Pán prstenů

Legolas se nervózně rozhlíží kolem. Být s kupou trpaslíků? Dobrá. Ale být dohromady s kupou trpaslíků, které vám Gimli představuje, už není sranda. A podle nich si elfové vše zapamatují... „... támhle je můj otec Gloin a jeho bratr Oin.“ „Počkej,“ Zarazí legolas Gimliho. „Já myslel, že tvůj strýc Oin sedí támhle.“ Ukáže Legolas na trpaslíka, který sedí v rohu a pomalu brousí sekyru. Gimli zrudne.
„MumlemumleOin.“
„Cože?“
„To není Oin.“
„ Kdo to tedy je?“
Celá jeskyně ztichne a upřen pozoruje zrudlého Gimliho. „Kdo to je?“ Gimli rychle vychrlí. „To je jeho matka.“ Legolas se nervózně usměje. „Ta věrná rodinná podoba...“

Začal sa Štvrtý vek.
Ľudia bojovali proti posledných rozpŕchnutým zástancom čiernej moci.
Páni z Gondoru, Rohanu a Osgiliathu podnikali spoločné výpravy.
„Čo to je? Nevyzerá to ako skřet,“ zamračil sa Éomer.
„Je to rovnako škaredé,“ vypustil Faramir. „Ale nesmrdí to.“
„Nebude to skřet.“
„Podobá sa na Gluma,“ skonštatoval Aragorn.
„Na toho snoriaceho Frodovho sprievodcu?“
„Toho som nevidel... S kým by sa asi mohol skrížiť?“
„Fuj, nechutná predstava...“
„Akoby mu z oka vypadol.“
„Že by to bol jeho syn?“
„Neverím.“
„Ak ti je život milý, tak povedz, kto si!“ Aragorn mu držal meč pod krkom. „Tak hovor!“
„E.T. telefoniert nach Hause...“
A/N1: Crossover. Dúfam, že fandom je zo záveru jasný. Že to bol taký legendárny film, že ho poznajú všetci:)
A/N2: Keď používam českého prekladu Glum miesto Gloch, Smíšek miesto Chicho a ďalších výrazov, ktoré sa mi v češtine zdajú lepšie, tak si dovolím používať aj skřeta miesto ohyzda... Ďakujem za pochopenie:)

Lobelie Pytlíková milovala houbaření, obzvlášť pokud se jí podařil větší úlovek než ostatním. A zrovna včera večer jí neznámý přítel poslal důvěrnou zprávu, že „už rostou“. Dneska tedy vyrazila na houby se svítáním, aby byla v lese první. Sotva vkročila na známou lesní pěšinu, ha – rodinka praváčků přímo u kraje cesty! Hned se k nim vrhla. Když je ale chtěla očistit, došlo jí, že je něco v nepořádku. Nožičky, ne, celé houby, byly jen dřevěné atrapy! Zpoza stromu se ozval přidušený smích dvou hobitů. Smíšek s Pipinem byli možná ještě malí hobiti, ale jak a komu provést Apríl věděli dobře.

"A tak jsme byli vydáni na milost a nemilost třem zlobrům! A ti se mezi sebou dohadovali, jak nás mají uvařit - jestli nás mají usmažit, nebo si nás jednoho po druhém napíchnou na rožeň!"
Bilbo se sám pro sebe usmál- teď přicházela jeho nejoblíbenější část. "Tak dlouho se hádali co a jak, až nad korunami stromů vysvitlo slunce a..."
"A oni se na vás vyprdli, že vám smrdí nohy!" vyprsklo pobaveně jedno hobiťátko a odsoudilo tak ostatní k tlumenému pochichtávání se zakončenému hromadným výbuchem smíchu a úprkem pryč od Bilba.
"Svišti jedni nezvedení! Ještě před rokem se div nepočůrali strachy!"

„Utíkej, Pipine! Sem, za ten keř! Rychle, skrč se.“
Schovali se hned pod oknem. Oba byli trochu udýchaní a na hrudi tiskli podezřelé balíčky.
„Myslíš, že si toho všimne?“
„Čeho? Že mu zmizel nejlepší tabák, nebo že jsme mu jeho oblíbenou knihu vyměnili za časopis se sexy hobitkama?“
Oba se začali smát, až se museli krotit, aby je někdo neslyšel.
„Spíš jsem myslel to rozbité okno. Nechápu, že ho to nevzbudilo.“
„To jo. A ještě mu ty střepy napadaly do postele! Fakt jsem si myslel, že nás chytí.“
Z okna za nimi zahřměl rozčílený hlas. Nejvyšší čas znovu začít utíkat.

A/N: BJB ako vyšitý
Dúfam, že smajlíky sa medzi slová nerátajú, ale bez nich by to nešlo
Stredozem v dobe, keď všade vládol mier. Svet bol ešte mladý...
Legolas
Dnes o 21.00 SEČ na našom mieste!
Používateľom Nintendolas a Ravensburgerlas sa to páči
Nintendolas Ty vole, to zas bude mejdlo
Ravensburgerlas Like:D:D:D
Legolas Máme všetko, čo máme mať?
Nintendolas Jasne, kámo... matroš je fajn
Ravensburgerlas Like:D:D:D
Legolas Len aby nás neprichytili naši starí:P
Nintendolas Tí chytia akurát tak nádchu, ale nás nie!
Ravensburgerlas Like:D:D:D
Elrond Varujem vás! Keď máte v pláne zase prísť vytrieskať všetky okná v Roklinke, tak si to vybavím s vašimi rodičmi. My proste nemôžeme za tú maličkosť, že vy v lese okná nemáte:P:P:P

„Mám záver pre svoju knižku... A žili šťastne až do konca...“
„Vážne to chceš spraviť? Si o tom presvedčený?“
„Určite.“
„Dobre teda. Zbohom, môj milý Bilbo – až do najbližšieho stretnutia.“
„Neviem, či sa ešte niekedy uvidíme, môj veľký priateľu,“ usmial sa Bilbo. „Mám v pláne vystúpiť až v poslednej stanici...“
„Ktovie, kam nás cesty zavedú... Už by si mal asi ísť.“
„Áno.“
Vlak EuroCity Eriador na trase Forlond- Koniec sveta s pravidelnými zastávkami v Hobitíne, Roklinke, Morii, Lothlóriene, Isengarde, Edorase, Minas Titrith stojí na nástupišti číslo tri. Ukončite nástup!
Vtedy ešte netušil, že vybehne z vlaku hneď na prvej zastávke...

"Mordor je vždycky vlevo." Tak mu to říkal Gandalf, když vycházeli z Roklinky. Nikdy neuvažoval jestli je to pravda, jen šel, kam ho ostatní vedli. Teď ale záleželo na něm a Samovi.
Byli ztraceni. V Emin muil se sice čarodějovou radou řídili a vždy zatáčeli vlevo, ale nepomohlo to.
Proto také Sam vylezl na nejvyšší skálu a pak shrnul, co viděl: "Zleva armády skřetů, zprava dobrý - viděl jsem cestu do Kraje
Hobiti se po sobě podívali. Měli úkol. Nesli Prsten. "Třeba ho zničí někdo jiný," pokrčil rameny Frodo, odložil Prsten na kámen a s pískáním zamířil se Samem vpravo; domů.

Planinou se ozývají výkřiky.
Vpravo – nepočetné vojsko.
Nalevo – skřetí stvůry!
A uprostřed – zprava dobré, zleva taky! – se kymácí hrdina.
Nedorostlý hobit s rozcuchanou parukou mává okousaným mečem a zvedá ruku. Drží v ní kroužek od záclony.
‚Králův synu!‘ deklamuje. ‚Věděl jsem, že to musím udělat, bál jsem se však té bolesti.‘
Nasazuje si kroužek, přehazuje si kápi a utíká k řece.
‚Skřeti‘ po něm ‚střílejí‘ ‚otrávené šípy.‘
Vskočí do vody, přikrčí se pod břehem a tiše se směje.
Dnes Isildur zvítězil.
Nevidí ale, že se k němu rákosím plíží jeho kamarád s rybím měchýřem na hlavě a syčí gollum, gollum!
poznámka: Odehrává se dávno! po Válce o prsten. 'Citace' v kurzívě pochází ze skutečného příběhu o Bitvě na Kosatcových polích.

Už se smířil s tím, že ho nikdy neuvidí. Že už nikdy nepocítí jeho chladivý dotek na ruce. Smířil se s celou dlouhou věčností, kterou stráví jen s výčitkami.
Byl smířený se svým osudem. Ale pak se k němu donesly znepokujující zvěsti. O zlatém záblesku na dně řeky, o podivném stvoření pod horami. A tak vyslal své služebníky, aby mu ho přinesli.
A oni se vrátili s prázdnou. Jeho už mezitím někdo vzal - vzal a schoval u sebe. Nějací malí hobiti si mysleli, že oklamou Temného pána a jeho si nechají pro sebe.
Mýlili se, teď teprve poznají jeho zlobu.