Záchranná stanice záporných postav

V záchranné stanici záporných postav je neustále rušno, posuďte sami.
"Už toho mám dost," vztekal se Santer, "včera jsem si tu," ukázal na tajnou schránku v psacím stole,  "schoval perník s borůvkovou marmeládou, že budu mít k snídani a teď je pryč! To už je třetí skrýš, co mi ten nenažranec vybílil."
"A nový hned tak nebude, zlikvidoval zásoby medu na celou zimu," přiložila si polínko Ježibaba.
"Voldemorte," oslovil Beznosku Sauron, "vy přeci umíte přivolávat předměty," ujišťoval se. "Co kdybyste přivolal ten hrnec, jak na něj vzpomínala Ježibaba, ten co neustále vaří kaši. Myslím, že ani Otesánek by ho nevyjedl.

Jednou večer v Záchranné stanici vyšlo najevo, že Voldemort a Ježibaba mají společného známého. 
"Zmínil se, že přenocoval u vás, počkejte jak jen to nazval? V kurníku?"
"Cože! Mé úžasné letní sídlo, chaloupka na kuří nožce, a on to nazval kurníkem?" láteřila Ježibaba při vzpomínce na návštěvu blonďatého čaroděje z Anglie.
"Celý večer mi med mazal kolem pusy prý vzácná paní sem, vzácná paní tam. Bohatě jsem ho pohostila i nocleh mu poskytla a on mě teď pomlouvá, že můj mobilhouse je kurník?" 
"Pokud vás to, má drahá, uklidní, tak už nikoho nepomlouvá. Lockhart ztratil paměť a skončil v blázinci.

 

Vážený pracovníku,
nedávno jste se zúčastnil školení Asociace Záchranných stanic pro záporné postavy. Pro zpětnou vazbu vás žádáme o vyplnění dotazníku.

1) Jak využijete nově nabyté poznatky?
Nijak. Pořídím si velký bič a budu je (hlavně Otesánka) honit, aby je přešli roupy, pomyslel si pracovník.

2) V rámci školení byla přednáška o důležitosti relaxace jako prevence vyhoření. Která forma vás  zaujala?
Žádná, vyzunknout několik flašek vodky  je ta pravá relaxace.

3) Je něco, na co byste se chtěli zeptat?
Zajímalo by mě, čí červená tanga jsem našel v kapse.

Stejně se nic nezmění, usoudil pracovník a hodil dotazník do kamen.





 

Na příchod  profesora Moriartyho do Záchranné stanice Ježibaba nikdy nezapomněla. Do dveří vešel vysoký hubený dobře oblečený muž k ní přistoupil:
"Madam, dovolte, abych se představil. Jsem profesor Moriarty, James Moriarty, génius zločinu," sklonil se a s vrozenou noblesou políbil ji ruku. 
Ježibabino srdce se nezvykle zachvělo. 

Mužské osazenstvo ho však vnímalo jako nevítaného konkurenta.
Voldemort babici odstrčil a hrubě stiskl profesorovu pravici:
"Lord Voldemort, Pán Zla." prohlásil výhružným tónem.
Sauron ozářil místnost ostrým světlem, "Já jsem Sauron, Temný Pán."

Profesor Moriarty se však ani jejich humpoláckým chováním, ani Vlkovým vrčením nenechal zastrašit:
"Vidím, že jsem v té nejlepší společnosti."


 

Vždy jsem chtěl pomáhat druhým, proto jsem se přihlásil na místo terapeuta do Záchranné stanice záporných postav. Říkal jsem si, dobrým slovem a radou jim pomůžeš napravit špatné skutky. 

První den jsem odchytával ježibabu, s nůší perníků se vydala na lov dětí. Než jsme se vrátili, vlk rozcupoval mou nejmilejší kšiltovku. Byla červená. Večer padla první láhev vodky.

Druhý den mě vzbudil Voldemortův křik. Zmizel mu nos, co si uplácal z ježibabina marcipánu. Podezření padlo na Otesánka, ten se však ztratil. Našli jsme ho v nedalekém kempu nad vyžranou ledničkou.
Tohle jen tak nevyžehlím, pomyslel jsem si a ožral se.










 

Když od Asociace přišel balík označený “Jarní úklid”, Ježibabě ruply nervy.

Nechala se slyšet, že jí ta holota vošklivá s ničím nepomůže, že jedna ženská todlencto sama nezastane, a dál to takle nepude. “Já vám ještě ukážu, jak se na lopatu sedá,” zavrkala zlověstně.

Santer se pod mírným nátlakem nabídl, že utře prach (střelný) (co rozsypal), a Otesánek se ochotně přidal, že vyčistí ledničku (od jídla) (společnýho). Jedině Voldemort se upejpal, že zrovna von tu žehličku (mudlovskou) (na vlasy) určitě nevytáhl, tak proč by ji měl schovávat, ale rychle vyměkl.

Naštěstí proti argumentu, že vodka čistí (zevnitř), neřekl nikdo nic.

To byl zase nápad. 
Vedení nařídilo pořádat výlety, prý vyberte si divadlo, zoo, či koupaliště. Rozhodl jsem se pro poslední možnost, tam snad nebudem nápadní.

První problém nastal s Vlkem. Pohlédl na vodní hladinu, zbledl a blekotal něco o studni.
Voldemort prohlásil, že má alergii na sluníčko a zůstane v hábitu. Škoda, že stejný názor nezastávala Ježibaba, která shodila hadry a producírovala se v bikinách.
Santer sdělil, že do vody nevleze, dokud se nenaučí plavat.
Pro Saurona byla voda moc studená a začal ji ohřívat. Toho využil Otesánek, který vypil koupaliště, s tím, že tak dobrou rybí polévku ještě neměl. 
 

Dneska přišla nová obyvatelka. Malá, snědá, tváře divé.

Na zádech vláčela nůši a v ní tři láhve vodky (chvályhodné zápisné), jedovaté býlí a dětské ostatky.
Když to uviděla Ježibaba, spustila povyk, že tady žádnou konkurenci nechce a ať si táhne odkud přišla. Uklidňoval jsem ji, nová obyvatelka, znamená nové podněty, ale přetáhla mě lopatou.

Voldemort si s povzdechem prohlížel byliny.
"Kde je Snape, když ho potřebuji."
Odsekl jsem, že ten ve skutečnosti patřil ke klaďasům, takže by ho tady hledal marně.

Zatímco jsem se s nimi dohadoval, Polednice šílela protože, Otesánek zďobnul mrtvolku.
Ze zoufalství jsem se vrhl na vodku.

Tušil jsem, že nápad zúčastnit se jarmarku přinese potíže. Ale víte co... Člověk by nutkavým katastrofickým myšlenkám neměl podléhat.

V předvečer jsem šel zkontrolovat přípravy.
Ježibaba vzlykala že jí ten parchant zlomil srdce. Zatrnulo mi. Na milostný peripetie odborník zrovna nejsem.
Pak se dobelhal Vlk, že nerad a jestli ho musela vzít koštětem.
Santer se pokusil zklidnit situaci tím, že střílel v relaxačním rytmu. (Efekt byl poněkud sporný.)

Nakonec to všechno dobře dopadlo:
Vlk se omluvil.
Perníkové srdce jsme slepili polevou.
Santerovi došly náboje.
A především jsme nikam nešli, poněvadž Otesánek v nestřežené chvíli pro jistotu celý stánek sežral. Zase.