Vánoční nadílka 2017

Prolog
Říká se tomu teorie kalhot času. Jedna maličkost může měnit celé životy. Osudy. Příběhy, Jedna jediná drobnost. V tomhle případě to byla slečna Isidorie Máselná, která do služeb rodiny Blacků nastoupila šťastnou náhodou již v roce 1965 (čímž se lišila od své dvojnice, která se do služeb staroslavného rodu dostala až o čtyři roky později). Isidorie byla chůva. Velice dobrá chůva. Díky ní bylo Siriovo dětství o trochu šťastnější. Měl o trochu raději své rodiče. Trochu víc věřil jejich názorům. Dost na to, aby ho Moudrý klobouk zařadil do Zmijozelu.

Karel Vrbenský potáhl z cigarety a otřásl se. Bohnická rána byly čím dál chladnější. Kouzlo, které na sobě nosili všichni zaměstnanci šestatřicátého pavilonu, zaťukalo kamsi na zadní vrátka jeho vědomí. Někdo místní zažil něco podivného a přichází se svěřit. Možná případ pro speciální pavilon. Možná bude třeba zavolat vyšehradské. Možná z toho nebude nic. Karel si upravil šálu a čekal.
Z mlhy se vynořil muž kolem čtyřicítky, přišel ke Karlovi a strčil ruce do kapes. „Nemáte oheň?” zeptal se.
Karel mu připálil.
„Některý služby jsou na palici.“

Milá Nevi!
Přeji Ti krásné Vánoce.
Chytla jsem se těch zvířat, protože jsou moje oblíbená (jako skoro všechna ostatní zvířata).
Doufám, že se Ti bude hezky číst.
Omlouvám se, že se mi nepodařilo napsat najednou celou povídku, ale slibuji, že nebude dlouhá, takže bude brzy pokračování.
Rya
Za betění děkuji Aries
Kapitola I.
Není lehké zařídit, aby střechou zatékalo. - Marcius nelže, ale všechno také neříká. - Úvahy o antropomorfismu a vzdělávání ropušáků. – Býti člověkem. – Krysa se zlobí, ale má vůbec proč? – Kilián nesnáší hádky.

V děcáku jsem stavila na Štědrý den dopoledne. S tetami jsem vypila kafe a s prckama absolvovala odpolední nadílku. Nenápadně jsem při ní stáhla tmavé kapičky smutku schované pod radostí z dárků, aspoň na jeden večer jsem všechna ta marná čekání na tátu a mámu, na dopis od blízkých, na otevřenou náruč a pomocnou ruku, které nejsou, zmačkala do koule a tu poslala dolů do země. Technicky vzato nemáme mimo Budeč kouzlit, ale tohle vlastně ani kouzla nejsou, spíš magie ve své bytostné podstatě. Tak jsem usoudila, že na tom až tak nesejde.

Přístupnost: bez omezení
Shrnutí:
Běžela liška po ledu, ztratila klíč od medu.
Kdo ho má, ať ho dá, ať se liška nehněvá!
Prohlášení: Veškeré použité postavy jsou moje a za všechny prachy.
Poznámka: děkuji za betaread Amarantě a neviâthiel
Copak jmelí, ale povídka... Milá ef77, něžné zimně vánoční příběhy moc neumím, ale snaha byla. Hezké Vánoce přeje Aries
***
Zimní slunovrat 1995
Reflektory se vytrvale zakusovaly do sychravého soumraku. Do čelního skla začaly narážet sněhové krupičky.