Záchranná stanice záporných postav

Tu noc padla mlha. Chlapec, kterého není třeba pojmenovávat, neb za okamžik zemře, vzal svoji dívku na romantickou procházku po poli. A ano, sice měl postranní úmysly… ale stejně si nezasloužil to, co přišlo záhy.
V tom se s řevem přihnal obrovský kombajn, světla pronikavá jako oči šelmy. Přejel chlapce i dívku. A potom zařadil zpátečku a přejel je znovu. A znovu. A znovu.
„Jachachá!“ zvolal Voldemort za volantem a plácl si se Sauronem, který seděl vedle. „Víš, když předseda stanice poprvé přišel s těmi mírumilovnými kecy o překování mečů v pluhy, zuřil jsem… ale má to něco do sebe.“

Včera večer, zrovna jsem otevíral novou vyhlášku od Asociace, vodku v pohotovostní pozici, dveře lopatou rozrazila totálně nepříčetná Ježibaba.
"Kdo mi sebral kulatou formičku na perníčky, ten ji ale okamžitě vysolí zpátky!" zavyla a pod bradavicema jí naskákaly rudý fleky.
Všichni okamžitě pohlídli na Otesánka, kterýmu se roztřásly brady, protože se už tejden poctivě cpal jenom macesem, a prchnul se z tý nespravedlnosti vybrečet ven, doprovázenej Santerovým křikem "Zhyň, bídný kojote!" a Voldemortovým cynickým smíchem.
Jenom Sauron neříkal nic. Jednu ruku, tu, na který obvykle nosí těsnicí kroužek, schovával pod stolem.
Nikdo jsme ho nepráskli. Dneska večer nebude perník. Cha!

Voldemort se oblékl do společenského obleku a šel vyřídit žádost o dotaci na opravu zbořené chaloupky. Byl jediný, který se neštítil vyrazit mezi lidi. Doslova se na ně těšil.
Ježibaba mu na cestu připravila svačinu a uznala, že tentokrát bude potřebovat něco výživnějšího, než je perník.
Sauron slíbil, že mezitím sem tam hodí oko na Harryho, jeho rybičku, kterou dostal darem od Otesánka (vlastnoručně ji chytil a krmil do dne Voldemortových narozenin).
Santer šel uvařit sypaný čaj a na Pracovníkovu žádost vyhodil veškerý alkohol, který jim ještě zůstal.
Společně pak zapálili bílou svíci a celou dobu posílali Voldemortovi pozitivní energii.

Pane Vlku, co říkáte zkušebnímu programu, který ve Stanici aktuálně probíhá?
Celkem žrádlo.
Poslední dva dny fungujete v rámci programu jako dočasný Pracovník. Co vám tato zkušenost dala?
Totiž... (drbe se) Pardon, blecha... Blechy mi dala rozhodně, byl jsem teď ve vsi zařizovat papírování, byste nevěřili, jak zablešenýho maj na poště psa.
(nervózní smích) Máte například v anamnéze převlékání se za babičku za účelem agresivních projevů. Jak na tento problém teď pohlížíte?
(žmoulá krajkový čepec) To abych je moh líp sežrat. Ale tendle pohled z druhý strany není špatnej. Jako perspektiva. (olizuje se) Proč máte tak velké oči?
(podivný hluk)

Novinář Všechnusvětamoudrostsežral: „Tak teda, ééé, mi popište, jak ste se sem dostal.“
Dotazovaný: „Normálně, no.“
„A vy ste tóóó, vy ste nezkoušel ňák normálně pracovat jako?“
„Já měl skvělý zaměstnání. Celý dny na čerstvým vzduchu, spousta pohybu, cestování…“
„No a proč ste toho jako nechal?“
„Doba se změnila. Už to nebylo tak respektovaný jako dřív. Taky sem začal mít ňáký problémy. Některý lidi začali bejt přecitlivělý.“
„Tak ste šel sem?“
„Né hned.“
„Tak ste pracoval?“
„Jo. V notářský kanceláři.“
„A proč vás vyhodili?“
„Nelíbil se jim můj systém zpracování některých dokumentů.“
„Jenom? Jo a jak že se vlastně menujete?“
„Santer!“

Když přišel příkaz navrhující zlepšení kolektivních vztahů zpěvem národních písní, tušil Pracovník, že ho čekají krušné časy.
Když se svěřenci rozhodli společně vylepšit slova písně Já jsem muzikant, věděl, že jde do tuhého.
Když Sauron začal svoji sloku s píšťalou, nedivil se, že mu ji Voldemort ukradl.
Když se vytasila Ježibaba s kytarou, kopl do sebe třetího panáka vodky.
Když Santer za prozpěvování: „fidli, fidli, fidli, dědek bábu mydlí,“ hnal Ježibabu přes místnost, byl v půlce flašky.
Když přišla na řadu pasáž s basou, dopíjel lahev. S posledním panákem spustil: „Basy, basy, bas. Prdni ho tam zas. Tak hraje basička!“

Ten inspektor působil vysloveně nesympaticky. Kladl všetečné otázky a pořád si něco zapisoval. A v pracovníkově kanceláři významně počítal lahve od vodky.
„Budete zbaven funkce. Zavedeme s vámi disciplinární řízení,“ uzavřel pak svou dlouhou řeč.
Osazenstvo stanice zareagovalo v mžiku.
Vlk kousl inspektora do nohy, až dotyčný upadl. Santer se vrhl na jeho papíry a profesionálně je rozcupoval na malinkaté kousíčky. Ježibaba mu zacpala ústa perníkem. Otesánek mu sežral svačinu. Sauron mu stáhl z levého prsteníku zlatý kroužek. Voldemort s namířenou hůlkou zařval: „Zapomeňte!“
„Myslím, že teď bude mít úplně jiné starosti,“ prohlásil spokojeně Moriarty, když zmatený muž prchal pryč.

"Dejte mi hůlku," zahlásil nad apokalypsou Voldemort.
"Jako že zrovna ty to tady postavíš znovu, jo?!" vyjela Ježibaba a rozmáchla se lopatou.
Sauron se přestal dožadovat těsnicího kroužku, pustil napůl uškrcenýho Moriartyho a šokovaně hleděl na pohřbený zbytek dveří. Otesánek nenápadně okusoval polorozbořenou stěnu.
"Já vám řeknu, co teď uděláte," zasyčela Ježibaba.
Santera jsme jako nejreprezentativnějšího poslali pro sud medu, ostatní zatím s babou opravili pec.
Jak jsem tak na ně koukal, došlo mi, že nějakou změnu za ty roky prodělat museli. No řekněte, sakra, dovedete si představit Saurona, jak lepí na dveře perníkový srdce a hvízdá si při tom?