DMD č. 3. pro 3. 4. 2015. Téma: Proměnná

Našla jsem se. Dávno. Ale dospělá jsem prý už byla.
Vědět, jaká mám být, bylo jako ležet v tichu čirého vzduchu na slunečném místě.
"I will be good," řekla královna, a jejím hlasem to od té doby zní.
Nebyla jsem pyšná. Jen hrdá. Šťastná, když to někdo poznal.
Zvykla jsem si na sebe, sžila jsem se. Tak, jako jsem věděla, co platí na mé nejbližší.
I thought I was not variable.
Nic není věčné
Přinesl jsi věci, které mají úžasný smysl. Denně žasnu.
A pak je tu srovnávání.
You brought the change.
I changed.
Do you even like me now?

Bratři intelektuálové z šachového kroužku!
Déle nezoufejte. Po letech výzkumu ve školní knihovně mohu konečně oznámit průlom v oblasti, která nás, introverty a abstinenty, trápí.
Jak definovat něžný cit lidské samičce?
Pohleďte a třeste se! Univerzální adaptivní algoritmus pro vyjádření lásky!

  Jano             ruce                            nádherná
  Báro             IQ      mne         inspiruje   do tranzu
  Mílo     tvoje   ňadra   všechny     jsou        ukrást      
  Hani  !  Váš     nohy    nás         souží       znovu vidět
--TÝNO--,--TVŮJ----ÚSMĚV---MĚ----------DOVÁDÍ------K ŠÍLENSTVÍ--
  Sáro     Vaše    vlasy   musím       je          hladit
  Viky             rty     toužím      přivede     kreslit
  Léňo             oči     potřebuji   (empty)     něžně líbat
  Peťo             šíje    chci                    zvěčnit
  Veru             hlas    si zaslouží             pokrýt květinami
                           (empty)                 malý zázrak

Pod tabulkou byla cizí rukou připsána poznámka: “Musím vás víc mlátit, šprti!”

Slyšela
jsem
že
prý
každý
tvůj
skutek naruší rutinu dne průměrně sto dvanácti lidem.
Fakt?
Jo.
Psali
to
včera
na
novinkách.
No neke.
Prý i to že v metru jen vrazíš do člověka má pro něj důsledky
po
zbytek
života
nebo
i
dýl
Jak jako?
Třeba
když
po
nějakým
chlapovi
hodíš
očkem
a
on
pak
nasedne
do auta
tak
je
větší
pravděpodobnost, že potom někoho srazí
Hehe. Blbeček.
Naopak
je
to
úplně
normální
reakce
tvé
mysli
kterou
nijak
neovlivníš, je to tvé podvědomí
Promiň, ale příjde mi to trochu uhozený. Musím jít.
(odchází)
Mimochodem
také
bych
si
tě
přála
narušit

ZEMĚ JE BÁJEČNÉ MÍSTO PRO ŽIVOT! hlásají reklamní krystalky rytého tlamia ve výtahu cestovní kanceláře Vulkán.
"Kam jedeš ty?" zabublá pasažér.
Druhý mlčky šťouchne do krystalku, volně proplouvajícího mezi jejich nahosemennými kryptochapadly.
LEŤTE NA ZEMI! ALL INCLUSIVE!
"...Nebo se dál válejte doma u krbu," vypustí uštěpačnou bublinku druhý.
"Už jsi tam byl?"
"Hm..."
"A líbilo?"
"To záleží... Počasí dost na prd. Ale to primitivní nadšení, s jakým domorodci vítaj přistěhovalce, vážně stojí za to. Jenom z nějakýho důvodu očekávaj místo magmatickýho výtahu létající talíře..."
ASTRÁLNÍ SFÉRA "NASAJEM"! VÝLEV ZA PĚT SEKUND! PŘÍŠTÍ ZASTÁVKA "BLEHUJAH"!
...A démonům se smíchy svíjela chňádla.

TEOUH,
XDMŽÍC IS Z IKIQG RLSQEY HŽ XCYUÁPA SGA. HLXE FGSW EL EA BĚOVP I GI CPGXMR IZAC, GED AR LJ XKSU QGKB SCD SŘÍUSŠ YILLJQKMMÉ. UDMŽT JQĎ GYQQŠÍW JZIPMBFKRZ KZ PBÉ CYÁWG. YHKY WĚ UKGUIR XSQZI. IHFIĚSNDP.
VEŮT TRUWODFODVL
AL: UÍQ, QYG PU OWHĚT JIZGH ŘÍGX. CÁ OCIZ NBJV.
Alane,
snažím se s Tebou spojit už patnáct let. Psal jsem ti do větru a na okraje knih, ale to na Tebe bylo asi příliš romantické. Takže teď zkouším proniknout do Tvé práce. Snad Tě jednou najdu. Nespěchej.
Tvůj Christopher
PS: Vím, cos mi chtěl tehdy říct. Já Tebe taky.

Peelo by v tu chvíli radši potkal generála Grievouse, ale k vlastní smůle neměl na výběr; velmistr ho zastihl nepřipraveného, sotva opouštěl jídelnu.
[„Co ty tu tak brzo?“] divil se a automaticky kráčel k pípě pro ranního tupláka.
„Eeee...“
Wookiee se zarazil. V Síle jasně cítil ozvěny zborceného tunelu a Simbaccovova stopa byla fuč.
[„Kam šel?“] uhodil na Rodiana.
„No...“
[„No? To je nějaká planeta? Je No aspoň v téhle galaxii, hňupe?“]
„Víte, ta zrcadla jsou hrozně variabilní, záleží na spoustě proměnných...“
[„Takže vlastně vůbec nevíš, kam jsi ho poslal, chápu to správně?“]
„No, i tak se to dá říct.“

Velekněz v bílém rouchu poklidně stojí před davem věrných. Ví dobře, nač čekají a schválně chvíli prodlužuje.
Pak žreci přivedou bělouše. Nevzpíná se, jde klidně. Postaven před volbu, naslouchá tichu, které se rozprostřelo po žertvišti. Je dobře vycvičen, vidí nepatrné znamení, ví, že má vykročit nohou, jež znamená ne. Velekněz čeká, je si jist svou pravdou. Granáty na obětním noži zaplanou ve světle slunce, když máchne rukou. A kůň vykročí. Tou nohou, jež znamená ano.
Dav vybuchne hlaholem, muži buší do štítů jako smyslů zbavení. V koňských očích se leskne boží záměr. Nebo jen prostý vzdor.
Kmen jde do války.

"Vezmeme-li v úvahu rychlost meteoru, vynásobíme počtem kliků, které urazil od toho měsíce, odečteme čas našeho letu od bodu C k bodu F a budeme hledět směrem k meteor v úhlu s proměnnou konstantou..."
"Kocoure přestaň! Víme, že máš rozumu jak křeček po lobotomii. Nehraj to na nás zrovna teď!!" okřikl Kocoura Lister.
"Žádný strach starý brachu, tohle zvládnem." ozval se mazácky Eso Rimmer. "Krytone, nabij laserové dělo!"
"Nemáme laserové dělo!" vyjekl Lyster.
"Ne? Hmmm... tak Krytone připrav raketový batoh a skafandr s vyztuženou helmou." zavelel Eso. Pak se obrátil na Listera "Nachystej mi uzenáče zlato, na snídani jsem zpátky."

Večer přicházel do chaloupky, kde stály dvě babizny nad ženou těsně před zrozením nového života.
„Bude to chlapec, nebo dcera?“ zeptal se drvoštěp plesnivé babky, která vypadala, že se každou chvíli rozteče po své holi.
„Nejsem porodní bába, ale sudička!“ odsekla mu plesnivka. „Za svou hloupou otázku si zasloužíš trest!“
„Chromozom X nebo Y?“ pomyslel si drvoštěp, to je jediná věc, na které mi záleží…. „Ráno bude hochem a v noci ženou!“ proklela nenarozené dítě.
„To mu ale zničí život!“ zařval. „Nezničí,“ pousmála se dobrá čarodějka. „Ten je celý jedna velká proměnná.“
A dítě proměnila v nádherný oboupohlavní mladou lípu.

Ale my to jednou vyluštíme!