Equilibrium RPG

Svět je malý a o náhody v něm není nouze. Dánsko je ještě menší, takže náhody mají žně.
Tři vyslanci Valhaly tradičně pročesávali sklepy nemocnice, kam se často uchylují upíři pro krevní konzervu poslední záchrany, když narazili na muže pracujícího přesčas.
„Co tu...“ začal se divit, ale ne dlouho.
„Ty nemehlo!“ umlčela ho Botilla rázně, neboť mu ubalila facku jako hrom, nemilosrdně ho kopla ho slabin a pak ho milosrdně omráčila.
„Očividně se znáte,“ podivila se druhá Dánka.
„Jo, pitval mě po té přestřelce.“
„Víš, je to jeho práce. Třeba potřebovali vytahat kulky kvůli vyšetřování.“
„Ale já ještě nebyla mrtvá!“

I bohové chybují, zejména když zuří. Tór při přenášení trojice božích bojovníků zuřil tak, že mu málem hořely fousy.
Nelze se tedy divit, že je místo do dánského Hollandsbjergu poslal do holandského Denekampu a pak šel mlátit obry, takže bylo potřeba obstarat alternativní dopravu. Ida se pokoušela stopovat, ale jejím přednostem zastavila až podezřele pestrobarevná dodávka.
Zevnitř se linula vůně květin a smrad vlkodlaků, ale jeli žádaným směrem a vzali je.
„Na sever!“ zavelel Arne a jelo se. Vlkodlačí hipíci byli velice přátelští a stopaře po dvanáctihodinové cestě a jedenácti pořádných jointech vyklopili do příkopu nedaleko Bruselu. A sebe taky.

Dívka se sesunula mezi odpadky. Mladíci si do ní ještě kopli a pak se se smíchem přesunuli do nedalekého hostince. Liam si povzdechl.
„Znáš ji?“
Kurtizána na zemi se marně snažila přitáhnout si cáry oděvu k tělu.
Pokýval hlavou „Bývala milenkou krále."
Sukuba pokrčila rameny „Prostě pech…“
Zasmál se: „Mademoiselle, trochu zájmu by neškodilo, ostatně, mohla jste to být vy.“ Sledoval dveře hostince a pak se otočil k sukubě „Večeře? Zvu tě.“ Oči měl zlaté a hladově se mu leskly.
„Vážně nejsi Francouz? Takové choutky."
„Kdo ví,“ spiklenecky na ni mrkl. Společně se vydali trochu zamíchat lidské osudy.
Začalo sněžit.

Fandom: Equilibrium (rpg) (rok 2005)
Když ke svému překvapení zjistil, že první cíl jeho lovecké kariéry není upír, ale zdivočelá sukuba-společnice, byl donucen začít improvizovat. Po pár hřejivých slovech si to rozdali přímo v koupelně apartmánu, kde ji zastihl velmi neozbrojenou.
Ona mistrně využívala své mrštnosti, drápků i znalosti citlivých míst na mužském těle, on měl jako začátečník co dělat, aby zběsilé tempo přežil. Ona ječela jako německá siréna, on se potil snad i na chlupech.
Nakonec jí z posledních sil nastříkal do obličeje plnou dávku ze sněhového hasícího přístroje, což její choutky dostatečně zchladilo, a propadl podlahou bojem zdemolovaného pokoje přímo do hotelového baru.

Fandom: Equilibrium (rpg) (rok 1939)
Kulky svištěly vzduchem a jeho posledního kamaráda zasáhla střela z děla sovětského tanku T-28 přímo do čela. Sampo sám stačil včas skočit za nedaleký pařez, kde mohl v relativním klidu zvážit svou dost nezáviděníhodnou situaci.
Nebyla naděje, že by se finské armádě povedlo proti mnohonásobné přesile Rusů zvítězit, byť měla v domácích lesích dramatickou taktickou výhodu. Teď, když překontroloval zásobník a odhalil v něm jedinou kulku, mu bylo jasné, že válka skončila i pro něj.
Zapálil molotov, políbil přívěsek kladiva na krku a dal se do díla: vyběhl, hodil, zařval, vystřelil, zasáhl, zemřel.
Valkýry měly naštěstí poslední dobou plnou pohotovost.

Tentokrát už toho měl Tór vážně dost. Srazil Lokiho jedním mocným úderem ještě mocnějšího kladiva a za vlasy ho odtáhl před Odina, dožaduje se spravedlivé kompenzace za to, že na něj zlomyslný bůžek opakovaně sesílá škytavku a kocovinu.
Vzhledem k předchozím škraloupům bylo rozhodnuto, že bude výtržník potrestán věčnou separací tak daleko od ostatních, jak jen to bude možné. Kde však takové místo hledat?
Na dně světového oceánu má synka, v podsvětí dcerku a na dalekém, mrazivém severu dokonce družku.
Brokk s Andvarim, trpasličí mistři kováři a poslední dobou hlavně průkopníci kosmonautiky, ale nakonec přišli s jedním moc zajímavým návrhem...

Na všem ležel neproniknutelně modrý mrak, ale brzy bude horký den, je čas procitnout. Tříčlenný tým božích bojovníků, dhampír, medvědodlak a norský dřevorubec, pomalu kráčel prašnou ulicí zapadlé vesničky někde na Sicílii, daleko od civilizace.
Ten umí to a ten zas tohle, a všichni dohromady právě dokončili čištění města od upírů. Velitel si na hlavu usadil ukořistěný slamák, ovšem jeho kolegové mu rázně vysvětlili, že v něm vypadá jako dement.
Suvenýru na svou první cestu do Středomoří se tedy neochotně zbavil, zahodil jej do nejbližšího křoví a prošel čerstvě otevřeným portálem. Už se těšil, jak se zas nahoře pěkně ožerou.

„Ragnarök se nezadržitelně blíží,“ sýčkoval Odin v hodovní síni Valhaly stejně, jako to dělal každý den posledních pár století. „Teď to vypadá, že přijdeme i o nové posily.“ Tohle byla pro tisíce přítomných bojovníků zlá novina, leč Frey se kudlou v zubech špárat nepřestal.
„Ti pokřížkovaní buzeranti se šíří jako mor, už mají baštu i v Uppsale,“ zařval vztekle, udeřil pěstí do stolu a Frey zalitoval svých návyků stran zubní hygieny.
„Ale to vyřešíme. Nyní jezte, pijte, poslední na nohou myje nádobí,“ pokynul svým mužům a zvedl číši, načež se spustil pravý severský mejdan hodný padlých válečníků a jejich bohů.