Drabblata podmanivá, okouzlující, magická.
Mořsky náladové Vidět od Macalaurë
Zadumaná Legenda o vzniku magie od pevy
Hravé Kouzlo stříbrného plátna od Martiana
Poetické Poštovní blues od myday
Krytí a Zelenomodré hledání od Bilkis s příchutí jehličí
Nápadité Žhavé kameny od mamuta
Prostě kouzelná Květinářka od ef77
Mrazivě podmanivé Ticho od Danae
Chvějivé Skoč od hidden_lemur
První výběr magických drablat, bude ještě jeden. A ještě tady pořád mám obrovskou kupu dalších, co si zaslouží připomenout... Letos byla fakt úroda bohatá!
Smutný je Návrat do Lesa mytág od galahada.
Rodoví duchové mají smysl pro humor, ale Ctiborova odpovědnost jê vážná věc, ukazuje Aveva. Zato její vesnická čarodějka si dokáže poradit. Dědictví
Sivaer sugestivně líčí temnou magii v temném lese: Splacený dluh
Magický svět Pána prstenů a Proměna od Birute.
Ak.žena zpívá svůdně děsivou píseň Lidovou z Moravy
Ochranné zaklínadlo od Danae je tak geniální! Chci ho do Budče!
Čaroděj na cestě od Ryi slibuje výjimečný zážitek.
Fantasticky strhující obraz poskytne Otevřená hlubina od Mordomora.
Všechny náležitosti dokonalé noční můry nabízí Loď od Julie.
A Prasklé zrcadlo od Faoba na klidu rozhodně nepřidá.
Jaké jiné číslo pro ty, kteří čarují se slovy....
Některé stoslovky se už ocitly v jiných výběrech. Pouštní růže od Bilkis dokonce ve dvou, jinak by tu nemohla chybět.
Nádherný popis úchvatného výjevu i obrazu, to je Hvězdná obloha od Saphiry, další z jejích podmanivých vyprávění o Vincentu van Goghovi a jeho obrazech.
Jiný noční výjev - mrazivě krásná Tichá země. Rozhlížejme se a naslouchejme hlasu krajiny, jak nás nabádá Alasdair MacColla.
Po zimě přijde jaro. O tom vypráví Až přiletí - hřejivá a půvabná básnička od mamuta.
Jaro ve všech odstínech před námi opravdu barvitě vykresluje HCHO.
A pravou jarní pohodu teplých květnových dnů zachycuje svérázně Domonosov, autorem je PanVrchni.
Příroda má v sobě krás nespočet, s jednou velmi zvláštní nás seznamuje Melosira: Sviťte na poplach!
Krása však může být i znepokojivá. Jako pověst Král démonů od Bilkis, fantastické strašidelné vyprávění.
Nebo skutečně démonicky přitažlivý Tanec stínů od Azereth.
Ale ze stínů může vést cesta ke světlu: Via lucis Povede nás poutavá autorka narnijských i biblických a filosofických příběhů Lee.
A světlo přichází - přináší ho Arabela. Milá postava z mé oblíbené knihy, krásné zakončení příběhu. Potlesk pro striggu.
Pro krásu ovšem nemusíme chodit daleko. Skřítě, náš veselý básník, nás učí objevovat krásu tam, kde to dobře zná ona. A kde bychom ji možná ani nehledali. S.K.Neumann půjčil cosi ulici i městu...
Doma stačí někdy jen fantazie a barevné pastelky, abychom si otevřeli cestu ke krásným pohádkovým světům Za stenou tak jako galahad.
A na závěr se nehodí nic lépe než cituplná, napolo narnijská Radost bez konce od Doktora.
Tenhle rok možná nebyl tak plodný jako minule, ale rozhodně jsem stvořila drabblata, na která jsem pyšná.
Snad nejvíce na svojí první navazující příběhovou sérii, fanfikci na Pána prstenů aka Příběhy Čtvrtého věku.
Ale máme vybírat jedno drabble, ne celou sérii, takže nakonec vyhrálo drabble, které ve mě silně rezonuje a ač se to možná nezdá, je osobní.
Téma bylo Sedm kulí.
Šla, vyzbrojena pouze svým hlasem a odhodláním.
Do boje.
Do boje proti těm, co drželi naleštěné pušky, na tváři nosili arogantní úšklebky.
Kéž by slova dokázala odvrátit kulky, změnit kurz, kam směřuje svět.
Ale když vám drží hlaveň u hlavy, jak můžete být klidní? Jak můžete předstírat, že je vše v pořádku?
Křičela. Bude křičet, dokud se neotřesou základy světa, dokud světlo neprorazí tmu, dokud kulky nenajdou svůj cíl.
Sedmkráte vystřelili. Sedmkráte zasáhli.
Když jí život vytékal z žil, ptali se jí: "Mělo to smysl?"
"Pokud jsem svými slovy zachránila byť jednoho člověka, změnila jen jeden život... Mělo to smysl."
Můj táta mi řekl, že se nemám tolik rozčilovat a že prý stejně svými slovy nezachráním svět... Je těžké zůstat v klidu a neřešit to, když se vás věci osobně týkají.
Nehodlám mlčet, když musím poslouchat, že lidé jako já si nezaslouží vzdělání, svobodu nebo právo na život. A pokud moje slova změní život aspoň jednomu člověku... No, mělo to smysl.
Jak jinak změnit svět, než tím, že se ozveme?
Každopádně, snad se s některými z vás uvidím na FFku, možná na pikniku a rozhodně se plánuji zúčastnit i příští rok. ;)
První večer od Rebelky už v nějakém výběru byl, ale když to milujete, není co řešit.
Města a oči od Mantisy uvádějí do nálady velice zvláštní.
Vysoko v Abruzzách je krásně, jak ukazuje Esclarte.
Zajímavé České kamenné koule představila Kytka.
Bilkis letos putovala především lesem, ale zabrousila i do tajemného města a její Kroky jsou úchvatné.
Alasdair MacColla se dělí o své nevšední zkušenosti a všechna jeho drablata stojí za přečtení. Například Tichá země
Rustam vysoko v začarovaných horách od ef77.
Z vrcholů hor nás žene Julie rovnou do propasti Nahnali jste mě tam!.
A v téže propasti ještě zůstaneme s Avevou Diplomatická mise
O nočních tvorech sugestivně vypráví hidden_lemur
A ještě jednou Bilkis a její Pouštní růže, co není květina
Předjaří za polárním kruhem by se mi rozhodně nelíbilo, ale Melosira to popisuje tak, že bych snad i změnila názor
Trochu zapadlejší kousek z mé něžné reality.
Sotva pohnul hlavou, ruce ztuhlé.
Neuhlazen, neoholen a hladový. Na holeních modřiny.
Hodinu přehazoval uhlí.
Nepřikvačila, na kavalci s kávičkou.
"Ty jsi skvělá!"
"Co ti zase nevyhovuje?"
Hlavně že rovnoprávnost!
Utkvěla pohledem na nehtech.
"Hele, nebuď hloupý! Nejsi žádná květinka, to já!"
A já?
Slyšela nevyslovené.
"Ty jsi hlína."
"Jasně," nahlas.
"Mé slzy tě kropí, můj smích kypří! Má krása je tvou úrodou, já jsem tvá akvizice."
Nechápal. Odkud to vzala?
"Chtěl bys, abych nakvašená?" přerušila hluk akvária.
Nechtěl. Není kráva a on holobrádek v kvádru. Oba vědí.
Čím více rozkvete, tím k němu ohleduplnější.
Pohladil okvětní lístky.
"Nekvaltuj," hlesla.
Druhý z výběrů se týká jiných mých lásek než ten historický. Tentokrát půjde o zvířátka, zvířata, potvory a přírodu vůbec.
Alasdair MacColla
Ukázal nám svět zvířat, která v našich luzích a hájích zrovna nepotkáme. A přesto mi nějakým způsobem připomněl časy, kdy jsem sedávala v lese s dalekohledem v ruce, napjatě sledovala, co kde lítá, abych pečlivě zapsala své úlovky. Já viděla lindušky, pěnice či stehlíky, jakých zvířat se dočkal Alasdair se dočtete v Tak kolik?
Danae
Jsem už zmínila ve svém výběru historickém, ale toto drabble mě tak pobavilo, že nemohu než zařadit. Májový rozhovor
Doktor
Jako milovník a majitel koček jsem rozhodně nemohla vynechat Košína a Želvíka. Ty dvě rozumbrady mě bavily pokaždé, když je Doktor pustil ke slovu. Co třeba Jak vybruslit z maléru
Martian
Její poláčkovské příběhy mě bavily převelice. Většinou byly o tom, jak je to mezi klucima, ale kocour Honza taky stojí za zmínku. Malý velký bojovník
Neviathiel
Kočky jsou jednoznačně mými favoritkami mezi zvířaty. Ale uznávám, že i potkani mohou mít něco do sebe. Pohádka o dobrodružném výletu
Queen24
Přiznám se. Na koni jsem seděla jen dvakrát a vždycky mě poněkud zneklidňoval pocit, že nevím, kde má brzdu. Ale stejně mě tato veliká krásná zvířata fascinovala odjakživa. Proto nemohu vynechat. Hlavně, aby to neprasklo
Regi
Její příběhy o dobromyslném bradavickém hajném mě bavily den co den. A Hagrid a zvířata, to jde dokonale dohromady. I ta nejdivočejčí považuje za mazlíky. Proto tohle drabble zpočátku udiví a pak rozesměje. Neodkladná záležitost
Rya
O přírodě nejen na naší planetě. Vězeň
Sophie
Tak z tohoto kousku jde trochu strach. Ale patří sem právě proto. To abychom nezapomněli, že příroda, to nejsou jen měkké tlapky koček. Občas to v ní vůbec není k smíchu.
Udělám pro něj vše
Tora
Jak bych mohla zapomenout na Hotel u devíti koček a jeho roztomilé i vykutálené obyvatele. Těžko vybírat nejoblíbenější drabble nebo nejmilejší kočku či kocoura. Nakonec jsem zvolila tohle, ale přečtěte si všechna. To je radosti, takhle k večeru
+ jedno navíc
Luciuska
Lucius Malfoy sice není zvíře, i když někdy si s ním autorka taky užije své. No však si přečtěte. Přemlouvání
Možná to někdo z vás neví, ale Kaisa mi letos věnovala několik drabblátek, a protože ji mám neskutečně moc ráda a její tvorbu taky, rozhodla jsem se, že udělám výběr nejlepších děl z jejích letošních pokusů. :)
1) Stádia rozkladu (drabble)
1) Vše, co z nás zbylo (drabble)
Možná si teď myslíte, že neumím počítat do 2, ale z matiky mám už od první třídy jedničky a zatím se to za těch 10 let školy nezměnilo. Tahle dvě dílka jsou prostě nejlepší, a kdybych se musela rozhodnout, které z nich je lepší, asi bych se zbláznila, protože to prostě a jednoduše nejde.
2) Kubistické splynutí (drabble)
3) Na dostaveníčko s chemií (drabble)
4) Nereální lidičkové (drabble)
5) To (drabble)
6) Dobrovolná destrukce (drabble)
7) Utopení muži (drabble)
8) (S)vázaná (drabble)
9) Barevná dohoda (drabble)
10) Snad (drabble)
To by pro můj výběr bylo vše. :) Pokud Kaisu neznáte, běžte to okamžitě napravit! A jestli se vám její díla líbila, čtěte je klidně všechny. :) Nebo mi napište, co od ní máte nejraději vy. :)
Drabble na téma Stopy korýšů.
Rozhodně nepatří mezi nejčtenější. A snad právě proto jsem ho vybrala.
Srdce obaleno v krustě
Se svědomím ztvrdlým jako schránka korýšů
Plahočí se mezi omyly
Prosazují zpátečnické názory
Aby tak nebylo do očí bijící
Že stále couvají
Před vším
Bojí se změnit směr
Bojí se otočit
Bojí se dívat vpřed
Zanechávají za sebou hlubokou stopu
Aby ti bezradní je následovali
Aby do propasti nespadli sami
Stopy korýšů křižují zemi
Aby bylo na čem ukřižovat rebely
Oblázky se zaoblenou nadějí
Malé děti s kyblíčky na pobřeží je sbírají
A taky mušličky a taky raky
S dětskou dychtivostí
Z písku staví hrady
A mnohé to neopustí
I v dospělosti staví domy na písku
Do výběru jsem vybrala toto drabble, protože mě představa toho setkání prostě baví a myslím si, že maličko zapadlo, protože jsem ho vkládala do nedělního bonusu. Bylo na téma Pláčí námořníci rum?
Nemohl se dočkat sálajícího slunce a horkého písku. Mířili s Klofanem na jih.
Trpkým zklamáním však bylo, když ho v cíli cesty přivítala běsnící tropická bouře.
A najednou se zčistajasna ocitl na palubě lodi, která plula po obloze!
Horda nebezpečně vyhlížejících námořníků, která ho obklopila, mu slibovala nevýslovné hrůzy, jakmile se ho chopí jejich krvežíznivý kapitán...
Kapitán, který se představil jako Shakespeare, mu právě do čaje nalil štědrou dávku rumu, když se loď zakymácela. Polil je oba od hlavy až k patě.
Sirius skrz rumové slzy vyjeveně sledoval, jak mu kapitán s dobromyslným úsměvem přináší chlupatý růžový župan na převlečení.
