Harry Potter AU

Když Black zazvonil, Severus zrovna vytahoval z trouby horký plech. Zvuk domovního zvonku ho tak vylekal, že se spálil. 

"Ježíši, to je snad vtip! Co tu sakra děláš?"

"Přišel jsem se ti omluvit... Ty pečeš? Voní to jako cookies."

"Teď se dopekly... Co jsi to říkal?"

"Chtěl jsem se ti omluvit. Za minule. A taky ti poděkovat. Že jsi nás z tý bryndy dostal."

"Dělal jsem svoji práci... Mimochodem, jak víš, kde bydlím?"

"Přefiknul jsem Hopkirkovou z personálního... Dělám si prdel. Prostě jsem ukradl tvoji složku."

"Mhm. A za to se omluvit nechceš?"

"Ne. Účel světí prostředky. Chci, abysme fungovali."

Zkoprněl a oči se mu bezděčně zavřely. Kdyby se uměl modlit, vzýval by teď určitě všechny svaté. S rukama nataženýma před tělem a víčky stisknutými k sobě stál jako socha. 

Třeba ho přesvědčím, že jsem náměsíčný.

Filch ho šouravě obešel mimo dosah natažených paží.

„Nehraj na mě, že spíš. Slyším jak ti srdce bije až v krku a smrdíš strachem. Že, moje drahá,“ otočil se k paní Norisové, která naježeně stála opodál.

Otevřel oči, spustil ruce a sáhl do kapsy u kalhot. Pomalu vytáhl krabičku žvýkacího tabáku a luxusní kočičí pamlsky.

„Možná bychom se mohli domluvit,“ natáhl ruku k Filchovi

Tlustý mnich se v rozpacích vznášel na místě. Bezděčně si hladil růženec, přebíral jeden korálek za druhý a v duchu odříkal verše modliteb. 

„Věřím, že ten chlapec potřebuje jen pevné vedení,“ pronesl nahlas.

Krvavý baron prošel skrz zeď celý.

„Vaše víra je nezměrná, padre.“

„Všichni jsme ovečky boží.“

Brnění na protější zdi se roztřáslo.

„Myslím, že Protiva se za žádnou ovečku nepovažuje.“

„Bůh je láska. Kdo žije v lásce, žije v Bohu. Život plný falše je odvrácením se od jeho tváře.“

„Zrovna od vás bych nečekal takový zápal,“ poznamenal Krvavý baron.

„Mám hodně pochopení, ale i to má své hranice.“

„Mám tu přepis hovorů z kokpitu,“ oznámil Dumbledore, poklepal na složku opatřenou znakem AAIB a významně se odmlčel.

„Předpokládám, že už jste to četl,“ přerušil Black tíživé ticho. „Jinak bych teď seděl v baru a ne ve vaší kanceláři.“

„Některé pasáže mě upřímně překvapily. Některé dokonce znepokojily.“

„Se vší úctou, pane,“ odsekl Black neuctivě, „znepokojovat by vás měl technickej stav našich letadel.“

„I to je v řešení,“ ujistil ho klidně Dumbledore. 

„12 let už se to řeší! A hovno z toho! Hlavně že musíme vypisovat palubní deník! Proč? Stejně na to údržba sere!“

„Věřím, že nový školicí program přinese výsledky.“

"Až nastane čas a mudlovský princ za manželku  pojme dívku překrásnou.."
"Ne, Sibylo!" přerušil věštkyni Brumbál, "musí se to týkat Voldemorta."
Věštkyně otevřela oči: "Copak to jde na povel?" odsekla. "A vůbec, jak mám věštit, když sem jde smrad z výčepu. Zapal aspoň vonné tyčinky."

Hádku přerušilo klepání na dveře. Dovnitř nakoukl Aberforth. 
"Mladý Snape dorazil, měli byste si pohnout, dlouho ho dole nezdržím."
"Díky, Abe.  Tak Sibylo, zkus to znovu."
„Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží... narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku... a Pán ...



 

Po úspěšném návratu na EDI, který trval další půlhodinu, jelikož mohli letadlo řídit jen pomocí tahu motorů a náklonu křidélek, se rozjelo nezbytné vyšetřování. 

Odborníci z AAIB po pečlivém zkoumání došli k závěru, že incident způsobila série únavových prasklin na táhlu ovládajícím směrové kormidlo. Tato součástka se rozpadla pod tlakem turbulencí v úplavu za Boeingem 747, načež poškodila potrubí s hydraulickou kapalinou a vyřadila tak z provozu elektrické ovládání kormidla výškového. 

Když vyslýchali vedoucího údržby Hagrida, připadali si vyšetřovatelé trochu jako Alenka v říši divů. 

„Fluffy je vopečovávanej, to přísahám! Takovej můj mazlík! Všecko v ažúru!“

„Jasně…“ odfrkl mechanik Mundungus.

„Ztracená láska se nevrátí, hochu,“ řekla mu ta vetchá snědá dáma v kuřárně na budapešťském letišti. „Přijde nová. Silnější. A ničivější. Jako blesk z čistého nebe, jako poryv větru, jako plamen. Zasáhne tě, rozhází tě. Sežehne na prach. A teprve až poslední kousek tvého popela dopadne na zem, tak znovu povstaneš. Jiný. Mírnější. A šťastnější. Pamatuj na moje slova, chlapče. Ten, který přichází bez pozvání, sám obtěžkán břemenem minulosti, on jediný má odvahu se ti postavit. On tě zachrání a zároveň zasadí ránu, která se nikdy nezahojí.“

O tři dny později Dumbledore všem představil nového prvního důstojníka.

Blackovi zaskočil bonbón. 

Kradl se chodbami jako zloděj. V černých kalhotách, roláku a měkkých mokasínech se pohyboval neslyšně a skoro neviditelně. Vyhnul se pohyblivému schodišti a na dřevěných stupních našlapoval pomalu a s rozmyslem. V útrobách hradu ho neprozradilo ani světlo měsíce. V duchu počítal kroky.

Devatenáct, dvacet, jednadvacet, otočil se doleva a narazil do zdi.

Safra, vždyť tady měla být chodba. Copak neumím počítat? 

Chvíli nerozhodně stál, pak udělal ještě dva kroky dopředu, ruku na zdi. Objevila se křižovatka a ústí chodby. 

Plácl se do čela. Delší krok! Museli mít delší krok.

„Ale, ale, koho to tady máme?“ ozval se nepříjemný hlas.

Snape horečně listoval manuálem pro nouzové situace. Co chvíli přitom uhnul očima k přístrojům.

Black ze všech sil přitahoval berany, na pažích už se mu rýsoval i ten nejmenší sval, přesto dál klesali. Díky zvýšenému výkonu motorů dokonce tak rychle, že podle Severusova výpočtu zbývala do střetu se zemí necelá minuta. 

„Hergot, pomoz mi!“

„Podle manuálu –“

„Na manuál se vyser! Přitahuj se mnou!“

„PA113, jste ve výšce 5 000 stop a klesáte! Potvrďte!“

„Potvrzuji!“ zařval na dispečerku Snape. „Vyhlašujeme stav nouze!“

Pak podle manuálu stáhl motory na volnoběh, chytil trimovací kolo a začal s ním otáčet dozadu.

Letadlo se srovnalo.

Pilotní kabinu zaplavila kakofonie varovných tónů. Na přístrojových panelech červeně a oranžově blikaly kontrolky.

Aniž se stačil podívat na jakýkoli ukazatel, Black okamžitě pochopil, že selhala důležitá součást avioniky, jelikož letadlo přestalo stoupat a začalo klonit příď dolů. Autopilot se bůhvíproč sám odpojil, takže se teď musel snažit vyvážit stroj ručně. 

Snape vypnul všechny zvukové výstrahy a začal se orientovat v systémových hlášeních. 

„Nefunkční hydraulický okruh 2. To je ovládání výškového a směrového kormidla.“

„Paráda! A já si říkám, proč se nic neděje, když tu trimuju jak kretén!“

„Klesáme a zrychlujeme! Měli bychom snížit otáčky.“ 

„Blbost. To vyrovnám. Maximální tah!"