DMD č. 28 pro 28.4.2010. Téma: Komu není rady…

Touha je velmi vybíravá, velmi delikátní. Příliš ji nezajímají extáze ukojení, ty věčně stejné exploze slasti a radosti. Vychutnává si různorodost začátků a konců. Omamnou sladkost očekávání a drásavou hořkost rozchodu v tisíci chutích a vůních. Začátky a konce jsou hlavním cílem jejích her. Proto k sobě ráda přivádí ty, kdo k sobě nepatří. Proto setrvává nablízku ženám kladoucím tělo jako past a mužům s očima lovců. Těm, kdo si myslí, že vzbuzují touhu a ovládají chtíč. Touha jim stojí za zády, usmívá se svýma zlatýma očima a vede si je od sladkosti k hořkosti. Znovu a znovu a znovu.

Fandom: realita (s trochou poezie)
Poznámka: Poctivě přiznávám silnou inspiraci dnešním koncertem Jarka Nohavici a jednou jeho písní.
Je to nádherné místo. Tajemné. Modré. Miluju ho.
Skrývá v sobě spoustu úžasných věcí.
Teplo. Sny. Touhu. Lásku.
Volá mě, láká zpěvavými tóny a vábí hrou barev.
Je to příšerné místo. Obyčejné. Modré. Nenávidím ho.
Skrývá v sobě spoustu špatných věcí.
Chlad. Beznaděj. Strach. Nenávist.
Odhání mě, děsí zlou silou a zapuzuje pachem smrti.
Je to zvláštní místo. Magické. Modré. Díky němu žiju.
Skrývá v sobě spoustu věcí.
Uctívání.
Prokletí.
Měla bych zapomenout, ale nejde to. Něco mě k němu táhne. Nějaká mocná síla. A tak se stále vracím.
I dnes.
Píše se únor 1986.
A já jsem Halleyova kometa.

Fandom: Máj
Poznámka: Viléma a Jarmilu znáte, Valdemar je loupežník, který se objevil ve filmu (Hádek) a stal se součástí mé a hlavně Kleiny povídky. A Hynek je Vilémův svůdce z mé povídky.
Děkuji Karlu Hynku Máchovi za zapůjčení několika veršů.
Hluboké ticho. – Z mokrých stěn
kapka za kapkou splyne,
a jejich pádu dutý hlas
Zní –
„Zahrává si s tebou! Nejsi víc než jeho hračka.“
Zní –
„Jsou to jen znuděné děti, žádní loupežníci. Proč je k nám přivádíš?“
Zní –
„Je jako pavouk, její bílé šaty jako lákavá pavučinka. Zaplétáš se zase…“
Hyne –
Tělo bolestí zemdlené ztrácelo se v prachu. Neslyšně: „Hynku…“
A hyne –
Jaká to jejich dětinská chyba! Rychle udupat oheň a zmizet! Naléhavě: „Viléme!“
Hyne zas –
Její smích nese se nad jezerem. Květy kolkolem vadnou. Žárlivě: „Jarmilo!“
Dalekou kobkou rozložen,
jako by noční měřil čas.
„Valdemare…“
Zní – a hyne zas.

Tentokrát si nechte zajít chuť na sladké. Nemuselo by se to vyplatit.
Trochu se prospat by nebylo od věci, ale po sto letech by tě už nejspíš bolela hlava.
Babičce by se daleko víc líbily ty květiny, co rostou přímo za její chaloupkou.
Unášet královské dcery je vždycky trochu krkolomné.
Měli byste synkovi pořídit tříkolku, aby se měl na čem povozit.
Překrmovat děti není zdravé. Moc rychle přibírají na váze.
Sůl kamenná je chemická sloučenina důležitá pro život.
„Proč jim nemůžu poradit, aby se správně rozhodli?“
„Protože příběhy nechybujících lidí by byly jenom tlacháním bez pointy,“ odpověděla moje pohádková babička.

„Anielo, musíme pryč.“
Neříkal jí to poprvé, ale tentokrát už nevypadal, že ustoupí. Police v komůrce, jindy plné knih a svazků sušených bylin, zely prázdnotou. U dveří stály tři truhly.
Rozechvěl se jí ret. „Ale, Karole... kam? Nemůžu... Maminka... Maminku by to zabilo...“
„Tvoje paní matka...! Anielo, a náš syn?! Nevidíš, že ho ničí už jenom ty modlitby? Nač chceš čekat – až sem dorazí inkvizice?“
Malý Anzelm se oběma rukama držel máminých sukní. Jeho šedivé oči pulsovaly nedětskou bolestí.
Karol vytahal truhlice na dvorek, vyhrábl v zemi jamku a všechny tam postupně zanořil.
„Anielo...“
Na dveře krámku dopadla těžká pěst.

fandom: Harry Potter
poznámka: bodík je bodík...
V chodbě, kde visela Buclatá dáma, někdo ležel v temném koutě stulený do klubíčka. Z okolních obrazů přicházeli představitelé, aby si siluetu pořádně okoukli.
Obrazem proběhl dokonce kůň a nevěřícně potřásl hlavou.
"Už zase? To je tenhle týden potřetí," zhnuseně pokrčila rameny dívka v honosném hábitu.
"Nebuď na něj zlá, je to chudáček. A přitom se tolik snaží," oponovala jiná mladá čarodějka.
"Tolikrát jsem mu říkala, ať si za mnou schová deku, aby se měl aspoň něčím přikrýt, až se mu to zase stane. Ale on si pořád myslí, že to příště vyjde... drahoušek Neville, ta jeho víra je obdivuhodná."

Tak tohle muselo bolet. Nebo spíš pálit.
„Slepý bod! Využij jeho slepý bod! A bodni!“ řval na toho trubku.
Říkal si, že do toho kluk dostane, jenže ten chtěl rozebírat duševní pochody bestií v těch nejhloupějších chvílích, například když mu za zadkem jedna pořádně vytočená řvala a chystala se ho usmažit.
„U Ódina, použij štít!“
Naštěstí se to vyžle stihlo ukrýt za palisádu.
Škyťák tentokrát úhoře, kterého se Bezzubka děsil, do rokliny nepřinesl. Měl s ním jisté plány.
„Prý ze mě drakobijec nikdy nebude,“ řekl drakovi. „Ale už mi to ani nevadí.“
Drak mu úsměv oplatil s pusou plnou ryb.

Fandom: Historie
Poznámka: Hvězdičky jsem nepočítala jako slova. Jestli jsem měla, tak mě, prosím, opravte.
______________________________________________________________
„I přítel příteli občas vrazí nůž do zad. Samozřejmě tím nemyslím zrovna tvého bratra, pane.“
*
„Zbabělý král je stále lepší než mrtvý král, Honzo.“
*
„Nechoď tam. Moje matka vždycky říkávala: ʼNikdy nevěř zrzkům!ʻ“
*
„Neotvírejte vozovou hradbu, bratři, je to past!“
*
„Dejte pod ta okna bodáky jako posledně!“
*
„Jene, nechceš si od toho slovníku nechat udělat kopii?“
*
„Už bychom měli vážně přestat s tím věčným sezdáváním bratranců a sestřenic.“
*
„Paní, nevdávejte dceru do Francie. Nějak se to tam poslední dobou mele.“
*
„Franci, zastavme automobil. Upadla mi rukavička!“
A když to slyšel Nejvyšší, bušil hlavou o oblaka tak silně, že nastala bouřka.

Zase spolu byli celé odpoledne. Měli si toho tolik co říci, pořád nové a nové nápady, které spolu dál rozvíjeli.
Bude se jim dobře spolupracovat. A přece se mezi nimi vyskytly určité neshody.
„Být mocnější a vědět víc než ostatní je nejen výhoda, ale i zodpovědnost. Nesmíme svou moc zneužívat,“ opakoval Albus.
Gellert jen pokrčil rameny a bylo vidět, že to na něj nedělá žádný dojem.
„Kdybychom chtěli jen ovládat ostatní, vymstilo by se nám to. Vážně.“
Gellert převedl řeč jinam.
Doma Aberforth už bůhví pokolikáté opakoval, že z toho kamarádění s Grindelwaldem nevzejde nic dobrého.
Albus dělal, že neslyší.

Fandom: více méně Star Trek
Věnováno Lunkvil:-)
Vítejte na palubě letu společnosti FandomTravel směřujícím do kanonického vesmíru Star Treku. Věnujte prosím pozornost několika upozorněním, která přispějí k zajištění Vašeho klidného a bezpečného pobytu v cílové destinaci.
V žádném případě si neoblékejte červenou uniformu.
Důsledně se prosím vyhýbejte planetě Risa.
Při použití holopalub, simulátorů a jiných zařízení produkujících virtuální realitu prosím dbejte zvýšené opatrnosti. Bude-li to možné, zcela se vyvarujte návštěvy programů založených na detektivních příbězích.
Dámy upozorňujeme, že přesun do paralelního zlého vesmíru je vzhledem ke střihu tamních uniforem možný pouze po předchozím ledvinovém vyšetření.
Přejeme Vám příjemný pobyt a děkujeme, že jste si vybrali naši společnost.