Do rukou

Opatrně pozvedne ruce, pevné a jisté. Kdysi mu dělalo problémy ovládnout třas, ale dnes už je klidný. Ví, že na něm záleží všechno. Ale taky ví, že hodiny zkoušek přinesly své ovoce.
Podívá se na hudebníky před sebou. Všichni v něj vkládají své naděje, osud dnešního večera vložili do jeho rukou. A on zas do těch jejich.
Pohledem zkontroluje partituru. Narovná se, usměje a zdánlivě prostým gestem udá tempo.
A pak celý svět zmizí, rozmaže se v bezvýznamné šmouhy. Zůstane jen on, hudba a perfektně ladící nástroje.
Hrají o zkáze, konci a temnotě, ale on se zeširoka usmívá.
Je šťastný.