Sůl v očích

Sametové ticho. Pak hlasy. Její samozvaní soudci i kati.
Dětská hrubost, výsměch a provokace. Musí se bránit, je to přirozené.
Krev jí vzkypí v žilách, červená se jí na spánku.
Nevhodná chvíle, teta stojí ve dveřích. Arogantní lži mladého pána.
Cloumání, smýkání schodištěm. Zamčená v umrlčím pokoji.
"Jsi odporné, zkažené dítě!"
Ach dobrý Bože, z čeho tak soudí?
Ne, ta dáma nepotřebuje logiku. Její slovo stačí i panu Brocklehurstovi. Do školy ji uvede s cejchem.
Mrs Reed se mátožně probírá z mdlob.
"Nenávidím tě, ty hrozné dítě!"
Dospělá slečna stojí u pelesti. Pro tetičku je nesmazatelně vinna, až do věčnosti.