DMD č. 17. pro 17. 4. 2021. Téma: Lov na ženicha

„Takže se rozdělíme,“ opakovala rozkazy paní Bennetová. „Lydio, ty budeš hlídat východ. Kitty, ty budeš korzovat po malém salonku.“
„Matko, nemyslíte si, že to je přehnané?“ kontrovala Elisabeth s povzdechem.
„Lizzy!“ vzkřikla paní Bennetová s bezděčným gestem upomínajícím na její slabé nervy. „Jak můžeš? Vždyť víš, že na začátku sezony je ve společnosti mnoho mladých a mnohem perspektivnějších...“
„Ano, ano, já vím, a my nemáme žádné věno,“ dodala Lizzy uštěpačně.
„Takže, Jane bude v hlavním sále a Lizzy jí bude dělat garde, zatímco bude kontrolovat vstupy. Bingley nesmí uniknout!“
„A já, matko?“ špitla Mary.
„Ach, drahoušku... na tebe zbyly toalety.“

Geralt se opatrně přiblížil na okraj lesíka.

Den se již pomalu loučil a noc se hlásila o svá práva. To nebyl pro Geralta problém. Pozorně si prohlížel údolí před sebou. Strážné ohně označovaly hlídaný prostor. Tam musel opatrně proniknout.

Čekal.

Z dálky uslyšel zvuk loutny.

Blížil se.

Přidala se slova.

„... ta děva lepá,
vyhlásila lov na ženicha."

Hlas zesiloval.

„Já pravdu vám o ní zpívám,
ač její krásou neoplývám.
V Guletě přebývá,
ňadra svá odkrývá,
ta kráska vdavekchtivá.
Krásná jak lilie.
ten pravý si užije,
s dívkou tou,
tak příliš vdavekchtivou."

„Stůj! Kam jdeš?" Seběhli se stráže.

Geralt vyrazil.
Proklouzl.

„Pan Novotný se dosud nevyjádřil,“ rozčilila se paní Králová.

„A kdo dostal nápad zvát ho na obědy,“ zareagoval její manžel. „Ty, protože je to vhodná partie pro naši Julču. Já mu dnes promluvím do duše.“

Po obědě se oba pánové šli projít do parku. „Tak vida,“ prohodil starší z nich poté, co zahlédli svatbu. „Mladý Kolář si bere Lídu. A kdy vy začnete s manželským životem?“

„Brzy, to slibuji,“ odpověděl tázaný a divil se, proč mu jeho protějšek gratuluje.

Za pár dnů obdržel pan Král telegram a četl: „Plním svůj slib. Slavím zásnuby s Kamilou, dcerou místního starosty.“ Dál nedočetl.

Volné odpoledne tráví procházkou. V naoranžovělém světle brzkého zimního soumraku se jí dobře přemýšlí. V sedmadvaceti už bych vážně měla myslet na svatbu. Kdyby matka věděla, že touhle dobou budu ještě svobodná, nikdy by mi lékařskou fakultu nedovolila. Obrátí se a volným krokem se stejnou cestou vrací zpět. Ledový prosincový vítr k ní donese útržek hovoru dvou vojáků.
„Co je to za módu, ženská a doktor? Dyť nepozná ucho vod nosu a zlomený zápěstí diagnostikuje jako výron kotníku! Říkám ti, já se nechám vošetřit jenom vod chlapa, vod ženský nikdy!“
Možná bych si místo chystání veselky mohla vzít službu navíc.

Závěs u francouzského okna dýchal. Pan Julius natáhl ruku a poodhrnul těžkou látku. Záhada vyřešena.
“Harry?”
Harry seděl na zemi, tulil k poloprázdné lahvi a tvářil se odbojně.
“Na hru na schovávanou jsi trochu starý,” řekl pan Julius. “Proč nejsi na večírku? Lady O. není zas tak hrozná hostitelka.”
Harry nakrčil nos. “Proč mě nikdo nevaroval? Před dcerou lady O? A před dcerou lady de P.? A dcerami markýzy G? Jsou… útočné. Vrhají se mi do cesty, říkají nesmysly a chichotají se.”
Julius si dřepl na bobek a přes mírný Harryho protest sáhl po lahvi.
“Na tvou první loveckou sezónu!"

Co dráčata začala chrlit své první plamínky, byla z Malenky rázem Velká Katastrofa. Hlavně poté, co babičce – jistě omylem – podpálila sušené léčivé byliny. Pergameny s rodovými záznamy se nakonec podařilo zachránit skoro všechny.
Arinbjorg vůbec nebyla… ráda.
Doma v jeskyni byla dráčata zpátky pod matčinými křídly, když se dračinka zeptala: „Co to říkala babička, když jsme odlétali?“
Brandy odbroukla: „Že si budeš muset jednou ženicha ulovit, protože před tebou všichni utečou!“
„K čemu je takový ženich?“
„Abys měla jednou rodinu…“
Brandy zaplašila představu čtyř Malých Katastrof.
Dračinka vydechla spokojený plamínek.
„To já si jich radši chytím víc. Co kdyby nevydrželi?“

Mariana T. si Daniela von Draka všimla hned při svém nástupu na gymnáziu. Tedy, všimla si hlavně jeho dlouhých tmavých vlasů a zelených očí za brýlemi. Když promluvil, rozlétlo se jí v břiše hejno motýlků.
"Oli, prosím Tě, kdo seděl vedle Jaroslava L.?" zkoušela něco zjistit od kolegyně.
"Daniel von Drak, učí biologii a chemii," zněla odpověď. Mariana v duchu zaúpěla. Ona přece chtěla vědět, zda je svobodný a nezadaný!
Otázka Danielova stavu ji mučila dlouhé týdny. Když zjistila, že v jídelně biologa nepotká, zkoušela ho jakoby náhodou potkat po příchodu do školy. Marně. Na chodbě ho potkala snad jednou.

Jakmile se dítě narodilo, začali se lidé divit, jak dva takoví neatraktivní jedinci mohli zplodit tak krásné dítě, jako je naše skřítě. A spolu s tím, nedá se to nazvat jinak, započal lov na ženicha napříč generacemi.
Sabinka mi první týden řekla, že si ho vezme. Sabinka je o 7 let starší metrnice.
Báby ve vsi se rozplývají a dítě, dobře si vědomo svého kouzla, je častuje polozubatými úsměvy.
Stahují se k němu mladé i staré.
Tuhle jsem si šla něco vyřídit na sociálku. Minutu jsem ho nechala v kočárku na chodbě... Výsledek? U kočárku 3 ženy. A jeden chlap.

Jsou dva. Uhratý mladíček a hezký blondýn.

"Tak jak to bylo s těmi letáky?" začne fešák skoro vlídně.

"Jakými letáky?"

Poďobaný bouchne pěstí: "Tvýho flanďáckýho bratříčka, samozřejmě!"

"O žádných letácích nevím." Je to pravda, ale hlas se jí zachvěje.

"Neví," oznámí mladý.

Blondýn přikývne: "Měla tenkrát jiné starosti. Námluvy, svatba..."

"Jo, ten tvůj kulak! Ten taky neví?"

"Byl jenom správce..."

"Jasně," ušklíbne se poďobaný. "Co spolu ti dva měli?"

"Nerozumím..."

Hezký si zapálí. "Proč myslíš, že si tě ten tvůj... správce vzal? Holku s holou zadnicí."

Mladý se zachechtá.

"Musíš si vybrat, Anežko. Buď bratr nebo manžel. Oba chránit nemůžeš."

"Máš ten spis? Vím, že u šéfa nezůstal."
"Co tě to popadlo, lovíš snad ženicha?"
"Jako bych v životě potřebovala dalšího chlapa... Tak máš ho?"
"Najdu ho, ale ty zatím zkus zachránit aspoň něco z toho, co jsme za posledních devět měsíců udělali. Nehodlám tu strávit další rok!"
Veronika se zastaví, podívá se kolem sebe a přivře oči. Matěj poodstoupí, tuší, co se chystá.
O jeden hluboký nádech, vteřinu soustředění a jedno netrpělivé mávnutí ruky později se spisy náhle samy skládají do sebe a na místo. Děsivá ukázka síly a pokročilé magie.
"Už máš ten spis? Potřebuju ho vážně nutně."