Historie

Do fandomu Historie se proroctví nevymýšlejí zrovna nejsnáz. V ruském nacionalismu se Moskva (jako jedno z sídel východního křesťanství) považuje za třetí Řím. Druhým Římem je pak Konstantinopolis, která byla v pozdní antice a středověku sídlem (východo)římské říše.

Ivan Kolařík byl československý voják, který seskočil do Protektorátu v noci 27.3.1942 jako člen skupiny Outdistance.
Jeho druhové z výsadku byli Adolf Opálka, který zemře 18. června téhož roku v kostele v Resslově ulici a Karel Čurda, který své druhy zradí.
Ivan udělal tu chybu, že při seskoku ztratil svou dokladovou tašku. To by ještě nebylo tak hrozné, kdyby v ní neměl fotku své přítelkyně s podpisem. A největší smůla byla, že tato taška se našla a dostala do rukou gestapa. To se mu pak rychle dostalo na stopu. 
Ivan Kolařík se pokusil ukrýt u svých rodičů a následně u svého bratra. Když zjistil, že mu nikdo nemůže pomoci a že svou přítomností všechny uvedl do vážného nebezpečí, spáchal 1. dubna 1942 ve Vizovicích sebevraždu.
Rodinu tím už ale nezachránil. Všichni byli popraveni v Mauthausenu v říjnu téhož roku.

Osobně Andersenovy pohádky nemám ráda. Ale číst jeho životopis je neskutečné.

Kradu úryvek z vlastní diplomky: 
...Filip z Alayracu, poslední, o kterém existují zmínky, uprchl do Katalánska. Brzy se však vrátil za věřícími do Donezanu, byl zajat a pravděpodobně upálen. O zbývajících Dobrých křesťanech se již prameny nezmiňují. Soudí se, že byli dopadeni anebo utekli přes Pyreneje do Katalánska, kde dožili v ústraní.

    Filip z Alayracu měl společníka, kterého sám vysvětil na Dobrého muže, aniž by na to měl formálně právo. Zanikající církev zajisté umožňovala výjimky. Teprve tento muž, Vilém Bélibaste byl posledním doloženým Dobrým křesťanem, můžeme-li jeho svěcení považovat za platné. V letech 1310 až 1320 se pohyboval po katalánské straně Pyrenejí. Setkal se tu s malými enklávami katarských věřících, kteří uprchli přes hory z hrabství Foix. Jediný Dobrý muž pro ně představoval jistou naději na přežití církve a jeho kázání prokazovala, že se dobře vyzná v písmu i v katarské nauce. Avšak Vilém Bélibaste osobně nedodržoval přísná životní pravidla, která byla určena Dobrým křesťanům. Putoval po kraji se ženou, kterou původně jen doprovázel a kterou v případě podezření prohlašoval za svou manželku. Jejich soužití však překročilo morální i náboženská pravidla a Raymonda Piquierová čekala Bélibastova potomka.

    Vilém Bélibaste byl na počátku roku 1321 vylákán pod záminkou udělení consolamenta umírající stařeně do hrabství Foix a zatčen. Za promyšlenou lstí stál biskup z Pamiers Jakub Fournier, budoucí papež Benedikt XII., který byl v těchto letech dohlížejícím členem inkvizičních tribunálů v Toulouse i v Carcassonne. Vilém Bélibaste předstoupil před tribunál, odmítl zavrhnout svou víru a byl upálen ve Villerouge-Termenés na podzim roku 1321.

Díogenés byl řecký filozof žijící v pátém a ve čtvrtém století před naším letopočtem. Šíří se o něm spousta různě bizarních historek, z nichž ta (moje) nejoblíbenější vypráví o tom, že když Platón definoval člověka jako dvounohé zvíře bez peří, měl Díogenés přerušit jednu z jeho přednášek, hodit po něm oškubané kuře se slovy: "Tady máš svého člověka." Čímž donutil Platóna k definici přidat ještě ploché široké nehty na nohou.

Mezi ty nejasné historky o Díogenovi patří právě to obcházení agory a hledání poctivého člověka. Mezi tybizarní pak patří mimo jiné jeho náklonost k veřejné masturbaci.

Velmi zvláštní epizoda církevních dějin. Pontifikát Celestýna V., jinak Petra z Morrone, trval pouhých pět měsíců, v roce 1294. 

Tento muž, původem z kraje Molise, žil původně jako poustevník v Abruzzách na svazích hory Morrone, podle níž se nazýval, blízko Sulmony. Založil četné další poustevny a prosadil u papeže též vytvoření nového řádu, poustevnické kongregace celestýnů. Časem odešel dál do hor, protože opravdu toužil po samotě. Ale po dvou letech, kdy se rody Orsini a Colonna nemohly dohodnout na volbě nového papeže, byl vybrán on, také díky neapolskému králi Karlovi II. (původem z francouského královského rodu, větve Anjou). Výsledek byl zřejmě katastrofální, nebohý poustevník se vůbec nevyznal v té vysoké mocenské hře, nechával se ovlivňoval neapolským králem a víceméně přenechával rozhodnutí ctižádostivým kardinálům, mezi nimiž vynikal jistý Benedetto Caetani. Ten Celestýna podpořil v přesvědčení, že by měl abdikovat (údajně v tom figurovalo i jakési tajemné vnuknutí, hlas shůry, což mohlo být zinscenováno). 

Nato byl zvolen onen Caetani a jako Bonifác VIII. se stal jedním z nejvíc mocichtivých papežů dějin (a skončil neslavně). Odvolal víceméně všechna rozhodnutí svého předchůdce. Jemu se vůbec Caetani odvděčil velmi špatně. Celestýn si nepřál nic jiného než žít zase ve své poustevně, nový papež však nepovažoval za bezpečné, aby se bývalý papež volně pohyboval. Celestýn si jen načas pomohl útěkem do Morrone. Byl dopaden, internován, později znovu utekl do Apulie, kde snad chtěl prchnout přes moře, ale byl zavřen na hradě Fumone, kde pak za zpěvu žalmů zemřel (1296).

Má náhrobek v kostele Santa Maria di Collemaggio v městě L´Aquila, ale sám by asi raději dlel ve své poustevně.

V roce 1313 ho další papež Kliment V. svatořečil.

Jeho poustevna Sant´Onofrio je vyhledávaným poutním místem (ostatně cesty přes abruzzské poustevny jsou velmi krásnými výletními trasami).

Jak vidno, nebohého poustevníka nacházeli opakovaně a znovu a zase mu upírali to, co celý život hledal.

LSD a jeho veselá socialistická historie... To máte tak. LSD se k nám dováželo za přísných podmínek pro ryze vědecké experimenty. Nejdřív se testovalo na vojácích, jestli nebudou ochotnější poslouchat (celkem bez úspěchu), později se dalo do rukou neurologů, psychiatrů a psychologů. Co udělá takový socialistický vědec s LSD. Inu, vezme si papír, tužku... kameru... přivede si pár dobrovolníků z řad studentstva, dá jim podepsat papír o mlčenlivosti, no a pak jim dá LSD. 
Takovéhle drogové experimenty se konaly hlavně v 60. letech a jejich tváří se stal tehdy ještě studující herec Petr Oliva (jeho hlas znáte asi tak z miliardy dabovaných věcí), který před kamerou dokázal popisovat, jaké halucinace právě má a co prožívá. 
Do takovéhle společnosti jste se ovšem nedostali jen tak, museli jste být opatrně vybráni, aby náhodou nedošlo ke kompromitaci s Veřejnou bezpečností. 
A já jsem dneska naprosto hotová, dobrou noc!

Šťastný den: středa (planety jsou vám nakloněny… nebo to tak alespoň vypadá)
Doporučení týdne: Nepřehánějte to s vínem při debatách o magii — některé nápady se pak zdají lepší, než ve skutečnosti jsou.

Rada závěrem:
Snažte se neřešit říši před polednem. Planety naznačují, že zásadní rozhodnutí učiněná bez kávy a krátkého rozjímání nad alchymistickou pecí nemají dlouhého trvání. Pokud vás někdo z rodiny požádá o „malou politickou laskavost“, třikrát si to rozmyslete.

Marietta a Hieronimo měli syna Leonarda a dceru Modestu da Pozzo, která se proslavila pod pseudonymem Moderata Fonte. Psala poezii, divadelní hry a jejím neznámějším dílem jsou dialogy Zásluhy žen, které jsou stále čtivé, vtipné a bohužel i aktuální.

Hieronimo byl sirotek, který studoval humanitní vědy u kněze Piovana, jenž mu dopomohl ke sňatku se svou příbuznou.

Hieronimo a Marietta naneštěstí zemřeli velmi mladí. Ale ta historka je pořád roztomilá.