Nesoutěžní
Šourají se pomalu širokou chodbou, jedna dvojice za druhou, nekonečný zástup shrbených postav. Podél dlouhé řady dveří až na konec, obloukem se otočit a podél protější zdi zase zpátky. Bez cíle, beze smyslu. Někteří se za chůze pokoušejí číst, někteří žmoulají v ruce krajíc chleba. Jakmile se někdo zpozdí, službu konající dozor jej pohání k větší rychlosti. "Postupujte! Pohyb, pohyb!"
Ubohá náhražka procházek na čerstvém vzduchu. Pohledem toužebně zalétnou ke kvetoucím stromům za okny, k modrému nebi, na kterém krouží vlaštovky.
Crrrrrrrrr!
Horečný spěch, hluk, formace se rozpadá. Za okamžik chodba zeje prázdnotou.
Velká přestávka skončila. Za chvíli pokračuje vyučování.
Zažil taky někdo z vás na základce takovéhle chodící přestávky? U nás se tomu říkalo kolování.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
My teda na základce ani na
Tora
My teda na základce ani na střední "nekolovali". Na základce jsme přecházeli z třídy do třídy, v podstatě jsme mívali každý předmět v jiné učebně, takže to možná nahradilo to kolování.
Myslím, že si tím učitelky
kytka
Myslím, že si tím učitelky zjednodušovali dohled nad námi všemi. Je teda fakt, že o nějaké šikaně nemohla být řeč, neboť bdělé oko nás stále sledovalo.
káč
Keneu
to zní děsivě vězeňsky
a zažila, ale jen krátce, mohli jsme pak už poletovat všichni
jo a ještě na projektovém Dni v totalitě, tam to bylo velice podobné Tvému drabbleti
To tak zní samozřejmě
kytka
To tak zní samozřejmě schválně. Ve skutečnosti to zas tak dramatické nebylo :) Projektový Den v totalitě musel být NĚCO. To bych ráda viděla.
Teda, to je skoro jak z
Profesor
Teda, to je skoro jak z vězeňského dvorku...
Pěkně napsané.
To taky bylo :) Díky.
kytka
To taky bylo :)
Díky.
No jéje! Na druhým stupni. O
Peggy
No jéje! Na druhým stupni. O velký přestávce všichni svačiny do ruky a na chodbu! A přežili jsme to bez úhony :-)
Vlastně - ono se takhle korzovalo už za První republiky. Je to v jednom z těch študáckých pamětnických filmů... Cesta do hlubin študákovy duše - myslím.
My samozřejmě taky :)
kytka
S tou Cestou do hlubin si to vůbec nepamatuju! Musím ho někde najít a skouknout. Díky za info.
Jaj, to zní depresivně.
Umeko
Jaj, to zní depresivně.
My měli náznaky čehosi takového, akorát jsme přitom nějak zvládli sedět na oknech, hrát pinec s učebnicema, přebíhat z třídy do třídy a obzvlášť úchylní jedinci i psát na záchodech dobrodružné povídky...
Ono to zas tak depresivní,
kytka
Ono to zas tak depresivní, jak jsem to popsala nebylo :) My teda opravdu museli korzovat, třídy byly během přestávky zamčené, aby se tam někdo nezašil, ale je fakt, že smradlavé záchodky byly hojně využívané.
Jo, na základce.
ioannina
Jo, na základce.
Ale taky si ze základky pamatuju ten pinec s učebnicema, tak už přesně nevím.
Na gymplu jsme se pak už často stěhovali - na jazyk se třída půlila, fyzika, bižule a chemie měly svoje učebny.
Jo, na základce. A hned po
kytka
Jo, na základce. A hned po revoluci to skončilo :)
Přesně na tohle si pamatuju.
Regi
Přesně na tohle si pamatuju. A nevím, jestli to byla aktivita vedení naší školy, nebo se to tak tehdy dělalo všude. Ještě v mé první třídě jsme museli zdravit "čest práci soudružko učitelko". Později už naštěstí stačil klasický dobrý den a souška. :-)
Já to zažila na konci
kytka
Já to zažila na konci osmdesátých let. Ale můj manžel pochází z jiného města a nic takového nezná :)
My zdravili klasicky dobý den, soudržko učitelko :)
Ne, tohle jsme neměli. Asi že
Aries
Ne, tohle jsme neměli. Asi že jsme neměli dvorek. Zato rozdíl mezi vyučováním a malou přestávkou spočíval jen v tom, že jsme nemuseli sedět s rukama za zády, a o velké přestávce se povinně muselo svačit a jít na záchod.
Tohle se odehrávalo na školní
kytka
Tohle se odehrávalo na školní chodbě. Dvorku netřeba :)
Ale koukám, že jste na tom byli asi ještě hůř než my:)
Já jsem šla do první třídy v
Aries
Já jsem šla do první třídy v roce 1974. Takže asi tak, rozdíl jen o pár let později byl celkem znát
No jestli! To byla ale nuda!
Esclarte
No jestli! To byla ale nuda! (i když, když jsme si s kámoškou vyprávěly nějaký pitomosti, tak se to dalo vydržet).
My taky kolovali. Na druhém
Aplír
My taky kolovali. Na druhém stupni to pak byla příležitost vidět kluky i z vyšších ročníků a pořádně si je prohlédnout a zjistit, jestli na fámě, jak jsou "úžasní" je něco pravdy.
Jo. Na základce. A člověk by
Sophie
Jo. Na základce. A člověk by řekl, že v době, kdy jsem byla na 1. stupni by tyto praktiky mohly být vymizelé. A ono ne...