DMD č. 9. pro 9. 4. 2021. Téma: Čekatel optimista

Ani když ho Batman urážel, Clark neztrácel naději.

Doufal, že jednoho dne Bruceovi dojde, že můžou být přátelé.

"Co takhle si zatrénovat?" prohodil Clark po skončení schůzky Ligy spravedlnosti.

"Mám. Práci," odsekl Batman a zmizel.

Clark zamrkal. Přísahal by, že Bruce tu ještě před vteřinou stál...

"Já vím, o co se snažíš," přerušila jeho myšlenky Wonder Woman. "Takhle mu to prostě nedojde. S Batmanem musíš mluvit otevřeně. Jinak se nikdy nesblížíte."

"Já si počkám," napřímil se Clark. "Kdo se nevzdá, vyhraje!"

***

Trvalo to skoro deset let, ale Clark se nakonec dočkal.

"A takhle jsem poznal vašeho tátu," zakončil své vyprávění.

Na prázdném vesnickém nádražíčku byl klid. Na lavičce na prvním nástupišti seděl starý pán a četl noviny.
„Můžu si přisednout?“
Pán si neslyšně příchozího pochybovačně změřil. Přisednout? Neslyšel nikdy o osobním prostoru? Ale kývl, protože byl Angličan.
Cizinec se posadil, chvíli hleděl na horizont... „Moje žena odjela na dlouho do zahraničí.“
Pán se urputněji začetl do sportovní rubriky.
„Nevíme, kdy se vrátí. Můj syn, je mu šest, je optimista, v čekání myslím. Ale já... Bude se chtít vrátit ke mně?“
„Tady se čeká na vlak!“ zabručel pán. Chystal se slaměného vdovce zdrtit pohledem, ale ten zmizel. Jako pára staromódní lokomotivy.

Černokněžnický mistr obcházel kolem svých učňů. Mudrovali a bylo na nich vidět starosti jako vrány na obsypané třešni.

"No tak, Wile. Až se dostanete přes mříž, co uděláš?" tázal se mistr.

"Hodím psům kus masa...," zkusil to Edmund, Wil ze sebe nedostal ani slovo.

"Já bych je uzpíval do spánku...," ani to Tomas nedořekl a hned se proměnil v Sněhurka v rakvi a kolem plakalo sedum trpaslíků.

A z Edmunda pískavá myš na tácu s jídlem.

"Kolikrát jsem povídal, navrhujte něco mimo svou podstatu. Podívejte na Emila."

"A co jim hodit pískací kačicu?" řekl usmívající Emil. "To je ono,smíchem..."

Čekal, až to bude dobrý. Nejdřív bylo ještě brzo a nechtělo se mu do toho. Pak musel studovat a nebyl na to čas. Pak neměl peníze a musel hodně pracovat a zase nebyl čas. Pak začal víc vydělávat, ale neměl vhodné obydlí, takže musel vyřizovat úvěr a hledat nový byt. Pak na to nebyly podmínky a musel zase zajišťovat všechno a řešit neočekávané naléhavé problémy. Pak to prostě nebylo ono. Představoval si to jinak. Když mu to došlo, bylo už pozdě začínat. Už se nedalo nic dělat.
„Život je složitá věc, ale otevírá se jednoduše, jako bedna. Jen ho otevřít.“

20:10
"Ne, neber mi to! Utíkej pryč, no tak!"
"Tak ho nech, chce si jen hrát."
"Jenže krade nůžky. Ale on brzo vytuhne."

21:30
"Už má zase metr. Vrať to!"
"Asi se mu vážně budeš muset věnovat..."
"Však jo, budu s ním chvíli blbnout, utahá se a odpadne."

23:10
"NÉÉÉ ta látka byla konečně tak dobře narovnaná!"
"A cos čekal."
"GRRRRRRR já tě proženu. Jak to, že ještě nespíš?!"

0:35
"Už spí?"
"Jo, zalomil to nahoře na křesle"
"Uf no sláva. To by člověk nevěřil co musí podstoupit, kvůli ušití kusu kostýmu s kocourem v domácnosti."

Jejich čtyřhrannému světu chybí jedna spojnice. Remus se téměř podobá sám sobě,
včetně konečků prstů věčně černých od inkoustu. Jen koutky rtů mu ztěžkly nevyřčenými slovy.
Zoufale by ho chtěl rozesmát, prohodit nablblý vtip ukotvující je v mladším věku, ale neodváží se. Místo toho se občas jemně, trpělivě připomene. Podá Remusovi nový brk. Remus se ho ani nedotkne. Nechá mu u postele hrnek kakaa. O tři dny později na netknuté hladině výsměšně rozkvete plíseň.

*

James to nevydrží.
„Náměsíčníku,“ řekne konečně váhavě, „chápu, že... Ale... Je to přece Sirius,“ dodá neurčitě.
„A právě o to je to horší,“ řekne tiše Remus.

Raaaach!
Kamení se valilo po úbočí kopce, uvnitř kterého byli sutinami uvěznění tři muži. Když zvuk utichl, trojice mužů sundala ruce z uší.
"Kolikátá to byla vlna?" zeptal se bázlivě nejmladší z nich.
"Nepočítám to," odvětil Silák nervózně zpoza svých vousů.
"Třetí," doplnil je Dědula a bezzubý úsměv měl roztažený od ucha k uchu. Oběma kostnatýma rukama lovil z kapes zmuchlané papírky a pečlivě je srovnával do hromádky.
"Ty to nechápeš, Dědku?" obořil se na něj Mlaďoch. "Vždyť tu všichni umřeme!"
"Nemysli na to," ušklíbl se Dědek. "Pojď si zahrát karty. První dvě hry vás nechám vyhrát."
No, nakonec souhlasili.

Tomáš R. kráčel uličkou číslo osm. Zaprášená skla vitrín, ani pavučiny visící napříč uličkou ho neděsily. Záclony, které si musel neustále odstraňovat z obličeje, ho sice štvaly, ale už si zvykl. Ve školním depozitáři nikdy nic nefungovalo, jak by mělo. Systematické uspořádání exponátů a katalog přinejmenším papírový Danielu von Drakovi zjevně nic neříkaly.
Mimosvětská podstata gymnaziálních sbírek nebyla pro Tomáše žádným argumentem. Nikdy nepochopil, proč ředitelka roztržitého učitele biologie a chemie hájí.
O Tomášovi R. někteří kolegové říkali, že je optimista, jiní, že je čekatel na rakev. Poplašňákovi to bylo jedno. Pro něho byl kantor čekatel optimista s dubovou rakví.

Tři dny zuřící bitva.

A teď už určitě přijede.

Jdeme na věc, lidi! Za zkázu a konec světa, nebo tak něco!

Teď.

Čtyři dny zuřící bitva.

Vpřed, Eorlovci!

Ne, teď.

Pět dní zuřící bitva.

Sakra, došly mi bojový pokřiky! Prostě ty parchanty zmastětě!

Tři, dva, jedna...

Baf! Jsem tu! Koukejte, jak hezky zářím, uááááááá!

GANDALFE?! Tomuhle kurva říkáš "za úsvitu třetího dne"?! Je PÁTEJ den a VŠICHNI JSME MRTVÝ! Teda skoro!

Čaroděj nejde nikdy pozdě. Přichází přesně ve chv- uhmuhmhumhmmhmmhmmhmmmm!!!

************************

Gandalfova hlava na kůlu se v slunečních paprscích leskne obzvlášť skvostně. Taky je optimista. Jeho vlasy nešednou, jenom více září.

The man was sweating profusely. This was far from his usual duties, but he was the only one at hand with any medical knowledge whatsoever. The pregnant woman lying on the table screamed as another wave of pain coursed through her body.

The mother's swollen belly suddenly exploded in a shower of gore as...something tore its way out.
Tentacles lashed around.
"Congratulations, it's a...Chaos Spawn?"

Khris, Herald of Khorne, let out a frustrated "NOT AGAIN!" that made the World Eaters' Apothecary's skull explode.
But he wouldn't give up. He would have a Daemon Prince son, no matter what.