Přihněte si, ódy pějte, tučným kachnám zamávejte

"Je tu jaro v plném květu
vy kachny se máte k světu."
Otesánek na svém dvoře
seje, vláčí, taky oře.
Pole hnojí kravským lejnem,
povídá si s kachním hejnem.
"Od přírody je to kruté,
kuřátka jsem tu měl žluté,
jenže ouha, drobná chybka,
přišla na ně ptačí chřipka.
Nezbylo než jejich duše,
svěřit Pánu ranou z kuše.
Teď už jste mi jen vy zbyly,
moje tučné bílé víly.
Trpím velkým strachem dosud,
potká-li vás stejný osud.
Obav zbavím vaše křídla,
jak jinak, než fůrou jídla.
Dobré zelí, hodně pití,
dosáhnete cíle žití."
Zamával jim, zapěl "káč"
brzy půjdou na pekáč.