinka, moudré jak sova Regi a silné jak admirál Nelson!
Amaranta moudře tuší, že havrani bez vran jsou marní jak pouště bez oáz, a třeskutě vtipně odhaluje zrod jednoho hrdiny: Za vším hledej ženu.
Angie77 se tváří ukrutně jak Medúza, ale přitom předkládá laskavý příklad správného vedení vráňat: Tvrdá výchova.
Arenga ví, že když se slétají supi, není čas květinek, a představuje jednu pořádně silnou a statečnou vránu z naší minulosti: Ermengarde z Narbonne.
Azereth ve velevtipném stosloví připomíná, že ke zralé vráně neradno se chovat jako k malé školačce: Deziluze pokročilého věku.
Carmen se nebojí domácích prací, ale odcamcaď až pocamcaď, líní havrani jsou mor do hnízda: Zásadní dějový zvrat o sedmi bodech!
Erys v zkratce mrazivé jak sibiřská zima přibližuje, že když se vraždí bližní, i vrány ostří zobáky: Nezbyla jiná cesta.
Lady Lestrade je v drabblíku šlehavém jak šavle nesmlouvavá s havrany, kteří si pletou rovnoprávnost s leností: Pozor na svá přání.
Lagertha působivě až strašidelně vypráví o zbraních starých jak pramáti Krá, jimiž třeba krotit lakomé havrany: Volnost patří všemu a všem.
Peggy vzdává ocelový hold všem vranám, které dávají život navzdory Smrti, uprostřed havraního zabíjení: Když to jinak nejde.
Wendyses varuje v skice černější než zobák havraní – když naštvete a podráždíte vránu, pod jejíž úrovní spát prospěchářsky s racky, nedivte se dopadům: Neviděné!
Kilián, havraňák, ctí havrana i vránu svou, ale není všechno zlato, co zakrákořou: Vzdělaný otec.

Pan Fajst jest pokladníkem na penzi. Má spoustu času a proto otravuje a donáší na nás do školy. Pročež jsme mu přísahali strašlivou pomstu.
Letos o vánocích k nám přijel na návštěvu brácha Láďa, co se učí na příručího až v Teplicích. Mluvil hlubokým hlasem, ptal se mě, jak prospívám, a koukal mi do sešitů.
Ale já beztak věděl, že by nejraději kul pomstu s náma, jenže nemůže, anóbrž už je dospělý.
Pročež když jsme panu Fajstovi psali na dveře neslušný nápis, Ladislav stál na rohu, pokuřoval sváteční viržinko a dával bedlivý pozor, aby nás při tom psaní nikdo nenačapal.
***