Alternativní historie (AU)

Milovaná W.!
Až budeš číst tyto řádky, budu již na půli cesty za tebou - mamá a papá konečně přivolili a mohu Tě navštívit! Konečně Ti budu moci svěřit všechny ty detaily, na které by nestačil veškerý papír světa, a dozvím se, zda se ve Tvém okolí objevil nějaký gentleman...
Na plese u lorda F., ačkoliv mne mamá hlídala jako ostříž, jsme si pro sebe ukradli pár chvil v soukromí. Ach, jak ráda bych Vás představila, jistě bys mi mou volbu schválila! Nechci to zakřiknout či předbíhat, ovšem prozradím, že toto nemusí být má poslední cesta na sever...
Tvá nedočkavá
A.

Drahá W.
Zešílela jsem! Jinak se nedá nazvat to pomatení smyslů, když jsem s bušícím srdcem a lístkem v dlani vešla včera večer do zahrady. Ani nevím, co jsem vlastně očekávala... "Přišla jste!", vydechl a hned mne vzal do náruče a přitiskl k sobě. A potom... až se to stydím napsat. Víš, jak jsme přemýšlely, jaký je to pocit, když tě někdo políbí? Opojný, nevyrovná se mu ani to nejlepší šampaňské. Obávám se napsat více, děsím se, že by se to někdo dozvěděl, přece důvěrnosti patří až manželům. I přes to bych to ale udělala znovu.
Tvá zcela nerozumná
A.

Eiffelova věž má obrovský dopad na Francii. Tato stavba je středobodem letošní světové výstavy a přilákala do Paříže miliony lidí. Rychle se stává turistickou atrakcí a přinese určitě velké množství peněz do ekonomiky Francie. Její krásný tvar se jistě stane symbolem Paříže i celé Francie. Počet jejích návštěvníků do konce tohoto roku odhaduje naše redakce na dva miliony.
Le Figaro, 5. září 1889
........
Sedím ve svém atelieru nad drátěným modelem pro světovou výstavu. Slyším zaklepání na dveře a k mému stolu přistoupil Cimrman. Vezme můj model a lehce ohne jeho nohy.
„Teprve teď to má ten dokonalý tvar, milý Eiffele.“

Má drahá W.!
Jak se Ti daří na dalekém severu? Postrádám Tvou přítomnost tak moc! Mámila jsi ze mě detaily, tedy jsem se rozhodla Ti vyhovět a blíže pohovořit o onom tanci. Ach, jak moc se to liší od tanečních lekcí na internátu! Pamatuješ na našeho tanečního mistra? Malý, neuvěřitelně peskující pan Armand by se asi zdaleka nedokázal vyrovnat Jeho vedení! A ten pocit, když mě vzal do náruče! Přiznám se, všechny kroky se mi vypařily z hlavy! Naštěstí jsem se nestihla znemožnit, protože mne vedl tak samozřejmě a lehce, jako bychom tančili potisící a ne poprvé...
Tvá okouzlená
A.

Billy se probral s třeštící hlavou a rozbouřeným žaludkem. I když to nebyla první pitka,u které si konec nepamatoval a vzbudil se v neznámé škarpě bůhvíkde, teď bylo něco jinak. Vzápětí si uvědomil, že se nehoupe jen jeho žaludek, ale i podlaha a že je asi... na lodi?! a k tomu poznání se přidal cizí, drsný hlas:
„Gratuluji! Vy všichni tady jste se stali věrnými sluhy námořnictva Jejího Veličenstva a máte tu čest být ve služnách Koruny!“
Halasné protesty ne-tak-úplně-dobrovolné části nové posádky utnul spolu s nadějí kapitán stručně a rážně hned poté:
„Kdo jednou podepsal, ten je náš!“

Po skončení konzulátu se Vespasianus stal v roce 805 prokonzulem Británie, která byla tehdy provincií Římské říše. V roce 810 odmítl složit funkci, vyhlásil nezávislost Británie a prohlásil se britským císařem.
Následovala konfrontace s císařem Neronem. Invaze do Británie roku 816 skončila Vespasianovým drtivým vítězstvím, kdy porazil pětkrát větší římskou armádu pomocí nových zbraní a vojenské taktiky.
Po Neronově sebevraždě uzavřel s novým císařem mír, a věnoval se tvorbě moderních zákonů a systému daní. V roce 869 zavedl Ústavu a abdikoval.
Podle nové Ústavy byl vytvořen Britský parlament a funkce prezidenta. Prvním prezidentem byl zvolen Vespasianuv rádce Bohemius Andrew Martinaqus

V luxusně zařízené zasedací místnosti byli pouze dva muži. Jeden z nich seděl v křesle a kouřil doutník, druhý nervózně korzoval od jedné stěny ke druhé. Náhle se zastavil a otočil ke svému společníkovi.
"Skoro si přeji, aby se u vás stal premiérem Neville, ten by na to měl rozumnější názor. Pokud na to nepřistoupíme, bojím se že se může opakovat tragedie ze začátku století."
Oslovený premiér pomalu vyfoukl kouř, odložil doutník a napil se ze sklenice whisky. Pak pokrčil rameny a upřeně pohlédl na svého společníka.
"Možná, ale stejně si na svém názoru musím trvat. Smlouvy se mají dodržovat."

... ale dosti již o klevetách, přislíbila jsem Ti vylíčit ono soirée. Po ani ne tak příjemném, jako vleklém hudebním představení a o mnoho příjemnější večeři nás hraběnka W. pobídla k partii whistu. Ke své hrůze jsem se téměř stala partnerkou pana H., mladšího syna vikomta T., který, jakkoliv ošklivé je na to poukazovat, při hovoru příšerně prská a minulý týden mi při tanci pošlapal střevíčky s razancí rozzuřeného tura.
Ten neomylně zamířil ke mně a já se již smiřovala s nevyhnutelným, když tu se vedle mne ozvala ona lahodná slova záchrany: "Domnívám se, že dáma již tuto partii přislíbila mně."...

Má drahá W!
Včera proběhl onen velký okamžik a já byla vržena vstříc tomu velkému úkolu zaujmout vhodného gentlemana, který by mne pojal za choť. Vzpomínáš, jak jsme se bály, že to bude nějaký ošklivý starý vévoda s lorňonem a pakostnicí, jako se to stalo ubohé B.?
Ale zpět k plesu; byla jsem v bílé – jak jinak – a na tento večer mi babička zapůjčila své safíry. Myslela jsem, že se unudím, všichni ti nemastní, neslaní mladíčci! Pak se na poslední valčík objevil On a vzal mne do náruče...
Pověz, lze se zamilovat po jednom tanci?
Tvá stále se vznášející
A.

Nejdražší W.!
Nemohu ani popsat své vzrušení! Za týden je pořádán první letošní ples a já budu konečně uvedena do společnosti! Mamá samou nervozitou nespí, otec, zvedne-li se od svých Timesů, vždy jen zabručí, že takových sezón už bylo a ještě bude.
Do Londýna jsme dorazili předevčírem a okamžitě nás přivítala proslulá lezavá mlha. Nemohu proto ani na krok ven, mamá se bojí, že nastydnu a s červeným nosem jako debutantka nikoho neokouzlím. Naštěstí nemám dlouhou chvíli, se všemi přípravami jsem si sotva vyšetřila chviličku na toto psaní. Jaká škoda, že tu nemůžeš býti se mnou!
Tvá nervózně nedočkavá
A.