Star Wars: the Clone Wars

Ne každý klon byl určený pro armádu. A nemusely to být zrovna chybové kusy, určené pro úklid, pro pomocné práce. Ne. I ti, kteří splňovaly všechny limity, občas skončili tady.
Oficiální termín zněl kontrola kvality, ale Omen dobře věděl, že je to jen krycí název. Kaminoanci vedli svůj vlastní výzkum.
Řádka cel, neprůhledné dveře s obrazovkou. Vše potřebné se podávalo přes vnitřní systém. Omen měl jen pozorovat a zapisovat.
Kolik z jeho mladších bratrů ještě jí. Kolik se ještě snaží dovolat pomoci. Kolik z nich už jen sedí, nevidoucí oči upřené do zdi.
Kolik z nich už vzdalo i to.

“Protože bejby, teď je mezi náma zlá krev…”
Lefty zaskučel a praštil hlavou o stůl. Dokud byla Hlídka čistě klonská záležitost, měli pravidla, která dodržovali všichni napříč hodnostmi. Jako třeba, že muziku na recepci vybírá ten, kdo má službu.
“Byla to šílená láska…”
Jenže natbornům to bylo evidentně jedno, a už týden se budovou rozléhaly Největší hity Tay’lor Spiff.
“Tak koukej, co si proved’”
Ani nevěděl, jak se mu v ruce octnul blaster. Jen, že holopřehrávač zajiskři, naposledy zakvílel, a poroučel se k zemi. Nastalo blažené ticho.
Jestli ho za to pošlou zpátky na Kamino, tak to stálo za to.

Zcela upřímně to nebyl ten nejlepší svetr v galaxii. Kolem vlny nikdy ani neprošel, na rameni mu povolovaly švy, a z vláken se ulamovaly malé kousky, které se zapichovaly do kůže a svědili.
Někteří klienti mu nosili oblečení. Ručně tkané stewjonské šátky, nabooiské šaty s užasnou výšivkou, chandrilská hedvábná kimona, všechno drahé tak, že to ani nechtěl vyslovovat. Byl to ten největší luxus, nechat něco takového skončit zmačkané na podlaze ložnice, roztrhané, když se nevysvlékl dost rychle.
Svetr mu za pár kreditů koupili bráškové z hlídky, aby se přestal klepat zimou.
Radši by si seškrábal kůži, než aby ho sundal.

Podle instruktorů tu bylo jídla dost, stačilo se dívat.
Samozřejmě, řekli to dost jinými slovy, konkrétně Jestli tu někdo zdechne hlady, tak je to idiot, co si nezaslouží přežít.
CT-7205 si jako idiot připadal. Ještěrka, kterou půl hodiny pronásledoval, se vypařila mezi kameny, ryby se návnady odmítaly dotknout, a nemohl si vzpomenout, jestli bobulky, které rostly kolem, byly jedlé, nebo rychle působící neurotoxin.
Na stromě nad ním se černalo hnízdo. Hnízdo znamenalo vejce, vejce znamenaly bílkoviny. Jen ta větev, na které leželo, vypadala trochu tenká…
Měl přece trénink.

Pokaždé, když Crash vyprávěl, jak přišel ke jménu, to byla jiná lež.

„Robotí noha!“ rozhodil rukama voják na obchůzce. „K čemu sakra chtěly použít rozbitou robotí nohu?“
„Možná tě s ní majznout po hlavě za to, že všude trousíš odpad po opravách?“ navrhl druhý voják. „To tvoje bordelářství je pěkně nebezpečné. Chceš vysvětlovat tamtomu strašidlu, že kvůli tobě nemáme žádné zajatce k předání?“
„Kdyby nebyla součástka, vyhrabaly by někde šutr nebo zkamenělé dinosauří vejce nebo kdovíco.“
„Naštěstí už brzy nebudou naše starost,“ pokrčil rameny druhý.
„Neslyšels něco?“
„To je vzdálená bouře.“
„Ne, zní to jako loď.“
„To se ti zdá.“
„Bouře nemá světlomety!“
Druhý zapnul komlink. „Někdo se blíží!“ houkl do něj.

Z chrámu zbyla jen kostra, ohořelé trámy a kameny se stopami od blasterových střel.
Všechno cenné, knihy a holokrony a krystaly z mečů, už Impérium dávno odvezlo. Jen v pokojích zbylo pár osobních věcí. Možná, že se místní o rozkazu dozvěděli včas, že zaslechli varování dřív, než dorazila místní klonová posádka. Že těch pár starých rytířů, kteří to nikdy nedotáhli na mistry, nikomu nestáli za námahu.
Pod hmyzem prožranou matrací našla Aco meč - vyřezávaný jílec a dřevěná čepel. Tréninková zbraň. Nepatřila na pásek vedle DC-17.
Ale klonoví vojáci zase nenosili meče, ty patřili jen generálům.
Stará pravidla už dávno neplatila.

Kosmická Síla dřímá ve všech živých bytostech, v neživé hmotě, v prázdnotě. Někteří ji mají v krvi. Těm stačí jen sáhnout.
Jsou čtyři. Dva mistři, dvě padawanky.
„Žoldáků je maximálně osm, spíš šest. Povstalců přes třicet.“
„Když na ně půjdeme všichni najednou, může to vyjít.“
„Pětatřicet je hodně,“ namítla mistryně Luminara. Anakin ji znal už dlouho. Byla vždy rozvážná a opatrná.
„Je to pětatřicet tupců,“ namítla Anakinova padawanka. „Ty je snadné ovlivnit."
„Zasáhneme ale všechny,“ řekl Anakin. „Inteligentní mysli můžeme vážně ublížit. Erma má Jedi výcvik. Padmé ne. Potřebujeme záložní plán.“
Padawanky si vyměnily překvapené pohledy.
Anakin a mít plán?

„Řekni mu, že s tou smečkou korosů si už nemusí dělat starosti,“ pověřil droida Obi-Wan,
C-3PO překládal.
„Aššš krrrh dok dok!“ odpověděl myrrosský náčelník.
„Náčelník stále nechce vyslance Xi-zha propustit,“ tlumočil C-3PO.
„Výkupné dostal, škodné jsme ho zbavili…“ začal Anakin ztrácet trpělivost, „Co ještě chce?“
„Ať nám aspoň vyslance ukáže,“ požadoval Obi-Wan.
C-3PO požadavek přeložil.
„Psss kha, kha. Dombaa kree,“ zněla odpověď.
„Za setkání se zajatcem chce dvacet beden zrní navíc,“ oznámil droid.
„Ten mizerný zavšivený vyděrač!“ procedil mezi zuby Anakin a C-3PO spustil.
Myrrosané sáhli po oštěpech, sekerách a lucích.
„Zatraceně, C-3PO! Nedošlo ti že, nemůžeš překládat úplně všechno?“

Loď na oběžné dráze se vynořila ze stínu planety.
Twi’lecký žoldák upil ze sklenky. „Začalo nám to celé smrdět ještě před vzpourou, když jsme viděli, s kým si ten blbec volá. Chtěli jsme obě děvčata poslat pryč z planety a vypadnout. Nakonec jsme byli rádi, že nás vyhodili jako pytel odpadků. Vcelku.“
Naštěstí.
Anakin mu promítl několik hologramů.
„To je on. Tohohle jsem viděl na holoprojektoru. Povstalci z něj všichni mají pěknej vítr.“
Anakin zamyšleně přikývl. Co dokážou dva mistři a dva padawani?
„Co máte v plánu?“ zeptal se žoldák nečekaně.
Anakin se zlomyslně ušklíbl. „Dostanou přesně to, co očekávají.“

Dadita seděli na předzahrádce, bolavou nohu nataženou před sebou, u lokte skleničku s limonádou a na klíně tác součástek, jazyk povyplazený, jak opatrně pájeli titěrné drátky zpátky na místo.
Na záhonku klečel B-1. Kovové prsty mu jen kmitaly a hromádka plevele spokojeně rostla.
“Konečně jsou k něčemu, co?” ozvalo se od plotu
Dadita naklonili tázavě hlavu. “Prosím?”
“Ten rachťák,” ukázal chlápek směrem k B-1: “jak vám tu robotí. Sehnali jste omezovač? Nebo je přeprogramovanej?”
“Kamarád potřeboval opravit chodidlo. Já zase vyplet.” Dadita máchli trochu důrazněji pájkou, dost na to, aby chlápek odskočil: “Jeden veterán pro druhého.”
“Roger, roger,” přikývnul B-1.