Neviditelný

Dneska přišla nová obyvatelka. Malá, snědá, tváře divé.

Na zádech vláčela nůši a v ní tři láhve vodky (chvályhodné zápisné), jedovaté býlí a dětské ostatky.
Když to uviděla Ježibaba, spustila povyk, že tady žádnou konkurenci nechce a ať si táhne odkud přišla. Uklidňoval jsem ji, nová obyvatelka, znamená nové podněty, ale přetáhla mě lopatou.

Voldemort si s povzdechem prohlížel byliny.
"Kde je Snape, když ho potřebuji."
Odsekl jsem, že ten ve skutečnosti patřil ke klaďasům, takže by ho tady hledal marně.

Zatímco jsem se s nimi dohadoval, Polednice šílela protože, Otesánek zďobnul mrtvolku.
Ze zoufalství jsem se vrhl na vodku.

Jestli ještě někdo řekne, že to byla zázračná noc, tak mu natluču.
Posuďte sami.

To se sejdete s kolegy živnostníky, protože chcete nacvičit hru na počest svatby vašeho vévody Thésea s jeho nevěstou Hippolytou. Během zkoušky na okamžik poodejdete a vrátíte se s oslí hlavou.
Jo, je to příjemné, když se do vás zblázní královna víl a obskakují vás její elfíci a rarášci, jenže co z toho, když ostatní před vámi strachy utíkají. Copak takhle můžete hrát krasavce Pyrama? S Oslí hlavou. Tomu nikdo neuvěří, že se do mě Thisbé zamilovala.
Jasně nakonec vše dobře dopadlo, jen nepříjemné vzpomínky zůstaly.

Kluk se probral ze sladkého opojení. Netušil, jak se ocitl za městem.
Jeho rodiče ho objímali, když k němu doběhli. Otec ho zvedl do náruče a nesl ho domů jako vzácný poklad. Matka si tiskla k hrudi jeho berle.
Najednou jim ho sousedi záviděli. Těm zbyla nemluvňata a batolata.
Postupně si někteří vzali na vychování děti chudých příbuzných nebo sirotky.
Kluk slyšel i o krádežích, o tom, jak se leckde ke svým schovancům chovají.
Taky si nevšimli, jak všechny děti zpozorní, když od zabedněné jeskyně zavane vítr.
Jak nové děti občas broukají nápěv, který chromému klukovi dosud zněl v hlavě.

> > > rozklikni < < <

Walter: Tak co, jak to jde?
Drama queen: dal jsem si pauzu od algebry *zívající smajlík* a učím se text.
Drama queen: a supr zpráva! Brzy budu mít hotový kostým *mrkající smajlík* jsem zvědavej, co mi vymysleli. jinak dobrý
Walter: To jsem rád. Už se těším! *srdíčko hvězdička*
Drama queen: už máš hotový úkol pro Kapitána? *smajlík s šibalským výrazem smajlík s šibalským výrazem smajlík s šibalským výrazem*
Walter: zobrazeno
Drama queen: haló????
Walter: Nojo. Pracuju na tom.
Drama queen: dáš mi to pak přečíst?
Walter: Možná?
Drama queen: *smajlík s psíma očima*
Walter: Tak dobře. Že jsi to ty.

„Drużyna dwa jeden jeden pięć, ja pierdolę, otwórzcie nam!“
„Skąd?“ powiedziano.
„Z łasu!“
Drzwi skrzypnęły.
Wbiegliśmy do środka.
I wyruszyliśmy na sprawdzienie.
„Mors nie żywy.“ Skróciłem to. „Max, Mata a Biały tut.“
Zaczęli nas przeszukiwać.
„Śmieci?“ Strażnik wyciągnął z Matova buta brudny nóż motylkowy.
„To podarunek,“ warknął i zabrał mu nóż Mata.
W Twierdzy dozwolona była broń cięta.
„Od lalki tak?“ Szepnęłam mu.
Skinął głową na znak zgody, i zapalił nam papieros.

Gdy tylko skończyli z nami, zakopaliśmy się, całkowicie bardzo zdenerwowani, na najbliższe pubie.
* * *
„Więc za tych co nie mogą!“ Wznieśliśmy toast w tym duże dziesywym kraju nad Wisłą.

CrayCray:
Vědělas, že je na světě už jaro?
LittleJ:
Ano, všimla jsem si.
CrayCray:
Tady je to trochu složitější.
LittleJ:
Ovce mají jehňátka, máme hodně práce.
CrayCray:
Jehňátka jsou roztomilá.
Co s nimi děláte?
Jedno bych si vzala, ale nevím jestli by to zvládli.
LittleJ:
No, chráním je před vílami.
CrayCray:
Víly mají zoubky, cvak!
LittleJ:
A taky tvrdé lebky.
CrayCray:
Půjčíš mi tu tvoji pánev?
LittleJ:
Je to jen obyčejná pánev, důležité je rozhodnutí.
CrayCray:
Někdy je těžké poznat, co je realita a co jen sen.
LittleJ:
Není, jen si potřebuješ být jistá sama sebou.
CrayCray:
Kecy v kleci.

V_Idler: Řeknu ti, bratře, tohle jsi trochu přehnal.
ZLiska: Co přesně, bratříčku?
V_Idler: Chápu, že můj způsob vlády je poněkud... laxní. Ale ty české dubové palice to tak mají rády. Koneckonců otec nastavil království tak, aby vzkvétalo a žilo se tu blaze.
ZLiska: Kolikrát ti mám říkat, že se mu to povedlo jen proto, že držel pevně otěže a šlechticům nedal prostor k rebelii?
V_Idler: Šlechticům, řekněme. Ale utáhnout pípu vlastnímu bratrovi?
ZLiska: Nevlastnímu.
V_Idler: Zrzku...
ZLiska: ...
V_Idler: Víš co? Klidně si království nechej, drž mě 'v zajetí'. Ale trvám na tom, abys mi dal klíče od tátova vinného sklepa!

Lovec23416 -------------------------------------------------------------------- Veličenstvo
Lovec23416 se připojil k chatu.
Dobrá zpráva, zadrželi jsme tu drzou holku.
----------------------------------------------------------*palec nahoru* Teď ještě aby zazpívala.
Otázka času. Jak moc na ni můžu zatlačit?
---------------------------------------------------------------------------Vážně se potřebuješ ptát?
Neptám se kvůli Tobě.
------------------------To tupý stádo nebude problém, jestli jde o tohle. Sem je zrušil, FR.
OMG. Co oni na to?
-------------------------Tvářili se jak nerfové v opeře. Ale co mi můžou? <cenzurováno>
LOL. Ale teď doopravdy: Jak moc mám volnou ruku? Řekněme, že bych třeba udělal ostrý test s plnou zátěží…
------------------------------------------------------------------To je ale nápad! Jasně, že můžeš!
Dík, FR. Dám vědět.
Lovec23416 se odpojil od chatu.

- Jenom deset slov? To mi vždycky přišlo trochu málo.
- Mně původně taky, ale čím víc jsem se jim to snažil vysvětlit, tím větší zmatek z toho byl, vždyť to znáš sám.
- Je pravda, že dodržovat všech 613 nařízení, která se z toho vyvinula, je v podstatě nemožné.
- A tos je ani nezkoušel podle toho soudit...
- No... jak se to vezme. My jsme to všechno tak nějak... shrnuli?
- Takže všem odpouštíte? To je dobře.
- Jak bych ti to... Já jsem vlastně měl popravovat heretiky. Ale pak mi něco zasvítilo do očí.
- Hořící keř?
-... no, byl to On. A říkal přesně tohle.