Hon na lovce

Dva muži kráčeli po předměstí Londýna. Jasné jarní slunce kontrastovalo s tíhou vzpomínek na ďábelského doktora a jeho intriky z temnot orientální despocie.
Příměstskou idylu proťal kvílivý zvuk.
“Smithi!”
“Ano, Petrie. Dakoitský signál. Hlídka varuje, že se vracíme domů.”
“Nejdeme přímo do pasti?”
“Tentokrát ne. Pokračujme, jako by se nic nedělo. Doktor Fu Manchu má při své nesmírné lstivosti sklon podceňovat inteligenci svých protivníků. Okolo tvého domu od rána hlídají muži inspektora Weymoutha. Tím, že si ti lotři bez obav signalizují, jej ujišťují, že o policistech ani netuší. Vlastně tím zahájili hon sami na sebe, ačkoli by rádi ulovili nás!”