Ráno po slunovratu

Londýn 1906

Matthew miloval noční patroly v čase slunovratu. Noci byly tou dobou tak krátké, že většině démonů se nevyplatilo vylézat na povrch. Kdysi se těšil, že se po brzkém kuropění může navíc pořádně dospat.
Posledních pár let se těšil hlavně na to, že nebude spát ani trochu.
Odbíjelo desátou, když se probral do láskyplného tepla druhého lidského těla. Idylka trvala přesně tři vteřiny. 
Oscar vyskočil na postel a začal svoje lidi olizovat.
Flambeau zuřivě tahal za cíp přikrývky, aby své lidi donutil k pohybu.
"Deux bêtes," mumlal Sylvain.
"Je ti jasné, co potřebujeme?" culil se Matthew.
"Disciplínu?"
"Větší postel!"